|
|
Zařazování nemléčných příkrmů do výživy kojenců
VRBASOVÁ, Tereza
Zařazování nemléčných příkrmů do stravy kojenců je velice zásadní období. Kojenec nyní potřebuje veškeré živiny v neoptimálnějším poměru. Zařazování jednotlivých potravin do výživy takto malých dětí má svá pravidla. Alergenní potraviny je potřeba zařazovat postupně a s opatrností. Je doporučeno zavádět alergeny co nejdříve, jejich pozdější zavádění může vést k většímu riziku alergické reakce. Ohledně zařazování potravin či alergenů do stravy dítěte je vždy vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.
|
|
|
Možnosti zachycení a recyklace živin při vypouštění rybníků
DOFEK, Jan
Tato diplomové práce se zabývá ověřením možností efektivního zachytávání sedimentů a živin z vody odtékající při výlovech rybníků. Zachytávání bylo testováno pomocí soustavy dvou barier z organického materiálu, jež měly za úkol dočasně vzdout vodu ve stoce a tím prodloužit dobu zdržení vody za účelem sedimentace částic. Sledování kvality vody bylo provedeno na osmi rybnících v Jihočeském kraji, které obhospodařuje rybářství Blatenská ryba, s.r.o. Sledovány byly tyto parametry: Nerozpuštěné látky 105; 550, celkový a rozpuštěný fosfor, celkový dusík, celkový uhlík, celkový organický uhlík, BSK5, CHSKCr, vápník, hořčík, draslík, železo celkové a rozpuštěné. Veškeré vzorky byly odvezeny pro zpracování v laboratořích státního podniku Povodí Vltavy v Českých Budějovicích. Vyhodnocení probíhalo na základě porovnání obsahu živin v odebíraných vzorcích vody a sedimentu na profilech pod hrází (profil A) a pod druhou barierou (profil B). Průtokem vody přes dvě dočasné bariery docházelo ke zlepšení kvality vody. Statisticky byl prokázaný pokles téměř u všech sledovaných parametrů. Rozdíl mezi hodnotami koncentrace na profilu A pod rybníkem a pod druhou barierou (profil B) se nepotvrdil pouze u Ferozp. a u Prozp., kdy došlo k navýšení jejich koncentrace. Při vypouštění vody z rybníka a při samotném výlovu došlo k nárůstu všech sledovaných parametrů. Maximální hodnoty koncentrací byly zjištěny při výlovu u BSK5, NL105, NL550, Fe a Ferozp.. Po výlovu byly zjištěny maximální koncentrace u parametrů CHSKCr, TN, TP, TOC, TIC, TC, KNK4,5, Ca. Maximální hodnoty během výlovu jsou způsobeny aktivním pohybem ryb, lidí v lovišti a také plašením ryb, zátahy sítěmi, zvedáním podložní sítě a jadřením. Průtokem přes bariery se dosáhlo snížení koncentrací v odtékající vodě až o 50 %. U některých parametrů (TP) bylo dosažena retence až 90 %. Dle těchto zkušeností by měla být snaha hospodařících subjektů o zachytávání živin zejména od začátku výlovu až po uzavření výpusti a zastavení odtoku vody, kdy je možné jejich únik do povodí podstatně eliminovat. Průměrně bylo zachyceno 9 834 kg.ha-1 sedimentu (v surovém stavu). V tomto množství sedimentu bylo odtěženo 1015,89 kg TP (22,3 kg.ha-1), 206,04 kg TP (4,47 kg.ha-1), 294,11 kg K (6,56 kg.ha-1), 1 097,92 kg Ca (23,58 kg.ha-1) a 10 108,63 kg celkového uhlíku (220,69 kg.ha-1). V zachyceném sedimentu bylo průměrně obsaženo 4,47 kg.ha-1 P. Rozpuštěný fosfor je klíčovým parametrem v rámci problému eutrofizace. Výsledky analýz vody však ukázaly, že výlov rybníka není tak závažným problémem z pohledu rozpuštěného fosforu. Během výlovů majoritně převažovala vázaná forma fosforu s podílem v průměru 99 %. Výsledky by měly posloužit k rozvoji technologie zachytávání sedimentu a živin v odtékající vodě při výlovech rybníků. Bariéry z organického materiálu jsou schopny retence a sedimentace živin z odtékající vody z rybníků. Tím je možné docílit zlepšení kvality vypouštěné vody při výlovech rybníků.
|
|
|
Současný stav kvality vody v rybnících
BENEDIKT, Adam
Stanovování kvality vody v rybníku ve spojitosti s rybářským hospodařením začal nabývat na významu až koncem 20. století. Od této doby vzniklo mnoho studií zabývajících se touto tématikou. Aktuálně nejvýznamnější problém nejen rybářské společnosti představuje eutrofizace a její dopad na funkci rybníku v krajině, vč. biodiverzity a jejího celkového vlivu na životní prostředí. Antropogenní činností (chov ryb, odpadní vody a zemědělství) dochází k nadměrnému uvolňování minerálních živin, převážně fosforu a dusíku, do volných vod. Tato bakalářská práce porovnává data získaná z měření z roku 2017 s daty od 50. let 20. st. až do roku 2014 zpracovaných v literární rešerži. Vlastní data představují základní fyzikálně- chemické parametry vody (teplota, koncentrace O2, pH, konduktivita a ORP, TN, NH4-N, NO3-N, TP, DRP, TOC a chlorofyl-a). Hodnocení je založeno na posbíraných datech z šesti českobudějovických rybníků (Beranov, Roubíček, Zběhov, Posměch, Kvítkovice a Dehtář) se zastoupením produkčních a plůdkových nádrží.
|
|
|
Metodika pro používání technologických vod na zemědělské půdě (3. aktualizované vydání)
Mühlbachová, Gabriela ; Svoboda, Pavel ; Klír, Jan ; Vegricht, Jiří
V metodice jsou definovány technologické vody, a to z pohledu platné legislativy (zpracování změn schválených v roce 2021). Pozornost je zaměřena zejména na samostatně skladované a používané technologické vody vznikající při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů. Produkce technologických vod je hodnocena z hlediska používaných technologií a provozů, se zaměřením na dojírny, mléčnice a chladicí zařízení. V metodice jsou hodnoceny charakteristiky technologických vod z hlediska obsahu živin a potenciálních rizik jejich aplikace na půdu. Vliv technologických vod na rostliny a půdu byl experimentálně ověřen na základě hodnocení růstu rostlin a zjišťování obsahu a aktivity mikrobiální biomasy v půdě. Metodika obsahuje i praktická doporučení pro oužívání technologických vod na zemědělské půdě.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vliv makroelementů z potravy na DNA a epigenetický profil
Veselý, Zdeněk ; Kouřilová, Xenie (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Makroelementy obsažené v potravě mají důležitou funkci pro lidský organismus. Podílí se na řadě biochemických reakcí v lidském těle a jejich vyvážené množství je důležité pro prevenci vážných onemocnění. V teoretické části bakalářské práce byla popsána funkce minerálních látek v lidském organismu, funkce DNA a epigenetických mechanismů, jako je metylace DNA nebo modifikace histonů. Byl popsán vliv výživy a funkce vybraných makroelementů – sodík, hořčík, vápník, draslík na epigenetické modifikace a na stabilitu G-kvadruplexů. Cílem experimentální části práce bylo studovat vliv těchto látek na DNA struktury in vitro a připravit experimentálně pro studium in vivo.
|
|
|
Pitný režim jako součást zdravého životního stylu dětí a mládeže
Grassinger, Tomáš ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Předmětem bakalářské práce na téma "Pitný režim jako součást zdravého životního stylu dětí a mládeže" je pohled na zajišťování pitného režimu u žáků prvního i druhého stupně na základní škole v Chrasti jako příkladu středně velké základní školy. Hlavním záměrem této bakalářské práce je popis současného stavu a formulace doporučení pro školu, jak účinně spolupůsobit na vytváření zdravých návyků svých žáků. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů v oblasti, kterou práce pokrývá. Věnuje se vodě a jejímu významu pro lidské tělo, dále živinám obvykle zastoupeným v nápojích a dalším složkám, které se v nich vyskytují. Následuje charakteristika různých druhů nápojů, ovoce, zeleniny a polévek, kterými lze též pitný režim zajišťovat. Následují obecná výživová doporučení a faktory ovlivňující výběr nápoje dětmi. Praktická část zkoumá, jaké nápoje konzumují žáci na základní škole v Chrasti, co ovlivňuje výběr nápojů, a jak si děti nápoje zajišťují. Zjišťován je i jejich názor na to, jaké nápoje jsou zdravé a jejich názory na zajišťování pitného režimu ve škole. Podobné informace jsou zjišťovány také u jejich učitelů. V závěru jsou poznatky shrnuty a jsou z nich vyvozeny závěry. Jsou formulována doporučení pro vedení školy a školní jídelny. KLÍČOVÁ SLOVA pitný režim, zdravý životní styl, děti...
|
|
|
Vliv invazních a nativních rostlin na abiotické a biotické vlastnosti půdy
Hanzelková, Věra ; Aldorfová, Anna (vedoucí práce) ; Sudová, Radka (oponent)
Invazní rostliny jsou důležitým tématem studia v současné ekologii, neboť dokáží ovlivnit celé ekosystémy. Rostliny interagují s půdou, včetně půdní bioty, ostatními rostlinami ve společenstvu a dalšími organismy jako např. herbivory. Invazní rostliny se často liší od neinvazních rostlin využíváním živin, čímž mohou ovlivňovat i pH půdy. Mohou se lišit i v intenzitě interakcí s mykorhizními houbami, které napomáhají příjmu živin rostlinami. V této práci je porovnáván vliv invazních a nativních rostlin na vlastnosti půdy. Porovnávány jsou kongenerické páry rostlin, kde jeden druh je nativní a druhý invazní. Zároveň jsou nativní druhy vybrány tak, aby byly dominantní a mohly tak být lépe porovnávány s invazními rostlinami, jež mohou dominovat v novém prostředí. Pro hodnocení vlastností půdy jsou vybrány hodnota pH a obsah základních živin jako abiotické vlastnosti půdy a množství propagulí arbuskulárně mykorhizních hub v půdě a rychlost jejich šíření jako biotické vlastnosti půdy. V této práci se invazní rostliny se od nativních odlišují pouze v obsahu výměnného fosforu a draslíku. U těchto dvou živin a taktéž u jednoho z ukazatelů šíření mykorhizních hub v půdě se objevil i rozdíl mezi druhy uvnitř rodu. U většiny půdních vlastností ovšem hraje důležitou roli rod rostlin, nikoliv invazní status....
|
|
| |
|
|
Extreme abiotic conditions as determinants of phytoplankton structure in high mountain lakes
Mihál, Martin ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Na svete existuje množstvo oblastí s extrémnymi prírodnými podmienkami. Jednými z nich sú vysokohorské jazerá, lokalizované nad hornou hranicou lesa. Bakalárska práca predstavuje hlavné abiotické podmienky, ako determinanty štruktúry fytoplanktónu vysokohorských jazier. Ten sa musí vyrovnať s významnými zmenami vo svetelných podmienkach, s vysokou intenzitou slnečného žiarenia počas obdobia otvorenej vodnej hladiny a výraznou redukciou žiarenia snehovou a ľadovou pokrývkou. Práca taktiež pojednáva o vplyve teploty, ktorá súvisí s dĺžkou trvania ľadovej a snehovej pokrývky a stratifikáciou jazier. Rozoberá tiež miestne faktory, ako sú topografické tienenie, morfológia jazier a charakter povodia, ktoré ovplyvňujú chemické a fyzikálne vlastnosti jazera. Práca spomína aj vplyv atmosférickej depozície a ďalších faktorov na koncentráciu živín vo vodnom stĺpci. Okrem toho pojednáva o adaptáciách fytoplanktónu na podmienky prostredia, medzi ktoré patri tvorba hlbokého maxima chlorofylu, biosyntéza ochranných látok a potravná stratégia (mixotrofia). Z bakalárskej práce je vidno, že existuje veľké množstvo špecifických abiotických faktorov, ktoré ovplyvňujú fytoplanktón vysokohorských jazier, pričom tieto faktory navzájom interagujú. Výsledkom je charakteristické druhové zloženie s prevahou bičíkovcov....
|
|
|
Diverzita, ekologie a ekofyziologie sněžných řas
Mikešová, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Trvalá i dočasná sněhová pokrývka polárních a horských oblastí je velmi extrémním habitatem. Přesto existují organismy, které toto prostředí obývají. Mezi významné zástupce kryosestonu patří zelené řasy z řádu Chlamydomonadales (Chlorophyta), které jsou známé z polárních a horských oblastí celého světa. Tyto organizmy, které obsadily sněžné prostředí pravděpodobně až sekundárně, dokázaly vyvinout různé ekofyziologické adaptace nezbytné k úspěšnému přežití v extrémních podmínkách. Nízké teploty a vysoká intenzita záření jsou hlavními faktory, kterým musí přítomné organizmy čelit. Mezi nejdůležitější mechanismy přežití patří přizpůsobení životních cyklů (například střídání odolných stádií a pohyblivých vegetativních stádií), syntéza a akumulace ochranných sekundárních karotenoidů, změna ve složení mastných kyselin membrán a u některých druhů snížení teplotního optima růstu. Právě tyto adaptace jsou v současnosti spolu se studiem diverzity hlavním předmětem výzkumu sněžných řas.
|
host ::
RSS.