|
|
Proteomika CDK inhibice v nádorových buňkách
Kovářová, Hana ; Skalníková, Helena ; Halada, Petr ; Strnad, M. ; Hajdúch, M.
Využíváme komplexního proteomického přístupu pro studium biochemického principu protinádorového účinku syntetických inhibitorů cyklin dependentních kináz (CDKI) a pro hledání nových proteinů asociovaných s těmito biologickými účinky. Nádorové buňky dvou buněčných linií reprezentujících hematologickou malignitu a solidní tumor kultivujeme v přítomnosti nebo absenci CDKI Boheminu. Celulární proteiny těchto linií extrahujeme a frakcionujeme pomocí klasické dvourozměrné gelové chromatografie a take pomocí dvourozměrné kapalinové chromatografie (systém PF2D) Získané proteinové mapy počítačově vyhodnocujeme a diferenční proteiny identifikujeme hmotnostní spektrometrií. Tyto proteiny jsou kandidátními biomarkery protinádorové odpovědi na inhibici cyklin dependentních kináz.
|
|
|
CDC25A je schopna indukovat znovuzahájení meiosy, ale inhibuje metafase I – metafase II přechod
Šolc, Petr ; Šašková, Adéla ; Baran, V. ; Kubelka, Michal ; Motlík, Jan
Práce se zabývá expresí a funkcí CDC25A v myších oocytech. Bylo zjištěno, že CDC25A protein se exprimuje v GV-oocytech, avšak jeho hladina při meiotickém zrání klesá, přičemž na konci meiosy je v metafase II oocytech pouze velmi nízká hladina CDC25A proteinu. Tento CDC25A proteinový pokles je závislý na CDK1 aktivitě, nesouvisí však se změnami hladiny Cdc25A mRNA, která zůstává konstantní. Pomocí funkčních studií (RNA interference, mikroinjekce mRNA) jsme jasně prokázali, že CDC25A je nezbytná pro znovuzahájení meiosy a tvorbu metafase I spindelu. Pokles CDC25A aktivity po znovuzahájení meiosy je klíčový pro korektní metafase I – metafase II přechod.
|
|
|
Aurora-A je zhrnuta v znovuzahájení meiosy a formaci metafáze I spindlu
Šašková, Adéla ; Šolc, Petr ; Baran, V. ; Kubelka, Michal ; Motlík, Jan
Práce se zabývá úlohou Aurora-A kinázy během meiotického zrání in vitro. Pomocí farmakologické inhibice PI3K, PKB a CDK1 bylo prokázáno, že Aurora-A, se aktivuje velmi časně při znovuzahájení meiosy, a toto aktivace je nezávislá na PI3K-PKB a CDK1 signalizaci. Dále bylo prokázáno (RNA interference, mikroinjekce mRNA), že Aurora-A je nutná pro korektní výstavbu metafáze I spindelu a pro metafase I – metafase II přechod.
|
|
|
Aurora-A je zhrnuta v znovuzahájení meiosy a formaci metafáze I spindlu
Šašková, Adéla ; Šolc, Petr ; Baran, V. ; Kubelka, Michal ; Motlík, Jan
Práce se zabývá úlohou Aurora-A kinázy během meiotického zrání in vitro. Pomocí farmakologické inhibice PI3K, PKB a CDK1 bylo prokázáno, že Aurora-A, se aktivuje velmi časně při znovuzahájení meiosy, a toto aktivace je nezávislá na PI3K-PKB a CDK1 signalizaci. Dále bylo prokázáno (RNA interference, mikroinjekce mRNA), že Aurora-A je nutná pro korektní výstavbu metafáze I spindelu a pro metafase I – metafase II přechod.
|
|
|
CDC25A je schopna indukovat znovuzahájení meiosy, ale inhibuje metafase I – metafase II přechod
Šolc, Petr ; Šašková, Adéla ; Baran, V. ; Kubelka, Michal ; Motlík, Jan
Práce se zabývá expresí a funkcí CDC25A v myších oocytech. Bylo zjištěno, že CDC25A protein se exprimuje v GV-oocytech, avšak jeho hladina při meiotickém zrání klesá, přičemž na konci meiosy je v metafase II oocytech pouze velmi nízká hladina CDC25A proteinu. Tento CDC25A proteinový pokles je závislý na CDK1 aktivitě, nesouvisí však se změnami hladiny Cdc25A mRNA, která zůstává konstantní. Pomocí funkčních studií (RNA interference, mikroinjekce mRNA) jsme jasně prokázali, že CDC25A je nezbytná pro znovuzahájení meiosy a tvorbu metafase I spindelu. Pokles CDC25A aktivity po znovuzahájení meiosy je klíčový pro korektní metafase I – metafase II přechod.
|
|
|
Modulace intracelulární kaspázové mašinérie s využitím explantátových kultur
Matalová, Eva ; Fleischmannová, Jana ; Norek, Adam ; Míšek, Ivan
Orgánové explantátové kultury minimalizují experimentální zásahy na zvířatech, ale současně umožňují studium intaktních orgánů a tkání se zachováním mezibuněčných interakcí odpovídajících systémům in vivo. Explantáty mohou být navíc modulovány celou řadou moderních mikromanipulačních technik (elektroporace, inhibice, atd.). Příspěvek ukazuje možnost využití explantátových kultur při studiu apoptotických událostí během embryogeneze, a to na modelu digitalizace myších končetin, morfogeneze zubních základů a separace středoušních kůstek. Demonstrovány jsou výsledky specifických farmakologických inhibic intracelulárních signálních drah se zaměřením na kaspázy jako klíčové molekuly realizace apoptotických signálů.
|
|
|
Molekulární aspekty hypodoncie
Fleischmannová, Jana ; Krejčí, P. ; Matalová, Eva ; Míšek, Ivan
Abnormality v počtu zubů jsou nejčastější kraniofaciální malformací v lidské populaci. Více než 20 % lidí nemá vyvinutý jeden nebo více třetích molárů a zhruba 5 % populace vykazuje agenezi dalších zubů. Příspěvek se zabývá korelací molekulárních kroků (zatím je známo asi 200 genů, které provázejí embryonální vývoj zubů) s výskytem defektů formování zubních základů. Sledovány jsou jak syndromické formy hypodoncií (např. Riegerův syndrom, anhidrotická ektodermální dysplazie), tak nesyndromické, se kterými jsou spojovány především klíčové regulační geny pax9, msx1, axin2.
|
|
|
Charakterizace míšních progenitorových buněk in vitro
Vitásková, Martina ; Klíma, Jiří ; Vodička, Petr ; Motlík, Jan
Nervové progenitorové buňky jsme izolovali z míšní tkáně myši respektive miniaturního prasete za pomoci disociačního systému s papainem. Buňky jsme kultivovali v mediu s DMEM/F12 HEPES, Ala-Glu, gentamicinem, heparinem, suplementem B27 bez vitaminu A, N2 suplementem, EGF (epidermální růstový faktor) a bFGF (základní růstový faktor fibroblastů). K navození diferenciace jsme do kultivačního media přidávali kyselinu retinovou a 10% fetální sérum. Imunocytochemicky jsme potvrdili schopnost buněk diferencovat se v neurony (βIII-tubulin, Map 2A – protein asociovaný s mikrotubuly), astroglii (GFAP – kyselý fibrilární protein glie) a oligodendroglii (CNPase - 2',3'-cyklická nucleotid 3'-fosfodiesteráza). Buňky si ponechávají svůj nediferencovaný stav po delší dobu, pokud jsou kultivovány v kultivačních lahvích s nízkou adhezivitou a nebo přidáním LIF (faktor inhibující leukemii) do kultivačního media.
|
|
|
Vazbové a radiačně hybridní mapování genu GNAS1 prasete na chromsom 17
Bechyňová, Renata ; Stratil, Antonín ; Van Poucke, M. ; Bartenschlager, H. ; Peelman, L. J. ; Geldermann, H.
Při analýze exprimovaných genů ve fetální svalovině zadní končetiny prasete jsme identifikovali také gen GNAS1. Tento gen kóduje alfa subjednotku G stimulujícího proteinu. Gen GNAS1 prasete byl dříve lokalizován s malou rozlišovací přesností na chromosom 17 prasete pomocí somatického hybridního panelu. S přihlédnutím k funkci genu GNAS1 a předpokládané lokalizaci v oblasti QTL chromosomu 17 jsme se zaměřili na jeho vazbové a RH mapování.V genu GNAS1 prasete byly nalezeny 2 polymorfismy, SNP T314C a inserce/delece deseti nukleotidů. Při využití SNP T314C byl gen zmapován na hohenheimské rodině meishan x pietran a RH panelu na chromsom 17q23, mezi markery SW2431 a SW2427.
|
|
| |
host ::
RSS.