|
|
Pařezová výmladnost jako základ obnovy a produkce nízkého lesa =: Stump sprouting as a basis for the regeneration and production of coppice /
Uherková, Barbora
V jihovýchodní části České republiky byla zkoumána mladá pařezina (les nízký), která byla založena roku 2008. Hlavní studované dřeviny jsou charakteristické pro pařeziny střední Evropy: dub zimní agg. (Quercus petraea (Matt.) Liebl agg.) a habr obecný (Carpinus betulus L). Cílem práce bylo vyhodnotit pařezovou výmladnost po provedeném těžebním zásahu v roce 2014/2015, tzv. znovuobrážení výmladků (re-sprouting), tedy vznik další generace výmladků. Byl zjišťován počet živých, ale i suchých nových výmladků a byly měřeny jejich výšky. Následně byl zkoumán vliv výčetní kruhové základny pařezů před a po těžbě, intenzity zásahu, indexu listové plochy a světelných podmínek (mezernatost a otevřenost korunového zápoje, přímé, difuzní a celkové sluneční záření) na novou generaci výmladků po těžebním zásahu. Dalším cílem bylo zjistit, v současných měnících se podmínkách klimatu, vliv těžebního zásahu na růst pařeziny. Tři vegetační sezóny (2015–2017) po provedeném těžebním zásahu byl zkoumán vývoj přírůstu (tloušťkový a výškový) a obsah půdní vody. Ke zjištění efektu klimatických podmínek byla provedena redukce srážkového spadu pomocí odvodňovacích kanálků. Výzkum odvodnění ploch uvedeným způsobem je obdobný jako na výzkumných plochách ve Španělsku, Francii a v jiných zemích. V rámci tématu degradace půd pařezin byl zkoumán vliv redukovaných podkorunových srážek a těžebního zásahu na půdní respiraci CO2. Mezi sebou byly porovnány podplochy s těžebním zásahem a bez zásahu, podplochy s redukcí podkorunových srážek a bez redukce a v neposlední řadě byla porovnána pařezina s nepravou kmenovinou (kontrolní plocha k výzkumné ploše lesa nízkého). Výsledky v rámci znovuobrážení výmladků ukázaly, že počet a výška nových výmladků byly statisticky ovlivněny výčetní kruhovou základnou pařezů před těžebním zásahem a těžební intenzitou. Ze světelných podmínek bylo statisticky významné nepřímé sluneční záření. Výchovný těžební zásah prokazatelně ovlivnil půdní vlhkost a množství dopadajícího světla. Výstupy práce poukazují na to, že v prvním roce po těžebním zásahu byl pozitivně ovlivněn tloušťkový přírůst u dubu zimního i habru obecného. Následující dvě vegetační sezóny tomu tak již nebylo. Co se týká výškového přírůstu obou dřevin, v rámci celého studovaného období se neprokázal pozitivní účinek těžebního zásahu na vývoj této veličiny. Těžebním zásahem však byla signifikantně ovlivněna vlhkost půdy. Během tříletého sledovaného období těžené podplochy vykazovaly vyšší půdní objemovou vlhkost. Stejné závěry byly zjištěny i na výzkumných plochách v jižní Evropě. V rámci analýzy vlivu redukce podkorunových srážek na růst pařeziny bylo zjištěno, že tloušťkový přírůst za celé sledované období u obou druhů dřevin nebyl tímto faktorem ovlivněn, stejně tak ani výškový přírůst a vlhkost půdy. Část týkající se půdní respirace CO2 byla vyhodnocena následovně: těžební zásah pozitivním způsobem ovlivnil půdní vlhkost, jak již bylo řečeno výše, ale k ovlivnění půdní respirace CO2 těžebním zásahem nedošlo. Druhý studovaný faktor – redukce podkorunových srážek – však ovlinil půdní respiraci CO2 tak, že došlo k jejímu poklesu. V neposlední řadě bylo zjištěno, že výzkumná plocha lesa nízkého dosahovala téměř stejných hodnot půdní respirace CO2 jako plocha nepravé kmenoviny. Závěrem lze říci, že výchovné těžební zásahy v mladé pařezině vedou ke zvýšení dostupné půdní vody. Téma dostupnosti vody bude v budoucnu aktuální především v nižších nadmořských výškách, které jsou dřeviny senzitivní na vysoké teploty vzduchu a stres suchem. Nutno zmínit, že mladší vývojové fáze porostů vykazují zvýšenou citlivost na deficit vody, který je způsoben suchem. Pařeziny díky, své výmladné schopnosti, mohou být tedy vhodným hospodářským tvarem v listnatých porostech v nižších nadmořských výškách v měnících se podmínkách klimatu.
|
|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
|
|
Redukce atmosferickych vlivu z observace supravodivych gravimetru
Volařík, Tomáš ; Lederer,, Martin (oponent) ; Vatrt, Viliam (oponent) ; Mojzeš,, Marcel (oponent) ; Weigel, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vybraných vlivů na tíhová měření pořízená pomocí terestrických observací. V rámci práce byly využity globální modely tíhového potenciálu a vypočteny vlivy na tíhová měření z modelů poruchového potenciálu a jeho časových variací. Byly provedeny experimenty, které analyzovaly vliv atmosférických a hydrosférických hmot, výsledky byly aplikovány na observace ze stanice supravodivého gravimetru Pecný a ověřeny na stanici Strasbourg. V rámci této práce byl také využit globální model GLDAS pro výpočet klimatologických veličin, zejména půdní vlhkost a signál jejího vlivu na tíhové zrychlení. Výsledky byly následně konfrontovány s plošnou sítí AGNES, kde byly pořízeny astrogeodetické tížnicové odchylky a byl proveden výpočet kvazigeoidu. V závěru jsou uvedena shrnutí a doporučení pro budoucí výzkum.
|
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik v modelových povodích v pramenné oblasti Blanice
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
V této bakalářské práci jsou na základě odborné literatury definovány vybrané hydropedologické charakteristiky a je popsán jejich vliv na pohyb a množství vody v půdě a též na srážko-odtokový proces. Uvedeny jsou zde metody, kterými lze měřit množství a pohyb vody v půdě. Byla zpracována data, která byla získána na několika předešlých terénních kampaních a kontinuálním měřením půdní vlhkosti přístroji Virrib. Terénní kampaně se uskutečnily v povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka, jež jsou experimentální párová srovnávací povodí. Analýza dat byla zaměřena na zhodnocení půdní vlhkosti naměřené Virriby, která byla srovnána s půdní vlhkostí zjištěnou z terénních kampaní. Kontinuální půdní vlhkost byla měřena na třech stanovištích, které se liší svým vegetačním a půdním pokryvem. Z výsledků je patrné, že rozdílnost a podobnost ve vegetačním a půdním prostředí se na půdní vlhkost značně projevuje. Následné porovnání rozdílně získaných vlhkostí půdy mělo ukázat, že hodnoty získané z Virribů jsou reprezentativní. Hodnoty získané z Virribů naopak projevily určité nepřesnosti vzhledem k vlhkosti půdy, která byla zjištěna gravimetrickou metodou. Klíčová slova: hydropedologické charakteristiky, srážko-odtokový proces, Virrib, půdní vlhkost.
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na distribuci vody v půdě
Voda, Filip ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Nikodem, Antonín (oponent)
Hospodařením na pozemcích může být významně ovlivněna kvalita povrchových a podzemních vod, protože je prováděno na půdě a stejně tak v celé krajině, odkud voda v rámci části hydrologického cyklu pochází. Na distribuci vody v půdě mohou mít významný vliv vlastnosti půd popsané v této bakalářské práci, jakými jsou například pórovitost, zrnitost, struktura půdy a její objemová hmotnost, které velkou měrou udávají zpracovatelnost půdy, jež je závislá na její vlhkosti. Dále jsou v předložené bakalářské práci popsány faktory hospodaření, jež mohou ovlivňovat obsah vody v půdě, půdní vlhkost a vliv povrchové vody na erozní činnost pozemků. Faktory ovlivňující distribuci vody v půdě jsou rozepsány do jednotlivých skupin, kterými jsou zpracování půdy a její zhutnění, vodní eroze, edafon a vliv vegetace na vodní režim půdy. V závěru práce pak bylo dle hodnocených studií zaznamenáno, že minimalizační a půdoochranné technologie mají pozitivnější vliv na vodní režim v půdě, vyšší obsah biomasy makroedafonu, snížení povrchového odtoku a eroze půdy a snížení nežádoucího zhutnění půdy, nežli tomu je u konvenčních technologií.
|
|
|
Vliv malé vodní nádrže Strnad na půdní vlhkost na povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Kovář, Martin ; Hradilek, Václav (vedoucí práce) ; Jačka, Lukáš (oponent)
V současné době, kdy hrozí snižování obsahu půdní vody vlivem sucha, je vhodné začít se systematickým sběrem dat o půdní vlhkosti. V této práci je půdní vlhkost měřena na území povodí Litovicko-Šáreckého potoka v okolí malé vodní nádrže Strnad. K tomuto měření jsou využity přímé metody, tedy přímé odběry vzorků půdy a jejich následný rozbor, a metody nepřímé, kde se jedná o využití TMS datalogeru. Naměřená data z přímých a nepřímých metod se v podstatě shodují v tom, že malá vodní nádrž Strnad nemá žádný vliv na půdní vlhkost ve vzdálenosti 200 m. V poslední části práce jsou popsány rozbory zrnitosti půdy s využitím hustoměrné metody. Výsledné typy půd jsou dále využity pro kalibraci TMS datalogeru.
|
|
| |
|
|
Pedotransferové funkce pro odhad vlhkostních retenčních křivek středně těžkých půd jižní Moravy
Gavlasová, Iva ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Mezi nejdůležitější vlastnosti každé půdy patří její hydrofyzikální vlastnosti, ke kterým patří retenční čára. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a tlakovou výškou. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, jako jsou zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, struktura a objemová hmotnost suché zeminy. Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením jedné ze základních hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční křivkou půdní vlhkosti. Pro laboratorní stanovení vlhkostních retenčních křivek se použil pískový tank a přetlakové přístroje. Měřené body retenční čáry byly optimalizované programem RETC. Pro nepřímé stanovení retenční čáry se použily pedotransferové funkce podle Wösten et. al., (1998), odvozené z databáze evropských půd HYPRES a podle Šútora a Štekauerová (2000). Stejně jako v projektu Wösten et al., (1998), PTF byly zpracované pro ornou půdu v dané oblasti. Přesnost obou modelů PTF byla hodnocena korelačním koeficientem R a směrodatnou chybou RMSE. Jednoduché modely PTF poskytují odhady retenčních čar s dostatečnou přesností pro využití v praxi v dané lokalitě.
|
|
|
Stanovení hydraulických charakteristik půdy ve vybrané lokalitě
Stoklásková, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční čára a hydraulická vodivost, v lokalitě Bohaté Málkovice. Pro laboratorní stanovení vlhkostní retenční křivky půdy se používá pískový tank a přetlakový přístroj. K nepřímému určení hydraulických charakteristik půdy se použije program Rosetta, který obsahuje 5 modelů pedotransferových funkcí. Pro odhad průběhů retenčních čar půdy jsou aplikovány již dříve odvozené pedotransferové funkce (kontinuální parametrická PTF a bodová PTF).
|
host ::
RSS.