|
| |
|
|
Realizace podporovaného zaměstnávání v České republice
Dvořáková, Denisa ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Realizace podporovaného zaměstnávání v České republice" se věnuje službě podporovaného zaměstnávání, která se v České republice vyvíjí od roku 1995, ale zatím není zákonem upravená. Podporované zaměstnávání poskytuje podporu osobám znevýhodněným v oblasti pracovního uplatnění s cílem zvýšit míru jejich samostatnosti a umožnit jim pracovat na otevřeném trhu práce. Práce začíná uvedením teoretických východisek a konceptů, které se vztahují k podporovanému zaměstnávání, a dále pokračuje vymezením podporovaného zaměstnávání s důrazem na jeho charakteristiku, cílovou skupinu a vznik této služby. Vzhledem k neexistenci právní úpravy podporovaného zaměstnávání se práce zabývá možnostmi realizace podporovaného zaměstnávání v České republice a jejich právní úpravou. Pro bližší pochopení procesu realizace podporovaného zaměstnávání jsou vymezeni aktéři, kteří se na tomto procesu podílejí, a jejich role. Práce také přibližuje podobu podporovaného zaměstnávání ve dvou vybraných zemích: v Norsku a Slovenské republice.
|
|
|
Integrace osob s mentálním postižením do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu
KŘOUSTKOVÁ, Petra
Teoretická část bakalářské práce s názvem "Integrace osob s mentálním postižením do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu" je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je věnována vymezení pojmu mentální postižení, jenž se potýká s terminologickou nejasností, konkrétně se vede spor o užívání pojmu mentální postižení versus mentální retardace. Dále tato kapitola obsahuje klasifikaci mentální retardace podle stupně mentálního postižení a stručný popis těchto jednotlivých stupňů. Kapitola pokračuje pojednáním o etiologii mentálního postižení a závěrem jsou popsána specifika osob s mentálním postižením, která se projevují v oblasti smyslové percepce, paměti, pozornosti a v emotivitě. Druhá kapitola je zaměřena na vzdělávání a profesní přípravu, včetně možností vzdělávání s ohledem na daný stupeň mentálního postižení. Je zde také zmíněn dnešní trend integrace a inkluze ve vzdělávání a s tím spojená velmi potřebná funkce speciálního pedagoga a asistenta pedagoga. Třetí kapitola je zaměřena na zaměstnávání osob s mentálním postižením, která vymezuje legislativní rámec týkající se zaměstnávání těchto osob a dále představuje pracovní možnosti, které se jim nabízejí. Praktická část byla založena na kvalitativním výzkumu realizovaného pomocí strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Výzkumný vzorek tvořili zaměstnavatelé osob s mentálním postižením na území Kraje Vysočina a celkem bylo realizováno sedm rozhovorů. Pro realizaci strukturovaných rozhovorů bylo nutné stanovit přesné znění a pořadí otázek ještě před jejich uskutečněním. Rozhovor obsahoval celkem sedmnáct otázek, které měly za úkol zjistit charakteristické informace o organizaci, která osoby s mentálním postižením zaměstnává a jaké jsou jejich zkušenosti. Dále jaký je pohled těchto zaměstnavatelů na nynější situaci zaměstnávání osob s mentálním postižením a jaké formy podpory při jejich zaměstnávání využívají. Cílem bakalářské práce bylo přiblížit problematiku zaměstnávání osob s mentálním postižením z pohledu zaměstnavatelů v Kraji Vysočina. Práce také přinesla souhrnný aktuální seznam zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby s mentálním postižením v kraji Vysočina. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že zaměstnavateli osob s mentálním postižením jsou jak neziskové tak ziskové organizace, ale ziskové organizace se kvůli tomu potýkají s finančními problémy. Kromě finančních problémů se zaměstnavatelé těchto osob potýkají s nedostatečnou podporou od státu a s diskriminací osob s mentálním postižením, která ve společnosti stále převládá. Zajímavým zjištěním je také to, že osoby s mentálním postižením nalézají zaměstnání v různých odvětvích, ovšem vždy se jedná o pomocné práce. Práce by mohla inspirovat zaměstnavatele, kteří jednak osoby s mentálním postižením zaměstnávají, tak také zaměstnavatele, kteří osoby s mentálním postižením nezaměstnávají. Oba typy zaměstnavatelů zde mohou najít rady a tipy, jak realizovat nebo zkvalitnit svůj záměr zaměstnávat tyto osoby. Přínosem práce je také souhrnný aktuální seznam zaměstnavatelů osob s mentálním postižením v Kraji Vysočina, který může sloužit rodinám či organizacím, které se zabývají péčí o osoby s mentálním postižením a hledají pracovní uplatnění.
|
|
|
Zaměstnávání OZP jako součást Diversity managementu ve společnosti IBM
Kociánová, Andrea ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Koubková, Martina (oponent)
Práce zkoumá problematiku zaměstnávání OZP jako součást Diversity managementu. Součástí práce je analýza aktuální situace s ohledem na toto téma ve společnosti IBM prostřednictvím tzv. Checklistu diverzity. Cílem je navrhnout postup pro optimalizaci v této oblasti. Pro zefektivnění procesu náboru OZP je praktická část doplněna analýzou trhu agentur podporovaného zaměstnávání a jejich poskytovaných služeb. Práce je uzavřena zmapováním možností získání finanční podpory pro zaměstnání osob se speciálními potřebami. Pro obě uvedené analýzy byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru z důvodu získání co největšího množství informací. Spolu se zásadami komunikace s OZP obsaženými v teoretické části pak práce může sloužit jako manuál pro oblast zaměstnávání osob se speciálními potřebami.
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, analýza jejich postavení z pohledu zaměstnavatele u vybraných firem v Písku.
Malíková, Šárka ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce zkoumá faktory ovlivňující zaměstnávání osob se zdravotním postižením z pohledu zaměstnavatelů na lokálním trhu práce v Písku. Cílem je zjistit, zda zaměstnávání občanů s handicapem je finančně výhodné. Součástí této práce je shrnutí legislativního rámce, komparace podporovaného zaměstnávání v Rakousku a v České republice. Analýza dat u čtyř podniků se zaměřuje na jednotlivá kritéria jako je výše příspěvků, míra fluktuace zaměstnanců, administrativní náklady a další. Pro dokreslení celkového obrazu jsou prezentovány názory a zkušenosti zaměstnavatelů získané za pomocí místního dotazníkového šetření. Přínosem práce je vyčíslení finančních výhod a nevýhod spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a návrhy institucionálně-právních opatření.
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech v Jihočeském kraji
HANZALOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá otázkou zaměstnávání osob se zdravotním postižením a problémem jejich uplatnění na otevřeném či chráněném trhu práce. Teoretická část práce mapuje konkrétní situaci osob se zdravotním postižením. Věnuje se otázce předprofesní a profesní přípravy, možnosti pracovních rehabilitací a následného uplatnění na trhu práce, pomocí poradenských pracovišť úřadu práce nebo v neziskové sféře, kdy hovoříme o podporovaném zaměstnávání. V praktické části je provedeno výzkumné šetření za pomoci kvantitativního výzkumu, pomocí techniky dotazníku a rozhovoru. Hlavním cílem práce je zmapovat a analyzovat chráněná pracovní místa v Jihočeském kraji a pokusit se zjistit, jakým způsobem by bylo možné zvýšit uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce. Dílčím cílem je porovnání situace na trhu práce mezi okresy České Budějovice a Tábor. Pro výzkum jsou zformulované čtyři hypotézy. H1: Zájem zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením je malý, z důvodu malé kvalifikace a časté nemocnosti u těchto osob. H2: Získání příspěvků od Úřadu práce na zřízení chráněného pracovního místa je příliš složitou cestou. H3: Výše příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech je nedostatečná. H4: Zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech odměňují své zaměstnance dle odvedené práce. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že H1 nebyla potvrzena. H2 také nebyla potvrzena, neboť zaměstnavatelé nepovažují proces žádání o příspěvky od úřadu práce za komplikovaný a složitý. H3 nebyla potvrzena, protože se ukázalo, že zaměstnavatelé nepovažují výši příspěvků na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením za nedostatečnou. H4 byla potvrzena, zaměstnavatelé opravdu odměňují své zaměstnance podle odvedené práce, někteří přidávají i odměny, za kvalitně odvedenou práci. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro vykonávané činnosti pracovníků úřadu práce.
|
|
|
Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Filosofie podporovaného zaměstnávání se v českém prostředí vyvíjí přes dvacet let, přesto je nadále opomíjenou službou, kterou realizuje několik málo neziskových organizací. Nejenže chybí legislativní ukotvení této služby, ale podobně nejasný pohled na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přichází ze strany společnosti. Současná situace na trhu práce není nijak příznivá. Pro lidi se zdravotním postižením se tak podpora při hledání zaměstnání stává stále více nezbytnou a žádanou pomocí. Důležitým článkem celé problematiky jsou zaměstnavatelé, jejichž postoj k myšlence podporovaného zaměstnávání hraje významnou roli. Bakalářská práce na téma "Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů", jak napovídá sám název, má ambici nahlédnout na podporované zaměstnávání z úhlu pohledu těch, kteří nejsou aktivními iniciátory této služby, avšak jsou důležitými aktéry pro její úspěšnou realizaci, tedy zaměstnavatelé. Teoretická část práce má snahu přiblížit základní problematiku. Popisuje službu podporované zaměstnávání od historického vývoje po její neodmyslitelný význam. Blíže se zaměřuje na specifika zdravotního postižení a s tím spojený sociální dopad na člověka. Závěr je věnován pracovním možnostem lidí se zdravotním postižením v podmínkách současné legislativní i ekonomické situace. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 informantů, a to prostřednictvím záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zmapovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání. Dalším zájmem zkoumání byla motivace zaměstnavatelů k realizaci této služby. Výzkumná otázka zněla: "Jaké důvody pro realizaci podporovaného zaměstnávání u zaměstnavatelů převládají?" Výzkum poukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují možnost integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce. Na základě rozhovorů a zodpovězení výzkumné otázky bylo možné charakterizovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání i hlavní motivy zaměstnavatelů k její realizaci. Z výpovědí bylo zjištěno, že zkušenost zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání je poměrně omezená. Zaměstnavatelé se s ní seznamují nejčastěji prostřednictvím agentury pro podporované zaměstnávání, která je nejenom iniciátorem spolupráce, ale sehrává významnou roli při přijetí uživatele do pracovního poměru. Spokojenost zaměstnavatele s agenturou bývá často i důležitým kritériem úspěšného průběhu tohoto zaměstnávání. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přináší určitá rizika spojená s limity, jež s sebou nese zdravotní postižení. Toho jsou si vědomi také zaměstnavatelé umožňující těmto lidem pracovat. Impuls k zaměstnání bývá různorodý, od finančních zvýhodnění, firemní filantropie po osobní solidaritu zaměstnavatele. Společenská odpovědnost firmy je trend, s nímž se mnozí zaměstnavatelé teprve seznamují, avšak lze usuzovat, že může mít nemalý vliv na stále více samozřejmé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tím i častější vyhledávání služby podporovaného zaměstnávání z řad zaměstnavatelů. Tato bakalářská práce může přispět k pochopení významu práce v životě lidí se zdravotním postižením. Přinese informace o tom, jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s využitím služby podporovaného zaměstnávání a jaká je jejich motivace k realizaci této služby. Stejně tak může pomoct odhalit překážky integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.
|
|
|
Analýza vybrané značky kvality (Program CzQ): Podporované zaměstnávání
RYJÁČKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce představuje Program Česká kvalita (CzQ), ve kterém je v současné době zařazeno 19 značek kvality. Od roku 2005 je zařazena do Programu CzQ také značka kvality Podporované zaměstnávání. Praktická část práce se věnuje představení značky a její následné analýze, která se opírá o výsledky dotazníkového průzkumu realizovaného na úrovni jednotlivých držitelů, správce značky a ostatních poskytovatelů podporovaného zaměstnávání. V závěrečné části práce je vylíčena současná situace podporovaného zaměstnávání v České republice, její vliv na značku Podporované zaměstnávání a slabé a silné stránky značky.
|
|
|
Tranzitní program
FLEISCHHANSOVÁ, Pavla
Autorka zaměřila práci na období přechodu ze školy do práce u lidí s mentálním postižením. Současný stav popisuje základní terminologické vymezení pojmu mentální postižení. Kvantitativní hodnocení zachycuje rozdělení a charakteristiku jednotlivých stupňů mentálního postižení. Následuje popis jednotlivých znaků a příčin vzniku postižení. Pro teoretickou vyváženost práce jsou posuzovány schopnosti lidí s mentálním postižením i z kvalitativního hlediska struktury osobnosti. Jsou popsána specifika v psychických funkcích: vnímání, paměť, myšlení, pozornost, emotivita a volní vlastnosti. V práci jsou zmíněny dokumenty ovlivňující práva lidí s mentálním postižením a je kladen důraz na právo na vzdělání a na pracovní uplatnění. Možnosti výchovy a vzdělání osob s mentálním postižením jsou sledovány dle věku a v rámci české vzdělávací soustavy. Možnosti pracovního uplatnění mladých lidí s mentálním postižením jsou upraveny zákonem o zaměstnanosti a také mají svůj vliv specifické sociální programy: podporované zaměstnávání a tranzitní program, které dávají podporu lidem s mentálním postižením při naplňování práva na pracovní uplatnění a při začleňování se do běžné společnosti. Cílem práce je popis metody tranzitní program a vymezení podpůrných faktorů ovlivňujících míru inkluzivity do pracovního prostředí. Pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek autorka zvolila kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je realizován pomocí případové studie. Metody pro získání dat autorka zvolila zúčastněné pozorování, analýzu dokumentů a problémově zaměřený rozhovor pomocí návodu s rodiči mladých lidí s mentálním postižením, kteří využili či využívají službu tranzitní program. Průběh programu a plnění stanovených cílů je ovlivněno osobností uživatele, jeho přirozeným sociálním okolím, školou a pedagogy, zaměstnavatelem a pracovním prostředím a také osobností konzultanta a kvalitou jeho práce s uživatelem. Autorka vnímá tranzitní program jako specifický program legislativně vymezené sociální služby sociální rehabilitace, který má v otevřené občanské společnosti své platné místo.
|
|
|
Praktické zkušenosti zaměstnavatelů se zaměstnáváním osob s lehkým mentálním postižením v okresu České Budějovice a bariéry, které brání jejich zapojení do pracovního procesu
BÁTINOVÁ, Lenka
Specifickou skupinou mezi zdravotně postiženými občany tvoří děti, mládež i dospělí s mentální retardací. Představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin. Mentální retardace je postižení jedinců, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Mentálním postižením nebo mentální retardací je nazýváno trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku. Není to nemoc, ale trvalý stav. Podle provedeného výzkumu vyplývá, že osoby s lehkým mentálním postižením nemají možnost pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce, ale ani v chráněných pracovištích. Dále z výzkumu vyplývá, že zájem ze strany zaměstnavatelů běžných pracovišť není zájem o zaměstnávání lehce mentálně postižených osob.
|
host ::
RSS.