|
|
Role NETózy v patogenezi autoimunitních onemocnění
Pošmurná, Eliška ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Neutrofilní granulocyty jsou bílé krvinky schopné velice efektivního boje s patogeny pomocí fagocytózy, degranulace, ale také pomocí unikátní buněčné smrti, tzv. NETózy, kdy dochází k tvorbě neutrofilních extracelulárních sítí, které jsou schopné zachytit a pomocí antimikrobiálních složek zneškodnit mikroorganismy. NETóza bývá zahájena aktivací cytokiny, lypopolysacharidem nebo kyselinou phorbomystatovou. Aktivované neutrofily putují do místa zánětu, kde se sítě dekondenzovaného chromatinu uvolňují do extracelulárního prostoru. Mimo buňku se tedy jako součást NETs dostává DNA, která je silným alarminem pro imunitní systém. Zvýšená tvorba NETs či problémy s jejich odbouráváním a likvidací se mohou podílet na patogenezi některých autoimunitních onemocnění (např. systémový lupus erythematodes, asociovaná vaskulitida, revmatoidní artritida, či diabetes mellitus). Tvorba NETs či jejich komponenty mohou ovlivňovat onemocnění či míru poškození okolní tkáně, mnohdy také korelují se závažností onemocnění (asociovaná vaskulitida) a mohou mít diagnostický potenciál (asociovaná vaskulitida, revmatoidní artritida či diabetes mellitus typu 1). Klíčová slova: NETóza, NETs, neutrofilní granulocyty, autoimunitní onemocnění, imunitní systém
|
|
|
Role imunitního systému ve vzniku autismu
Niederlová, Veronika ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Autismus je komplexní neurovývojové onemocnění, jehož etiologie nebyla dosud objasněna. Mnoho výzkumů ukazuje u pacientů s autismem změny ve funkci imunitního systému, které by mohly souviset se vznikem onemocnění. Práce shrnuje současné vědecké poznatky o roli imunitního systému ve vzniku autismu. V jednotlivých kapitolách je pojednáno o rodinné anamnéze autoimunitních onemocnění, specifických HLA alelách, nejdůležitějších autoprotilátkách a mateřských protilátkách, snížené aktivitě NK buněk a hladinách cytokinů u pacientů s autismem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ovlivnění hladiny nejpoužívanějších nádorových markerů a jejich intepretace (ovlivnění systémovými a zánětlivými onemocněními)
Čásová, Miroslava ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Úvod: Vyšetření nádorových markerů je bráno mnohdy nejenom laickou veřejností jako základ úspěšné diagnostiky a následného sledování nemocných se zhoubnými nádory. Je jejich význam skutečně tak veliký nebo jen sugestivní název těchto analytů či touha po jednoduché kvantitativně vyjádřené veličině, kdy něco změřím a je-li to vyšší než minule, je vše špatně? Cíl práce: Tato práce se pokusí odpovědět na otázku, jaké faktory mohou ovlivnit sérovou hladinu proteinových a mucinových markerů a tím vést k nesprávné interpretaci výsledků. Metody: Nádorové markery byly stanovovány izotopovými a neizotopovými laboratorními metodami podle standardních operačních protokolů imunoanalytické laboratoře. Všechny metody byly kontrolovány interní kontrolou kvality a čtyřikrát do roka pomocí externího hodnocení kvality. Celkově byly vyšetřeny nádorové markery u 3180 probandů a provedeno 16 236 analýz nádorových markerů v období mezi rokem 2008-2014. Výsledky: U premenopausálních žen, během menstruačního cyklu v období ovulačního peaku, dochází k mírnému vzestupu AFP, CA 125 a HE 4. Ostatní sledované markery se měnily minimálně nebo vůbec. Těhotné ženy v I. a II. trimestru mění hladiny AFP, a také CA 125 a v ojedinělých případech se zvyšovalo HE4. Ostatní nádorové markery se neměnily. U postmenopausálních žen jsme...
|
|
|
Populace B-1 lymfocytů a jejich význam v rozvoji autoimunitních onemocnění
Jabůrek, Filip ; Hájková, Michaela (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
B-1 lymfocyty jsou specifickým typem B buněk, jejichž vývoj probíhá především v neonatálním období života. Později je populace udržována prostřednictvím sebe obnovování. Od klasických folikulárních B lymfocytů se liší především tím, že k jejich vývoji dochází z jiného progenitoru, expresí některých povrchových znaků a produkcí polyreaktivních přirozených imunoglobulinů. Od objevení spojitosti mezi B-1 lymfocyty a rozvojem autoimunitních chorob došlo k vývoji pohledu na B-1 lymfocyty a k přehodnocování faktů o nich známých. Cílem této práce je podat přehled aktuálních znalostí o B-1 lymfocytech, mechanismů jejich působení při rozvoji autoimunitních chorob a nastínit možné využití těchto poznatků v terapeutické praxi. Klíčová slova: B-1 lymfocyty, autoimunitní choroby, lupus, leukemie, SLE, B-CLL
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou roztroušená skleróza.
Valková, Barbora ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou roztroušená skleróza. Cíle práce: Cílem obecné části práce bylo prostudování odborné literatury týkající se roztroušené sklerózy. Zabývala jsem se etiologií, výskytem nemoci, diagnostikou, možnostmi léčby, fyzioterapeutickými metodami a postupy. Ve speciální části bylo cílem zpracování kazuistiky pacienta s tímto onemocněním, aplikace teoretických znalostí, fyzioterapeutických metod a sledování efektu prováděné terapie. Metodika práce: Bakalářská práce je zaměřena na fyzioterapeutickou léčbu pacienta s roztroušenou sklerózou. V obecné části je popsána stručně anatomie a kineziologie vztahující se k nemoci. V charakteristice onemocnění se zabývám etiologií, výskytem, jednotlivými typy nemoci, klinickými obrazy a faktory, jež mohou onemocnění ovlivňovat. Dále se věnuji diagnostice, prognóze a léčbě. Ta je rozdělena na farmakologickou, alternativní a fyzioterapeutickou. Speciální část je formou kazuistiky pacienta s diagnózou roztroušená skleróza. Po vstupním kineziologickém vyšetření je zde popsaný, dlouhodobý a krátkodobý terapeutický plán, průběh jednotlivých terapeutických jednotek, které zahrnují cíl terapeutické jednotky, návrh terapie a její provedení, výstupní kineziologické vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: V...
|
|
|
Dendritické buňky a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes mellitus 1. typu
Chrástová, Iveta ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují účinné buňky prezentující antigen. Vyvíjejí se z CD34+ hematopoetických buněk v kostní dřeni a jsou specializované na vychytávání, zpracování a prezentaci antigenů T lymfocytům. Rozlišujeme dva typy DC, myeloidní a plazmacytoidní. Myeloidní DC (mDC) vznikají z hematopoetických progenitorových buněk pod vlivem GM-CSF a TNF-α nebo z monocytů v kultuře s GM-CSF a IL-4. Působením CD40L dozrávají a produkují velké množství IL-12, který podporuje vývoj Th1 lymfocytů. Na diferenciaci plazmacytoidních DC (pDC) z hematopoetických buněk se podílí Flt3-L a dále CD40L a IL-3 a jejich zásadní funkcí je produkce IFN I jako odpověď na setkání s viry. Plazmacytoidní DC jsou tedy důležité při obraně proti patogenům, udržují antivirový stav. Patogen je rozpoznán přes receptory TLR7 a TLR9. Na svém povrchu mají DC i další skupiny receptorů, které rozpoznávají cizorodé struktury, jako například C-lektinové receptory, RIG-I-like receptory a NOD-like receptory. Dendritické buňky hrají roli v autoimunitních onemocněních, kde imunitní systém rozpoznává vlastní struktury organismu a aktivuje vůči nim imunitní odpověď. Na patologii daných onemocnění se podílejí díky své schopnosti aktivovat a polarizovat T lymfocyty. Právě polarizace T lymfocytů ve směru Th1 je typicky pozorována u značné...
|
|
|
Th17 lymfocyty a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes 1. typu
Labiková, Jana ; Procházková, Jana (oponent) ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce)
Th17 buňky byly nedávno objeveny jako buněčný zdroj IL-17. Ukázalo se, že jde o samostatnou linii pomocných T lymfocytů nezávislou na dříve popsaných Th1 a Th2 buňkách. Diferenciace naivních CD4+ T lymfocytů na efektorové Th17 je vyvolána kombinací TGFβ (cytokin nezbytný pro vznik protizánětlivých regulačních lymfocytů) a IL-6 nebo IL-21. Pro funkci a udržení fenotypu Th17 in vivo je důležitý IL-23. STAT3 a RORγt byly popsány jako hlavní transkripční faktory vedoucí k diferenciaci na Th17. Th17 lymfocyty jsou prozánětlivé buňky charakteristické tvorbou cytokinů IL-17A, IL-17F a IL-22, které hrají důležitou roli v imunitní odpovědi proti některým extracelulárním patogenům. Cytokinové produkty Th17 působí na široké spektrum buněk. Indukují expresi cytokinů, chemokinů a metaloproteináz a ovlivňují migraci neutrofilů a tvorbu antimikrobiálních peptidů. Autoreaktivní Th17 lymfocyty jsou velmi patogenní a produkce IL-17 byla prokázána u řady autoimunitních chorob např. revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, psoriázy, Crohnovy choroby a diabetu mellitu prvního typu. Tyto choroby byly tradičně připisovány působení Th1 buněk, ovšem ukazuje se, že v regulaci autoimunitního procesu se alespoň u některých onemocnění uplatňují také Th17 lymfocyty.
|
|
|
Specifika práce sestry v centrech biologické léčby
MENCLOVÁ, Šárka
Specifika práce sestry v centrech biologické léčby? Bakalářská práce byla napsána formou teoretickou s cílem zmapovat problematiku biologické léčby. Metodou rešerše a analýzy z dostupných současných zdrojů týkajících se daného tématu byla práce zpracována. Biologická léčba představuje nový typ léčebného postupu, který usiluje o vytvoření takové sloučeniny, která má za cíl cíleně tlumit nebo posílit imunitní systém a tím co nejpřesněji ovlivnit chorobný proces probíhající v nemocném či poškozeném organismu. Z důvodu velké ekonomické náročnosti bylo nutno soustředit léčbu biologickými preparáty do center. V centru pracuje kvalitní tým pracovníků, který dokáže nejefektivněji posoudit pro kterého pacienta je léčba vhodná a bezpečná. K přehlednosti pacientů, efektivitě léčbě či k dlouhodobému sledování bezpečnosti léčiv slouží registry. Důležitost je kladena také na vybavení a prostředí center. Kapitola specifika práce sester je zaměřena na odborné znalosti a zručnost sestry při aplikaci biologické léčby. Hlavním úkolem sestry je poskytování komplexní, individualizované, holistické ošetřovatelské péče, jejímž základem je kvalitní verbální a neverbální komunikace i edukační činnost. Následující střední část je věnována jednotlivým oborům, které mají s biologickou léčbou největší zkušenosti. Obor gastroenterologie, kde léčba idiopatických střevních zánětů Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy je léčena pomocí látek blokujících TNF-?. Látky jsou aplikovány v podobě infuzí, nebo cestou subkutánní. Sestry tudíž musí být informovány o léčebném postupu, podstatě léčby a o nežádoucích účincích spojených s terapií. V revmatologickém centru s léčbou revmatoidní artritidy, ankylozující spondylitidy známé jako bechtěrevova nemoc, psoriatické artritidy a juvenilní idiopatické artritidy jsou dosahovány mimořádné výsledky s biologickou léčbou. Zmínka je i o registru ATTRA, který je jedním z hlavních nástrojů pro sledování pacientů od začátku léčby. V centru onkologie je práce sester zaměřena na monitorování nežádoucích účinků spojených s terapií. Nežádoucí účinky spojené s biologickou léčbou jsou specifičtější než u léčby cytostatické. Záleží tedy na tom, aby sestra měla dobré pozorovací schopnosti a aby věděla, na jaké příznaky se během terapie zaměřit a umět na ně včas reagovat. Posledním centrem, které je v práci zanalyzováno, je centrum dermatologie, kde mají zkušenosti s léčbou chronické nemoci zvané psoriasis vulgarit. Poskytnuté údaje z interpretace daných dat nám ukázaly, že přestože se jedná o léčbu vysoce nákladnou, tak se její účelná aplikace ekonomicky vyplácí už v té formě, že včasné nasazení léčby umožňuje zvýšení kvality života pacientů bez možné invalidity. Jedná se o léčbu, která sice pacienty zcela neuzdraví, ale jejím hlavním cílem je zpomalit prognózu onemocnění a pacienty osvobodit od bolestí spojených s nemocí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.