|
|
Specifika péče porodní asistentky o ženu s preeklampsií
PIKLOVÁ, Žaneta
Bakalářská práce s názvem Specifika péče porodní asistentky o ženu s preeklampsií je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se ze začátku věnuje samotnému těhotenství a jeho rozdělení na fyziologické, rizikové a patologické těhotenství. Dále je zde popisováno, co jsou rané gestózy, jak se projevují a jaké při nich vznikají potíže. V bakalářské práci jsou uvedeny také pozdní gestózy, jejich definice a kritéria pro jejich diagnostiku. Následně se teoretická část zabývá ženami s onemocněním preeklampsie, kde je blíže preeklampsie popisována. Především je popisována její etiologie, příznaky, rizikové faktory, ale také její diagnostika a prevence. V teoretické části je zmíněna péče, kterou poskytují porodní asistentky ženám s preeklampsií, jsou zde uvedeny a popsány komplikace, které se mohou u těhotných žen s onemocněním preeklampsie objevit. Závěr teoretické práce zahrnuje definici edukace a její zásady a poté je popsána edukace těhotných žen s preeklampsií porodními asistentkami. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a popsat specifickou péči porodních asistentek o ženy s preeklampsií. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jakým způsobem poskytují péči porodní asistentky ženám s preeklampsií? Jaká jsou očekávání žen při poskytování péče ze strany porodních asistentek? Pro účely výzkumného šetření byla použita kvalitativní metoda, která byla provedena pomocí hlubokých individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly vedeny s devíti těhotnými ženami s diagnózou preeklampsie a s osmi porodními asistentkami. Obě skupiny žen byly před začátkem rozhovoru informovány o tématu a byl jim objasněn účel rozhovoru. Těhotné ženy i porodní asistentky byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými informacemi dle etických práv a norem. Pro uskutečnění polostrukturovaného rozhovoru byly předem připravené otázky jak pro ženy s diagnózou preeklampsie tak pro porodní asistentky. V průběhu rozhovoru byly informace průběžně zapisovány a poté anonymizovány. Na základě analýzy dat metodou barvení textu byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie (Švaříček, Šeďová, 2010). U těhotných žen s diagnózou preeklampsie byly zvoleny tři hlavní kategorie. První kategorie nese název Očekávání žen, kde byla zvolena podkategorie Splnění očekávání žen o porodních asistentkách. Druhá kategorie s názvem Informovanost žen měla podkategorie Informovanost těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Třetí kategorie Potřeby žen, měla podkategorie Narušené potřeby a Snaha porodních asistentek o uspokojení narušené potřeby. U porodních asistentek byly zvoleny dvě hlavní kategorie. První kategorie s názvem Znalosti porodních asistentek se zaměřila na to, zda porodní asistentky mají znalosti ohledně symptomů preeklampsie a zda znají její komplikace. Druhá kategorie Poskytnutí péče se zaměřovala na specifickou péči porodních asistentek o těhotné ženy s preeklampsií a na potřeby těhotných žen.
|
|
| |
|
|
Využití biomarkerů pro diagnostiku a prevenci preeklampsie a eklampsie
Beránková, Hana ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Patková, Anna (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Hana Beránková Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík, PhD. Název bakalářské práce: Využití biomarkerů pro diagnostiku a prevenci preeklampsie a eklampsie Cíl: Cílem této práce bylo získat přehled v problematice preeklampsie, sumarizovat poznatky o laboratorních vyšetřeních pro diagnostiku této choroby a zaměřit se na biochemické markery, které jsou k rozpoznání nemoci nezbytné. Hlavní poznatky: Preeklampsie je hypertenzní onemocnění, které v dnešní době představuje značnou komplikaci gravidity. Vzhledem k dosud neupřesněné etiologii není predikce ani diagnostika tohoto onemocnění jednoduchá. Hladiny některých biomarkerů, měřitelných jak v krvi, tak v moči, usnadňují rozpoznání blížící se nemoci ještě před prvními klinickými projevy. Neexistuje ovšem žádný faktor, který by samotný spolehlivě určil, zda se jedná o preeklampsii. Proto se v současné době využívají kombinace různých markerů. Závěr: Zde uvedené množství markerů dokazuje, že není snadné vymezit ty nejspolehlivější. Lékaři dnes nejčastěji volí metody k vyšetření angiogenních faktorů a poměru hladin solubilní fms- like tyrosin kinásy ku placentárnímu růstovému faktoru (sFlt-1/PIGF). Přestože se diagnostika preeklampsie stále...
|
|
|
Vztah kardiovaskulárních mikroRNA k těhotenským komplikacím
Dalecká, Linda ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Během těhotenství se může objevit řada komplikací, které mohou mít vliv na vývoj plodu a posléze mohou dokonce ohrožovat jeho život a případně i život matky. Mezi takové komplikace patří například preeklampsie. Jedná se o hypertenzní poruchu, která se objevuje během těhotenství. Dalším příkladem je intrauterinní růstová retardace. Jedná se o stav, kdy plod není schopen dosáhnout geneticky daného růstového potenciálu. Oba patologické jevy jsou doprovázeny změnami v genové expresi mikroRNA v placentě, například miR-16, miR-21, miR-210. Právě poznatky o změnách v genové expresi mikroRNA by mohly představovat unikátní nástroj na poli neinvazivní diagnostiky těchto onemocnění, což by bylo přínosem i vzhledem k faktu, že obě diagnózy jsou zodpovědné za zvyšování mateřské a perinatální morbidity a mortality. Tato práce se zaměřuje právě na mikroRNA, jejich expresi ve výše zmíněných patologických stavech a výhody, které může přinášet v jejich diagnostice. V práci jsou popsány tato dvě onemocnění, je zde charakterizována mikroRNA a její biogeneze. MikroRNA jsou pro nás zajímavé jako potencionální biomarkery pro neinvazivní prenatální diagnostiku právě proto, že se mohou vyskytovat v tělních tekutinách, jako je plazma, mateřské mléko nebo plodová voda, a nepodléhají okamžité degradaci. Klíčová slova:...
|
|
|
Markers for the prediction of preeclampsia and their relevance in the first trimester of pregnancy
Šedová, Lenka ; Kestlerová, Andrea (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
Preeklampsie je komplexní syndrom, který se může objevit pouze u těhotných pacientek. Vyskytuje se asi ve 2 - 8 % těhotenství v celosvětovém měřítku. Preeklampsie je definována jako proteinurie spolu s novým výskytem hypertenze u jinak normotenzní pacientky. Nejhoršími důsledky preeklampsie jsou eklampsie spojená s tonickými a klonickými křečemi, a eventuálně koma. Mohou nastat i jiné komplikace jako plicní edém, CNS krvácení, anémie, hepatorenální selhání, oběhové selhání a další. Původ preeklampsie není znám stejně jako její příčina, současná zdravotnická péče se tedy soustředí pouze na klinické projevy onemocnění. Včasná predikce preeklampsie by umožnila adekvátní terapeutický zásah a snížilo by se tak riziko ohrožení zdraví matky i plodu. V této studii jsou uvedeny nejdůležitější predikční markery preeklampsie a jejich výpovědní hodnota v prvním trimestru gravidity. Představen je také nejvhodnější prvotrimestrální screening s co nejlepší predikční hodnotou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role proteinů tepelného šoku v patogenezi placentární insuficience.
Slabá, Kristýna ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Proteiny tepelného šoku (Hsp) jsou vysoce konzervované proteiny, které jsou součástí univerzální stresové odpovědi buňky. Jejich hlavní funkcí je ochrana buňky před strukturním a funkčním poškozením. U organismů vystavených různým formám stresu, jako je např. nedostatek živin či vody, hypoxie, infekce nebo zánět, byla prokázána zvýšená genová exprese těchto proteinů. Těhotenské komplikace představují pro organismus matky i plodu stresové podmínky, v jejichž důsledku může dojít ke zvýšení genové exprese Hsp. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala koncentraci extracelulárních mRNA pěti různých proteinů tepelného šoku (Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90, HspBP1) v plazmě těhotných žen a zda je tato koncentrace ovlivněna případnými těhotenskými komplikacemi (preeklampsie, fetální růstová retardace a gestační hypertenze). Dále jsem zjišťovala možné korelace mezi plazmatickou koncentrací mRNA pro Hsp a hodnot indexů pulsatility (PI) získaných Dopplerovským ultrazvukovým vyšetřením. Tento výzkum by měl napomoci vynalezení nové prediktivní metody vybraných těhotenských komplikací, založené na detekci specifických biomarkerů v prvním trimestru těhotenství. Výzkum jsem prováděla na plazmách získaných z periferní krve těhotných žen, jejíž odběr byl prováděn v době klinické manifestace těhotenských komplikací. Studovaná...
|
|
| |
|
|
Detekce extracelulárních mikroRNA v mateřské cirkulaci - diagnostika a prognostika těhotenských komplikací
Ondráčková, Markéta ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující RNA o délce 18 až 25 nukleotidů, které posttranskripčně regulují genovou expresi. Exprese některých miRNA je tkáňově specifická. Vycházela jsem z předpokladu, že těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí by mohly být charakterizovány unikátním profilem placentárně specifických miRNA v mateřské cirkulaci. Koncentraci a genovou expresi vybraných extracelulárních miRNA (miR-516-5p, miR-517*, miR-518b, miR-520a*, miR-520h, miR-525, miR-526a) jsem měřila v plazmě pacientek s preeklampsií (PE), fetální růstovou retardací (FGR) a gestační hypertenzí (GH). Kontrolní skupinu tvořily pacientky s fyziologickým průběhem gravidity (FG). Celkem jsem zpracovala 168 vzorků plazmy, zastoupení jednotlivých diagnóz bylo následující: PE 63, FGR 27, GH 23, FG 55. Detekce a kvantifikace probíhala metodou kvantitativní PCR v reálném čase. Identifikovala jsem tři miRNA, které se u pacientek s PE nacházely ve zvýšených hladinách. Jednalo se o miR-517*, miR-520a* a miR-525. Závažnost onemocnění, která byla charakterizována formou onemocnění (mírná nebo závažná PE) a termínem porodu (před nebo po 34. týdnu gravidity), neměla na hladiny miRNA statisticky významný vliv. U více než čtvrtiny pacientek se jednalo o PE superponovanou na předchozí hypertenzi, předchozí výskyt...
|
|
|
Význam proteinů tepelného šoku v diagnostice a prognostice těhotenských komplikací
Dvořáková, Lenka ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Proteiny tepelného šoku zvyšují svou genovou expresi po vystavení buňky, respektive organismu, určité formě stresu, kterou může být vysoká teplota, infekce, zánět, hypoxie, nedostatek živin nebo vody. Stresovou situací pro organismus jsou i těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí - preeklampsie a intrauterinní růstová retardace, ale i další těhotenské komplikace jako fetální růstová retardace a gestační hypertenze. Proto jsem také ve své diplomové práci zjišťovala, zda má výskyt těhotenských komplikací (preeklampsie, fetální růstová retardace, gestační hypertenze) vliv na genovou expresi proteinů tepelného šoku. Detekovala jsem 5 hsp systémů, kterými byly Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90 a HspBP1. Detekci jsem prováděla na vzorcích placentární tkáně a plné periferní krve matky. K dispozici jsem měla vzorky jak od žen s fyziologickým průběhem těhotenství, tak od žen, u kterých se během gravidity vyvinula určitá komplikace (PE, FGR, GH). Ze vzorků jsem izolovala RNA. Detekce hsp exprese byla provedena pomocí RT-PCR v reálném čase s využitím komparativní Ct metody. Zjišťovala jsem změny genové exprese testovaného vzorku oproti vzorku referenčnímu. K posouzení rozdílu exprese hsp mezi fyziologickými graviditami a graviditami s vybranými těhotenskými komplikacemi jsem využila analýzy...
|
|
|
Užití trombelastografie při hodnocení koagulace u žen s fyziologicky a patologicky probíhajícím těhotenstvím
Polák, Ferdinand ; Závada, Josef (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Feyereisl, Jaroslav (oponent)
Užití trombelastografie při hodnocení koagulace u žen s fyziologicky a patologicky probíhajícím těhotenstvím MUDr. Ferdinand Polák Abstrakt dizertační práce Úvod: Cílem této práce bylo porovnat trombelastografické koagulační parametry zdravých těhotných žen, zdravých netěhotných žen a žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím (preeklampsie, mrtvé plody) a dále tyto výsledky porovnat s referenčními hodnotami používanými pro běžnou populaci. V případě zjištění významných rozdílů mezi těhotnými a netěhotnými ženami vypracovat nová referenční rozmezí pro použití u těhotných žen. Soubor a metody: Prospektivní observační studie porovnávající trombelastografické parametry zdravých těhotných žen ve třetím trimestru gravidity (skupina GRAV, 60 žen), zdravých netěhotných žen ve fertilním věku (skupina NON-GRAV, 43 žen) a žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím (skupina PATOL, 50 žen). Výběrová percentily byly použity pro vytvoření nových referenčních rozmezí. Výsledky a závěry: Zjistili jsme statisticky významné rozdíly mezi skupinami GRAV a NON-GRAV. Proto jsme, na základě získaných výsledků, vypracovali nová referenční rozmezí trombelastografie pro těhotné ženy. Koagulační změny u žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím jsou hůře předvídatelné a mohou vést nejen k hyperkoagulačním, ale i k hypokoagulačním...
|
host ::
RSS.