|
|
Osobnostní rysy jedinců závislých na psychoaktivních látkách, na alkoholu a patologických hráčů
Černá, Veronika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá jedním z důležitých témat současnosti. Snaží se hledat osobnostní strukturu jedinců závislých na alkoholu, psychoaktivních látkách a patologických hráčů. Popisuje rozdíly v osobnostní struktuře mezi těmito uživateli a také rozdíly mezi muži a ženami. Je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je věnována současnému dostupnému poznání v oblasti osobnosti závislých jedinců. Empirická část se poté zabývá výzkumným šetřením, provedeným na pavilonech závislostí, v psychiatrické léčebně Praze Bohnicích. V rámci empirické části jsou stanoveny výzkumné hypotézy a cíle, které jsou následně vyhodnocovány. Diplomová práce přináší vhled do problematiky osobnosti závislých jedinců a vlastní výzkumné závěry, které se z velké části shodují s poznatky uvedenými v odborné literatuře.
|
|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
|
|
Dotazník interpersonální diagnózy jako nástroj k diagnostikování manažerského potenciálu
Hanuš, David ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Rymeš, Milan (oponent)
Cílem práce je zjistit, zda je možné využít dotazník interpersonální diagnózy k diagnostice manažerských předpokladů souvisejících s vedením podřízených. Teoretická část shrnuje výsledky vědeckého zkoumání osobnostních předpokladů manažera a dává je do vztahu s diagnostickými možnostmi dotazníku interpersonální diagnózy. Blíže se zabývá metodami psychodiagnostiky manažerských předpokladů, diskutuje využitelnost vybraných osobnostních dotazníků a ukazuje možnosti metod používaných v rámci Assessment centra. Empirická část se opírá o analýzu tří datových souborů, čítajících dohromady 888 respondentů. Analýzy ukazují, že lidé, kteří vedou podřízené, skórují nadprůměrně v následujících dimenzích dotazníku interpersonální diagnózy: dominantní - autokratický, kompetitivní - egocentrický a rázný agresivní. Z diskuze zjištěných výsledků vyplývá, že tyto vlastnosti je možné označit za manažerské předpoklady. Dotazník interpersonální diagnózy je tedy validním nástrojem pro identifikaci manažerského potenciálu. klíčová slova: manažerské předpoklady, vůdcovství, dotazník interpersonální diagnózy, diagnostika manažerského potenciálu, osobnostní rysy, personální psychologie, assessment centrum
|
|
|
Psychologické aspekty bolesti hlavy
Tomečková, Sandra ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psychickými aspekty bolesti hlavy a snaží se je postihnout ze všech úhlů, které mohou pacientovi trpícímu těmito obtížemi zasáhnout jak do záchvatů bolesti, tak do života. V literárně přehledové části, která je rozdělena do několika částí se věnuji nejprve charakteristice bolestí hlavy a jejich rozdělení, které slouží jako teoreticko- neurologické pozadí pro další kapitoly, věnující se už zmíněným psychologickým aspektům, které jsou stěžejní pro celou práci. Psychologické aspekty se práce snaží zachytit jakožto možné faktory vyvolávající, případně mající vliv na vyvolání bolestí hlavy; doprovodné psychické jevy, se kterými se pacient může potýkat při samotném záchvatu bolesti a jako psychologické důsledky tohoto zdravotního problému. Poslední kapitola stojící mimo koncept, avšak značně související s tématem, se věnuje komorbiditám psychiatrických poruch s migrénou. V empirické části je předložen návrh výzkumného projektu zabývající se korelací osobnostních vlastností a bolestmi hlavy. Klíčová slova Bolesti hlavy, migréna, bolest, osobnostní vlastnosti, stres, psychiatrické poruchy, kvalita života, psychosomatika
|
|
|
Understanding Corruption Tolerance: Does Personality Matter?
Salmanova, Aygul ; Rodón, Toni (vedoucí práce) ; Sekerdej, Kinga (oponent)
Attitudes towards corruption have been attributed to a broad range of macro-level and, to a limited extent, micro-level antecedents. Neglected is academic research on the effect of individual-level psychological factors on the attitudes toward corruption. To fill this gap, this article aims to explore the impact of individuals' personality traits on their willingness to justify corrupt acts, drawing on data from World Values Survey Wave 6. By applying fixed effects models, the study finds that two of five personality traits - consciousness and agreeableness are significantly and negatively associated with individuals' willingness to justify corrupt exchanges. Additionally, the study results show that the association between the personality traits and corruption tolerance varies from country to country: openness to experience, for instance, was significantly and negatively associated with corruption tolerance in Germany, whereas this trend was not observed in the Dutch sample. Among the control variables, age and sex were significant predictors of corruption tolerance as well as the Dutch were less willing to justify corrupt acts than Germans. The study provides empirical and practical implications as well as suggestion for future research.
|
|
|
Osobnost majitelů rizikových plemen psů
BREJŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zaměřuje na osobnosti majitelů rizikových plemen psů. Teoretická část popisuje psa jako součást lidského života, charakterizuje riziková plemena a osobnost majitelů psů, která vychází z dosavadních výzkumů. V praktické části se zjišťuje, zda existují statisticky významné rozdíly v osobnostních rysech majitelů rizikových plemen psů a majitelů nerizikových velkých plemen psů (18 a více kg), majitelů nerizikových malých plemen psů (17 a méně kg) a normovaným vzorkem. Výzkumný soubor tvoří 739 respondentů ve věku 21-30 let. Data byla sbírána metodou nepravděpodobnostního výběru prostřednictvím sociální sítě. Osobnostní rysy měřily Eysenckovy osobnostní dotazníky EPQ-R a IVE. Dotazník EPQ-R má 106 položek, které měří škálu psychoticismu, extraverze, neuroticismu, lži, návykovosti a kriminality. Dotazník IVE se skládá z 54 položek, které měří škálu impulsivity, dobrodružnosti a empatie. Výsledky výzkumu nepodpořily teoretická východiska. Pouze u žen majitelek rizikových plemen psů se potvrdily rozdíly v osobnostních rysech. Ženy majitelky rizikových plemen psů vykazovaly nižší úroveň psychoticismu a neuroticismu oproti normovanému vzorku a také nižší úroveň neuroticismu ve srovnání s majitelkami nerizikových malých plemen psů. Dále byla u těchto žen zjištěna vyšší úroveň extraverze než u majitelek nerizikových velkých plemen psů a nerizikových malých plemen psů. Testováním se také odhalilo, že majitelky rizikových plemen psů mají nižší úroveň empatie oproti normovanému vzorku. U mužů majitelů psů nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly.
|
|
|
Pohybová aktivita a struktura osobnosti žen v produktivním věku
MIZON, Ruby
Míru pohybové aktivity ovlivňuje řada faktorů, tzv. biosociálních korelátů. Ženské pohlaví patří mezi negativně působící koreláty. Proto lze očekávat, že ženy budou ve srovnání s muži méně aktivní. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda osobnostní rysy žen ovlivňují míru jejich pohybové aktivity. Pro účely výzkumu byl náhodně vybrán soubor 40 žen ve věku 20-54 let. Pro objektivní měření pohybové aktivity byl použit krokoměr Yamax Digiwalker SW-700, který respondentky používaly po dobu jednoho týdne ve dvou termínech - v květnu a v říjnu 2018. Pomocí krokoměru byl zaznamenán celkový počet kroků za den. Celková týdenní pohybová aktivita byla zapisována do záznamových archů. Ke zjištění osobnostních rysů byla použita metoda "Big five NEO pětifaktorový osobnostní inventář." Tyto údaje byly statisticky zpracovány a následně vyhodnoceny. Psychologické údaje byly zpracovány pod supervizí psychologa. Bylo zjištěno, že u žen splňujících normu zdravotně orientované pohybové aktivity se projevuje vyšší dominance u osobnostního rysu extroverze a svědomitost. Věková skupina 20-34 je pohybově aktivnější a má nižší hodnotu BMI, než kategorie 35-54 let. Mezi ženami s dominantním osobnostním rysem a ženami bez dominantního osobnostního rysu nebyl shledán v míře PA rozdíl.
|
|
|
Pohybová aktivita a struktura osobnosti dospělých se zaměřením na ženy
PROKSOVÁ, Lenka
Tématem této bakalářské práce je pohybová aktivita a struktura osobnosti u dospělých žen ve věku 20-60 let. Výzkumu se zúčastnilo 68 žen, které byly vybrány náhodným výběrem. Jako výzkumné nástroje byl použit krokoměr Yamax Digiwalker SW-700, NEO pětifaktorový osobnostní inventář. Analýza dat byla vyhodnocena pomocí nepárového a párového t-testu. Měření pohybové aktivity probíhalo na jaře a na podzim. Vzhledem ke stanoveným hypotézám jsme došli k závěrům, že neexistuje statisticky významný rozdíl mezi osobnostním rysem extraverze a vyšší mírou pohybové aktivity, dále průměrná pohybová aktivita nebyla během víkendů vyšší než v pracovních dnech.
|
|
|
Souvislost mezi osobností majitele a behaviorálním profilem jeho kočky
Žežulková, Denisa ; Hroníková, Linda (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
Předchozí studie ukázaly, že můžeme měřit osobnost nejen u člověka, ale i u zvířat, a to včetně kočky domácí (Felis catus). Výsledky studií také naznačují, že osobnost kočky domácí může být ovlivněna celou řadou faktorů např. věkem, pohlavím či plemenem kočky. Avšak jen málo studií se věnovalo souvislosti mezi osobností majitele a behaviorálním profilem jeho kočky. Cílem této studie proto bylo explorovat souvislosti mezi osobností majitele a behaviorálním profilem jeho kočky tak, jak ji hodnotí její majitel. K analýze dat jsme použili korelační analýzu. Vzorek tvořilo 404 respondentek (žen), které vyplnily český překlad dotazníku BFI-2 a český překlad Feline Five Questionnaire pro svou kočku (vzorek koček tvořilo 194 samců a 210 samic). Výsledky ukázaly řadu korelací mezi osobnostními faktory majitelky a faktory behaviorálního profilu její kočky. Nejsilněji se projevila pozitivní korelace mezi svědomitostí majitelky a extraverzí její kočky. Jedno z vysvětlení je založeno na hypotéze o atraktivitě podobnosti tj. že si majitelka vybírá zvíře, které se jí v určitých charakteristikách podobá. Podle jiné teorie majitelka promítá své vlastnosti do svého mazlíčka a další možné vysvětlení je, že osobnost majitelky či kočky ovlivňuje osobnostní charakteristiky té druhé. Klíčová slova: osobnost zvířat,...
|
|
|
Hodnocení uchazečů o zaměstnání použitím neurověd
Bank, Tomáš ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Szőke, Igor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností vyhodnocení kognitivních a emocionálních vlastností člověka ve vztahu k pracovním pozicím/oborům. Podstatou je vytvoření sady testů, které bude možné použít u přijímacího řízení při rozhodování mezi kandidáty. Také navrhuje způsob klasifikace uživatele na základě absolvování sady testů, čímž se snaží poskytnout podporu při volbě vhodného zaměstnání. Práce podává stručný náhled do způsobu testování jednotlivých vlastností, popisuje návrh implementace webové aplikace, popisuje implementaci klasifikátoru založeného na neuronových sítích a také prezentuje získané výsledky.
|
host ::
RSS.