|
Personální aspekty zapojení státní správy do projektů EU realizovaných formou Twinningu a TAIEXu
Kilianová, Blanka ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Toušová, Monika (oponent)
Cílem práce je poskytnout základní strukturovanou informaci o Nařízeních IPA a ENPI a nástrojích Twinning a TAIEX, kterou je vhodné dále rozvíjet a prohlubovat, a to zejména na základě praktických zkušeností s realizovanými projekty. Struktura práce je dána zejména hlavními zjištěními z dotazníkového šetření realizovaného na podzim roku 2009 mezi ministerstvy a jejich vybranými příspěvkovými organizacemi, rozhovory s potenciálními předkladateli twinningových projektů a účastníky aktivit TAIEX. Jsou nastíněny přínosy nástrojů TW/TAIEX a jejich budoucnost.
|
|
Specifické vývojové poruchy učení a jejich reedukce
Lorencová, Tereza ; Cintlová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Ivana (oponent)
Práce popisuje všechny specifické poruchy učení v obecné rovině. Nejvíce se zaměřu- je na dyslexii, dysgrafii a dysortografii. Uvádí příčiny a projevy SPU a jejich odraz na psychi- ce dětí a životě jejich rodin. Také se věnuje obecným metodám reedukace poruch učení i kon- krétním metodám nápravy dyslexie, dysgrafie a dysortografie včetně nástinu potřebných po- můcek k reedukaci. Představuje systém péče o děti s SPU v České Republice, resp. kdo se vzděláváním a péčí o tyto jedince může zabývat. K šetření v praktické části práce jsou použity následující metody: analýza dokumentace, pozorování, rozhovor a zpracování kazuistik. Šet- ření probíhalo ve dvou institucích, které se zabývají péčí o děti s SPU. Cílem praktické části bakalářské práce je představit dvě instituce pracující s dětmi se SPU, analyzovat jejich meto- dy nápravy SPU a sestavit kazuistiky dvou vybraných žáků.
|
|
Využití vybraných logistický metod ve výrobním podniku
KOHOUTOVÁ, Anna
Hlavním cílem práce bylo posoudit využití vybraných logistických metod a zavedení systému řízení Kanban na výrobní linku projektu "C214 Top Roll" společnosti Faurecia Automotive Czech Republic, s. r. o., Interior Systems. Vedlejším cílem bylo zjištění úrovně znalostí metody Kanban. Metodika práce Hypotézy: 1. Logistické toky fungují v podniku Faurecia již efektivně, svědčí o tom stabilizovaná výroba. 2. Uplatnění systému řízení Kanban je pro fungování výroby, logistiky a celé společnosti Faurecia výhodné. 3. Proškolení všech pracovníků je nezbytnou fází procesu zavedení systému řízení Kanban. Bez poskytnutých informací nebude možné metodu zavést, protože pracovníci nebudou schopní a ochotní ji používat. Metody: dedukce, situační analýza - sběr informací, rozhovory, pozorování, písemné dotazování, modelace výrobní linky Struktura praktické části je následující: profilu společnosti, charakteristiky výroby a stanovení hlavních logistických toků,vymezení zón a sektorů skladů,procesu zavedení a využívání metody Kanban na výrobní lince "C214 Top Roll". První hypotézu lze potvrdit na základě zhodnocení výrobních a logistických metod v situační analýze. Jednotlivé metody "splňovaly" nebo "mírně splňovaly" požadavky, a protože se metody dohromady podílí na výrobě a výroba v posledních měsících dosahovala pozitivních výsledků, lze konstatovat, že výroba je stabilizovaná. Druhou hypotézu lze opět potvrdit. Pokud je výroba na dané výrobní lince stabilizovaná, lze zavést metodu Kanban. Proč toho nevyužít, když velkou výhodou této metody je jednoduchost a výsledkem snižování zásob ve výrobě a následná minimalizace nákladů? Je to výhodné pro všechny účastníky výroby i společnost Faurecia jako celek. Třetí lze potvrdit. Na základě písemného dotazování prostřednictvím krátkého dotazníku bylo zjištěno, že znalosti Kanbanu nejsou odpovídající. Nejlepší formou, jak poskytnou důležité informace bude školení jako součást realizační fáze procesu zavedení a využívání metody Kanban. Oba cíle a vyústily ve stanovení případných doporučení a návrhů na zlepšení: - výroba je stabilizová, Kanban na linku zavést k 1.9. 2008, - zavedení k 1.9.2008, nutné proškolení, setkání odpovědných pracovníků, kontrola, měření, opatření, - školení stávajících i nových pracovníků, - hmotná a nehmotná motivace, zlepšení komunikace, - systému pravidelných záznamů o předání informací a jejich kontrolu nadřízeným pracovníkem (plánovači materiálu a výroby).
|
|
Analýza výchovných problémů u klientů střediska výchovné péče z hlediska zdravotního, psychologického a sociálního.
LÍSKOVCOVÁ, Ilona
Provedený výzkum byl zaměřen na analýzu klientů střediska výchovné péče. Jednalo se o kvantitativní výzkum. Předmětem zkoumání byly výchovné problémy dětí a mládeže. Objektem zkoumání byl soubor vybraných klientů s poruchami chování střediska výchovné péče. K analýze byla použita sekundární analýzu dat, pozorování, dotazník a rozhovor. Cílem práce byla analýza výchovných problémů u klientů střediska výchovné péče z hlediska zdravotního, psychologického a sociálního, posouzení efektivity péče a spolupráce rodiny, pohled na ekonomické zázemím rodiny, vzdělanost rodičů a vliv těchto faktorů na rozvoj poruch chování. Tímto výzkumem se podařila potvrdit vyšší efektivita propojené, všestranné péče u respondentů s poruchami chování, tedy péče zdravotní, psychologické a sociální. Neprokázalo se, že by vyšší ekonomické poměry rodiny měly negativní vliv na rozvoj poruch chování, ale zjistilo se, že rodiče s dobrými ekonomickými poměry lépe spolupracují a že u těchto rodin dochází ve vyššímu počtu k pozitivní změně u respondentů. Dále lze potvrdit, že vyšší vzdělanost rodičů vede k lepší spolupráci a že tito rodiče mají pozitivní vliv na zlepšení stavu u respondentů. Je zde prokazatelně vyšší efektivita péče.
|
|
Výživné - co vede soudcovskou úvahu?
Trličíková, Michala ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí obvykle ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Část nákladů na děti pokrývá výživné, podíl těchto částek ale patří mezi nejnižší a výživné často není placeno řádně či vůbec. Situace samoživitelek je zhoršována i nevýhodným postavením na pracovním trhu. Proto dochází k tzv. feminizaci chudoby a výživné je jednou z oblastí, která se podílí na reprodukci nerovností mezi muži a ženami. V zákoně o rodině je vyživovací povinnost rodičů k dětem vymezena vágně, proto hraje při rozhodování o výši výživného hlavní roli úvaha jednotlivých soudců a soudkyň. Výzkumné rozhovory proto byly zaměřeny na jejich východiska a postupy uplatňované při určování výše výživného. Následná analýza ukázala především velkou rozdílnost v rozhodování způsobenou nedostatečnou sjednocující judikaturou. Tato nejednotnost a její důsledky ale nejsou soudkyněmi příliš reflektovány. Proto mezi nimi převládá spokojenost se současným systémem spojená s odmítáním většiny změn. Opomíjení širšího kontextu výživného a zaujímání perspektivy otců či státu na úkor matek a dětí, jejichž zájmy ale soudkyně dle svých slov hájí zejména, pak vedlo i ke značné nekonzistenci odpovědí.
|
|
Nejvýznamější toradžské rituály a jejich dnešní podoba
Budiman, Michaela ; Oberfalzerová, Alena (vedoucí práce) ; Dubovská, Zorica (oponent) ; Remešová, Blanka Michaela (oponent)
Předkládaná práce s názvem Nejvýznamnější toradžské rituály a jejich dnešní podoba pojednává o etniku Toradžů, jež obývá provincii Tana Toraja v jižní části indonéského ostrova Sulawesi. Práce se zabývá toradžskou kulturou a soustředí se na dva soudobé nejvýznamnější rituály - pohřby a svatby. Jejím cílem je nastínit podobu těchto obřadů v jejich původní formě a zachytit zásadní sociální a náboženské změny, ke kterým dochází v toradžské společnosti od počátku 20. století, kdy na území dnešní Tana Toraja vstoupili první nizozemští misionáři. Toradžům, do té doby vyznávajícím autochtonní náboženství Aluk Todolo, představili křesťanství, a ti k němu postupně téměř všichni konvertovali, aniž by však zcela opustili své původní zvyky. V práci poukazuji na to, jak nově přijaté křesťanství ovlivnilo podobu rituálů, soustřeďuji se zejména na jejich formální a principiální významové posuny. Práce je založena především na terénním výzkumu, při kterém jsem uskutečnila a nahrála četné rozhovory, dále jsem také aplikovala metodu zúčastněného pozorování. Po návratu z terénu jsem shromážděný textový, hlasový i filmový materiál analyzovala. Na základě jeho rozboru a studia odborné literatury jsem dospěla k několika závěrům. Křesťanství bylo představeno nejprve ve školách, takže mezi první konvertity se řadily především...
|
|
Technologie dojení dojicím automatem ve vztahu k welfare dojnic
KOUTEK, Martin
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení vlivu technologie dojení dojícím automatem na welfare dojnic. Byly sledovány etologické projevy dojnic po dojení a zjišťovány různé parametry související s dojením. Hlavními zjišťovanými parametry byl počet pokusů o nasazení strukových násadců, doba od nástupu dojnice do robota po úspěšné nasazení všech čtyř strukových násadců, celková doba dojení, doby mezi jednotlivými dojeními. Dále při etologickém pozorování byla hlavně sledována potřeba pití, příjmu potravy a ulehnutí do 30 minut po dojení. Nakonec v průběhu sledování byl posouzen zdravotní stav dojnic se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy. Etologická pozorování proběhla dvě, trvala vždy 24 hodin a výsledky z nich získané byly porovnány jak dle pořadí laktace dojnic, tak mezi jednotlivými pozorováními. Část údajů byla získána při samotném pozorování, zbylá část byla získána z databáze dojícího automatu. Během obou pozorování byl zaznamenán průměrný počet pokusů o nasazení strukových násadců okolo 1,6 na jedno dojení. Doba od nástupu v boxu do nasazení násadců činila v průměru 2:18 minut. Celková doba dojení za 24 hodin činila 12:37 hodin při prvním a 11:48 hodin při druhém pozorování. Doba mezi dojeními činila u dojení 2x denně v průměru 11,5 hodiny a při dojení 3x denně okolo 8 hodin. Co se týče aktivity do 30 minut po dojení, měly dojnice podobné návyky, větší rozdíl byl zaznamenán pouze u potřeby pití jak z hlediska jednotlivých pozorování, tak z hlediska pořadí laktace dojnic. Potřeba příjmu krmiva byla zaznamenána průměrně u 84 %, potřeba pití u 37 % a ulehnutí u 7 % dojnic vůči počtu dojení. Počet onemocnění mléčné žlázy se pohyboval na velmi nízké úrovni, takže nebyl vyhodnocován. Při pozorování bylo zjištěno, že dojení automatem má kladný vliv na welfare dojnic. Dojnice měly stálý přístup k vodě a krmivu, ve stáji bylo kvalitní mikroklima a počet onemocnění mléčné žlázy byl zanedbatelný. Dojnice měly dost životního prostoru a byly klidné, protože veškeré činnosti během dne dělaly zcela dobrovolně.
|
|
Etologie gorily (\kur{Gorilla gorilla}) v přírodě a v lidské péči
GALLISTLOVÁ, Renata
Výsledky etologických studií goril vycházejí především z pozorování chování goril horských v přírodě. Gorily chované v lidské péči se adaptovaly na život v omezeném prostoru a na expozici velkému počtu návštěvníků. Dlouhodobý stres, nutričně nevyvážená strava i jiné faktory představují rizika spojená s projevy abnormálního chování, jako je zakrývání uší, které nebylo ve volné přírodě nikdy zaznamenáno. Tyto vzorce chování se zoologické zahrady snaží eliminovat zajištěním vhodného životního prostředí, např. odpovídajícím složením sociální skupiny a vytvářením členitých ubikací s úkryty, nebo jinými činnostmi, které podporují druhově typické chování goril. Zavedením potravního environmentálního enrichmentu se prodlužuje doba strávená krmením a může dojít ke zmírnění regurgitace. Zejména puzzle hlavolamy současně podporují i kognitivní procesy u goril.
|
|
Vliv sedavého zaměstnání na posturu člověka z pohledu fyzioterapeuta
RAZIMOVÁ, Kateřina
Tématem mé bakalářské práce je vliv sedavého zaměstnání na posturu člověka z pohledu fyzioterapeuta. Teoretická část práce zahrnuje obecný popis postury, obtíže pohybového aparátu vzniklé dlouhodobým sedem, ergonomii a vhodné ergonomické židli. Velká pozornost je věnována technice správného sedu a jeho dalším variantám sedu. V závěru teoretické části jsem se pokusila o popis kompenzačního cvičení, technik či metod vhodných pro terapii potíží vzniklých následkem sedavého zaměstnání. Cílem praktické části bylo zjistit informovanost pacientů, zda ví, jaká rizika se sebou nese sedavé zaměstnání a jejich zájem o prevenci. Konečným cílem bylo vytvoření souboru doporučených kompenzačních cvičení. Ke splnění výše uvedených cílů mi byly především nápomocné metody a techniky kvalitativního výzkumu ? nestrukturované rozhovory, zúčastněné pozorování, kineziologický rozbor a dotazník. Zkoumaný soubor tvořily tři pacientky pracující v sedavém zaměstnání, u nichž se objevily typické obtíže vzniklé dlouhodobým sedem. Pacientkám jsem nejdříve položila otázky formou dotazníku ke stanovení předem vytyčených cílů. Při terapii byla odebrána jako první anamnéza, následovalo vyšetření pohledem, palpací, vyšetření chůze, vyšetření olovnicí, goniometrie kořenových kloubů, krční páteře a zápěstí. Poté následovalo vyšetření hybnosti páteře, brániční test, samotná terapie a vhodně zvolené kompenzační cvičení. U všech pacientek byl stanoven krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Podle osobního uvážení jsem jim doporučila vhodné ergonomické rozložení pracoviště, především jsem se zaměřila na motivaci ke správnému držení těla a provádění kompenzačního cvičení.
|
|
Rozdíly v komunikaci se seniorem s různým stupněm závislosti na péči jiné osoby v Domově pro seniory Milevsko
JAROŠOVÁ, Jana
Význam komunikace se seniory bývá často opomíjen, abych na jeho význam upozornila, zvolila jsem si toto téma bakalářské práce. Komunikace je jednou z nejdůležitějších životních potřeb. Tím, že komunikujeme, se stáváme součástí společnosti. Mezilidská komunikace je přítomna u každého setkání dvou a více lidí. Nelze se obejít bez ní obejít a obzvlášť pomáhající profese by to měli mít na paměti. Je nepředstavitelné, aby péče o uživatele probíhala bez komunikace. V péči o uživatele si ošetřující personál nevystačí s běžnými dorozumívacími způsoby, které používá každý den. Je proto důležité, aby se naučili profesionálně komunikovat. Tím, že se seniorem hovoříme, ho můžeme informovat o právě probíhajících činnostech, ale také získávat informace, povzbudit ho, motivovat, atd. Kvalita poskytované péče se neprojevuje jenom používáním nejmodernější technologií a materiálů, ale také tím, jak zaměstnanci dokážou s uživateli komunikovat. Schopnost ošetřujícího personálu navázat kontakt, vést kvalifikovaně rozhovor a získat důvěru je v dnešní uspěchané době skoro vzácností. Komunikace je důležitou součástí života nás všech, doprovází nás už od narození a zvláště senioři potřebují mít možnost si s někým promluvit, sdělit mu své pocity. Bakalářská práce je zaměřena na problematiku komunikace se seniory. Cílem práce bylo zjistit, zda má závislost na péči jiné osoby různého stupně vliv na způsob komunikace. Teoretická část vymezuje pojmy jako komunikace a její druhy ? verbální, neverbální a paralingvistiku, stáří a senior, domov pro seniory a specifiku komunikace se seniorem. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením. Výzkumný soubor tvořili zaměstnanci a senioři Domova pro seniory Milevsko. Technikou sběru dat bylo pozorování a rozhovory. Vše probíhalo se souhlasem vedení organizace. Rozhovory probíhali nezávisle na sobě a s různými zaměstnanci. Pozorování bylo prováděno skrytě u vybraných seniorů. V praktické části jsou zaznamenány důležité informace z rozhovorů se zaměstnanci a zjištěné informace z pozorování. Nejvýznamnější odpovědi na otázky jsou v textu uvedeny v autentickém znění a zvýrazněny kurzívou. Výsledky výzkumu v bakalářské práci informují o rozdílech v komunikaci se seniory. Bylo zjištěno, že dochází k infantilizaci seniorů, používaný způsob komunikace, bývá podobný hovorům s malými dětmi, při péči o špatně hovořící uživatele se personál baví o seniorovi jako o třetí osobě, nevěnují potřebnou pozornost sladění svých verbálních a neverbálních projevů. Často dochází ke stigmatizaci uživatelů ? skupinu seniorů zařazuje do určitých skupin. Bakalářská práce může být využita pro zlepšení komunikace mezi personálem a uživateli domova pro seniory.
|
host ::
