|
|
Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si
klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci
České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů
jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text
soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových,
etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy
novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve
specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou
analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine
Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
|
|
|
Isang Yun a jeho skladby pro hoboj
Moťková, Kamila ; BROŽKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; SEQUARDTOVÁ, Liběna (oponent)
Disertační práce na téma Isang Yun a jeho skladby pro hoboj představuje osobnost korejského skladatele Isanga Yuna se zaměřením na jeho skladby věnované hoboji. První kapitola obsahuje shrnutí zásadních mezníků pestrého života komponisty. V následující kapitole se práce stručně zabývá charakteristikou tradiční korejské hudby, vlivem západní kultury na korejskou hudbu a jejich vzájemným prolínáním a pěti stylistickými etapami, do kterých sám autor svá díla rozdělil. Na ni navazuje kapitola přibližující Yunův nejvýraznější inspirační prvek - filozofii taoismu. Skladebný styl Isanga Yuna, ve kterém se jedinečným způsobem snoubí prvky obou odlišných kultur, popisuje kapitola čtvrtá. V podkapitole lze nahlédnout do některých skladatelových kompozičních postupů a zmiňuje se v ní také postoj posluchačů k jeho tvorbě. Poslední kapitola obsahuje rozbor osmi skladeb, které Isang Yun věnoval hoboji, a to konkrétně Piri, Doppelkonzert pro hoboj a harfu, Inventionen, Rondell, Images, Quartett pro hoboj a smyčce, Bläserquintett a Bläseroktett.
|
|
|
Karlheinz Stockhausen a Beatles
Hejl, Matouš ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
The text proposes to describe the relationship between Karlheinz Stockhausen and the work of The Beatles in the late sixties regarding especially their album Sgt. Pepper s Lonely Hearts Club Band. It compares how they worked within the same technnical system and it shows changes that occured in music with the conception of studio as a musical instrument. On a more general level, one theme of the text is the difference between so called serious, or avantgarde music and popular music. Through comparing the way Stockhausen and The Beatles approached a few selected aspects of music making, it presentes them next to each other rather than against each other. Another general theme is the relationship between technical inovation and music creation.
|
|
|
Radioaktivní prostředí jako možný zdroj inspirace kompoziční tvorby
Cílková, Eliška ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Již od počátku hudebního umění docházelo v kompozičním oboru k reflexím aktuálních témat společnosti. Jmenujme například velkou průmyslovou revoluci a Honnegerovu skladbu Pacific 271 inspirovanou parní lokomotivou. Radioaktivní rozpad představuje jeden ze základních jevů ve vesmíru, díky kterému je naše Země v rovnováze. V první části práce se zabývám stručnou historií a současností práce s čísly, generativní hudbou a reflexí přírodního prostředí v hudbě. Druhá část přináší sondu do historie radioaktivity ve spojení s hudbou, kde vzápětí nacházíme několik přímých důkazů o tom, že se v dějinách hudby skladatelé radioaktivitou již zabývali. Také nastiňuje možné propojování obou dvou témat a odkazuje na uměleckou formu "soundscape". Třetí část přibližuje vědecká měření a ukazuje praktické možnosti využití radioaktivních dat v kompoziční praxi na několika konkrétních hudebních příkladech.
|
|
|
Reflexe současných elektroakustických technologií ve vokálně-instrumentální hudbě
Lukeš, Jiří ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Předkládaný text magisterské práce pojednává o technologii a jejím vlivu na kompoziční práci skladatele. Současná scéna tzv. artifiální hudby v zásadě prolíná svět akustického zvuku se světem elektroakustického zvuku, který již několik dekád představuje hlavní těžiště výzkumu na poli artificiální hudby jako takové. Neustálý vývoj a zdokonalování technologií v kontextu stále lepší dostupnosti v praxi znamená stále větší infiltraci technologických řešení do trojúhleníku skladatel - interpret - posluchač. Hlavním těžiště textu tvoří analytické sondy do současných technologických řešení a jejich následný přínos pro práci skladatele. Technologie zde může hrát roli analytickou, interpretační a zprostředkovaně i kompoziční. Získané poznatky v oblasti elektoakustických technik pak vsazuji do kontextu akustických kompozičních technik, což vede na mnoha místech k možnosti klasifikace daného zvuku prostřednictvím různých optik. Důležitou roli pro zvuk pochopitelně hraje prostor. Práce pojednává o významu slova prostor jak z hlediska architektonického řešení, tak pohledem na možnosti při tvorbě prostoru virtuálního. Předposlední kapitola dává čtenáři nahlédnout do oblasti generativní hudby prostřednictvím projektu Mystika vůní. Závěrečné shrnutí textu si klade za cíl především pojmenovat a zmapovat dnes možná východiska kompoziční práce
v kontextu dnes používaných technologií.
|
|
|
Lidský hlas v tvorbě Arnolda Schönberga ve vybraných příkladech
Švarcová, Terezie ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Lidský hlas zaujímá v tvorbě Arnolda Schönberga významné postavení. V této práci se zaměřuji na použití hlasové techniky Sprechstimme v kompozici Pierrot lunaire, op. 21 (1912). V úvodu konfrontuji termíny Sprechstimme a Sprechgesang a stručně zmiňuji použití hlasu v tvorbě, která Pierrotovi předcházela. V závěru práce se pak okrajově zabývám dalšími dvěma melodramy Ode to Napoleon Buonaparte, op. 41 (1942) a A Survivor from Warsaw, op. 46 (1947). Snažím se objasnit, proč právě v těchto kompozicích zvolil autor tento typ hlasové techniky a do jakých hudebně estetických kontextů jej zasadil. V oblasti analýzy vysvětluji pojem Sprechmelodie a zabývám se uchopením textového materiálu v rámci rytmické složky, artikulací, dynamikou, agogikou a slovními pokyny v partu recitátora. Sprechstimme představuje jeden ze dvou základních autorových přístupů k lidskému hlasu a stává se po celou dobu jeho tvorby jakousi paralelou k jeho čistě vokálnímu kompozičnímu postoji.
|
|
|
K otázkám problematiky transcendentního času v hudbě.
Míšek, Jakub ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MATOUŠEK, Vlastislav (oponent)
Práce se zabývá vztahem hudby a času, konkrétně specifickým časovým projevem, který je známý jako transcendentní, posvátný, sakrální nebo "třetí" čas. Text je koncipován jako úvod do problematiky. Nejprve se zaobírá vztahy hudebního a nehudebního času, následně je fenomén transcendentního času dán do souvislosti s teoriemi hudebního času představenými českými i zahraničními autory. Poslední část práce obsahuje příkladný výčet kompozičních postupů, které mohou pomoci navodit prožitek transcendentního času. Tyto postupy jsou ukázány na konkrétních písních a skladbách různých žánrů a kulturního původu.
|
|
|
Teologická mystika a symbolismus v díle "Méditations sur le Mystére de la Sainte Trinité" Oliviera Messiaena
Salvová, Pavla ; POPELKA, Josef (vedoucí práce) ; TŮMA, Jaroslav (oponent)
Pro skladby Oliviera Messiaena je charakteristický nejen osobitý hudební jazyk, který si pohrává s časem, rytmem, barvami, inspiruje se ptačím zpěvem, gregoriánským chorálem a hudbou exotických krajů, ale hlavně existence mimohudebního poselství, které je v hudbě ukryto. První část práce má informativní charakter, popisuje život skladatele, hlavní specifika jeho hudebního jazyka, kompoziční cíle a výčet nejdůležitějších skladeb. Druhá část se soustřeďuje na varhanní cyklus Méditations sur le Mystère de la Sainte Trinité (Meditace o tajemství Nejsvětější Trojice), vysvětluje původ skladby, nastiňuje zdroje inspirací a analyzuje stavbu a tematický rozvoj v jednotlivých větách i v celém cyklu. Těžištěm práce je snaha proniknout do skladatelovy hudební a tematické práce a pochopit sdělení, které skladatel při kompozici zamýšlel.
|
|
|
Nové směry hudby 20. stol. ve vztahu k d obovému výtvarnému umění
Drtina, Štěpán ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
Práce pojednává o možných vztazích hudebního a výtvarného umění, vymezeného počátkem 20.století. Předkládá možnosti srovnávání různých druhů umění z estetické stránky, hledá společné prvky, které jsou oběma umění vlastní, dokládá je příklady děl, jenž jsou druhým uměním ovlivněny. Pojednává o nejdůležitějších směrech, které hudba i výtvarné umění ve 20.století přineslo a jejich vzájemných příbuznostech. Zbytek práce je věnován konkrétním případům, kdy se obě umění setkávají na jednom místě - působení hudebních skladatelů ve 20. a 30.letech v okruhu výtvarného spolku Mánesa, souboru Ruského baletu S. Ďagileva a fenoménu barevné hudby a její realizace, především v díle Zdeňka Pešáka.
|
|
|
Otevřená kompoziční tvorba neomezené možnosti inspirace za pomoci p očítače
Kadeřábek, Jiří ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; LOUDOVÁ, Ivana (oponent)
Autor nás seznamuje se svými zkušenostmi z oblasti skladatelské tvorby, která zapojuje stylově a žánrově různorodý materiál, stejně jako materiál svou povahou nehudební. Téma tzv. otevřené kompoziční tvorby je zároveň vymezeno podmínkou využití počítače při skladatelském procesu či samotném provedení skladeb. Autorovy tvůrčí východiska a získané poznatky doplňuje nástin kulturně historických souvislostí, stručná charakteristika počítačových technologií a konkrétní příklady z vlastní i cizí tvorby.
|
host ::
RSS.