Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,493 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.29 vteřin. 

Mobilita zboží, služeb a kapitálu ve světové ekonomice - důsledky pro národní ekonomiky a globální systém
Bocáková, Michaela ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Ústředním tématem této práce jsou vztahy vznikající mezi státy za pomoci toků zboží, služeb a kapitálu. Práce si klade za cíl definovat pojem mobilita, analyzovat toky zboží, služeb a kapitálu a určit jaké jsou faktory napomáhající jejich nárůstu v posledních desetiletích. Vysvětleny budou také trendy ovlivňující vývoj světové ekonomiky, jako je například globalizace, či regionalismus. Poslední část práce poskytne náhled na důsledky zapojení zemí do mezinárodní směny zboží a služeb. Bude zkoumán také vliv PZI a transnacionálních korporací na ekonomiky jednotlivých zemí.

Globální ekonomický výhled - září 2016
Česká národní banka
Zářijové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle je naše pozornost dále zaostřena na problematiku uzavírání mezery výstupu v zemích OECD v současném nízkoinflačním prostředí. Je zde poukázáno na tendenci, že k uzavírání mezery výstupu v současném období dochází nikoli v blízkosti 2% hodnoty inflace (odpovídající všeobecně přijímanému kritériu cenové stability), ale na hodnotách blízkých spíše nulové úrovni. Aktuální výhledy však signalizují pozvolný návrat k předchozí praxi, kdy se mezera výstupu uzavírala přibližně při 2% spotřebitelské inflaci.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF

Analýza vývoje indonéské ekonomiky a její vztahy s Evropskou unií
Vančura, Ondřej ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Müllerová, Františka (oponent)
Práce se zabývá rozborem indonéské ekonomiky a následně bilaterálními vztahy mezi Evropskou unií a Indonésií. Nejprve analyzuje demografickou a ekonomickou situaci Indonésie a po té se zaměřuje na ekonomický vývoj doplněný o analýzu současného indonéského hospodářství. V další kapitole je zkoumána mezinárodní politika Indonésie s hlubším pohledem na ASEAN jako nejdůležitější mezinárodní organizaci pro země jihovýchodní Asie. V poslední části se práce zaměřuje na bilaterální vztahy mezi EU a Indonésií a snaží se hledat perspektivy další spolupráce vedoucí k prohloubení indonéského exportu do EU.

The position of the EU in the world economy: comparison with USA and Japan
Fečová, Zuzana ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Kačírková, Eliška (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit současné postavení Evropské unie jako jednoho z nejvlivnějších aktérů v globálním hospodářství. Při analýze je využita komparace s dalšími dvěma významnými světovými mocnostmi -- USA a Japonskem. První část práce je zaměřena na výkonnost daných ekonomik, která je posuzována z hlediska absolutní produkce (HDP) a hospodářského růstu. Následně půjde o identifikaci dopadů růstu na zaměstnanost, cenovou stabilitu a stav veřejných financí a vymezení hlavních ekonomických a sociálních problémů. Druhá kapitola hodnotí vnější vztahy EU na základě obchodní výkonnosti a kapitálových toků. Taktéž je analyzována účast na mezinárodním přenosu vědecko-technologických poznatků a migrace pracovní síly. Cílem poslední kapitoly je zhodnotit současnou pozici EU ve světě na základě porovnání se světovými ukazateli. Vzhledem k tomu jsou následně definovány hlavní problémy EU, kterým je zejména oslabující konkurenceschopnost v souvislosti s krizí a rychlým nástupem rozvíjejících se zemí a jsou představeny způsoby jejich překonávání.

Vliv finanční krize v letech 2008 až 2012 na českou a slovenskou ekonomiku, odlišnosti, zvláštnosti, specifika
Droppa, Petr ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Práce analyzuje vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů České a Slovenské republiky v období 2006 až 2012. V tomto období vypukla světová finanční krize a Slovensko vstupem do měnové unie přišlo o nástroje autonomní kurzové a měnové politiky. Práce přináší srovnání stavu české a slovenské ekonomiky v období před krizí, v období krize a v letech po odeznění krize. Také se věnuje vlivu společné měny na vývoj slovenské ekonomiky. Po spojení dílčích výsledků z analytické části jsem dospěl k závěru, že Slovenská republika si prošla hlavním obdobím krize, tedy rokem 2009, kvůli vstupu do měnové unie, hůře než ekonomika česká, avšak v následném období nemělo euro žádný výrazný vliv.

Vývoj ekonomiky Norska v období hospodářské krize v letech 2007 až 2012
Blumtritt, Jakub ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
Cílem bakalářské práce je zanalyzovat vývoj norské ekonomiky v době hospodářské krize po roce 2008 a zhodnotit její dopad na ekonomiku Norska. První kapitola je zaměřena na základní geografickou a politickou charakteristiku Norska, historický vývoj země od poloviny 20. století a vývoj norské ekonomiky do roku 2007. Druhá kapitola poskytuje analýzu jednotlivých makroekonomických indikátorů (růst HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti, platební bilance, veřejný dluh) v letech 2007-2012. Poslední kapitola obsahuje shrnutí hlavních dopadů krize na norskou ekonomiku, predikci hospodářského dění v Norsku do roku 2016 a přehled vývoje vztahu mezi Norskem a EU.

Komparace dopadů světové finanční krize na hospodářství Irska a Islandu v letech 2008 - 2014
Šmerdová, Iva ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Štekláč, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení dopadů světové finanční krize na hospodářství Irska a Islandu. Teoretická část práce se nejprve věnuje teorii hospodářského cyklu a s tím související charakteristice finanční krize. Dále je popsán pohled jednotlivých ekonomických škol na vytváření deficitu státního rozpočtu a veřejného zadlužení. V praktické části je analyzováno předkrizové období, ve kterém oba státy zažívaly ekonomický rozmach. Zároveň však toto období provázely negativní jevy, které dopady krize umocnily. Přes spouštěcí moment, v podobě pádu americké banky Lehman Brothers, práce popisuje kolaps bankovního sektoru obou států a jimi zvolená vládní opatření. Dále se text zabývá komparací dopadů krize na hospodářství Irska a Islandu pomocí vybraných ekonomických ukazatelů. Výsledky hodnocení jsou především zaměřeny na současný stav hospodářství a jeho předpokládaný budoucí vývoj. Ačkoli se oběma státům podařilo nastartovat opětovný ekonomický růst, stále se musí vypořádat s některými problémy, které krize zanechala. V případě Irska se jedná převážně o vysoký vládní dluh a nezaměstnanost, Island se zase potýká s nastavenými kapitálovými kontrolami, volatilitou měny a s tím spojenou cenovou stabilitou. Oba státy také trápí vysoký soukromý dluh, obnova bankovního sektoru a jeho důvěry. Jejich perspektivy jsou nicméně pozitivní a situace se má stále zlepšovat. Hypotéza, že hospodářství Islandu je na tom v současné době lépe a má větší růstový potenciál než ekonomika Irska, byla na základě provedené analýzy a komparace vybraných ekonomických ukazatelů vyvrácena.

Analýza Eura na Slovensku
Hallon, Róbert ; Maier, Tomáš (vedoucí práce) ; Malec, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou slovenské ekonomiky od zavedení eura 1. ledna 2009 do ledna 2015. Práce dále pojednává o krátké historii evropské měnové integrace, integrace eura na Slovensku a jaký byl vývoj slovenské ekonomiky od vyhlášení nezávislosti v roce 1993 až do zavedení eura. Představuje jak Slovensko se zvládalo plnění maastrichtských kritérií a přípravu občanů Slovenska na novou měnu. V práci je také uveden dopad hospodářské krize na slovenskou ekonomiku a dopad krize na veřejné finance v celé eurozóně. Vysvětluje evropské záchranné fondy Evropský nástroj finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM), a jak Slovensko řešilo zavedení těchto fondů. Samotná analýza se zabývá vývojem slovenské ekonomiky, zejména vývoj zahraničního obchodu a HDP. Analytická část práce srovnává současnou situaci na Slovensku týkající se inflace, růst minimální mzdy, produktivita práce za hodinu, růst HDP, celkový veřejný dluh a nezaměstnanost se situací v jiných zemích eurozóny. V poslední kapitole jsou uvedeny názory odborníků o současné a budoucí situaci eura.

Ekonomické dopady sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR
Kašparová, Kateřina ; Severová, Lucie (vedoucí práce)
Žijeme v 21. století, kdy se více než kdy jindy řeší finance, ekonomika jak z pohledu jedince, tak státu, ale také Evropské unie, která ovlivňuje každý členský stát a Česká republika není výjimkou. Ekonomická situace státu nadále ovlivňuje menší i větší firmy, podnikatele a fyzické osoby, které pod vlivem okolního vývoje dělají rozhodnutí mající vliv nejen na jejich současnost, ale také budoucnost. Ekonomická rozhodnutí fungování státu dopadají na úřady, které činí kroky podporující daná rozhodnutí, na firmy, jako například elektronická evidence tržeb, daňová zatížení a další zákony ovlivňující fungování podnikatelských subjektů. To vše dopadá přímo či nepřímo na konkrétního jedince pohybujícího se v hospodářství ČR. Cílem disertační práce je vyjádřit ekonomické dopady, a to z hlediska sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR, jak teoreticky, tak i prakticky. Ekonomický dopad sociální politiky ovlivňuje finanční situaci ekonomicky aktivních obyvatel, kteří jsou zasaženi nenadálou životní situací. Ta je degraduje v rámci společenského postavení z důvodu poklesu ekonomické úrovně, která je posléze nedostatečná a sociální politika mnohdy nedokáže dostatečně zohlednit ekonomickou situaci jedince před a po vzniku zmíněné situace. A jedinec mnohdy nedokáže dostatečně využít možnosti, které sociální politika umožňuje. Hlavním důvodem je nedostatečná informovanost, která by měla působit na jedince již před vznikem situace a vytvořit tak v lidech povědomí o možnostech řešení situace. Nenadálá životní situace, kterou řeší sociální politika a která je dále řešitelná prostřednictvím jejích nástrojů, je ztráta zaměstnání či neschopnost dále vykonávat pracovní činnost. Obě možnosti souvisí s poklesem pracovní schopnosti, kterou řeší sociální politika prostřednictvím poskytováním invalidních důchodů. Ty zastřešuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ po celé ČR. Stát ovlivňuje výši invalidních důchodů stanovením výše minimální mzdy, vyměřovacího základu, stanovením procentní výměry invalidního důchodu včetně jejích redukčních hranic či minimální dobou potřebného pojištění. Zmíněné ukazatele vstupují do výpočtu invalidního důchodů, který se tak stává velmi individuální záležitostí, avšak ovlivňuje svými pravidly 441 tisíc osob pobírajících tento důchod, který ve III. stupni dosahuje průměrné výše 10 262 Kč. S tímto finančním prostředkem o něco málo vyšším než je minimální mzda musí jedinec hospodařit a řešit nově vzniklou situaci. Ekonomické dopady způsobené nenadálou životní situací ovlivňují nejen jedince samotného, ale také jeho blízké okolí. K eliminaci těchto negativních ekonomických dopadů slouží další nástroje sociální politiky, které mohou finanční situaci zlepšit. Avšak jedná se o značnou administrativní náročnost, pro kterou je zapotřebí znalost o možnostech, mezi které patří příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením, ale také možnost odvolat se proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení odvolat a zlepšit tak svoji ekonomickou situaci.

Dopady korupce a fiskálních úniků na vybraná odvětví ekonomiky
Rodonaia, Elizbar ; Šrédl, Karel (vedoucí práce) ; Kopecká, Lenka (oponent)
Korupční jednání je jedním z nejznámějších a současně nejzávažnějších problémů současného světa. Cílem zpracování dizertace je vytvořit aktuální charakteristiku korupce a fiskálních úniků, jak z teoretického, tak i praktického hlediska, specifikovat jejich projevy u ekonomik Česka a Gruzie v podmínkách současné globalizace, jakož i vyjádřit dopady korupce a fiskálních úniků na vybraná odvětví ekonomiky. Mezinárodní organizace Transparency International srovnává korupci v jednotlivých zemích na základě hodnot Indexu vnímání korupce (Corruption Perception Index; CPI), jenž měří stupeň vnímání korupce ze subjektivního hlediska. Index každoročně zachycuje aktuální pohled na korupci ve veřejném sektoru a průzkumy použité k jeho sestavování obsahují otázky související se zneužíváním pravomocí veřejných činitelů k získání osobních výhod. Česká republika získala 51 bodů a nachází se na 53. místě v jejím žebříčku, hned za ní se na 54. pozici umístilo Slovensko s 50 body. Toto umístění vyjadřuje dosud značně nedobrou situaci ve státní správě, špatné fungování politických stran a nedostatečnou protikorupční politiku státu. Ze shromážděných dat a jejich časových řad byl vyvozen závěr o vysoké korelaci a vzájemném vztahu ukazatele míry korupce CPI a HDP na obyvatele v PPP. Přestože mezi nejméně zkorumpované země světa se v roce 2014 řadí rozvinuté ekonomiky jako Dánsko, Nový Zéland a Finsko, méně vyspělá Gruzie se dokázala umístit na 50. místě před Českou republikou i Slovenskem. Je to dáno tím, že s nástupem vlád prezidenta Saakashviliho a premiéra Ivanishviliho došlo k výrazné reformě státní správy včetně bezpečnostních složek. To svědčí o skutečnosti, že rozvinutost ekonomiky není zdaleka hlavním faktorem pro eliminaci vzniku korupce a fiskálních úniků v určité zemi. Snížení rozsahu daňových úniků a odchodů firem do daňových rájů má umožnit elektronická evidence tržeb a změny v systému zadávání veřejných zakázek. Mělo by být řešeno zprůhlednění rozhodování o přidělování veřejných zakázek a prováděna důsledná kontrola čerpání veřejných prostředků. K eliminaci malé (bagatelní) korupce by nepochybně přispělo omezení rozsahu vlivu úředníků ve veřejné službě. Více než o úplné odstranění korupce usilují v současnosti státy o její snižování či eliminaci jejích dopadů.