|
|
Rozhodovací proces rodičů o odkladu povinné školní docházky
Svobodová, Zuzana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Rašková, Miluše (oponent)
Disertační práce popisuje rozhodovací proces rodičů o odložení povinné školní docházky nebo jejím zahájení v termínu. Kvalitativní výzkum je založený na celkem 41 polostrukturovaných rozhovorech s rodiči a dvou ohniskových skupinách doplněných o pozorování a následné rozhovory s rodiči a učiteli. Výzkumným cílem práce bylo osvětlit pozadí vysokého počtu odkladů v České republice, kde každoročně nastupuje do první třídy cca 20 % dětí o rok později. Práce přináší rovněž pohled na toto téma v komparativní perspektivě a analyzuje zahajování povinné školní docházky ve vybraných evropských zemích. Výsledky výzkumu prezentované ve formě zakotvené teorie dokládají, že rozhodnutí rodičů vychází především z potřeb rodiny a to zejména z potřeby být dobrý rodičem. Rozhodování je ovlivňováno také postojem, jaký rodiče k odkladu zastávají a který má také vliv na to, jakou váhu přikládají další faktorům rozhodovacího procesu jako je například školní zralost a jednotlivé oblasti školní připravenosti či měsíc narození dítěte. V průběhu rozhodovacího procesu hraje důležitou roli i zkušenost rodičů u zápisu do první třídy. Z realizovaného šetření vyplynulo, že rozhodovací proces rodičů v mnohém neodpovídá teorii racionální volby, což je tématem závěrečné diskuze disertační práce. KLÍČOVÁ SLOVA odklad povinné školní...
|
|
|
Dynamický přístup k pedagogicko-psychologické diagnostice a intervenci v mateřské škole
Krejčová, Kristýna ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Dynamické hodnocení představuje alternativní diagnostický přístup, zaměřený na identifikaci učebního potenciálu testované osoby, k níž směřuje skrze orientaci na proces výkonu. Usiluje o smysluplné propojení s intervencí, jež bezprostředně využívá diagnostická zjištění k podpoře rozvoje schopností daného jedince. Tato práce shrnuje základní informace o uvedeném diagnostickém směru - jeho vlastnosti, vymezení oproti tradičním způsobům testování a historický vývoj. Výzkumně ověřuje možnosti jeho stávajícího využití zejména v oblasti předškolní diagnostiky a vzdělávání a navrhuje některé optimalizační kroky, směřující k vytvoření metodiky, která by sloužila jako efektivní prostředek prevence výchovných a vzdělávacích obtíží v prvních letech školní docházky.
|
|
|
Využití edukačních stimulačních skupin v mateřské škole
Mikulová, Michaela ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce Využití programu edukativně stimulačních skupin je zaměřena na předcházení neúspěchu dětí v počátcích školní docházky pomocí účasti ve stimulačním programu, který děti navštěvují společně s rodiči. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda a jak zvolený stimulační program ovlivnil rozvoj oslabených dílčích oblastí dětí zúčastněných v tomto programu, a dále názory rodičů na tento program. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. První kapitola charakterizuje předškolní období a všechny oblasti dětského vývoje. Druhá kapitola se věnuje specifikům předškolního vzdělávání, legislativě, závazným dokumentům, výchovnému působení rodiny, objasňuje pojmy školní zralosti a školní připravenosti a seznamuje s některými stimulačními programy. Třetí kapitola je teoretickým východiskem stimulačního programu zkoumaného v praktické části, seznamuje s jednotlivými oblastmi důležitými k úspěšnému nástupu do školy a praktickými činnostmi, které rozvíjí oslabené dílčí oblasti dětí. V praktické části jsou popsány cíle a použité metody průzkumu, tedy vstupní a výstupní diagnostika, zúčastněné pozorování, dotazníky pro rodiče a analýza výsledků činnosti. V této kapitole jsou také za pomoci uvedených metod ověřovány a analyzovány dílčí cíle, teze na...
|
|
|
Příprava dítěte na vstup do základní školy.
KOLÁŘOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu dětí na vstup do základní školy a jejím cílem je mapovat rizika pro další vývoj čtenářských a písařských dovedností a naznačit, jakým způsobem a jakými činnostmi v rámci programu běžné mateřské školy je možné tato rizika snížit. Teoretická část je zaměřena na dítě předškolního věku, na jednotlivé oblasti percepčních a kognitivních funkcí, které počáteční školní dovednosti jako je čtení a psaní ovlivňují. Dále osvětluje pojmy školní zralost a připravenost a také její diagnostiku. V praktické části je provedeno kvalitativní šetření deseti dětí předškolního věku, v rámci něhož byly sledovány u dětí vybrané proměnné, například fonologické a morfologické schopnosti, pracovní paměť, řeč, zrakové vnímání a intermodální kódování pomocí testové baterie. Práce je součástí širšího projektu "Prediktory čtenářských dovedností jako faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti."
|
host ::
RSS.