Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  začátekpředchozí12 - 21  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Šidák, Pavel
Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako žánr, jde zejména o hledání funkčního místa pohádky a též jejího žánrového tvaru. Ve druhé polovině století pak jde o pojme „modus“, jímž pohádka ovlivňuje tzv. vysokou literaturu, a o jeho narativní strategie.
Trestný čin krádeže podle § 205 trestního zákoníku
Halašta, Martin ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Trestný čin krádeže podle § 205 trestního zákoníku Tato diplomová práce se zaměřuje na trestný čin krádeže dle ustanovení § 205 trestního zákoníku. Krádež je dlouhodobě nejvíce páchaným trestným činem vůbec. Proto je možné si myslet, že jednou z příčin tak vysoké četnosti může být její nedostatečná úprava v trestním zákoníku. Z tohoto důvodu bylo cílem této diplomové práce popsat a zhodnotit její vývoj a navrhnout případné změny. Práce zahrnuje také komparaci se zahraniční úpravou a rozsáhlou práci se soudní judikaturou, která se značnou měrou podílela na dotváření jednotlivých znaků skutkové podstaty. Práce je členěna do pěti kapitol a dalších podkapitol. Úvodní kapitola je věnována zařazení krádeže do systému majetkových trestných činů. Dále jsou uvedeny dřívější názory na ochranu vlastnictví jako takového a také to, jak je vlastnictví chráněno v dnešní době. Druhá kapitola popisuje, hodnotí a srovnává historický vývoj právní úpravy krádeže s aktuální úpravou a to zejména na českém území. V této kapitole je rozebráno, jak rozdílný byl náhled na ochrana majetku a vlastnictví v průběhu jednotlivých období. Dále je část věnována i problému, kterému musela čelit aplikační praxe se zavedením recidivy do samostatného druhého odstavce § 205 TZ. Třetí stěžejní část se zaobírá právní úpravou krádeže de...
Hranice autorského díla ve vizuálním umění
Sýkora, Matěj ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Resumé: Hranice autorského díla ve vizuálním umění Tato diplomová práce se primárně zabývá pojmem autorského díla v platném českém právu a jeho vztahem k dílům současného vizuálního umění. Hlavním cílem práce je provést důsledný rozbor pojmových znaků autorského díla podle zákona č. 121/2000 Sb. (včetně klíčových a ne vždy vhodně vykládaných pojmů, jako jsou umělecké dílo, originalita či kreativita) a následná aplikace těchto znaků na příklady významných světových děl vizuálního umění dvacátého a dvacátého prvního století. Snahou autora práce je zjistit, zda i specifická díla vizuálního umění splňují "legální požadavky" kladené na autorská díla, a díky tomu mohou požívat v rámci českého právního řádu autorskoprávní ochrany. Právě toto usilování o identifikaci hranice mezi autorskými díly a objekty, jež pod definici autorského díla nespadají, se odráží v samotném názvu práce. Text této diplomové práce je rozčleněn do dvou hlavních celků. První, jenž je těžištěm celé práce, se nazývá "Hranice autorského díla", druhý pak nese označení "Hranice apropriace". V obecné části prvního celku dochází k detailnímu teoretickému zkoumání konceptu autorského díla podle českého autorského zákona v kontextu vizuálního umění: na analýzu pojmových znaků autorského díla navazuje zkoumání časových aspektů autorskoprávní ochrany...
Apropriace ve veřejném prostoru jako způsob zkvalitnění života ve městě: na příkladu z Prahy
Klodnerová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem procesů apropriace ve veřejném prostoru. Jedná se o analýzu vycházející z urbánní antropologie, jejímž cílem je poukázat na to, že některé apropriativní taktiky mohou přispět ke zkvalitnění života ve městě. Hlavní teoretický zdroj poskytuje přístup francouzských myslitelů, jakými jsou Marc Augé, Michel de Certeau a Henri Lefebvre, jenž spojuje především zájem o člověka, jako každodenního uživatele, ale také tvůrce veřejného prostoru. Dalším metodologickým nástrojem jsou kritéria kvality veřejného prostoru Jana Gehla. Po úvodu do urbánní antropologie se práce zabývá veřejným prostorem jako takovým, pokouší se jej definovat, zasadit do praktického rámce a nastínit hlavní problémy jeho současné krize. Další část je věnována procesům apropriace a jejich podobám. V aplikované části je následně na příkladu čtyř konkrétních veřejných prostranství Prahy, která jsou obyvateli přisvojována, popsán a zhodnocen jejich význam v kontextu celého města. Poslední část je jakýmsi převedením teorie do praxe v podobě mikroprojektu ve veřejném prostoru Prahy. Klíčová slova Apropriace, město, urbánní antropologie, veřejný prostor, veřejné prostranství.
Konceptuální tendence v současném českém designu
Matějková, Kamila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Kolesár, Zdeno (oponent)
Konceptuální tendence v současném českém designu Kamila Matějková Anotace Diplomová práce se zabývá konceptuálními tendencemi objevujícími se v současné české designérské tvorbě a snaží se je zasadit do historického a společenského kontextu. Zaměřuje se především na produktový design, sklo a keramiku a jejich vývoj v posledních deseti letech. Nejprve se práce věnuje vývoji konceptuálního umění, teoretickým přístupům k designu a definici a okolnostem vzniku konceptuálního designu. Hlavní část práce pojednává o několika konceptuálních tendencích, které byly na základě rešerše současné české designérské scény vypozorovány. Jde o historizující tendenci a tendenci k apropriaci starších prací, dále o inspiraci přírodou a zpracování environmentálních témat, uplatňování humoru, nadsázky a příběhu jako konceptu v designu a tendence k materiálovému experimentu a experimentu s technikami jeho zpracování. Klíčová slova design, český design, konceptuální umění, konceptuální design, současný design, enviroment, apropriace
Apropriace a recyklace mediálních obrazů
Černá, Iveta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Apropriace a recyklace mediálních obrazů se zabývá tím, jakými způsoby se mediální obrazy dostávají mimo svůj původní kontext a jak tento proces mění jejich funkci a významy. Práce sestává ze tří částí. První část čtenáře seznamuje s metodou apropriace a recyklace, a to jak s jejími počátky, tak i s jejími specifiky. Druhá část se zabývá tím, co jsou ikony a jak je využívá umění. K tomu je nejdříve potřeba uvést základní sémiotické pojmy, abych se dále mohla věnovat tomu, jak se posouvá význam a jak fungují mediální ikony. V třetí části se věnuji konkrétním případům apropriace a recyklace, které jsou podle charakteru rozděleny do jednotlivých podtémat malířství, politická ikonografie, modely a autorovo promítnutí sebe sama do fotografických ikon. Čtvrtá část se zabývá apropriací a recyklací mediálních obrazů ve vztahu k autorským právům. Zahrnuje podkapitoly o českém autorském právu i o licencích Creative Commons, o teoretických návrzích svobodné kultury a o konkrétních případech apropriace zajímavých z hlediska porušení autorských práv.
Citace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)
Binková, Simona ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce "Re-inscenace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)" se zabývá novodobou reflexí děl starých mistrů ve fotografii na konkrétním příkladě díla Vermeera van Delft. Problematika je ukázána na dílech autorů-fotografů od počátku 20. století, a to konkrétně Toma Huntera a Dorothee Golz, kteří děj zasazují do současnosti a snaží se řešit sociální problémy, Cindy Sherman, Yasumasa Morimury a Hiroshi Sugimota, kteří k tvorbě fotografi přistupují pomocí třetího média (divadlo, sochařství) a vzniklý produkt působí groteskně a nakonec Guido Reye a Richarda Polaka, fotografy z počátku 20. století, kteří ve svých fotografiích volně citují holandské malby. klíčová slova: holandské malířství 17. století, fotografie 20. a 21. století, re-inscenace, apropriace, postmoderna, Vermeer van Delft, Tom Hunter, Dorothee Golz, Cindy Sherman, Yasumasa Morimura, Hiroshi Sugimoto, Guido Rey, Richard Polak
Kniha
Jambor, Petr ; Kowolowski, František (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Kniha jako obecný kulturní fenomén, který je nositelem textu a obrazu, zprostředkovávající informace jako základní stavební prvek paměti. Kniha jako forma umění.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   začátekpředchozí12 - 21  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.