|
|
Vliv aplikace čistírenských kalů na obsah mikrobiální biomasy v půdě
Tichá, Alena ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Růžek, Lubomír (oponent)
Mikrobiální biomasa hraje v kolobězích prvků nezastupitelnou roli. Účastní se přeměn biogenních prvků v půdě, je citlivým indikátorem změn v půdě. Je ovlivňována podmínkami prostředí. Aplikace hnojiv může zlepšit půdní vlastnosti. Kaly aplikované na půdu mohou poskytnout nejen organickou hmotu, ale i zlepšit úrodnost a poskytnout živiny, které jsou pro rostliny důležité.
V této práci byl sledován efekt dlouhodobé aplikace čistírenských kalů na obsah mikrobiální biomasy uhlíku a dusíku v půdě. Změny obsahu dusíku a uhlíku mikrobiální biomasy byl sledovány na dvou stanovištích Suchdol a Červený Újezd na dlouhodobě nehnojené variantě, při hnojení kalem, hnojem a NPK. Odběry vzorků proběhy v roce 2014 v dubnu, květnu, červnu a červenci. V roce 2015 v březnu, dubnu, na začátku a na konci června. Obsah mikrobiální biomasy uhlíku a dusíku byl stanoven fumigačně extrakční metodou.
Na Stanovišti Suchdol byl v roce 2014 maximální obsah uhlíku mikrobiální biomasy v dubnu u kalem hnojené varianty 237,52 mg C/kg. V roce 2015 byl nejvyšší obsah uhlíku mikrobiální biomasy byl zjištěn na hnojení hnojem 338,90 mg C/kg. Na stanovišti Červený Újezd byl v roce 2014 zjištěn nejvyšší obsah při hnojení kalem 280,13 mg C/kg. Obsah dusíku mikrobiální biomasy byl na stanovišti Suchdol v roce 2014 nejvyšší v dubnu při hnojení NPK 23,19 mg N/kg. V roce 2015 byl obsah dusíku mikrobiální biomasy na Suchdole nejvyšší na kalem hnojené variantě 24,07 mg N/kg. Na stanovišti Červený Újezd v roce 2014 byl obsah mikrobiální biomasy nejvyšší v červnu při hnojení hnojem 21,52 mg N/kg. O rok později byl obsah mikrobiální biomasy nejvyšší při hnojení hnojem 23,24 mg N/kg. Vztah mezi uhlíkem a dusíkem mikrobiální biomasy je dána dobou a rokem odběru a půdně klimatickými podmínkami stanovišť.
|
|
|
Hnojení pšenice ozimé fosforem v dlouhodobých polních pokusech s aplikací čistírenských kalů
Burgetová, Markéta ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem teoretické části práce je popsat důležitost fosforu v půdě a v rostlinách, a jednotlivé systémy hnojení, jimiž je fosfor do půdy dodáván. V současné době je fosfor považován za limitující prvek ve výživě rostlin, a proto je nutné jeho obsah monitorovat a doplňovat ho do půdy podle potřeby. Fosfor je do půdy aplikován různými druhy hnojiv. K jeho doplnění je možné použít organická i minerální hnojiva, či hnojiva v pohodě odpadních látek, jimiž jsou kaly z čistíren odpadních vod. Čistírenské kaly se jeví jako bohatý zdroj organických látek a dalších živin včetně fosforu, a jejich aplikací na zemědělskou půdu se při správném použití projevuje zlepšení půdních vlastností.
Cílem experimentální části je porovnání jednotlivých variant hnojení (čistírenské kaly, hnůj a minerální hnojiva) z hlediska vodorozpustného, přístupného a reziduálního fosforu v půdě a rovněž z hlediska vlivu uvedených variant na výnosy ozimé pšenice. Experiment byl realizován na stanovištích Humpolec, Hněvčeves a Suchdol a hodnocení probíhalo v období 1996 - 2015.
Obsahy vodorozpustného fosforu byly na všech stanovištích poměrně vyrovnané a nelze z nich jednoznačně vyvodit nejlepší variantu hnojení. Nejvyšší obsahy však byly ve většině případů naměřeny při hnojení čistírenskými kaly.
Na všech 3 stanovištích kaly vykazovaly nejvyšší hodnoty přístupného fosforu v půdě. Z výsledků vyplývá, že se kaly projevily jako velmi stabilní dlouhodobý zdroj mobilního fosforu.
Zjišťování obsahu reziduálního fosforu bylo prováděno oproti ostatním frakcím jen v letech 1996, 2005 a 2014. Na stanovištích Humpolec a Suchdol bylo dosaženo nejvyšších obsahů reziduálního P po aplikaci čistírenských kalů. Na stanovišti Hněvčeves byl nejvyšší obsah zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy.
I přesto, že se kaly projevily jako nejlepší zdroje z hlediska sledovaných frakcí fosforu, u varianty hnojené NPK byly zjištěny nejvyšší výnosy pšenice ozimé. Varianta hnojená kaly se projevila pro výnos jako druhý nejlepší způsob hnojení a jako třetí způsob poté hnojení hnojem.
|
|
|
Termické zpracování kalů z ČOV
Švehlová, Tereza ; Frýba, Lukáš (oponent) ; Bébar, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzniku kalů z čističek odpadních vod a jejich následným termickým zpracováním. Cílem bylo porovnat možnosti energetického využití mechanicky odvodněného kalu a kalu s předchozí anaerobní předúpravou pro různé stupně vysušení kalu.
|
|
|
Experimentální sušárna čistírenských kalů
Širůček, Vojtěch ; Niesner, Jakub (oponent) ; Houdková, Lucie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje tématu solárního sušení čistírenských kalů. První část práce je zaměřena na ucelený přehled kalového hospodářství, kde samotný čistírenský kal vzniká jako nevyhnutelný odpad čistíren odpadních vod. Je zde rovněž uvedena teorie sušení a přehled sušáren, které jsou vhodné k sušení čistírenských kalů. Druhá část se věnuje popisu a vyhodnocení průběhu experimentálního sušení kalu v solární sušárně instalované na čistírně odpadních vod v Brně – Modřicích.
|
|
|
Hodnocení kalů a sedimentů pomocí testů ekotoxicity
Ondrová, Jana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty a čistírenské kaly jsou jednou ze součástí životního prostředí. Kaly vznikají v čistírnách odpadních vod jako pevný zbytek po vyčištění vody, jsou tudíž antropogenního původu. Ačkoli sedimenty vznikají přirozenými procesy, k jejich vzniku z velké části člověk také přispívá. Sedimenty a kaly mohou být vzhledem ke svým vlastnostem a původu rezervoárem mnoha kontaminantů. V současné době je podporováno využití sedimentů a kalů například k rekultivacím nebo jako přirozeného hnojiva. Po aplikaci na půdu může z těchto matric dojít k uvolnění kontaminantů do prostředí. Proto je důležité zabývat se jejich případnými ekotoxickými účinky. Sedimenty a kaly byly ekotoxikologicky zhodnoceny prostřednictvím biotestů s vodným výluhem a biotestů v kontaktním uspořádání. Pro provedení biotestů s vodným výluhem byly použity organismy Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Sinapis alba a Lemna minor. Biotesty v kontaktním uspořádání byly provedeny na organismech Heterocypris incongruens, Lactuca sativa a Eisenia fetida.
|
|
| |
|
|
Průmyslové kaly jako alternativní paliva v cementárnách
Raška, Miroslav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím průmyslových kalů jakožto příměsi do alternativních paliv v cementářském průmyslu. První část je zaměřená na tuhá alternativní paliva, především čistírenské kaly, jejich zpracování a využití při procesu výpalu portlandského slínku a výhřevnému potenciálu dané druhotné suroviny, paliva. Druhá část pojednává o historii, výrobě cementu a jeho surovinové základně. Poslední část obsahuje poznatky z praktického měření a vyvození závěrů o vhodnosti použití daného druhu průmyslového kalu v cementárnách jako tuhého alternativního paliva.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.