|
|
Připravenost příslušníků AČR na poskytování první pomoci v nebezpečném prostředí
JOHÁNEK, Jakub
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku poskytování první pomoci v bojových podmínkách dle principů Tactical Combat Casualty Care. Stěžejním tématem je kapitola věnující se programu TCCC, podle něhož by se měl vést výcvik ve zdravotnické přípravě pro všechny vojáky i zdravotnický personál. Program TCCC je koncipován tak, aby jeho použití bylo jednoduché a účinné pro veškerý personál. Každý příslušník armády by tak měl být schopen, byť s omezenými materiálními prostředky, udržet vojáka při životě i v nejnáročnějších podmínkách alespoň po nezbytnou dobu. Cílem dané diplomové práce bylo zmapovat, jakým způsobem jsou příslušníci AČR připravováni na poskytování první pomoci v nebezpečném prostředí. Druhým cílem bylo zmapovat jejich znalosti při poskytování první pomoci v nebezpečném prostředí odrážející účinnost a efektivitu zdravotnické přípravy příslušníků AČR. K dosažení cílů bylo využito kvalitativních metod. Výzkumnou část tvoří nestandardizované dotazníky, které sloužily k hodnocení zdravotní přípravy a ověření znalostí příslušníků AČR v poskytování první pomoci dle zásad TCCC. Druhá část výzkumu byla doplněna o polostrukturované rozhovory s nelékařským zdravotnickým personálem jednotek. Z výsledků vyplývá, že zdravotnická příprava neprobíhá plně v souladu s platnou koncepcí přípravy jednotek AČR a dalších dokumentů. Z výzkumu je dále patrné, že by se měli příslušníci AČR v souvislosti s poskytováním první pomoci dle zásad TCCC více vzdělávat v teoretické rovině, neboť povědomí o zmíněné problematice se jevilo jako minimální. Získané poznatky využijí jednak zdravotníci jednotek vedoucí zdravotnickou přípravu, jednak velitelé jednotek, kteří organizují zdravotnickou přípravu a mohou se tak vyvarovat zmíněným nedostatkům. Dále poznatky mohou využít i všichni ostatní příslušníci AČR, kteří mají o dotčenou problematiku zájem a chtějí najít ucelený a aktuální přehled informací.
|
|
|
Připravenost poskytovatelů akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob při mimořádné události
JOHÁNEK, Jakub
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob. V jednotlivých kapitolách jsem se zaměřil, jak na poskytovatele akutní lůžkové péče, tak i na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, neboť právě tyto dvě složky spolu úzce spolupracují při vzniku mimořádné události a podílejí se na odstranění jejích následků. V kapitole základních pojmů jsem uvedl stěžejní terminologii, dle platné legislativy a nastínil význam krizové připravenosti ve zdravotnictví. V následujících částech jsem se snažil poskytnout stručný přehled o přístupu k řešení mimořádných událostí výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby přímo na místě. Tento přehled zahrnoval také možnosti třídění osob postižených na zdraví. Stěžejní téma představuje pojednání o návaznosti zdravotnické záchranné služby na poskytovatele akutní lůžkové péče a samotný způsob příjmu hromadného postižení osob do zdravotnického zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem se připravují poskytovatelé akutní lůžkové péče na možný hromadný příjem postižených osob, což mimo jiné zahrnovalo zjištění existence předběžných opatření, metodických pokynů, přípravu a realizaci taktického, případně prověřovacího cvičení organizace a jiné. Druhý cíl bakalářské práce byl zaměřen na zhodnocení aktuálního a reálného stavu připravenosti poskytovatele akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob, odrážející účinnost přijímaných opatření. Jednalo se především o zmapování srozumitelnosti teoretických podkladů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob z pohledu řadového zdravotnického personálu, vykonávajícího svou profesi na oddělení urgentního příjmu. Zmíněné pracoviště představuje kontaktní místo nemocnice při vzniku mimořádné události a jeho personál je k řešení zmíněné problematiky ze své pozice reálně předurčen. Výzkum se dále zaměřoval na obeznámení zdravotnického personálu s přístupy k řešení mimořádných událostí a jeho účasti na taktických a prověřovacích cvičení. K dosažení cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory s nelékařským zdravotnickým personálem urgentního příjmu. Z výzkumu vyplynulo, že příprava poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádnou událost s hromadným postižením osob probíhá ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou v rámci taktických nebo prověřovacích cvičeních. Počty cvičení za rok jsou realizovány minimálně dvakrát ročně, což je ideální podle obecných zásad zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, že by účast zdravotnického personálu na cvičeních měla být povinná a personálně plánovaná, aby nedocházelo k tomu, že příprava zaměstnanců na mimořádnou událost s hromadným postižením osob bude koncepčně nahodilá. Z výzkumu je dále patrné, že by se měl zdravotnický personál, v souvislosti s mimořádnými událostmi s hromadným postižením osob, vzdělávat v teoretické rovině, neboť povědomí o zmíněné problematice se jevilo jako minimální. Získané poznatky by mohly být využity pro zaměstnance urgentních příjmů, ale i dalších oddělení, která se podílí svými činnostmi na řešení následků mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Zaměstnanci by mohli čerpat především z teoretických poznatků v rámci sebevzdělávání ve zmíněné problematice.
|
host ::
RSS.