|
|
Role sociálního pracovníka při resocializaci dospělých pachatelů majetkové trestné činnosti ve výkonu trestu
Frydrychová, Monika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
(česky): Ve své bakalářské práci se zaměřuji na roli sociálního pracovníka ve věznicích a jeho možnosti působení při resocializaci pachatelů, kteří spáchali majetkový trestný čin. Trest odnětí svobody má dle principu restorativní justice kromě ochrany společnosti působit i jako výchovný prvek přímo na pachatele. Jednotlivci, kteří opouštějí výkon trestu odnětí svobody, jsou ohroženi sociální exkluzí a jejich možnost integrace do společnosti je díky stigmatizaci, nejistému sociálnímu prostředí, nestabilnímu bydlení, zaměstnání a dalším okolnostem ohrožena. Cílem této práce je mapování činnosti sociálních pracovníků s dospělými lidmi ve výkonu trestu. Sociální pracovník je součástí zkoumání celkové situace vězně, podílí se i na zpracování resocializačního programu, který má vliv na život jedince po propuštění a na snížení rizika recidivy, dále spolupracuje s rodinou, ověřuje informace atd. V práci mapuji praxi sociálních pracovníků u nás a s ohledem na tyto zkušenosti přicházím s návrhem na zlepšení praxe.
|
|
|
Charakteristiky kriminální kariéry a osobnosti recidivního pachatele násilné trestné činnnosti
Popelková, Alena ; Netík, Karel (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Diplomová práce na téma: Charakteristiky kriminální kariéry a osobnosti recidivního pachatele násilné trestné činnosti je rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá zejména rizikovými faktory, které mohou vést ke kriminálnímu jednání, psychologickými charakteristikami osobnosti recidivujícího pachatele a pachatele násilné trestné činnosti. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněn koncept kriminální kariéry s jednotlivými prvky: participace, frekvence, délky, zahájení kriminální kariéry, intervalu mezi trestnými činy, zbývající délkou kriminální kariéry a její ukončení, specializace nebo všestrannost, závažnost a eskalace, spolupachatelství během trestné činnosti. Teoretická část shrnuje také základní statistické údaje o trestné činnosti recidivujících pachatelů. Empirická část má charakter kvantitativní retrospektivní studie, v rámci které jsou zpracovány soudně-znalecké posudky z oboru klinické psychologie. Hlavní úkol diplomové práce se zaměřil na posouzení eskalace - nárůstu závažnosti trestných činů v rámci kriminální kariéry recidivujícího pachatele násilné trestné činnosti. Základní hypotéza zní: Mezi délkou prvního a posledního uloženého trestu odnětí svobody neexistuje žádný rozdíl. Z hlediska kvalitativního popisu eskalace násilné trestné...
|
|
|
Sankcionování pachatelů závažných trestných činů
Pešulová, Petra ; Heranová, Simona (oponent)
95 Sankcionování pachatelů závažných trestných činů Abstrakt Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se věnuje obecně otázce, jak je možno definovat závažný trestný čin a jak je možno pachatele takových trestných činů sankcionovat. Účelem této kapitoly není téma úplně vyčerpat, ale zasadit další výklad do širšího kontextu. V druhé a třetí kapitole je nastíněna současná právní úprava vybraných problematik v rámci tématu diplomové práce. V druhé kapitole jde o úpravu trestání pachatelů sexuálních trestných činů podle belgického práva. Tato úprava je rozebrána podrobně, a to i v kontextu trestního práva hmotného jako celku, kdy je poukázáno na některé důsledky nerespektování vzájemných vztahů jednotlivých částí právního řádu. Třetí kapitola se věnuje belgickému vedlejšímu trestu mise à la disposition du tribunal de l'application des peines a německému ochrannému opatření Sicherungsverwahrung a v krátkosti i jejich komparaci. Obě opatření vyjadřují stejnou myšlenku - určitou skupinu pachatelů není možno propustit ani poté, co si odpykají trest uložený soudem - v konkrétních detailech se však od sebe liší. Čtvrtá kapitola se věnuje účasti odborníků na rozhodování soudů v případě pachatelů závažných trestných činů. Problematika je rozebrána na příkladu právní úpravy, která byla představena v druhé a...
|
|
|
Sankcionování pachatelů závažných trestných činů
Pešulová, Petra ; Heranová, Simona (oponent)
95 Sankcionování pachatelů závažných trestných činů Abstrakt Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se věnuje obecně otázce, jak je možno definovat závažný trestný čin a jak je možno pachatele takových trestných činů sankcionovat. Účelem této kapitoly není téma úplně vyčerpat, ale zasadit další výklad do širšího kontextu. V druhé a třetí kapitole je nastíněna současná právní úprava vybraných problematik v rámci tématu diplomové práce. V druhé kapitole jde o úpravu trestání pachatelů sexuálních trestných činů podle belgického práva. Tato úprava je rozebrána podrobně, a to i v kontextu trestního práva hmotného jako celku, kdy je poukázáno na některé důsledky nerespektování vzájemných vztahů jednotlivých částí právního řádu. Třetí kapitola se věnuje belgickému vedlejšímu trestu mise à la disposition du tribunal de l'application des peines a německému ochrannému opatření Sicherungsverwahrung a v krátkosti i jejich komparaci. Obě opatření vyjadřují stejnou myšlenku - určitou skupinu pachatelů není možno propustit ani poté, co si odpykají trest uložený soudem - v konkrétních detailech se však od sebe liší. Čtvrtá kapitola se věnuje účasti odborníků na rozhodování soudů v případě pachatelů závažných trestných činů. Problematika je rozebrána na příkladu právní úpravy, která byla představena v druhé a...
|
|
|
Sociální práce s lidmi bez přístřeší vykonávajícími výkon trestu odnětí svobody
Deutschová, Barbora ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Ripka, Štěpán (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit čtenáři práci sociálního pracovníka s osobami bez přístřeší vykonávající výkon trestu odnětí svobody ve všech fázích výkonu trestu. Definuje specifika sociální práce ve věznicích a popisuje různé okruhy životních situací, které většina odsouzených zažívá, a možnosti řešení těchto situací. V této práci lze také nalézt vymezení rolí sociálního pracovníka ve věznici, sociální kurátora a sociálního pracovníka neziskové organizace, a efektivní způsoby jejich vzájemné spolupráce. Několik nezávislých výzkumů dospělo k závěrům, že sociální práce má významný vliv na snižování recidivy a kriminality vůbec, jelikož slouží jako efektivní nástroj nejen při práci s lidmi ve výkonu trestu, ale také jako nástroj prevence před pácháním trestné činnosti. Na svých kazuistikách proto ukazuji, jak se dělá sociální práce, o které už víme, že snižuje recidivu. Přínos mé práce spočívá v hlubším porozumění mechanismů za kvantitativními výsledky sociální práce. Klíčová slova Sociální práce, recidiva, pachatel trestné činnosti, výkon trestu, věznice, osoba bez přístřeší
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Šťastný, Michal ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice nepodmíněného trestu odnětí svobody. Nepodmíněný trest odnětí svobody, jakožto pojem trestního práva, je nejpřísnějším trestem užívaným v České republice, zároveň je trestem univerzálním, který lze uložit za jakýkoli trestný čin. Trest odnětí svobody se vykonává ve věznici s ostrahou, se zvýšenou ostrahou, případně ve zvláštním oddělení vazební věznice. Práva a povinnosti odsouzených upravuje zejména zákon o výkonu trestu odnětí svobody a řád výkonu trestu odnětí svobody. Při zacházení s vězni jsou uskutečňovány různé vzdělávací programy či aktivity volnočasové, nedílnou součástí je rovněž zaměstnávání odsouzených. Institut podmíněného propuštění je významným instrumentem snižování recidivy, avšak málo využívaným. Mezi problémy vězeňství patří především vysoký počet vězňů, přeplněné věznice, malá finanční gramotnost a zadluženost odsouzených, závislost odsouzených na návykových látkách, kumulace trestů odnětí svobody a hrazení vězeňských poplatků za výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody. Počet odsouzených na 100 000 obyvatel a míra recidivy jsou základními údaji, pomocí kterých lze hodnotit vězeňství z hlediska jeho efektivity. Česká republika patří k zemím s velmi vysokým počtem vězňů v Evropě a rovněž se české vězeňství vyznačuje vysokou míru...
|
|
| |
|
|
Problém resocializace po výkonu trestu odnětí svobody
Vu Khuc, Hoai Diep ; Hlaváčková Fleischerová, Andrea (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Vedle ochrany společnosti má trest odnětí svobody další účel v podobě výchovy odsouzeného k řádnému životu na svobodě a přípravy jeho pozdější resocializace. Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku spojenou s výkonem trestu odnětí svobody, a to konkrétně na dopady na život odsouzeného. Především se zabývá problémy, kterým musí odsouzení čelit po propuštění při procesu resocializace. Trest má pro odsouzeného mnoho důsledků. Dochází k narušení rodinných a sociálních vazeb, stigmatizaci jedince, zejména při hledání zaměstnání, k zadluženosti a mnoha dalším negativním jevům. Práce čtenáře seznamuje s jednotlivými aspekty výkonu trestu odnětí svobody. Od podoby omezení práv a svobod odsouzeného, přes možnosti vzdělávání a zaměstnávání ve výkonu trestu, až po účel výstupního oddělení. Klíčovou částí je rozebírání problematiky složitého návratu odsouzených do běžného života. Jejich resocializace je komplikovaným procesem s mnoha překážkami jako jsou nezaměstnanost, zadluženost a absence zázemí. KLÍČOVÁ SLOVA resocializace, výkon trestu odnětí svobody, recidiva, nezaměstnanost, zadluženost
|
|
|
Sankcionování pachatelů závažných trestných činů
Pešulová, Petra ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
95 Sankcionování pachatelů závažných trestných činů Abstrakt Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se věnuje obecně otázce, jak je možno definovat závažný trestný čin a jak je možno pachatele takových trestných činů sankcionovat. Účelem této kapitoly není téma úplně vyčerpat, ale zasadit další výklad do širšího kontextu. V druhé a třetí kapitole je nastíněna současná právní úprava vybraných problematik v rámci tématu diplomové práce. V druhé kapitole jde o úpravu trestání pachatelů sexuálních trestných činů podle belgického práva. Tato úprava je rozebrána podrobně, a to i v kontextu trestního práva hmotného jako celku, kdy je poukázáno na některé důsledky nerespektování vzájemných vztahů jednotlivých částí právního řádu. Třetí kapitola se věnuje belgickému vedlejšímu trestu mise à la disposition du tribunal de l'application des peines a německému ochrannému opatření Sicherungsverwahrung a v krátkosti i jejich komparaci. Obě opatření vyjadřují stejnou myšlenku - určitou skupinu pachatelů není možno propustit ani poté, co si odpykají trest uložený soudem - v konkrétních detailech se však od sebe liší. Čtvrtá kapitola se věnuje účasti odborníků na rozhodování soudů v případě pachatelů závažných trestných činů. Problematika je rozebrána na příkladu právní úpravy, která byla představena v druhé a...
|
|
| |
host ::
RSS.