|
| |
|
|
Měnící se role vychovatele v životě člověka se sluchovým postižením
Kronusová, Martina ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Bakalářská práce informuje o rozdílných poměrech na internátech pro osoby se sluchovým postižením dnes a v minulosti. Podává zkušenosti neslyšících a mapuje dostupnou literaturu. Teoretická část objasňuje základní pojmy související se sluchově postiženými osobami, komunikací, přehledem metod vzdělávání neslyšících, ústavy pro neslyšící, definuje výchovu, vzdělávání a pedagogické pozice, zabývá se internátem v kontextu historie a současnosti. Praktická část popisuje reálné zkušenosti osob se sluchovým postižením s životem na internátě a s vychovateli prostřednictvím analýzy dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Práce pedagogů předškolního vzdělávání s médii
ZMATLÍKOVÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na práci pedagogů s médii u dětí v předškolním vzdělávání, konkrétněji na práci s elektronickými médii. Zkoumá, zda a jakým způsobem předškolní pedagogové z Loun a jeho okolí Loun, konkrétně pedagogové MŠ Fügnerova, MŠ Dobroměřice, MŠ Kpt. Nálepky, MŠ Veltěže a MŠ Přemyslovců, využívají možnost pracovat s moderní technologií. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů pedagog, předškolní vzdělávání a média. Praktická část obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které bylo realizováno individuálními rozhovory v již zmíněných mateřských školách. Komunikačními partnery byly ředitelky a učitelky mateřských škol z Loun a blízkého okolí.
|
|
|
Domovy mládeže minulosti a současnosti, vývoj výchovných přístupů v domovech mládeže
JAHODA, Martin
Práce se zaměřuje na vývoj domovů mládeže ve sledu historických událostí. Zmiňuje předchůdce domovů - středověké univerzity, útulky pro školní mládež, domovy mladých jako součást Baťových škol práce, domovy mládeže v předválečném Československu, ve válečném i poválečném období, za komunismu a v současnosti. Objasňuje, proč domovy vznikly, jaké události tomu předcházely, jaké události vznik domovů provázely, jaký vliv na funkci domovů měl režim ve kterém fungovaly.
|
|
|
Analýza podmínek výchovy ke zdraví u dětí s disabilitou mentální ve škole
VODIČKOVÁ, Markéta
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat podmínky výchovy ke zdraví u dětí s disabilitou mentální ve škole, a současně i zjištění jejich znalostí o zdraví a jejich postoje k němu. V teoretické části své práce se zabývám tématikou mentální disability z hlediska terminologie a klasifikace. Uvádím možnosti výchovy a vzdělávání dětí s disabilitou mentální, vysvětluji cíle výchovy ke zdraví a specifikuji vybraný Jihočeský kraj, ve kterém probíhalo šetření. Na začátku praktické části jsou detailně popsány konkrétní školy z Jihočeského kraje, které byly ochotny spolupracovat. Vytvořila jsem dvě odlišné ankety, které se zaměřily na odlišný vzorek respondentů. První anketa vlastní konstrukce byla vytvořena pro pedagogy a asistenty na základních školách praktických a speciálních a zjišťovala základní identifikační údaje o jednotlivých respondentech a jejich zkušenosti, metody a názory. Druhá anketa vlastní konstrukce pro děti s disabilitou mentální na základních školách praktických a běžných základních školách měla za úkol zjišťovat základní identifikační údaje o respondentech a jejich znalost a celkový přístup ke zdravému životnímu stylu. Z výsledků získaných anketním šetřením vyplývá, že děti s mentální disabilitou mají dobré podmínky pro výchovu o zdraví, děti díky ní mají dobré povědomí o základních zásadách zdraví, avšak nedokážou si je zcela osvojit a řídit se podle nich v běžném životě.
|
|
|
Vychovatel/ka v dětském domově a jeho/její role v naplňování citových potřeb svěřených dětí
BERKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá otázkou, jak vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu vnímají svou vychovatelskou roli. Teoretická část charakterizuje instituci dětského domova z právního hlediska. Dále popisuje příčiny umístění dětí do dětského domova, vývoj dítěte, problém psychické deprivace a roli vychovatele/vychovatelky z hlediska pedagogiky a z hlediska psychologie. Praktická část se zabývá výzkumnou otázkou, jak vnímají vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu specifičnost své vychovatelské role. Výzkum je uskutečněn pomocí rozhovorů a jejich následného vyhodnocení. Ze závěru vyplývá, že dětský domov rodinného typu se jeví jako svět na hranici mezi ústavem a rodinou, což je emocionální zátěž zejména pro vychovatelky, které vkládají velkou energii do rodinných vztahů s dětmi, ale děti zažívají zařízení pouze jako ústav.
|
|
|
Participace v domově mládeže Analýza možnosti participace obyvatel na chodu pobytového zařízení (Domov mládeže v Písku).
KEMPFER, Heřman
Práce se zabývá participací v Domově mládeže v Písku. V teoretické části nejprve představím zkoumanou organizaci. V další kapitole vymezuji pojem participace a následně se zaměřím na současný pohled na participaci v Domově mládeže. Další kapitoly se věnují komunikaci, práce se skupinou a jedincem a osobností vychovatele. Ve výzkumné části vymezuji předmět výzkumu a výzkumné otázky. Následuje analýza dokumentů, která byla zvolena jako jedna z výzkumných metod. Následuje rozhovor, jako další výzkumná metoda. Celou práci uzavírá závěrečné shrnutí a zodpovězení výzkumné otázky.
|
|
|
Znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí
ČERMÁKOVÁ, Tereza
Teoretická východiska Epilepsie je jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. První epileptický záchvat se u jedince objevuje do 20. roku věku. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti školního věku, proto je důležité věnovat se této problematice právě u nich. Děti tráví s pedagogy mnoho času a prodělání epileptického záchvatu ve škole je tudíž velmi pravděpodobné. Bakalářská práce se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí. Teoretická část připomíná historii epilepsie, definuje ji, ujasňuje její příčiny, rozděluje epileptické záchvaty a následně epileptické syndromy. Představuje role sestry při diagnostice epileptických záchvatů, které mají v této oblasti nezastupitelnou úlohu. Dále se zabývá léčbou epilepsie a především první pomocí při epileptickém záchvatu, podáváním léků a jejich způsoby v souvislosti s tímto onemocněním. V kompetenci sestry je edukovat o onemocnění a opatření s ním spojené, na což práce upozorňuje. Dále poukazuje na informace o zdravotně znevýhodněných dětech, a jak jsou na takovéto děti pedagogové v rámci svého studia a následné praxe připravováni. Na závěr jsou zmíněny úlohy školní sestry, které zastává v jiných zemích a je pro školní zařízení nepostradatelným členem, jenž v České republice chybí. Cíl práce Cílem bakalářské práce je zmapovat znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. K tomuto cíli byl stanoven výzkumný problém, který se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. Metodika Výzkumné šetření bylo prováděno kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku, které byly rozdány v devíti základních školách v Jihočeském kraji v Písku a v Českých Budějovicích, vždy s ústním souhlasem ředitele dané základní školy. Rozdáno bylo 225 dotazníků. Návratnost tvořila 166 dotazníků. Respondenti odpovídali na 22 otázek. Dvě otázky byly pouze identifikační. Výzkumné šetření probíhalo v únoru 2014. Získaná data byla analyzována statistickými metodami za využití vhodných statistických nástrojů (stanovených průměrů, procentuální vyjádření) a zjištěné výsledky byly dále názorně zpracovány v grafech. Výsledky Podle získaných informací od respondentů bylo zjištěno, že pedagogové mají znalosti v poskytování první pomoci při epileptickém záchvatu, avšak neznají lék a jeho způsob podání, který se aplikuje při první pomoci. I přesto, že pedagogové ve velké míře znají zásady první pomoci, většina respondentů má zájem o zdokonalování se v první pomoci. Závěr Stanovený výzkumný problém byl vyřešen. Pedagogičtí pracovníci mají znalosti v zásadách první pomoci, avšak nevědí, jaký lék podat a jaký je jeho způsob aplikace. Vzhledem k zájmu pedagogických pracovníků ve vzdělávání se v první pomoci by sestra v rámci zavedení spolupráce s pedagogy na základních školách mohla pořádat teoretické a praktické semináře první pomoci při epileptickém záchvatu u dětí. Většina lidí si sestru představí v nemocničním zařízení, ale její působnost je značně širší. Mnoho rolí, které zastává, může aplikovat i mimo nemocniční zařízení, což může být právě škola, kde by se dále velmi uplatnila v rámci edukace, prevence a předávání informací o režimových opatřeních u dítěte.
|
|
| |
host ::
RSS.