|
|
Vznik, růst a působení křesťanských společenství na sídlišti Černý Most v Praze 14
WINSTED, Margareta
Na sídlišti Černý Most v Praze 14 působí od roku 2000 čtyři křesťanská společenství {--} Církev bratrská, Křesťanské společenství Praha, římskokatolická církev a Církev adventistů sedmého dne. V práci popisuji vznik, růst a aktivity těchto společenství v letech 2000 až 2007, se zaměřením na Církev bratrskou. V první části práce charakterizuji jednotlivé církve obecně, jejich příchod na sídliště a jejich velikost. V dalších kapitolách pak zmiňuji aktivity církví zaměřené na péči o věřící a na jejich evangelizační úsilí. Zajímavá je vzájemná spolupráce církví i spolupráce a podpora ze strany Městského úřadu Prahy 14 v oblasti vzdělávací a sociální. Celkový přehled situace na sídli Černý Most stručně doplňuji o aktivity muslimské komunity a ústředí Svědků Jehovových. Celkové duchovní působení křesťanských komunit je v oblasti anonymního sídliště velmi náročné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Farnost Budišov u Třebíče v2. polovině 20. století
Trnková, Blanka ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Farnost Budišov u Třebíče v 2. polovině 20. století Anotace: Diplomová práce "Farnost Budišov u Třebíče v 2. polovině 20. století" přibližuje život farnosti Budišov u Třebíče v letech 1950-2000. V kontextu politicko-náboženské situace se pokouší zmapovat duchovní život budišovské farnosti, představuje jednotlivé duchovní správce, zabývá se vztahem obce k farnosti a stavebními záležitostmi v uvedené době. Zdrojem informací se stávají materiály ze státního i diecézního archivu a také z archivu bezpečnostních složek. Taktéž farní i obecní kroniky jsou cenným pramenem. Literatura s tématem spojená obohacuje tuto práci o důležité informace a vytváří tak její komplexnost. Klíčová slova: Farnost, Budišov, církev, Stanislav Kovařík, František Vašek, Jan Slabý, František Školař
|
|
|
Právní postavení a správa katolické farnosti, farního sboru ČCE a náboženské obce CČSH
Smolík, Viktor ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce je o právním postavení a správě sociologicky základních jednotek tří církví v České republice. Tyto tři církve patří mezi nejvýznamnější církve u nás, přestože jsou založeny na různých systémech řízení. Tato práce usiluje o provedení jisté komparace těchto tří systémů. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Každá kapitola textu se zabývá problematikou základní jednotky každé z církví. První kapitola je ovšem pouze úvod do problému. Ve druhé kapitole se seznamujeme s farností katolické církve, která je řízena episkopálně papálním systémem řízení. V České republice je největší Římskokatolická církev. Na to reaguje tato práce tím, že sedm subkapitol se věnuje této části církve a jedna kapitola se věnuje církvi Řeckokatolické. První subkapitola je o postavení farnosti v systému církve, druhá část se zabývá vznikem, změnou a zánikem farnosti. Třetí a čtvrtá část se věnují postavení kněží ve farnosti, přičemž třetí část se zabývá faráři a čtvrtá se zabývá ostatními kněžími. Pátá část se věnuje problematice obou farních rad. V šesté subkapitole se autor zabývá správou farního majetku a v poslední subkapitole o římskokatolické farnosti se zabývá jinými právnickými osobami, které existují při farnostech. Třetí kapitola se zabývá farním sborem Českobratrské církve...
|
|
| |
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
Současné chrámové sbory v Praze
Vitteková, Lucia ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce s názvem Současné chrámové sbory v Praze se zabývá charakteristikou a popisem deseti pěveckých smíšených sborů, které aktivně působí při významných chrámech v Praze. Obsah kapitol je zaměřen na historii sborů, jejich působiště, organizační strukturu, repertoár, vydaná CD, atmosféru a spolupráci uvnitř sborů i ve farnostech. Zdrojem informací jsou rozhovory se sbormistry, dotazníkové šetření se členy sboru a jiné dostupné materiály. Výstupem této práce je sumarizace a porovnání získaných informací.
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Dobrovolníci ve farnosti Chlumec nad Cidlinou
Krátká, Helena ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Lachmanová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá činností dobrovolníků v chlumecké farnosti. V úvodu popisuje vznik církve, v jejímž rámci farnosti později vznikaly a připojuje vymezení farnosti v církevních dokumentech. Popisuje farnost Chlumec nad Cidlinou včetně její stručné historie. Vymezuje pojem dobrovolník a církevní laik včetně jejich vzájemného vztahu. Dobrovolníky v dávné minulosti chlumecké farnosti přibližuje popisem aktivit místního literátského bratrstva. Období mezi světovými válkami charakterizuje činnost Československé strany lidové a spolku Orel. Na činnosti Farní charity v Chlumci nad Cidlinou ukazuje nadšení a chuť pomáhat v době po listopadu 1989. Na závěr je připojen stručný přehled počtu obyvatel k počtu dobrovolníků v každém výše zmiňovaném období. Klíčová slova Farnost; dobrovolník; dobrovolnictví; Chlumec nad Cidlinou; Farní charita.
|
host ::
RSS.