|
|
The doctrine of substantial core of the constitution of the Slovak Republic in the light of rulling Pl. ÚS 21/2014 issued by the Constitutional Court of the Slovak Republic
Jambor, Dominik ; Preuss, Ondřej (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Koncepcia materiálneho jadra Ústavy Slovenskej republiky vo svetle nálezu Ústavného súdu Slovenskej republiky Pl. ÚS 21/2014 Abstrakt Predkladaná diplomová práca sa zaoberá problematikou materiálneho jadra Ústavy Slovenskej republiky. Cieľom práce je analyzovať teoretické rozpracovanie koncepcie materiálneho jadra ústavy v slovenskej doktrinálnej debate a tiež posúdiť jej aplikáciu v náleze Ústavného súdu Slovenskej republiky PL. ÚS 21/2014. Podľa autora sa jedná o mimoriadne závažnú tému, ktorá nabrala na aktuálnosti práve po uvedenom náleze Ústavného súdu, ktorý možno hodnotiť ako prelomový. Autor predkladanej práce si zaumienil poukázať na niektoré problematické aspekty uvedenej teórie, a to na pozadí jej teoretického i praktického vývoja. V práci sú rozoberané predovšetkým otázky zdôvodnenia existencie materiálneho jadra Ústavy, jeho prípadného konkrétneho obsahu a eventuálnej ochrany, a to najmä zo strany Ústavného súdu. Kľúčovú časť práce predstavuje analýza uvedeného nálezu Ústavného súdu a predovšetkým kritické vyrovnanie sa s niektorými problematickými aspektmi odôvodnenia väčšinového stanoviska. Súčasťou práce je komparatívna analýza obdobných teórií v troch vybraných ústavných systémoch - Indie, Kolumbie a Spojených štátov amerických -, reflexia nad možnou použiteľnosťou komparatívnych skúseností...
|
|
|
Výběr ústavních soudců v České republice a na Slovensku
Svoboda, Jiří ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na institucionální aspekt (tj. formální právní úpravu) výběru ústavních soudců v České a Slovenské republice. Poté se zaměří na personální aspekt, v nemž je identifikováno, odkud se rekrutují kandidáti na funkci ústavního soudce v obou zemích a jaké vlastnosti se od nich očekávají. Následně je podroben analýze procesní aspekt, tj. jaká měřítka při výběru ústavních soudců aplikují klíčové ústavní orgány (prezident ČR, Senát ČR, Národná rada a prezident SR). Na základě analýzy těchto tří aspektů jsou identifikovány silné a slabé stránky obou systémů a jejich rizikové prvky, které mohou vést k paralýze dotčeného ústavní soudu.
|
|
|
Důvěra vybraným institucím – červenec 2020
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2020 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. U všech zkoumaných institucí převládá důvěra nad nedůvěrou. Ústavnímu soudu důvěřovalo 57 % Čechů, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu 55 % a veřejnému ochránci práv 53 %. V porovnání s posledním srovnatelným šetřením z prosince 2019 se důvěra u sledovaných institucí významně nezměnila
|
|
|
Respektuje Parlament Ústavní soud?
Staněk, Michal ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Práce se zabývá tím, zda Parlament respektuje Ústavní soud. K zodpovězení této otázky je nejprve v teoretické části práce řešena otázka, zda je vůbec Parlament povinen Ústavní soud a jeho rozhodnutí. Na teorii je následně navázáno empirickou částí, v níž je na řešenou problematiku nahlíženo ze dvou úhlů pohledu. Nejprve prostřednictvím parlamentních debat a toho, jakou roli v nich Ústavní soud a jeho rozhodnutí hrají. Druhý pohled spočívá v analýze reakcí Parlamentu na nálezy, jimiž Ústavní soud v průběhu VII. volebního období Poslanecké sněmovny zrušil zákon či ustanovení.
|
|
|
Důvěra vybraným institucím – říjen a listopad 2019
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v říjnu a listopadu 2019 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Říjnové šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, České národní bance, Úřadu pro ochranu osobních údajů, veřejným vysokým školám a Akademii věd České republiky. V listopadovém výzkumu byla obdobným způsobem měřena důvěra vůči Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
|
|
|
Důvěra vrcholným ústavním činitelům – říjen 2019
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
|
|
|
Ústavní soud: negativní zákonodárce?
Večerka, Jiří ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Ústavní soud: negativní zákonodárce? Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali lze Ústavní soud České republiky považovat, v souvislosti s rozhodováním o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, za pouhého negativního zákonodárce, nebo z této pozice Ústavní soud vykračuje a jakým způsobem. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž se autor snaží vycházet zejména ze samotné rozhodovací praxe Ústavního soudu. V teoretické části se práce zabývá pojmem negativního zákonodárce a jeho původem v myšlenkách Hanse Kelsena. Kelsenovo pojetí ústavního soudnictví jakožto negativního zákonodárce je představeno. V následujících podkapitolách se teoretická část věnuje seznámení čtenáře s rozhodováním Ústavního soudu o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí. Práce popisuje také vázanost soudců při rozhodování a jejich závaznosti pro další subjekty. V praktické části, je pak diplomová práce rozdělena na šest jednotlivých kapitol, z nichž se každá samostatně věnuje jednomu typu rozhodnutí, jimž Ústavní soud ze své pozice negativního zákonodárce vybočuje. V každé kapitole je podrobněji rozebrán jeden autorem vybraný zástupný nález, a krom kapitoly poslední, je pak doplněn o nálezy podobné, za účelem zobecnění dané...
|
|
|
Obecně závazné vyhlášky obcí
Stuchlík, Karel ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obecně závazné vyhlášky obcí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá obecně závaznými vyhláškami obcí. Obecně závazné vyhlášky jsou právní předpisy, které obce vydávají v samostatné působnosti na základě čl. 104 odst. 3 Ústavy. Je nutné je odlišovat od nařízení obce vydávaných v přenesené působnosti podle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Přístup k obecně závazným vyhláškám významně ovlivnil Ústavní soud. První kapitola pojednává obecně o ústavních a zákonných základech územní samosprávy, dále o územním a osobním základu a o samostatné a přenesené působnosti obcí. Druhá kapitola blíže rozebírá proces přijímání obecně závazných vyhlášek a možné zapojení veřejnosti. Dále se zabývá obsahovými náležitostmi obecně závazných vyhlášek a jejich strukturou. Pojednává také o vyhlášení a evidenci právních předpisů obcí a upozorňuje na chystanou sbírku právních předpisů obcí a krajů. Část kapitoly je věnována úloze Ministerstva vnitra, které vykonává dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek, a řízení před Ústavním soudem, který je může pro rozpor s ústavním pořádkem nebo zákonem zrušit. Další kapitola se zabývá možností obcí ukládat povinnosti a jednotlivými zákonnými zmocněními s přihlédnutím k rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Kapitola se zaměřuje především na § 10 zákona o obcích a na místní poplatky....
|
|
|
Důvěra vrcholným politikům – leden 2019
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
|
|
|
Důvěra vybraným institucím v červnu 2019
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červnu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují některým institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
|
host ::
RSS.