|
|
Vyhodnocení reprodukčních schopností a růstu potomstva u plemene Masný simentál
Chytka, Vladimír
Masný simentál je masné plemeno, které je chováno téměř po celém světě. V České republice je třetí nejrozšířenější z masných plemen v počtu krav. Nejvíce plemenných býků tohoto plemene působí v přirozené plemenitbě, což potvrzuje jeho oblíbenost v užitkovém křížení. Tato diplomová práce byla zaměřena na růstovou schopnost a vyhodnocení reprodukčních ukazatelů na pěti farmách zabývajících se chovem tohoto plemene v kontrole užitkovosti. Byl sledován vliv chovatelských podmínek, pohlaví, způsobu plemenitby, pořadí otelení na hmotnost telete při porodu, ve 120, 210 a 365 dnech. Dále byla zjišťována délka mezidobí, věk při prvním otelení a pořadí otelení krav ve stádě jednotlivých chovatelů. Vliv chovatelských podmínek, způsobu plemenitby, pohlaví a pořadí otelení dosahoval statisticky vysoce průkazných (p ˂ 0,01) hodnot. Rozdíl mezi telaty narozených po inseminačních býcích oproti telatům narozených po býkovi z přirozené plemenitby byl ve 210 dnech stáří rozdíl 25 kg. Býčci dosahovali vyšších hmotností ve všech sledovaných obdobích (120, 210 a 365 dní). Rozdíl mezi průměrnou roční hmotností býka a jalovice činil 146 kg. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p ˂ 0,01) mezi hmotnostmi telat od prvotelek a od krav na druhém a dalším teleti. Průměrný věk při prvním otelení u hodnocených farem je 954 dní, což potvrzuje současný trend, ovšem je v rozporu s chovným cílem tohoto plemene.
|
|
|
Využití plemene suffolk v malochovu
Blažek, Matěj
V této bakalářské práci jsem se zabýval vlivy, které působí na růst a vývin a na ja-tečnou hodnotu jehňat plemene suffolk v malochovech. Z domácích i zahraničních citací vychází že nejdůležitějším vlivem je výživa, ale taktéž věk, pohlaví, četnost vrhu nebo plemeno. Berani mají lepší konverzi živin než ovce, jedináčci oproti dvojčatům či vícer-čatům dosahují lepšího růstu a jatečné hodnoty, ovce mají lepší a tučnější maso, než be-rani nebo kastráti, masná plemena dosahují nejlepších denních přírůstků a mají nejlepší jatečnou hodnotu. Součástí této práce je i návrh materiálu a metodiky pro sledování růstu a jatečné hodnoty, kterou jsem navrhl pro použití v malochovu na farmě pana Sysaly, kde bylo započato s vážením jehňat plemene suffolk v únoru 2019. V tomto vážení budu nadále pokračovat a výsledky předložím ve své diplomové práci.
|
|
|
Výkrm japonských křepelek
KOUBA, Jindřich
Náplní diplomové práce bylo zpracování literárního přehledu k problematice chovu a výkrmu japonských křepelek a provedení praktického pokusu s cílem analyzovat vliv zařazení extrudovaného lnu do krmné dávky křepelek ve výkrmu.
|
|
|
Analýza průběhu výkrmu býků českého strakatého plemene
BALDÍK, Rudolf
Český strakatý skot je původním plemenem skotu na území České republiky. Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu, rozšířené, pro svoje vynikající vlastnosti a široké využití, na všech kontinentech. Na celkových stavech skotu v ČR se podílí v současné době přibližně jednou polovinou. Cílem práce bylo sledování přírůstků vykrmovaných býků, se zaměřením na poslední půl rok výkrmu a snahou co nejpřesněji určit inflexní bod výkrmu tohoto plemene za daných podmínek chovu. Dále byli sledovaní býci porovnáni na základě genetického potenciálu, tedy zastoupení krve českého strakatého plemene a podle otce. Býci ve výkrmu jsou pouze z vlastního chovu jako odstávčata od dojených stád. Býci jsou vykrmováni maximálně do věku 24 měsíců a jsou rozděleni do skupin po cca 24ks, podle váhy. Krmivo se jim podává 2x denně, v pravidelných intervalech, míchacím krmným vozem s váhou. Krmivo je tvořeno kukuřičnou siláží, jetelotravní senáží a jadrnou směsí, kterou si podnik vyrábí sám. Zjištěné výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl v porovnání živé hmotnosti před porážkou podle linie otce, podle měsíce narození sledovaných jedinců a ani podle stáří při porážce. Jen při porovnání skupin rozdělených dle zařazení do systému SEUROP, byl prokázán statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P0,05 mezi hodnotami živé hmotnosti před porážkou.
|
|
|
Odhad věku a přírůstků lastur perlorodky říční (Margaritifera margaritifera)
HOLEČKOVÁ, Karolína
Cílem diplomové práce bylo podle morfometrických parametrů a stáří uhynulých perlorodek říčních vyhodnotit kvalitu lokalit výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a posoudit jejich vhodnost pro případné vysazení juvenilních jedinců. Věk uhynulých jedinců byl určován z obarveného příčného řezu lasturou z perleťové vrstvy. Sběr lastur probíhal v roce 2015 a 2017 na lokalitách v ašské (Bystřina, Lužní potok, Rokytnice a Újezdský potok) a šumavské (Blanice, Kleine Ohe, Zlatý potok) oblasti výskytu v České republice a v přilehlých částech Německa. Celkem bylo použito 77 lastur. Větší rozměry lastur byly zjištěny v ašské oblasti. Průměrný věk lastur byl 46 let a mezi oblastmi se nelišil. Mezi oblastmi se nelišil ani průměrný roční přírůstek. Ten byl 72,5 ?m.rok-1. Nejvyššího věku a největších přírůstků dosahovaly lastury jedinců z lokality Rokytnice a Újezdského potoka. Nejnižšího věku a nejmenších přírůstků dosahovaly lastury jedinců ze Zlatého potoka.
|
|
|
Růst a jatečná hodnota jehňat plemene suffolk při aplikaci pastevního výkrmu
Rybová, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou růstu a jatečné hodnoty jehňat plemene suffolk při aplikaci pastevního výkrmu. V této práci jsou uváděny domácí i zahraniční literární prameny, které se týkají vlivů na růst a jatečnou hodnotu jehňat. Mezi hlavní faktory, které se týkají problematiky růstu a jatečné hodnoty, patří výživa, plemeno, pohlaví a četnost vrhu. Faktor výživy a zdraví má nejvýznamnější vliv na růst a jatečnou hodnotu jehňat. Ostatní faktory mají také významný vliv, ale je důležitá i jejich kombinace. Důležitý je také způsob odstavu a výkrm jehňat. Nedílnou součástí předložené práce je i návrh materiálu pro hodnocení růstu a jatečné hodnoty jehňat na dané farmě při aplikaci pastevního výkrmu. V roce 2016 bylo započato vážení jehňat.
|
|
|
Vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech u plemene texel
STRNAD, Ladislav
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech věku u plemene texel. Hodnocené období bylo od roku 2013 do roku 2016 a bylo do něj zařazeno celkem 1149 jehňat. Sledovanými vlivy byly pohlaví, četnost vrhu, měsíc narození, rok narození, věk matky, linie otce a linie otce matky. Při sledování vlivu pohlaví byl prokázán statisticky vysoce průkazný rozdíl u beránků (34,69 kg). Při hodnocení vlivu četnosti vrhu byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl u jedináčků (35,14 kg). Z hlediska vlivu měsíce narození byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl u jehňat narozených v květnu (36,78 kg) a v únoru (37,29 kg). Z pohledu vlivu roku narození byl prokázán statistiky vysoce průkazný rozdíl v roce 2016 a v roce 2015. Při sledování vlivu věku matky nebyl zjištěn žádný průkazný rozdíl. Z hlediska vlivu linie otce byl prokázán statisticky vysoce průkazný rozdíl u linie TAXI (36,81 kg) a u linie TAYLOR (37,76 kg). Při hodnocení vlivu linie otce matky byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl u linie TRISK (48,50 kg). U interakce linie otce matky a četnosti vrhu nebyl zjištěn žádný statistiky průkazný rozdíl.
|
|
|
Srovnávání klecového a alternativního ustájení prasnic po porodu
Kocourková, Zuzana ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Kristýna, Kristýna (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo porovnat hmotnostní přírůstek, mortalitu selat a aktivitu prasnice a selat v klecovém a alternativním, resp. kombinovaném typu ustájení. V poslední době je v chovu zvířat kladen velký důraz na zlepšování welfare, tj. pohodu zvířat, akceptováním jejich biologických a etologických potřeb.
Předpokladem zkoumání bylo, že se přírůstek a mortalita selat v různých typech ustájení nebudou lišit. Očekávali jsme krátkodobý efekt nárůstu aktivity prasnice po 4. dni po porodu, kdy byla skupina prasnic v kombinovaném typu ustájení vypuštěna z klece volně do boxu. Celkem bylo pozorování provedeno na 27 prasnicích. U prasnic byla měřena aktivita, změny jejich poloh a hladiny kortizolu. U selat se sledovalo místo odpočinku, aktivita, přírůstek a mortalita. Byl zkoumán krátkodobý (5. den po porodu) a dlouhodobý efekt (25. den po porodu) po otevření porodní klece. Zkoumání dále zahrnovalo zjišťování vlivu parity prasnice a velikosti vrhu. Pátý den byla aktivita prasnic volně v boxu vyšší (p=0,002). Velikost vrhu měla vliv na míru přírůstku selat (p<0,001) a četnosti otáčení prasnice (p=0,009). Parita prasnice pak měla vliv na aktivitu prasnice (p=0,04). Měření 25. den po porodu prokázalo vliv parity prasnic (p=0,013) a velikosti vrhu (p<0,001) na hmotnostní přírůstek selat, na mortalitu selat měla vliv pouze velikost vrhu (p=0,001). Typ ustájení tak měl v celém experimentu pouze krátkodobý vliv na aktivitu prasnice. Hladina kortizolu se mezi skupinami prasnic nelišila. Potvrdili jsme hypotézy, že typ ustájení nemá zásadní vliv na mortalitu a přírůstek selat.
Kombinovaný typ ustájení nesnižuje ekonomické ukazatele vrhu a zároveň více akceptuje welfare prasnice i selat. Bylo by proto vhodné, kdyby byl zastaralý klecový typ ustájení do budoucna nahrazen kombinovaným typem ustájení.
|
|
|
Akvizice v odborných knihovnách se zaměřením na historii
Nouza, Petr ; Buřilová, Marcela (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Cílem bakalářské práce je zdokumentovat doplňování knižního fondu ve specializovaných historických knihovnách. Zvláštní pozornost je věnována vojenské historii. V první části je obecně charakterizován obor historie. Následuje zmapování informačního trhu v České republice. Jádro práce tvoří terénní průzkum a konzultace s akvizičními pracovníky ve čtyřech vybraných knihovnách: Historický ústav akademie věd, Ústav soudobých dějin, Vojenský historický ústav a jeho sesterská pobočka knihovna ministerstva obrany, která jediná se od ostatních odlišuje, protože se nespecializuje na historii nýbrž pouze na vojenství.
|
|
|
Demografický vývoj v České republice v rámci regionů soudržnosti
Pánková, Veronika ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Demografický vývoj obyvatelstva je důležitým faktorem rozvoje regionů soudržnosti České republiky. Napomáhá ke zvyšování sociální, ekonomické a politické úrovně v České republice v rámci těchto regionů soudržnosti. Diplomová práce hodnotí demografický vývoj regionů soudržnosti v rámci nomenklatury Evropské unie od vzniku regionů v České republice, tj. roku 2000 do roku 2014, popis základních demografických ukazatelů pro posouzení tohoto vývoje, jako jsou počty obyvatelstva v rámci pohlaví, narozené a zemřelé osoby, jejich potratovost, sňatečnost a rozvodovost, ale i důležitá migrace zmiňovaného obyvatelstva. Diplomová práce se zabývá přirozeným přírůstkem obyvatelstva v jednotlivých regionech soudržnosti, plusová hodnota přirozeného přírůstku obyvatelstva je vždy dobrým jevem pro posouzení života obyvatelstva jednotlivého regionu České republiky, naopak záporná hodnota vykazuje úbytek obyvatelstva, který je zapříčiněný vyšším počtem zemřelých než narozených.
|
host ::
RSS.