|
|
Suicidální pacient z pohledu zdravotnického záchranáře
KREJČÍ, Anna
Tuto bakalářskou práci na téma: ,,Suicidální pacient z pohledu zdravotnického záchranáře'' tvoří dvě části. Část teoretická a část výzkumná. Obsahem teoretické části je seznámení se suicidální problematikou, konkrétně s charakteristikou sebevraždy, úvod do historie, možné příčiny vzniku suicidálního jednání se zaměřením na deprese, či například schizofrenii, možné příznaky suicidálního jednání, dále na fáze sebevražd a typy provedení, rozdělení sebevražd dle věku, komunikace se suicidálním pacientem a práce zdravotnické záchranné služby na místě události u suicidálního pacienta. Pro výzkumnou část byl stanoven Cíl 1: Zmapovat, jaké podvědomí mají zdravotničtí záchranáři o problematice suicidií. Na základě tohoto cíle byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Jakým způsobem vnímají problematiku suicidií zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči? Výzkumná otázka 2: Jaká specifika vyžaduje řešení problematiky suicidií od zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči? K získání potřebných dat byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu tvořeného formou polostrukturovaných rozhovorů s osmi zdravotnickými záchranáři, z niž čtyři profesně působí u zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, konkrétně v oblastních středisek České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek a se čtyřmi zdravotnickými záchranáři profesně působícími v kraji Vysočina, konkrétně v oblastních středisek Pelhřimov a Humpolec. Respondenti odpovídali celkem na 20 otázek, které byly následně rozděleny do 10 kategorií. Výzkum potvrdil základní a dostačující vzdělání zdravotnických záchranář ohledně teorie problematiky sebevražd. Nedostatky mají někteří dotazovaní zdravotničtí záchranáři v péči o suicidálního pacienta, konkrétně při akutní intoxikací léky. Jelikož se jedná o znalosti velmi důležité, považuji za přínosné doplnění vzdělání Zdravotnických záchranářů ohledně péče o suicidálního pacienta.
|
|
|
Role sestry v endokrinologické ambulanci
HEDÁNKOVÁ, Kamila
Endokrinologická ambulance je specializované odborné pracoviště, které se věnuje diagnostice a léčbě onemocnění žláz s vnitřní sekrecí. Endokrinologickou ambulanci navštěvují děti, muži i ženy jakéhokoli věku. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat náplň práce sestry v endokrinologické ambulanci. V návaznosti na tento cíl byla stanovena výzkumná otázka, která zněla: Jaké existují zvláštnosti v náplni práce v endokrinologické ambulanci? Empirická část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, kdy byl sběr dat získán technikou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory probíhaly na podkladě osmnácti předem připravených otázek se šesti sestrami pracujícími v endokrinologických ambulancích. Při uskutečňování rozhovorů u 3 respondentek bylo užito ručního přepisu, z důvodu nesouhlasu dotazovaných s nahráváním na diktafon. Další 3 respondentky uskutečnily rozhovor přes email, z důvodu nemožnosti se setkat pro velkou vzdálenost. Podmínkou výzkumného šetření bylo ujištění, že bude zachována jejich anonymita dotazovaných. Zjistili jsme, že sestry pracující v této ambulanci mají za úkol nejen správný chod ambulance, ošetřovatelské činnosti, administrativní činnost, ale zároveň musí zaujímat i určité role a podílejí se na edukaci. Vzdělávání se sestrám v endokrinologických ambulancích dostává pomocí odborných seminářů, odborné publikace či si vyhledávají doplňující informace na internetu. Stres vzniká nejčastěji z důvodu zvýšeného počtu pacientů, zvýšeného množství telefonátů nebo špatné náladě lékaře. Mezi nejčastější projevy stresu patří únava a nervozita. Vyplívají dvě zjištění, pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že sestry v endokrinologických ambulancích poskytují dostatečnou ošetřovatelskou činnost, zvládají zároveň zastávat několik rolí a jsou dostatečně vzdělávány. Negativní zjištění se týká nedostatečnému předávání informací pacientům při časové tísni. Dalším negativním faktem je stres, který může způsobit situaci, při níž není zajištěna kvalitní a odborná ošetřovatelská péče.
|
|
|
Výuka témat "Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí" na základních a středních školách
BERKOVEC, Jiří
Tato diplomová práce pojednává o tématech "ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí", které jsou součástí jednotlivých vyučovaných předmětů na základních a středních školách. Tato témata jsou v současné době důležitou složkou vzdělávání na obou stupních vzdělávání. Žáci nebo studenti potřebují zlepšit své znalosti o těchto tématech spojených s ochranou obyvatelstva. V případě vzniku těchto mimořádných událostí je potřeba, aby žáci nebo studenti projevili odpovědné chování, dokázali se v dané vzniklé situaci zorientovat, pomoci zasaženým lidem a přivolat záchranné složky na místo. Pedagogové na základních a středních školách, kteří mají vzdělání v oblasti ochrany obyvatelstva a předávají informace dále žákům nebo studentům pomocí výukových předmětů a pomůcek. Jednotlivých pedagogů jsem se dotazoval, v jakých předmětech výuku témat realizují. Témata jsou začleněna do mnoho vyučovaných předmětů, jakými jsou nejčastěji Výchova ke zdraví, Člověk a svět práce, Člověk a jeho svět, Občanská nauka, ale i Prvouka na prvním stupni ZŠ, Přírodopis (popřípadě biologie), Chemie nebo Fyzika. Rámcově vzdělávací programy pro základní a střední školy obsahují témata spojená s ochranou obyvatelstva. Na školní úrovni pak představují školní vzdělávací programy, které vydávají jednotlivý ředitelé školních zařízení a podle těchto programů je výuka uskutečňována na jednotlivých školách.
|
|
|
Laická první pomoc v období mladšího školního věku
Hušková, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce na téma "Laická první pomoc dětmi mladšího školního věku" je zaměřena na žáky 3. tříd základní školy a jejich znalosti v oblasti poskytování první pomoci. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli si umějí děti poradit v nestandardních situacích, kdy dojde ke zranění kamaráda nebo jiné osoby, zavoláním na záchrannou zdravotnickou službu a poskytnout základní první pomoc zraněné osobě. Teoretická část je věnována obecně první pomoci, její historii, dělení, zásadám telefonování na záchrannou zdravotnickou službu a správnému poskytnutí první pomoci u lehkých a těžších zranění. Empirická část obsahuje cíle a hypotézy, metodiku a organizaci šetření, charakteristiku a popis zkoumaného vzorku. V práci je uvedena prezentace výsledků dotazníkového šetření, které probíhalo na základních školách v Roztokách a Velkých Přílepech a ve skautském oddíle v Roztokách formou rozhovoru s dětmi jedné modelové situace. V diskuzi se nachází ztvárnění výsledků dotazníkového šetření, rozhovor se skautskou družinou a rozbor pracovních hypotéz. V závěru této práce jsou vyhodnoceny výsledky vlastního šetření a uvádím přínos své bakalářské práce.
|
|
| |
|
|
Návrh informačního systému
Nečas, Jan ; Voznica, Martin (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout dílčí segment informačního systému pro fakultní nemocnici Brno, který bude sledovat nápor na jednotlivé ambulance a pohyby hospitalizovaných pacientů v rámci celé organizace.
|
|
|
Vzduchotechnika zdravotnického zařízení
Odehnal, Michal ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem vzduchotechnického systému pro zdravotnické zařízení. Řešeno je podlaží suterénu a první nadzemní podlaží. Systém je navržen tak, aby splňovalo hygienické, provozní a funkční mikroklima zdravotnického zařízení. Úlohou vzduchotechnického systému je doprava čerstvého vzduchu do interiéru, pokrytí tepelných ztrát v zimním období a pokrytí tepelných zisků v období letním. Vzduchotechnický systém řídí také úpravu vlhkosti vzduchu. V teoretické části je věnována pozornost čistým prostorům se zaměřením na nemocniční prostředí.
|
|
|
Připravenost poskytovatelů akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob při mimořádné události
JOHÁNEK, Jakub
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob. V jednotlivých kapitolách jsem se zaměřil, jak na poskytovatele akutní lůžkové péče, tak i na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, neboť právě tyto dvě složky spolu úzce spolupracují při vzniku mimořádné události a podílejí se na odstranění jejích následků. V kapitole základních pojmů jsem uvedl stěžejní terminologii, dle platné legislativy a nastínil význam krizové připravenosti ve zdravotnictví. V následujících částech jsem se snažil poskytnout stručný přehled o přístupu k řešení mimořádných událostí výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby přímo na místě. Tento přehled zahrnoval také možnosti třídění osob postižených na zdraví. Stěžejní téma představuje pojednání o návaznosti zdravotnické záchranné služby na poskytovatele akutní lůžkové péče a samotný způsob příjmu hromadného postižení osob do zdravotnického zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem se připravují poskytovatelé akutní lůžkové péče na možný hromadný příjem postižených osob, což mimo jiné zahrnovalo zjištění existence předběžných opatření, metodických pokynů, přípravu a realizaci taktického, případně prověřovacího cvičení organizace a jiné. Druhý cíl bakalářské práce byl zaměřen na zhodnocení aktuálního a reálného stavu připravenosti poskytovatele akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob, odrážející účinnost přijímaných opatření. Jednalo se především o zmapování srozumitelnosti teoretických podkladů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob z pohledu řadového zdravotnického personálu, vykonávajícího svou profesi na oddělení urgentního příjmu. Zmíněné pracoviště představuje kontaktní místo nemocnice při vzniku mimořádné události a jeho personál je k řešení zmíněné problematiky ze své pozice reálně předurčen. Výzkum se dále zaměřoval na obeznámení zdravotnického personálu s přístupy k řešení mimořádných událostí a jeho účasti na taktických a prověřovacích cvičení. K dosažení cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory s nelékařským zdravotnickým personálem urgentního příjmu. Z výzkumu vyplynulo, že příprava poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádnou událost s hromadným postižením osob probíhá ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou v rámci taktických nebo prověřovacích cvičeních. Počty cvičení za rok jsou realizovány minimálně dvakrát ročně, což je ideální podle obecných zásad zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, že by účast zdravotnického personálu na cvičeních měla být povinná a personálně plánovaná, aby nedocházelo k tomu, že příprava zaměstnanců na mimořádnou událost s hromadným postižením osob bude koncepčně nahodilá. Z výzkumu je dále patrné, že by se měl zdravotnický personál, v souvislosti s mimořádnými událostmi s hromadným postižením osob, vzdělávat v teoretické rovině, neboť povědomí o zmíněné problematice se jevilo jako minimální. Získané poznatky by mohly být využity pro zaměstnance urgentních příjmů, ale i dalších oddělení, která se podílí svými činnostmi na řešení následků mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Zaměstnanci by mohli čerpat především z teoretických poznatků v rámci sebevzdělávání ve zmíněné problematice.
|
|
|
Znalosti studentů středních škol v oblasti poskytování první pomoci na Příbramsku
MARKOVÁ, Iveta
V diplomové práci jsme se zabývali znalostmi studentů středních škol v oblasti poskytování první pomoci na Příbramsku. Poskytnutí první pomoci zraněnému a záchrana jeho života nebo zdraví je zákonná i morální povinnost každého z nás. Je mnoho mimořádných událostí, které můžou způsobit zranění lehká i vážná. Měli bychom znát možná nebezpečí, vědět, jak se chovat, a umět poskytnout první pomoc nejen sobě a svým blízkým, ale i ostatním. Proto je nezbytné občany v oblasti první pomoci dostatečně vzdělávat, abychom byli schopni adekvátně reagovat. V České republice je potřebné začlenit předmět "První pomoc" do vyučovacích osnov. V současné době však není ani vzdělávání pedagogů v oblasti první pomoci nijak koncepčně řešeno. Platná legislativa a navazující předpisy rámcově stanovují povinnost škol zajistit vzdělávání první pomoci. Neexistují ale žádné konkrétní standardy či doporučení. V teoretické části diplomové práce se zabýváme tématikou první pomoci. Je zde vylíčen systém vzdělávání studentů středních škol i samotných pedagogů. Následně popisujeme integrovaný záchranný systém, základní terminologii v první pomoci, náhlá závažná onemocnění a péči o zraněného. Nedílnou součástí je stručný popis vybraných statistických metod. Prostřednictvím základních matematických operací deskriptivní statistiky popisujeme a shrnujeme velké množství dat pomocí tabulek a grafů. Po deskriptivní statistice následuje matematická statistika. Její součástí je neparametrické a parametrické testování. V diplomové práci jsme měli za cíle zjistit míru znalostí a schopností studentů středních škol v oblasti poskytování první pomoci na Příbramsku a porovnat schopnosti a znalosti studentů zdravotnických oborů a studentů s jiným zaměřením. V rámci práce jsme stanovili dvě hypotézy, H1: "Více jak 2/3 všech oslovených studentů středních škol na Příbramsku bude mít v dotazníkovém šetření více jak 50 % odpovědí správně," a H2: "Studenti zdravotnických oborů budou dosahovat lepších výsledků v poskytování první pomoci než studenti oborů ostatních." K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz jsme sestavili dotazník zaměřený na oblast první pomoci, realizovali jsme dotazníkový průzkum a provedli statistické šetření pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník se sestával z uzavřených otázek. Obsahoval 3 otázky informativního charakteru a 20 otázek zaměřených na problematiku první pomoci. Na otázky zaměřené na první pomoc jsme vždy položili 4 možnosti odpovědí, z nichž pouze jedna byla správná. Do dotazníkového šetření jsme náhodným výběrem vylosovali 4 střední školy ze 14 a Středně zdravotnickou školu a Vyšší odbornou školu zdravotnickou, Příbram dále jen SZŠ. Projektu se zúčastnilo 295 studentů. Celkem 154 dívek a 141 chlapců. Konkrétně 147 studentů SZŠ a 148 studentů ostatních středních škol. Výběrový statistický soubor tvořilo 100 studentů SZŠ a 100 studentů ostatních středních škol. Dotazníkové šetření probíhalo v období od března do května 2015. Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že znalosti jsou mírně nadprůměrné u studentů SZŠ a průměrné úrovni dosahují studenti ostatních středních škol na Příbramsku. Aritmetický průměr u studentů SZŠ činil 16 bodů z 20 a u studentů ostatních středních škol pouze 13 bodů z 20. Jen 13 % studentů dosahovalo méně než 50 % odpovědí správně. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že cíle diplomové práce byly splněny a obě hypotézy potvrzeny. Naskýtá se zde i otázka: "Jsou pedagogové dostatečně školeni v oblasti první pomoci?" plyne to ze špatně volených odpovědí studentů. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz studentů středních škol v oblasti první pomoci na Příbramsku. Výsledky práce jsme poskytnuli zúčastněným středním školám, aby se v další výuce mohli zaměřit na případnou problémovou oblast první pomoci.
|
|
|
Komunikace se seniory v ambulantních zařízeních
JIRSÍKOVÁ, Gabriela
Sestra se ve své ošetřovatelské praxi stále častěji setkává se seniory, a tím jsou na ni kladeny i specifické požadavky. Měla by znát biopsychosociální zvláštnosti seniorské populace a snažit se je respektovat. Zvláštní pozornost zaujímá samotná komunikace, která se stává základem dorozumívacího procesu. Komunikace v rámci profese sestry vyžaduje zcela zvláštní dovednosti, které se následně odrážejí v kvalitě vzájemného vztahu mezi sestrou a seniorem nejenom v lůžkových zařízeních, ale také v ambulantní sféře. Cílem práce bylo zmapovat komunikaci sester se seniory v ambulantních zařízeních a odhalit komunikační bariéry ze strany sester při komunikaci se seniory na ambulancích. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jak vnímají senioři komunikaci sester s nimi v ambulantních zařízeních? Jaké komunikační bariéry se objevují mezi seniory a sestrami na ambulancích?Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda.Technikou sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor, obsahující 8 základních otázek. Výzkumný soubor tvořilo 8 respondentů seniorů. Cílem výzkumu této práce je, že kvalitní ošetřovatelská péče na ambulanci je nemyslitelná bez pozitivního přístupu sester k seniorům, bez dobré a kvalitní komunikace mezi sestrou a seniorem a bez profesionální a přátelské komunikace mezi lékařem a sestrou.
|
host ::
RSS.