|
|
Stanovování mechanických vlastností lehkých kovů a jejich slitin a kompozitů pomocí protlačovacích zkoušek na miniaturních discích
Langer, Jiří ; Dobeš, Ferdinand (oponent) ; Válka, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na určování mechanických charakteristik (meze kluzu, meze pevnosti a taţnosti) lehkých slitin metodou protlačovací zkoušky na miniaturních discích. Pro experimenty byly vybrány slitiny na bázi hliníku (Al 2024, Al 6082 T6, Al 7020 a NASA 398), slitiny na bázi hořčíku (MgZnMn, AZ31, AZ61) a kompozitní materiály (AZ91 + 20 % saffilu a Al + Al4C3). Teoretická část práce je zaměřena na rozbor metodiky přepočtů charakteristik, získaných z protlačovací zkoušky na charakteristiky konvenční. Experimentální část práce a diskuze je věnována zpracování experimentálních dat a kritickému rozboru oborů platnosti a pouţitelnosti jednotlivých přepočtových vztahů, zejména s ohledem na pouţitý typ materiálu. V této části práce je rovněţ diskutována problematika reprodukovatelnosti metody.
|
|
| |
|
|
Posouzení vlastností heterogenních tupých svarů metodami svařování laserem a svazkem elektronů
Rozsypal, Oldřich ; Kubíček, Jaroslav (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci inženýrského studia oboru Strojírenská technologie se zabývá svařováním dvou různých materiálů. Svary se provedou na vysoko pevnostní oceli Domex 420 MC a hlubokotažné oceli DC01 metodou svařování laserem a budou porovnány s metodou svařování elektronovým svazkem. Součástí práce je literární rešerše popisující základní fyzikální princip obou metod, jednotlivé typy laserů, vlastnosti svařovaného materiálu a kontrolu svarových spojů. V experimentální části byla provedena zkouška tahem, makroskopická a mikroskopická zkouška. Závěrem práce je vyhodnocení jednotlivých zkoušek.
|
|
|
Protlačovací zkouška konstrukčních ocelí za snížených teplot
Němčíková, Eva ; Hůlka, Jiří (oponent) ; Hadraba, Hynek (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na porovnání výsledků protlačovací zkoušky na miniaturních discích s výsledky tahové zkoušky konstrukčních ocelí. Pro experimenty byly vybrány oceli P91, 10Ch2MFA, 20CrNi2MoV, 11 416 a 42 2707, které se používají v jaderné energetice nebo byly za tímto účelem vyvíjeny. Ze záznamů protlačovacích zkoušek byly pomocí vhodných korelačních vztahů vyhodnoceny hodnoty základních napěťových charakteristik zkoumaných materiálů, a to meze kluzu a meze pevnosti. Získané hodnoty byly porovnány s hodnotami zjištěnými konvenční tahovou zkouškou. V práci jsou uvedeny vlastní navržené korelační vztahy a porovnání teplotních závislostí získaných z protlačovacích zkoušek a tahových zkoušek. Bylo provedeno hodnocení mikrostruktury použitých ocelí a fraktografická analýza lomových ploch. Bylo zjištěno, že pro vyhodnocování základních mechanických charakteristik (meze kluzu a meze pevnosti) je nejvhodnější navrhnout vlastní korelační vztahy místo používání všeobecných vztahů z literatury. Také bylo zjištěno, že mechanismus lomu všech ocelí v celém teplotním rozsahu zkoušek (do -40 °C) byl tvárný.
|
|
| |
|
|
Zpevnění polymerních kompozitů uhlíkovými nanotrubkami
Kuběna, Martin ; Zajíčková, Lenka (oponent) ; Pantělejev, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vliv uhlíkových nanotrubic (CNT) na mechanické vlastnosti kompozitního materiálu s polyuretanovou (PU) matricí. Zkoumaný materiál byl dodán ve formě tenkých filmů s tloušťkou od 0,2 mm do 1,2 mm. V teoretické části této diplomové práce je popsána výroba, vlastnosti a použití kompozitních materiálů PU/CNT, dále jsou zde uvedeny technologie přípravy a vlastnosti obou složek tohoto kompozitního materiálu. V teoretické části je také popsán princip tahových zkoušek polymerních materiálů. Experimentální část byla primárně zaměřena na porovnání tahových vlastností kompozitního materiálu PU/CNT s tahovými vlastnostmi čistého PU. Nejprve tedy byly zkoumány tahové vlastnosti čistého PU, kde byl posuzován vliv různých faktorů (rychlost zatěžování, tloušťka vzorků, tepelné zpracování a stárnutí). U čistého PU byly provedeny také zkoušky relaxace napětí a zkoušky se změnou rychlosti deformace v průběhu zatěžování. Poté byly provedeny tahové zkoušky také u kompozitního materiálu PU/CNT a výsledky byly porovnány s výsledky tahových zkoušek čistého PU. Kompozitní materiál PU/CNT byl připraven s různými koncentracemi, tudíž bylo možno vyhodnotit vliv obsahu CNT na tahové vlastnosti tohoto kompozitu. V poslední části této práce byly provedeny tahové zkoušky PU kompozitního materiálu s funkcionalizovanými uhlíkovými nanotrubicemi (PU/FCNT), kde byl studován vliv modifikace povrchu CNT. Bylo prokázáno, že vliv přítomnosti CNT i FCNT na mechanické vlastnosti kompozitu není výrazný. Tento závěr je diskutován na základě prací jiných autorů, ze kterých také nevyplývá jednoznačně pozitivní vliv CNT nebo FCNT na mechanické vlastnosti kompozitů s polymerní matricí.
|
|
|
Řešení problematiky ohýbání dílců z tenkostěnných profilů
Matoušek, Karel ; Forejt, Milan (oponent) ; Samek, Radko (vedoucí práce)
Prozkoumání problematiky a parametrů ohybu čtvercových dutých profilů. Zjištění deformace příčného průřezu. Zjištění použitelnosti nežíhaného materiálu pro konkrétní součást. Zjištění mechanických vlastností svarů a vliv jejich polohy při ohybu. Toto zjištění bylo provedeno na základě porovnání tahových zkoušek a následně aplikováno na konkrétní součást kde se prokázala vhodnost použití nežíhaného materiálu
|
|
| |
|
| |
|
|
Výpočtové modelování mechanických zkoušek izolovaných buněk
Sůkal, Petr ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním mechanických zkoušek izolovaných buněk, konkrétně jednoosou tahovou zkouškou. Cílem je především napodobení reálného deformovaného tvaru, který známe z experimentu. Nejprve je zpracován popis struktury jednotlivých prvků buňky a jejich analýza z hlediska významu pro mechanické chování. Dále je uveden přehled základních mechanických zkoušek, které jsou prováděny na buňkách. Pro modelování je vytvořen strukturní výpočtový model, který zahrnuje z mechanického hlediska důležité komponenty. Těmi jsou jádro, cytoplazma, membrána a cytoskelet. Kvůli problémům s konvergencí byl model rozdělen na dvě části. V první je řešen zvlášť tvar cytoskeletu a v druhé zvlášť tvar spojitých částí (jádra, cytoplazmy a membrány). U obou těchto dílčích modelů se podařilo dosáhnout deformací odpovídajících experimentu.
|
host ::
RSS.