|
|
Vzdělávání dětí předškolního věku s mozkovou obrnou
KOCMANOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na vzdělávání dětí předškolního věku s mozkovou obrnou v různých edukačních prostředích. Těmi jsou mateřská škola hlavního vzdělávacího proudu a denní stacionář. Cílem je zjistit, jak moc výběr předškolního zařízení ovlivňuje dvě děti se stejnou diagnózou ve vývoji a sociálních schopnostech. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část popisuje mozkovou obrnu včetně její etiopatogeneze, diagnostiky, léčby a specifických projevů, jež jsou u dětí s mozkovou obrnou typické. Dále objasňuje systém předškolního vzdělávání v Česku a varianty pro děti s mozkovou obrnou. Praktická část se zabývá charakteristikou předškolních vzdělávacích zařízení a podrobnými anamnestickými údaji. Realizována je kvalitativním výzkumem, formou dvou případových studií. Pro sběr dat jsou použity polostrukturované rozhovory s rodiči a pedagogickými pracovníky, zúčastněná pozorování dětí a analýzy dokumentů. Získaná data z rozhovorů jsou zpracována obsahovou analýzou.
|
|
|
Role asistenta pedagoga při distanční výuce
REISINGEROVÁ, Alena
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké role zastávali asistenti pedagoga v průběhu distanční výuky. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracována na základě aktuální literatury a zabývá se dvěma pro ni stěžejními pojmy - asistent pedagoga a distanční výuka. První kapitola se věnuje tématu asistenta pedagoga a zaměřuje se na historický vývoj této profese v ČR, asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání, předpoklady asistenta pedagoga a jeho náplň práce. Závěr první kapitoly je věnován spolupráci a komunikaci asistenta pedagoga s pedagogy a zákonnými zástupci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na distanční výuku, její historický vývoj, specifika a e-learning. Závěr této kapitoly i celé teoretické části se zabývá distanční výukou jako fenoménem koronavirové doby. Praktická část je zpracována na základě kvantitativního výzkumného šetření, v rámci nějž je použita metoda dotazování. Cílem praktické části je plošné zjištění rozdílných rolí a činností asistentů pedagoga při distanční výuce.
|
|
|
Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve waldorfské škole
TRÁVNÍČKOVÁ, Renata Ela
Bakalářské práce je zaměřena na problematiku vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) v prostředí české základní školy typu waldorfského školství. Teoretická část definuje žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále je charakterizována waldorfská pedagogika. Výzkumná část práce byla relizována s využitím kvalitativního typu výzkumu. Výzkumný soubor tvořili pedagogičtí pracovníci, kteří se přímo účastnily edukačního procesu žáků s OMJ.
|
|
|
Postoje žáků 2. stupně základní školy ke spolužákům se zdravotním postižením
REISINGEROVÁ, Alena
Cílem této bakalářské práce je zjistit postoje žáků 2. stupně základní školy ke spolužákům se zdravotním postižením. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracována na základě aktuální literatury a zabývá se jedincem se zdravotním postižením, definicí zdravotního postižení a osobností jedince se zdravotním postižením. Dalším tématem je žák se speciálními vzdělávacími potřebami, jeho možnosti vzdělávání a inkluzivní vzdělávání. Poslední kapitola je zaměřena na problematiku postojů, jejich změnu a postoje společnosti k jedincům se zdravotním postižením. Závěr této kapitoly i celé teoretické části se zabývá prosociálním chováním a morálkou v období dospívání. Praktická část je zpracována na základě kvantitativního výzkumného šetření a jejím cílem je zjistit postoje žáků 2. stupně základní školy ke spolužákům se zdravotním postižením.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza speciálně pedagogických potřeb seniorů se zrakovým postižením
Vanclová, Veronika ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá speciálně pedagogickými potřebami seniorů se zrakovým postižením. Zaměřuje se na seniory, kteří se v závěrečné etapě svého života musí adaptovat nejen na specifické změny, které stáří přináší, ale také na ztrátu zraku či snížení zrakových schopností, což vede k nově vzniklým potřebám těchto osob. Diplomová práce tyto specifické potřeby analyzuje v kontextu kvality života seniorů s tímto handicapem. Cílem je popsat, jaké tyto potřeby jsou, zda jsou dostatečně naplňovány, zda aktivizace a péče, která je těmto seniorům poskytována, jim přináší smysluplný a plnohodnotný způsob života, a také které aktivity a pomůcky ve svém každodenním životě nejvíce preferují. Skrze kvalitativní výzkum, pomocí metody rozhovorů, přímo se seniory se zrakovým postižením, a jejich ošetřovateli v Domově Palata, přináší tato práce několik kategorií, týkajících se speciálně pedagogických potřeb těchto seniorů, které mají vliv na kvalitu života ve stáří. Výsledky této práce mohou být užitečné při uplatnění speciálně pedagogické podpory seniorům se zrakovým postižením v praxi, například v procesu adaptace seniora na zrakové postižení, v podpoře jeho samostatnosti a životní spokojenosti. KLÍČOVÁ SLOVA zrakové postižení, senior, speciálně pedagogické potřeby, stáří, handicap, kvalita života, aktivní stáří
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana
Disertační práce poukazuje na problematiku institucionální péče v České republice. Primárně se zaměřuje na dětské domovy, vzdělávání a socializaci dětí umístěných v tomto typu rezidenčního zařízení. Cílem teoretické části je popsat charakteristiku subjektů institucionální péče v České republice. Dále komparovat institucionální péči s vybranými zeměmi a popsat socializaci dítěte v rodině a ve škole. Taktéž je popsán historický přehled institucionální péče v České republice a v závěru se autorka zabývá konkrétním popisem sociálního začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do výukového procesu na základní škole. Empirická část referuje o realizovaném výzkumu a jeho výsledcích, pro které byla využita kvalitativní metodologie s využitím designu případové studie. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se děti z dětského domova začleňují do výukového procesu na základní škole. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány dětmi vyrůstajícími v biologických rodinách do třídního kolektivu na základní škole. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány učiteli do výukového procesu na základní škole, a třetím dílčím cílem bylo odhalit, jak jsou děti z dětského domova do tohoto procesu...
|
|
| |
host ::
RSS.