|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Michalová, Petra (oponent)
Diplomová práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. v jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan
Rigorózní práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. V jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Strakonický hrad a komenda
Králová, Radka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je strakonický hrad a komenda, kde vedle sebe po téměř dvě století žili Bavorové a maltézští rytíři. Nejprve se práce bude zabývat vývojem osídlení Prácheňska, zejména Strakonicka, od nejstarších dob až do 13. století. Dále představí rod Bavorů a řád maltézských rytířů a jejich působení na strakonickém hradě. Na závěr se bude věnovat založení komendy a hradu, jejich dalšímu stavebnímu vývoji a architektonickému rozboru.
|
|
|
Kostel sv. Bartoloměje v Plzni. Stavební vývoj kostela v době gotické
Ďurža, Karel ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
The thesis wants to explain a building historical evolution of church St. Bartolomeus in Pilsen. The topic is defined from the beginning to construction works to 16th century. The systematics of topic contains a historical evolution of the area from 9th century to be beginning from a Old Pzenec (Starý Plzenec) with a hilfort of the same name. Next the text narrates about a foundation of a town New Pilsen (Nová Plzeň), which is bound with a history of castle Radyně from time of the emperor Karel IV. History and conception of the church are explored by a architecture aspect. The topic is closed by a Šternberk's chapel, which was founded at the turn 15th and 16th century's and which was a last Gothic action this building. The construction periods are compared between them with a respect to style specifics from the foundation to 16th century. This work notes of a architecture overall also of architectural details and these wants to place this building into a context of the contemporary architecture.
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
|
|
Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku
Pehal, Zdeněk ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
1 SOUHRN: Práce se zabývá procesem pronikání a doklady emfyteutického práva v Čáslavské provincii ve středověku. Tuto oblast můžeme přibližně vymezit pásmem Železných hor ze severu, z jihu pak řekou Sázavou. Zde působilo několik významných pozemkových vrchností, jako kláštery vilémovský, sedlecký a želivský, zvláště významná byla kolonizační činnost Lichtenburků, která se v oblasti rozvíjela od konce první poloviny 13. století. Lichtenburkové přišli do oblasti ze severozápadních Čech, z kontaktního území Českého státu, kde jsou doloženy jejich poměrně rané emfyteutické smlouvy a vůbec se předpokládá pronikání časných forem německého práva. Toto středověké právo, označované občas v písemných pramenech jako "stabilní a pevné" s sebou přinášeli noví osadníci, kolonisté z oblasti dnešní západní Evropy (také z Nizozemí), kteří s sebou přinášeli kromě nových znalostí kultivace krajiny (odvodňování, přeměna lesa v pole) také právní zvyklosti, kterými si upravovali právní vztahy při zakládání vesnic. Nebyli to jenom zemědělci, ale i jiní specialisté, především horníci, kteří s sebou přinesli technologie dobývání barevných kovů. Protože k nám přicházeli z jihozápadu (Porýní, Bavorsko) a severozápadu (Slezsko) hovoří nejstarší listiny o německém právu, později právu emfyteutickém. Zkušenosti těchto osadníků a horníků...
|
|
|
Klášter dominikánek na Zaječím ostrově na Dunaji. Příklad architektury ženského dominikánského kláštera.
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem diplomové práce je architektonický rozbor kláštera dominikánek na Zaječím ostrově na Dunaji v Budapešti, který založil král Béla IV. pro svou dceru sv. Markétu Uherskou. Klášter vznikl mezi léty 1246-1252. V práci je představen jako příklad architektury ženského dominikánského kláštera v Evropě. Diplomová práce se rovněž věnuje historickému pozadí kláštera a taky se podrobně zabývá otázkou stavební huti, která se na jeho výstavbě podílela. Stavby pocházející z této hutě lze vystopovat na celém území Budína zejména proto, že pracovala ve službách uherského krále Bély IV. Práce se vyrovnává s tezí některých maďarských badatelů, podle nichž huť byla povolána Bélou IV. do Uher z moravského kláštera cisterciaček Porta Coeli v Tišnově. V neposlední řadě je v diplomové práce věnována pozornost sv. Markétě Uherské a jejímu kultu na území Uher i v Evropě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků
VELICKÁ, Olga
Kvalifikační práce mezioborového charakteru je zaměřena na poznání historie a kultury doby posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. V této době proniká do českých zemí západní dvorská kultura. Primárním úkolem práce je poznat, za jakých podmínek vzniká dvorská literatura a minnesang na dvorech těchto panovníků. Dále jsme si dali za cíl komparativní metodou vymezit základní tematické okruhy v próze i poezii. Sekundárním úkolem je poznání vlivu německé a latinské literatury domácí i cizí na literaturu psanou česky. Práce ?Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků? se zabývá obdobími od roku 1283 ? 1306 a dále 1310 ? 1333 s přihlédnutím i k rokům předchozím.
|
host ::
RSS.