|
|
Management osobního rozvoje
Krejčířová, Alena ; Ondrušová, Denisa (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Management osobního rozvoje“ je zaměřena na analýzu problematiky u manažerů obchodní společnosti Advantage Consulting s.r.o. Teoretický rozbor se soustředí na time management, stres management, osobního rozvoj a dále se věnuje problematice osobnostních typů. Je provedena analýza u jednotlivých manažerů ve všech zmíněných oblastech a jsou formulována doporučení pro zvýšení úrovně managementu osobního rozvoje.
|
|
|
Únava při učení a její překonávání /se zaměřením na výchovně vzdělávací proces na střední škole/
Trefná, Gabriela ; Pavera, Libor (vedoucí práce) ; Krpálková Krelová, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou únavy. Na problematiku únavy nahlížím z hlediska problému, který může nastat při vyučovacím procesu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu psychohygiena, od jejího historického vývoje až k dnešnímu pojetí, tedy psychohygiena zdraví, únava, druhy únavy, její stádia a determinanty, specifikace období dospívání, vliv prostředí na jedince. V části výzkumu se věnuji příčinám únavy studenta samotného, jeho subjektivnímu pocitu vnímání únavy a to s ohledem na den v týdnu, čas, prostředí střední školy a vliv přírodních stimulantů.
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
|
|
Motivace všeobecných sester k práci v psychiatrické léčebně/nemocnici
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Motivace je síla, která modifikuje a ovlivňuje lidské chování v pracovním procesu. Být motivovaná ke své práci je pro sestru velice důležité - jedním z významných motivátorů je vzdělávání a možnost jeho uplatnění v ošetřovatelské profesi. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit základní motivační a demotivační faktory sester při rozhodování o výběru povolání v psychiatrické léčebně/nemocnici a zmapovat, zda znalosti z kvalifikačního vzdělání a praxe mají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. K cílům byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN je smysluplnost práce. H2: Hlavním demotivačním faktorem je obava z možného ohrožení ze strany pacienta. H3: Znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. H4: Studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry PL/PN motivujícím prvkem. Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvantitativního výzkumu s využitím dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 100 sester pracujících v psychiatrickém ošetřovatelství, které získaly kvalifikační vzdělání na VOŠ v oboru Diplomovaná všeobecná sestra nebo na VŠ v bakalářském studijním programu Ošetřovatelství. Na základě výsledků šetření bylo zjištěno, že základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN u většiny oslovených respondentek není smysluplnost práce, ale zájem o psychiatrické ošetřovatelství. Za hlavní demotivační faktor je respondentkami převážně považována psychická náročnost práce, nikoliv obava z možného ohrožení ze strany pacienta. Dále bylo zjištěno, že znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN a studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry v PL/PN motivujícím prvkem. Výstupem výzkumného šetření je doporučení pro možný obsah kvalifikačního studia z hlediska motivace a efektivní přípravy psychiatrických sester pro praxi.
|
|
|
Rozvoj mentálního zdraví a psychologická příprava hráčů extraligových týmů ledního hokeje v České republice
MAZANEC, Milan
Bakalářská práce si stanovila zjistit, jak jsou mentálně připraveni hráči ledního hokeje v týmech hrajících české extraligové soutěže. Cílem bylo zjistit stav a kolik času a úsilí se věnuje psychologické přípravě a predikovat zlepšení. Předpokládal jsem, že vědomá a cílená psychologická příprava není v českých klubech obvyklá a nemá své místo v tréninkovém procesu. Zjišťování bylo provedeno na základě metodologické triangulace a explorace za použití dotazníku MK2014. Výsledky jsem prezentoval pomocí grafů a prezentoval rady pro zlepšení mentálního zdraví hráčů ledního hokeje.
|
|
|
Sestavení a ověření programu dechových cvičení jako součást podpory duševního zdraví adolescentů ve výchovných zařízeních
AUTERSKÁ, Regina
Diplomová práce se zabývá vlivem dechových a relaxačních cvičení na duševní zdraví adolescentů ve výchovném zařízení z důvodu absence obdobných volnočasových aktivit. Výzkumu se zúčastnilo 9 dětí z Dětského domova Žíchovec ve věkovém rozpětí 1115 let, které se dobrovolně zúčastnily 12týdenního intervenčního programu "Dýchám, tedy jsem" sestaveným s přihlédnutím k charakteristice období adolescence. Vliv cvičení na organizmus jedince byl monitorován přístrojem biofeedback Shulfried 2000x-pert, dotazníkem POMS a technikou nedokončených vět. Získaná data z jednotlivých šetření byla analyzována a statisticky zpracována. Výsledky potvrdily pozitivní vliv dechových cvičení na snížení afektivních stavů, prohloubení bráničního dýchání a snížení tepové frekvence. Intervenční program byl doporučen jako součást volnočasových aktivit adolescentů ve výchovných zařízeních.
|
|
|
Waldorfská škola - strategie výuky duševní hygieny
HORÁKOVÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, jaká je strategie výuky duševní hygieny na waldorfské škole. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem se duševní hygiena na waldorfské škole vyučuje a tuto strategii poté porovnat se strategií výuky duševní hygieny na škole tradičního vzdělávacího systému. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda má správná strategie výuky duševní hygieny na základní škole nějaký vliv na rozvoj dítěte. Výzkum byl prováděn jednak analýzou Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání waldorfské školy v Českých Budějovicích a dále dotazníkovou metodou, kdy do šetření se zapojilo 28 rodičů dítěte navštěvujícího základní školu waldorfského typu a 13 rodičů dítěte navštěvujícího základní školu tradičního typu. Rodičům obou skupin byly položeny stejné otázky vztahující se k problematice strategie výuky duševní hygieny na základní škole. Shromážděné odpovědi probandů obou skupin byly navzájem komparovány, vyhodnoceny a byl z nich vyvozen závěr šetření, který byl poté konfrontován s našimi výzkumnými předpoklady. Výzkumem bylo zjištěno, že waldorfská pedagogika věnuje péči o duševní zdraví a duševní hygienu dítěte více prostoru než tradiční pojetí výuky realizované na klasických základních školách. Dále bylo zjištěno, že správná strategie výuky duševní hygieny má pozitivní vliv na rozvoj duševního zdraví dítěte.
|
|
|
Využití psychomotorických a jiných cvičení a jejich vliv na fyzické a psychické zdraví
SUPOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá výzkumem vlivu psychomotorických cvičení na fyzické a psychické zdraví seniorů v zařízení pro seniory. Pro můj výzkum bylo vybráno 15 seniorů do experimentální skupiny a 15 seniorů do kontrolní skupiny. K posouzení vlivu byl u experimentální skupiny aplikován intervenční pohybový program psychomotorických cvičení v délce 6 měsíců. Kontrolní skupina se IPP neúčastnila, u této skupiny proběhla pouze měření v měsíci říjnu 2011 a březnu 2012. Program mé bakalářské práce byl zaměřen na zjištění fyzického zdraví pomocí antropometrických metod a stanovení BMI a tlaku krve a jejich následné ovlivnění IPP. Dále byl zaměřen na zjištění a následné pozitivní ovlivnění psychických parametrů, které bylo zkoumáno pomocí dotazníku POP a zpětné vazby. Po ukončení intervenčního pohybového programu byly pomocí statistického měření vyhodnoceny získané výsledky, které prokázaly, že využití psychomotorických cvičení má prokazatelný pozitivní vliv na fyzické a psychické zdraví seniorů, zejména na snížení BMI a psychickou pohodu a zvýšení pozitivního sebehodnocení.
|
|
|
Aspekty duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
VAŠINOVÁ, Iveta
V práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k jejich cirkadiánnímu rytmu. Teoretická část práce je orientována na základní vhled do problematiky duševního zdraví, sociálního zdraví, vymezení a charakterizování období adolescence, dále je zde přiblížena problematika cirkadiánních rytmů a spánkové hygieny. Výchozí soubor dotazníkového šetření tvořilo 300 adolescentů (150 dívek, 150 chlapců) ze středních škol v Českých Budějovicích (15-18 let). Průměrný věk dotazovaných byl 16 let. Data byla získána v rámci projektu GAJU č. 101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu" v období květen 2011- březen 2012. Metody výzkumu tvořil výběr otázek ze 2 standardizovaných dotazníků. Otázky sociální koncepce pochází z dotazníku kvality života Cummins (1997), ComQoL - S5, který byl přeložen a upraven pro podmínky ČR. Otázky týkající se cirkadiánních rytmů jsou vybrány z dotazníku cirkadiánní typologie, CIT (Harada, Krejčí, 2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a výpočtů.
|
|
|
Návrh projektu zřízení centra duševní hygieny a relaxace v podmínkách ČR
Žilková, Eliška ; Bedrnová, Eva (vedoucí práce) ; Pauknerová, Daniela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tematikou psychické zátěže, psychického zdraví, duševní hygieny a jejího uplatnění v praxi. Cílem práce je zmapovat pracovní prostředí v ČR, po odhalení nedostatků navrhnout jejich řešení zřízením Centra duševní hygieny a relaxace jako východiska z daných problémů a tím převést téma duševní hygieny do praxe zaměstnanců. Teoretická část práce věnuje pozornost komplexním souvislostem v oblasti lidské psychiky, pracovního zatížení a s tím spojených problémů, současně též informuje o principech duševní hygieny. Praktická část pak zjišťuje úroveň informovanosti o DH, potenciální zájem o vznik a nabídku služeb Centra duševní hygieny a směřuje tak ke konečnému a hlavnímu cíli, praktickému návrhu daného centra. Hlavním přínosem je jednak snaha informovat veřejnost o daných souvislostech a pokus o praktické řešení mnohdy problematické situace na pracovním trhu v ČR.
|
host ::
RSS.