|
|
Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení
HRÁDKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce nese název ,,Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení". Prvním cílem bylo zmapovat uplatnění kompetencí zdravotních pracovníků v rámci sociálního zařízení. Druhým cílem bylo zjistit potřeby pacientů s mentálním znevýhodněním ve vybraném sociálním zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána definice, etiologie, symptomy, diagnostika a stupně mentálního znevýhodnění. Dále tato část práce obsahuje bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Zabývá se také poskytováním zdravotní péče, náplní práce zdravotnického personálu a samotným sociálním zařízením. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen celkem devíti sestrami pracujících ve vybraných sociálních zařízeních. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno celkem sedm výzkumných otázek. V rámci kvalitativního výzkumného šetření této bakalářské práce bylo zjištěno, že sestry v sociálním zařízení nemají kompetence k provádění terapie intravenózní cestou. Své kompetence uplatňují při podávání léků per os a ošetřování ran. Dále z uskutečněných rozhovorů se sestrami vyplynulo, že jsou v sociálním zařízení dostatečně uspokojovány všechny bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Výstupem práce je informační materiál určený pro širokou veřejnost, sestry pracující s mentálně znevýhodněnými jedinci, výuku studentů a rodinné příslušníky osob s handicapem. Dále bude práce sloužit jako základ pro další možné výzkumy kvantitativního charakteru, které by ověřovaly zjištěná data nebo jako zdroj informací při rekonstrukci standardů zdravotně-sociálních zařízení.
|
|
| |
|
|
Zdravotní pojištění cizinců v České republice
Žabka, Jan ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Zdravotní pojištění cizinců v České republice Abstrakt Ústředním tématem této diplomové práce je problematika zdravotního pojištění cizinců v České republice. Jejím cílem není pouze analýza stávající právní regulace tohoto pojištění, ale taktéž návrhy jeho možného vývoje v budoucnu. Práce je zaměřena na cizince především z toho důvodu, že zatímco přístup českých občanů ke zdravotnímu pojištění je poměrně bezproblémový, tak v případě cizinců skýtá mnoho komplikací a překážek. V úvodní kapitole se autor nejprve zabývá cizinci, kteří jsou účastni systému veřejného zdravotního pojištění. V této části především upozorňuje na nevhodnou právní úpravu, jež se týká se přístupu osob k veřejnému zdravotnímu pojištění, a taktéž na nedokonalou formulaci podmínek aplikace jednoho z koordinačních zařízení. Ve druhé kapitole se naopak zaměřuje na cizince, jež nejsou účastni veřejného zdravotního pojištění a musí tedy uzavírat komerční zdravotní pojištění cizinců. Kapitola týkající se komerčního zdravotního pojištění cizinců je rozdělena na dvě podkapitoly. První se věnuje základnímu zdravotnímu pojištění cizinců a ta druhá komplexnímu zdravotnímu pojištění cizinců. Největší důraz je kladen právě na komplexní zdravotní pojištění cizinců, protože na základě autorovy rešerše se toto pojištění jeví jako vůbec...
|
|
|
Etická reflexe přístupu iregulérních migrantů ke zdravotní péči v České republice
Surová, Zuzana ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Diplomová práce "Etická reflexe přístupu iregulérních migrantů ke zdravotní péči v České republice" identifikuje a popisuje eticky relevantní aspekty přístupu iregulérních migrantů ke zdravotní péči v České republice. Dále se diplomová práce zabývá otázkou dostupnosti zdravotní péče z hlediska lidských práv a rolí státu jako garanta lidských práv. Cílem práce je reflektovat dané téma z etické a lidskoprávní perspektivy a navrhnout opatření v oblasti zdravotní a migrační politiky, která pomohou při eticky odpovědném a lidskoprávně orientovaném řešení přístupu iregulérních migrantů ke zdravotní péči v České republice. Klíčová slova migrace; iregulérní migranti; lidská práva; zdravotní péče; zdravotnický systém; Česká republika
|
|
|
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v nemocničním a domácím hospicovém zařízení s ohledem na lidskou důstojnost
CIMBUROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá principy poskytování péče v nemocničním a domácím hospicovém zařízení a každé z těchto zařízení také detailně charakterizuje. Zaměřuje se zejména na přístup personálu a rodiny ke klientovi. Tento přístup by měl respektovat jedinečnost a lidskou důstojnost člověka, a to i ve stáří či v nemoci. V práci je vyzdvižena úloha sociálního pracovníka v nemocnici a domácím hospici, jeho náplň práce a vlastnosti, které by měl mít. Největší pozornost je však zaměřena na roli sociálního pracovníka při práci s klientem v kontextu lidské důstojnosti, která nespočívá pouze v kvalitně odvedeném poradenství nebo poskytnutí pomoci při řešení obtížné životní situace, ale také v přidané hodnotě spočívající v empatickém přístupu, rovném jednání a respektu k člověku. Důvodem ke zvolení tohoto tématu je můj zájem o obor paliativní medicíny a také zkušenosti získané v rámci praxí doprovázejících studium.
|
|
|
Význam zdravotních služeb pro pečující rodiny
PRACHAŘOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá tématem neformální péče propojené se zdravotními službami. Mnoho lidí ani neví, co vše lze pod zdravotní služby zařadit a také kde je možné kromě nemocnice či lékařů je vyhledat. Často si musí sami zjišťovat informace až v okamžiku, kdy vykonávají péči, což bývá pro ně velmi náročné. Část práce se zaměřuje na neformální péči, kdo ji vykonává, co všechno obnáší. Hlavním cílem praktické části diplomové práce je identifikovat významy zdravotních služeb pro pečující rodiny. Ke zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Co vede člena rodiny stát se neformálním pečovatelem? 2. Co vede pečující rodiny k využití zdravotních služeb pro nesoběstačného člena rodiny? Pro dosažení cíle byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování. Rozhovory probíhaly polostrukturovanou formou. Získané údaje byly poté zpracovány metodou vytváření trsů. Na základě získaných výsledků se domnívám, že cíl práce byl naplněn. Pečující rodiny vyhledávají a využívají zdravotní služby v období, když potřebují doplnit svoji péči o odborné úkony. Jedná se například o situaci, kdy osoba se sníženou soběstačností by musela být přemístěna do nemocničního prostředí nebo dokonce do pobytových zařízení, kde je formální péče běžná. Také je vyhledávají tehdy, když chtějí stabilizovat či zlepšit zdravotní stav opečovávané osoby.
|
|
|
Comparing Canada and the United States with a Particular Reference to their Health Care Systems
ŘÍHOVÁ, Eva
Cílem této bakalářské práce je porovnat kanadské a americké systémy zdravotní péče s ohledem na kulturu obou zemí, počínaje popisem jejich společných a odlišných dějin. Chtěla bych definovat pojem kultura ve všech jeho různých formách a významech a poté se soustředit na vývoj zdravotní péče a autentické případové studie. Hlavními tématy, jimiž se zabývám, jsou "bezplatné" a placené systémy zdravotní péče, čekací doby v Kanadě, problematika mateřské dovolené ve Spojených státech a také se zaměřuji na výdaje na zdravotní péči v obou zemích. Tato bakalářská práce také obsahuje kvalitativní výzkum týkající se zkušeností a názorů Američanů a Kanaďanů, následovaný analýzou hlavních témat výzkumu.
|
|
|
Česká zdravotní politika po roce 2010 v kontextu Hegerovy reformy zdravotnictví
Řezníčková, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce "Česká zdravotní politika po roce 2010 v kontextu Hegerovy reformy zdravotnictví" pojednává o významné institucionální změně, jež proběhla v právních normách českého zdravotnictví v období pravicové vlády, proklamující své kroky jako nutné reformy ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Cílem této práce je kriticky reflektovat vývoj české zdravotní politiky v období 2010-2013 se zaměřením na případ reformy ministra Leoše Hegera. V rámci metodického přístupu práce využívá metody institucionální analýzy, kritické diskurzivní analýzy a dalších metod analyzujících daný politický proces. Hlavním teoretickým východiskem práce je kritická sociální teorie neoliberálního přístupu, jenž ovlivňuje jednání aktérů v českém zdravotnictví. Mezi další teorie, z nichž práce vychází, patří studium zdravotnických systémů, jejich funkcí a cílů, zdravotní politiky a její změny mimo jiné v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví a mezinárodního diskurzu. Diplomová práce identifikuje argumentaci neoliberální ideologie u tvůrců české zdravotní politiky v procesu zdůvodňování reformních kroků. Vyhodnocuje rovněž nelegitimitu reformních změn neakceptací protikladného názoru vůči reformám ze strany veřejnosti či nedostatečnou reflexí mezinárodních dokumentů, k nimž se ČR zavázala. Zákonné normy představené...
|
|
|
Práva pacientů
Kašparová, Anna ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Práva pacientů (shrnutí) Diplomová práce Práva pacientů není vyčerpávajícím přehledem všech práv, která pacienti dle platné právní úpravy mají, z důvodu rozsáhlosti tématu zaměřila autorka svou pozornost pouze na nejdůležitější z nich. Jednotlivým právům jsou věnovány samostatné kapitoly, jejichž pořadí v zásadě odpovídá důležitosti, jakou autorka konkrétním právům přikládá. Každá kapitola zahrnuje obecný výklad k danému právu, jeho úpravu v mezinárodních dokumentech, které jsou pro Českou republiku závazné, a následně vnitrostátní úpravu. V poznámkách pod čarou je pro srovnání uvedena úprava daných institutů v zahraničních předpisech. V úvodu práce autorka vymezuje pojem zdravotnického práva a lékařského práva a podává přehled nejvýznamnějších mezinárodních a vnitrostátních medicínskoprávních předpisů, doplněných výčtem jejich principů vztahujících s k oblasti poskytování zdravotní péče. S ohledem na aktuálně projednávané legislativní návrhy, které představují dlouho očekávanou novelu zdravotnického práva a, pokud budou schváleny, přinesou řadu významných změn proti současnému stavu, zařadila autorka na závěr první kapitoly samostatný oddíl jim věnovaný. Druhá kapitola pojednává o etických kodexech, které jsou významným, byť právně nevynutitelným, zdrojem práv pacientů. Autorka poskytuje stručný exkurz do...
|
host ::
RSS.