|
| |
|
| |
|
|
Veřejné prostory jako indikátory kvality života města
Vaďurová, Jana ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Pondělíček, Michael (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Disertační práce je založena na přístupu k plánování a řízení rozvoje měst v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Trvale udržitelné územní plánování a řízení rozvoje měst vyžaduje indikátory pro hodnocení efektivity těchto procesů. Dizertační práce se zabývá hodnocením kvality veřejného prostoru a možnostmi využití popisu kvality veřejného prostoru jako agregovaného indikátoru kvality života města. Práce je zaměřena na výběr indikátoru(ů), které jsou pro hodnocení kvality veřejného prostoru ve vazbě na procesy územního plánování podstatné a na návrh jeho/jejich metodiky,. Na základě analýz dosavadních přístupů a hodnocení veřejných prostorů, byly navrženy indikátory, vyjadřující jeho kvalitu. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla snaha o přehlednost a jednoduchost indikátorů i dostupnost dat potřebných pro jejich měření. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi. Výsledný skladebný indikátor - "veřejný prostor - indikátor kvality života města" je verifikován na vybraných veřejných prostorách měst České republiky. Kompletní metodika byla odzkoušena na městě Hradec Králové.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kompatibilita zlepšování ukazatelů wellbeingu
Dlabaja, Zdeněk
V této diplomové práci je představen jeden z nejmodernějších konceptů monitorování wellbeingu v ekonomickém kontextu, a to Better Life Index od OECD. Tento kompozitní index, obsahující 11 témat, se zabývá jak materiálními stránkami kvality života, tak i dalšími nemateriálními oblastmi. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou takové oblasti kvality života zkoumané OECD vzájemně kompatibilní. Tato problematika je zkoumána v analytické části na základě korelačních vztahů v časových řadách ukazatelů a ve statických ukazatelích Better Life Indexu. Výsledky analýzy jsou následně diskutovány a zařazeny do kontextu s dalšími zdroji a názory jiných autorů. V závěru jsou prezentována hlavní zjištění a poselství této práce pro příjemce Better Life Indexu.
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci ledviny
Nováková, Monika ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Kvalita života pacientů po transplantace ledviny" porovnává kvalitu života před transplantací a po transplantaci. Cílem práce bylo zmapovat kvalitu života u pacientů před a po transplantaci ledvin v několika dimenzích: fyzické fungování, fyzická omezení, všeobecné zdraví, vitalitu, sociální fungování, emoční problémy a duševní zdraví. Teoretická část práce prezentuje onemocnění ledvin, průběh transplantace ledvin a kvalitu života. V empirické části je prezentována metoda sběru dat, realizace vlastního šetření a přehled vlastních výsledků práce. Metodou výzkumného šetření byl standardizovaný dotazník SF-36 doplněný o sociodemografické a zdravotní údaje vlastní konstrukce. Dotazníky byly distribuovány pacientům navštěvující ambulanci nefrologie v IKEM, kteří podstoupili transplantaci ledviny. Výsledky: Kvalita života respondentů po transplantaci ledvin byla ve srovnání se stavem před transplantací lepší v těchto oblastech: vnímání vlastního zdraví, chůze po schodech do jednoho patra, chůze po schodech do více pater, chůze po ulici sto metrů, zvládání množství práce, menší potíže během každodenních činností. Bolesti méně bránily v práci a zaměstnání. Pozitivní posun proběhl u pocitu elánu, pocitu nervozity, pocitu deprese, pocitu klidu a pohody, pocitu naplnění energií, pocitu...
|
|
|
Implementace konceptu Smart City v Blansku
Wagnerová, Sarah
Bakalářská práce „Implementace koncepce Smart City v Blansku“ se zabývá hodnocením Smart City projektů ve městě Blansku. Cílem je zmapovat současnou situaci koncepce Smart City v Blansku a navrhnout další možnosti jeho využití v rámci rozvoji města. V první části literární rešerše jsou shrnuty poznatky o východiscích a současných trendech implementace koncepce Smart City v ČR s ohledem na velikost města Blanska. Dále je popsán současný přístup, projekty Smart City ve městě Blansku a zpracována strategická analýza dalších možností implementace metodou SWOT. Navrhováno je zejména posílení implementace v oblasti ekonomiky, životního prostředí, chytré dopravy a kulturního vyžití, kde byl primárním výzkumem identifikován zájem občanů.
|
|
|
Strategické plánování v Novém Městě na Moravě
Švarcová, Kateřina
Předmětem této bakalářské práce je zhodnocení kvality života v Novém Městě na Moravě pomocí dotazníkové šetření s obyvateli v návaznosti na stávající Strategický plán Nového Města na Moravě. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsou stanoveny doporučené aktivity pro případnou aktualizaci dokumentu vedoucí ke zlepšení kvality ve městě. Teoretická část práce vychází z příslušné odborné literatury týkající se strategického plánování, strategického plánu a kvality života občanů. Praktická část práce se věnuje analýze Strategického plánu Nového Města na Moravě, vyhodnocení dotazníkového šetření a následným stanovením doporučených aktivit navazujících na aktuální strategické cíle, priority a opatření. Na základě výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že obyvatelé jsou převážně spokojeni s kvalitou života v Novém Městě na Moravě zejména vlivem sportovního a kulturního vyžití. Nicméně negativně se jich dotýkají zejména témata: nedostatek využití komerčních služeb, nedostatek bytů, nedostatek parkovacích míst a nedostatek pracovních příležitostí.
|
|
|
Kvalita života a urbanizace chudoby v Peru
Diatelová, Michaela
Diplomová práce se zabývá kvalitou života a urbanizací chudoby ve dvaceti pěti regionech Peru a srovnává situaci v roce 2007 a 2017. Analýzy byly realizovány za pomocí těchto metod: Zipfův zákon, Giniho index, beta a sigma konvergence, kompozitní indikátor a vizualizace. Byla použita sekundární data ze sčítání lidu a Ministerstva hospodářství a financí. Index kvality života tvoří deset indikátorů dle příjmové chudoby, obydlí, vzdělání, fertility a občanství. Výsledky poukázaly na nerovnoměrné rozložení populace, kdy urbanizace se v roce 2017 pohybovala kolem 79 %. Více jak třetina obyvatel žila v Limě a asi pětina v regionech Piura, La Libertad, Arequipa a Cajamarca. Asi 79 % obyvatel Peru stále žilo v místě svého narození. Ačkoliv podíl příjmově chudých klesl, Giniho index příjmové chudoby ve městech se zvýšil a stále se držel nad hranicí 0,5. To poukázalo na rostoucí nerovnost v přerozdělení příjmů. I když se jedná o středně příjmovou zemi, přes šest miliónů osob žilo v chudobě, z toho milion osob v extrémních podmínkách. Nejhorší kvalita života ve městech byla zaznamenána v oblasti tropických deštných lesů Selva a pásu hor Sierra. Mezi lety 2007 a 2017 se kvalita života zhoršila v regionech Pasco, Lima, Moquegua, Callao a Tacna. Postupně se tak prohlubuje rozdíl kvality života mezi městy a venkovem.
|
host ::
RSS.