|
Nástěnná malba v Čechách ve 14.století. Český Rudolec a Jindřichův Hradec
Vyšohlídová, Marie ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce Nástěnná malba v Čechách ve 14. století je zaměřena zejména na dvě konkrétní lokality, na kapli kostela sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci a na bývalý minoritský kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. První část práce se zabývá současnou historickou, politickou, náboženskou i uměleckou situací. Problematika nástěnných maleb dvou konkrétních lokalit je tak dána do širšího kontextu. V dalších dvou kapitolách, zaměřených již na lokality samotné, se pojednává o historii míst a rodů, které panství vlastnily. Práce dále představuje jen stručně stavby, jindřichohradecký kostel a rudoleckou kapli, ve kterých se nástěnné malby nalézají. Samotným malbám a ikonografickým motivům je pak věnována největší pozornost. Cílem diplomové práce je popsat a zhodnotit nástěnné malby v Českém Rudolci a v Jindřichově Hradci a slohově a ikonograficky interpretovat malby v Českém Rudolci, které dosud nebyly publikovány.
|
|
Pobyt v domově sv. Alžběty pro matku a dítě
FIALOVÁ, Nikola
FIALOVÁ, N. Pobyt v domově sv. Alžběty pro matku a dítě. České Budějovice 2014. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Oddělení praxe. Vedoucí práce Mgr. Helena Machulová Práce je zaměřena na matky s dětmi, které se ocitly v azylovém domě a na období, které tomuto pobytu předcházelo. Dále pojednává o jejich komplexní finanční situaci a o možnostech získání samostatného bydlení. Práce je rozdělena do několika kapitol, teoretická část pojednává o rodině a jejích poruchách, o osamělých matkách a rizicích, které je ohrožují, o azylovém domě pro matky s dětmi a poslední část se zabývá možností finanční podpory matek ze strany státu. V empirické části práce nalezneme kvalitativní výzkum, ve kterém jsou údaje o životě uživatelek azylového domu ve Veselíčku.
|
|
Život dominikánek v konventu u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském od poloviny 16 století do začátku 18. století
Walter, Pavel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Zouhar, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozmanitými stránkami života konventu mnišek kazatelského řádu sv. Dominika u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém městě pražském. Tuto komunitu začleňuje do kontextu vývoje dominikánského řádu. Shrnuje historii řádu v českých zemích od příchodu dominikánů do současnosti a vývoj staroměstského konventu od jeho založení do počátku 18. století. Vychází hlavně z nevydaných pramenů uložených v Národním archivu v Praze (fond Archivy zrušených klášterů za Josefa II., Řád dominikánek sv. Anna). Na rozdíl od dosavadní sekundární literatury, která se většinou věnuje konventu z hlediska hospodářských dějin či uměleckohistorického vývoje, práce sleduje vnější působení tohoto konventu (správa statků, patronátní kostely). Zejména se snaží o přiblížení vnitřního života této řádové komunity (volby převorek a podpřevorek, přijetí nových sester do řádu, získávání různých darů a mecenátu atd.).
|
|
Lexikon biblické ikonografie
Royt, Jan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Kořán, Ivo (oponent)
Práce zahrnuje celou šíři biblických námětů řazených abecedně, počínaje Stvořením světa až po knihu Zjevení s. Jana - Apokalypsu. Vedle vlastních příběhů Starého i Nového zákona jsou představeny i významné osobnosti Starého a Nového zákona. Zařazena byla také hesla inspirovaná apokryfními knihami Starého a Nového zákona, hesla poukazující na vztah Starého a Nového zákona (např. Typologie) či hesla s biblickou výpovědí související. Každé heslo je profilováno tak, že je v něm uveden stručný příběh biblické události, líčený s přihlédnutím k jeho reflexi ve výtvarném umění. V textu hesla jsou vedle příslušných biblický citací odkazy na apokryfní literaturu, na výklady církevních autorit a dále příklady děl světového a českého umění.
|
|
Jezuitská kolej v Klatovech jako ukázka jeziutského školství v Čechách v době baroka
Kolářová, Zdeňka ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Armbruster, Ludvík (oponent)
Cílem mé práce Jezuitská kolej v Klatovech jako ukázka jezuitského školství v Čechách v době baroka je představit jezuitskou pedagogiku v kontextu činnosti řádu Tovaryšstva Ježíšova a v rámci působení řádu v Klatovech od 17. století. Pro hlubší pochopení této jezuitské aktivity, je nutné vyložit principy Duchovních cvičení sv. Ignáce v souvislosti s jeho životem, ostatními oblastmi působení jezuitů. Exercicie prostupují celou existencí řádu. V celé práci se proto neustále opakují základní pilíře, ignaciánské spirituality, na kterých bylo Tovaryšstvo vybudováno: Boha je možné poznat skrze stvoření; člověk s ním může navázat individuální vztah; cílem člověka je co nejvíce se Kristovi přiblížit v jeho službě a to s využitím všech svých sil a dostupných prostředků, tzv. Ignácovo "magis". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost
Radová, Irena ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Irena Radová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková Počet stran: 101 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Středověk, 13. století, opatrovnictví, církevní řády, žena ve středověku, sv.Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, řádová sestra Bakalářská práce se zabývá počátkem opatrovnictví v Čechách ve 13. století, postavením ženy ve středověku a významnými ženami v dějinách opatrovnictví, především osobou Zdislavy z Lemberka a Anežky České. Mapuje jejich osudy, dílo a odkaz do budoucnosti. Zároveň také porovnává život obou světic se způsobem řeholního života dnes. V této souvislosti je práce rovněž přehledem církevních řádů, které se ve 13. století věnovaly charitě a péči o nemocné. Snaží se odhalit společné a rozdílné rysy středověkého opatrovnictví s aktuálním pojetím ošetřovatelství. Těžiště práce tvoří kvalitativní výzkum, který odhaluje dobovou problematiku v kontrastu se současností. Přínosem této práce by mělo být nalezení rozdílů i společných rysů v péči o choré tehdy a dnes a odkazu, který nám 13. století zanechalo. Současně s tím by měla sloužit pro připomenutí bohaté historie a zvýšení prestiže a hrdosti samotných zdravotních...
|
|
Mariánský atlas na Svaté Hoře
Hovorková, Eva ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Mariánský atlas na Svaté Hoře Eva Hovorková Diplomová práce Resumé Diplomová práce se zabývá mariánským atlasem na Svaté Hoře, který má oproti jiným místům plastickou podobu, sochy andělů stojící na balustrádě vyvýšené terasy drží v rukou kartuše s vyobrazeními mariánských obrazů a soch v Čechách. V úvodu se práce zabývá barokní zbožností, mariánskou úctou a poutěmi. Dále shrnuje informace o knižně vydávaných mariánských atlasech (Wilhelm Gumppenberg, Bohuslav Balbín, atd.). Pojednává o dalších výtvarně ztvárněných mariánských atlasech v Čechách. Jak uvádí již Johanna von Herzogenberg jsou výtvarně zpodobené mariánské atlasy záležitostí, se kterou se setkáme pouze v Českých zemích. Pozoruhodné je to, že na místě s vlastním mariánským obrazem či sochou, jsou zachycena a znázorněna další poutní místa. Johanna von Herzogenberg uvádí, že poutník má možnost na jednom místě čerpat z bohaté studnice milostí, která jsou jinak rozdávána na jednotlivých poutních místech. Poutník tak dosahuje nejen jednoho cíle svého putování, ale na jednom místě může čerpat i z milostí dávaných jinde. Dále se práce věnuje mariánskému atlasu na Svaté Hoře. Pojednává o sochaři Matiasu Hueberovi, tvůrci mariánského atlasu. Na základě jeho podoby, zasazení do celku poutního místa Svaté Hory a dobové literatury vysvětluje jeho roli a...
|
|
Slovotvorná analýza pomístních jmen v Čechách
Štěpán, Pavel ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; Krško, Jaromír (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Práce podává slovotvornou analýzu lexikálních jednotek vyskytujících se v pomístních jménech na území Čech. Části věnované analýze substantivních a adjektivních lexikálních jednotek jsou rozčleněny na oddíly zaměřené na sufixaci, prefixálně-sufixální tvoření a kompozici. K analýze lexikálních jednotek tvořených sufixací bylo zapotřebí přistoupit výběrově. Klasifikace lexikálních jednotek utvořených určitým způsobem je pak (ve většině kapitol) východiskem k analýze motivace jednotlivých pomístních jmen. Tvoření pomocí vybraných slovotvorných prostředků je analyzováno na pozadí tvoření v apelativní sféře jazyka. Jedním z hlavních cílů práce je postižení slovotvorných specifik, kterými se anoikonymický materiál od apelativní sféry jazyka odlišuje. Analýza anoikonymického materiálu potvrzuje, že pro pomístní jména (stejně jako pro propriální sféru jazyka vůbec) jsou typické tzv. parasystémové slovotvorné prostředky. V apelativní sféře jazyka se tyto prostředky Ude především o sufixy) buď vůbec nevyskytují (např. -čice, -ec), nebo je pro ně typická jiná funkce (-ství, -inka). Slovotvorná analýza provedená v této práci může v některých případech určitým způsobem ovlivnit výklady jednotlivých místních jmen. Je to dáno tím, že náš materiál poskytuje často širší kontext, který nabízí nový pohled i na některá...
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
Skalický, Petr ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Kolegiátní kapitula sv. Apolináre byla roku 1364 prenesena do Prahy na Nové Meste ze Sadské u Nymburka. Dosavadní bádání zduraznovalo pro založení roli císare Karla IV. Domnívám se, že je potreba pro život kapituly spíše zduraznit roli pražských arcibiskupu. Nástenné malby v kostele nepochybne objednal nebo aspon z cásti ideove koncipoval tretí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Ten patrí mezi nejvýznamnejší latinsky píšící autory stredoveku v Cechách. Skrze jeho literární tvorbu mužeme porozumet také originální ikonografii nástenných maleb v kostele. Malby ovšem nejsou ilustrací jeho literární tvorby, ale partnerem, který specifickou výtvarnou recí rozvíjí. Základní myšlenkou je jednotná církev s jedinou její hlavou Kristem. Jeho zástupcem na zemi byl sv. Petr a jeho následníci na papežském stolci. Malby jsou v jádru hluboce dogmatické. Zajímavá je i jejich výtvarná stránka. Jejich sloh vychází v jádru z tvorby malíru pracujících na hrade Karlštejne. Vedle toho ovšem malby odrážejí i dvorskou tvorbu konce 70. a pocátku 80. let 14. století. Proto je mužeme nejlépe datovat do první poloviny 80. let 14. století. Jsou dokladem tzv. prechodného slohu. Po dvorských realizacích (Karlštejn, Emauzy, katedrála) patrí k tomu nejkvalitnejšímu, co v domácí malbe vzniklo.
|
host ::
