|
|
Sloveso ve vybraných italských gramatikách 15.-19. století
Soukupová, Tereza ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce si klade za úkol, prostřednictvím srovnání osmnácti italských gramatik z 15.-19. století, popsat způsob pojednání o italském slovese ze strany jednotlivých gramatiků a jeho vývoj. Sleduje sloveso ze tří hledisek: morfologického, syntaktického a vidového. V rámci morfologie zkoumá způsob rozdělení slovesa na základě jednotlivých gramatických kategorií; výskyt, popis a obsah těchto kategorií. Z hlediska syntaxe sleduje problém výběru pomocného slovesa ve složených časech, problém shody a slovesné valence. Slovesným videm jakožto gramatickou kategorií se románská lingvistika začíná zabývat až ve století dvacátém; tato práce sleduje, zda a jakým způsobem autoři starších gramatik vnímají a popisují jevy spadající do této kategorie, tedy především způsob vyjádření ne/dokonavosti. Klíčová slova: sloveso, italská gramatika, morfologie (tvarosloví), syntax (skladba), slovesný vid
|
|
|
K prezentaci vybraných gramatických kategorií ve výuce češtiny pro cizince
Najbrtová, Barbora ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
Diplomová práce se věnuje prezentaci vybraných gramatických slovesných kategorií, především slovesného vidu, způsobu a času. První část sleduje slovesný vid, jehož prezentace v gramatikách, učebnicích i hodinách češtiny pro cizince není dosud dostatečně, systematicky a komplexně zpracovaná. Druhý oddíl se zabývá slovesným způsobem, při jehož výkladu se v gramatikách i učebnicích pro cizince objevují taktéž četné nedostatky, jako například odlišnosti výkladu tvoření imperativu, absence popisu užití kondicionálu v komunikačních situacích apod. Třetí kapitola sleduje slovesný čas taktéž v gramatikách a učebnicích češtiny pro cizince. Jeho prezentace není dostačující, stejně jako u předchozích dvou kategorií. Dotazníkové šetření mapuje odlišnosti, náročnost výkladu, pohled na učební materiály a nutnost jejich doplnění mezi učiteli češtiny pro cizince s různou délkou praxe ve výuce. Na základě zjištěných problémů a rozporů formulujeme lingvodidaktická doporučení pro práci s danými gramatickými jevy v hodině češtiny pro cizince, která jsou, spolu s dotazníkem, cílem této práce.
|
|
|
Metodické pomůcky pro práci se slovesy pohybu v počáteční výuce ruštiny
Štefanová, Eva ; Liptáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent)
3 NÁZEV: Metodické pomůcky pro práci se slovesy pohybu v počáteční výuce ruštiny ABSTRAKT: Tato diplomová práce pracuje s problematikou ruských sloves pohybu. Cílem diplomové práce je vytvoření uceleného souboru cvičení a dalších podpůrných materiálů (pracovní listy), které slouží jako rozšiřující materiál pro výuku vybraných sloves pohybu pro začátečníky od třinácti let. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž teoretická část vymezuje slovesa pohybu z pohledu lingvistického a obecně charakterizuje didaktické postupy při výuce gramatiky cizího jazyka. Praktická část je tvořena souborem cvičení a dalších podpůrných materiálů sloužících k prezentaci a procvičování vybraných sloves pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: slovesa pohybu s prefixem, slovesa pohybu bez prefixu, slovesný vid, didaktické přístupy a principy, praktická cvičení, metodická pomůcka, pracovní list
|
|
|
Selected aspectual constructions in Norwegian and their equivalents in German in a comparative perspective
Chmelová, Lucie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnat možnosti vyjádřování slovesného vidu v norštině a němčině. Úvodní, obecná část je věnována problematice terminologie a shrnutí rozdílů ve vyjadřování slovesného vidu ve slovanských a germánských jazycích. Následující kapitoly jsou věnovány popisu jazykových prostředků sloužících k vyjadřování vidu v norštině a němčině. V praktické části je na základě analýzy vybraných beletristických textů vypracován přehled způsobů, jak jsou zvolené slovesné vazby vyjadřující vid v norštině nejčastěji překládány do němčiny. Klíčová slova: slovesný vid, slovesa perfektivní, durativní, telická, atelická
|
|
|
Perfektiva a imperfektiva od základů -vézt, -vážet, -vozit ve spojení s prefixy do- a od- (na základě analýzy ČNK)
Mironova, Olga ; Starý Kořánová, Ilona (vedoucí práce) ; Boccou Kestřánková, Marie (oponent)
Hlavním tématem této bakalá ské práce jsou slovesa pohybu od základ -vézt, -vážet, -vozit ve spojení s prefixy do- a od-. Vybraná slovesa jsou analyzována ze syntaktického a sémantického hlediska. Teoretická část shrnuje pojetí slovesného vidu, determinovanosti a nedeterminovanosti sloves, slovesné valence a význam prefix do- a od-. V praktické části je statistické zpracování dat ýeského národního korpusu SYN2010. Cílem práci je porovnání výsledk získaných na základ analýzy dat ýNK SYN2010 s výsledky, které se vyskytují v r zných slovnících českého jazyka. Klíčová slova Slovesný vid, slovesa determinovaná - indeterminovaná, slovesné prefixy do-, od- , slovesná valence
|
|
|
Vid a způsob slovesného děje v češtině a ukrajinštině
Žižková, Lenka ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Arkhanhelska, Alla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou slovesného vidu a způsobu slovesného děje v češtině a v ukrajinštině. Jejím záměrem je popsat prefixy, které se využívají jednak jako prostředky odvozování deverbativních sloves a jednak jako prostředky tvoření vidových dvojic. Práce je rozdělena do kapitol: Úvod, Aspektuální bádání, Slovesný vid, Způsob slovesného děje (aktionsart), Konkurence slovotvorné a tvarotvorné funkce slovesných předpon v češtině a v ukrajinštině, Závěr. V počtu předpon, kterými se odvozují slovesa z různých tříd způsobu slovesného děje a zároveň tvoří vidové páry, se čeština a ukrajinština liší. V češtině je šestnáct takových předpon, v ukrajinštině pouze sedm. Provedená analýza ukázala, že v možnostech uplatnění konkrétních prefixů naopak vykazují oba srovnávané jazyky nápadné shody. Mnoho sloves náležejících do různých tříd způsobu slovesného děje se v západoslovanském i ve východoslovanském jazyce odvozuje naprosto totožnými slovotvornými prostředky. Shoda je i v preferenci totožných prefixů využívaných při čisté perfektivizaci (především česká předpona z- a ukrajinská з-/с-). Klíčová slova slovesný vid způsob slovesného děje (aktionsart) prefix
|
|
|
Čeština jako cizí jazyk. Modifikovaný lingvistický popis vybraných gramatických kategorií češtiny.
KUTLÁKOVÁ, Michala
Cílem předkládané disertační práce je návrh a vypracování teoretické lingvistické báze pro obor čeština jako cizí jazyk. Konkrétně jde o komplexní lingvistický popis gramatiky češtiny ve funkci cizího jazyka, který představuje teoretické východisko pro zpracování didaktických gramatik češtiny pro cizince. Tento popis má poskytnout takový rozsah lingvistických informací, jenž umožňuje variabilně a v závislosti na účelu zpracovat jazykové struktury a zároveň ozřejmuje i vztahy a souvislosti mezi nimi. Uvedený lingvistický popis češtiny jako jazyka cizího se zaměřuje na konkrétní skupinu nerodilých mluvčích, v našem případě na skupinu nerodilých mluvčích s němčinou jako rodným jazykem. Protože se v disertaci jedná se o modelové zpracování popisu, je pozornost věnována pouze vybraným gramatickým kategoriím češtiny, a to gramatické kategorii genitivu substantiv a slovesného vidu. Problematikou popisu gramatiky přirozeného jazyka se nejprve zabýváme v obecné rovině, v části, v níž definujeme typy gramatik, které jsou pro naši práci relevantní. Následně charakterizujeme oba národní jazyky, tzn. češtinu a němčinu, z hlediska typologického a z hlediska jejich diferenciace a stratifikace. Vlastní lingvistický popis, jehož modelová aplikace je jádrem této práce, nazýváme s odkazem na J. Dolníka (1993) modifikovaným lingvistický popisem. Tento popis je založen na pěti východiscích. Jsou jimi teoretické práce předních českých a slovenských lingvistů věnované problematice přirozeného jazyka i práce popisující gramatiku češtiny. Dalšími východisky navrhovaného komplexního popisu gramatiky češtiny jsou vymezení jednotlivých referenčních úrovní podle SERR pro češtinu jako cizí jazyk, výzkumná sonda zaměřená na vnímání obtížnosti českých gramatických jevů cílovou skupinou nerodilých mluvčích a v neposlední řadě i sondy prováděné v dílčích korpusech Českého národního korpusu.
|
|
|
Opisné slovesné vazby v současné francouzštině a jejich české ekvivalenty
KRAMOLIŠOVÁ, Lucie
Cílem této práce je popsat problematiku opisných slovesných vazeb ve francouzštině v souvislosti s pojmy vid a povaha děje ve francouzštině a následně srovnat respondenty těchto vazeb v češtině pomocí korpusové analýzy. Práce je rozdělena na dvě části, a to na první část teoretickou a druhou praktickou. V teoretické části práce jsem popsala opisné slovesné vazby, jejich typy a jejich propojení s problematikou vidu a povahy děje ve francouzštině. V praktické části práce jsou uvedeny výsledky korpusové analýzy v paralelním korpusu Intercorp. Jsou zde popsány české respondenty vybraných slovesných vazeb.
|
host ::
RSS.