|
|
Stanovení in vitro stravitelnosti sušiny a organické hmoty směsných krmných dávek s rozdílným zastoupením krmných surovin
Ursová, Lucie
Cílem práce bylo vyhodnotit stravitelnost sušiny a organické hmoty metodou in vitro v směsných krmných dávkách s rozdílným zastoupením komponentů. V literárním přehledu je popsán gastrointestinální trakt přežvýkavců se všemi jeho fyziologickými náležitostmi. Dále byla pozornost věnována faktorům ovlivňujícím stravitelnost krmiva a následným metodám stanovení stravitelnosti. Literární přehled byl zaměřen též na charakteristiku a strukturu směsných krmných dávek (TMR). Rozbory TMR byly stanoveny chemickými metodami a následně statisticky vyhodno-ceny v programu Excel a Statistica. Byl proveden chemický rozbor, stanovena výživná hodnota směsné krmné dávky a obsah makroprvků a mikroprvků. Do hodnocení bylo vybráno 8 TMR s různým zastoupením komponentů, z čehož 6 bylo sestaveno pro vr-chol laktace, jedna pro rozdoj a jedna pro konec laktace. Všechny TMR jsou sestaveny pro dojnice s užitkovostí nad 9 000 l mléka.
|
|
|
Pedodiverzita vybraných ekotonů na přechodu lesní porost - palouk na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny
Bydžovský, Radek
Ekotony a jejich prostředí jsou často uváděny jako území výrazné diverzity, které podmiňuje interakce sousedících ekosystémů. Projevy odlišnosti společenství ekotonu se dají pozorovat například v druhovém složení flóry a fauny. Tato bakalářská práce však zkoumá charakter půdního prostředí tohoto ekosystému a porovnává jej s prostředím lesa a louky. Hodnocenými parametry půdní diverzity jsou půdní reakce aktivní a potenciální výměnná, aktivita enzymu půdní katalázy a obsah prvků C, N, S s případným zjištěním obsahu karbonátů. Vyhodnocení těchto půdních charakteristik proběhlo na území třech vybraných lokalit. Výrazná dynamika prostředí ekotonu byla potvrzena v případě půdní reakce. Kataláza vykazovala rovněž odlišné míry aktivity v prostoru ekotonu. Obdobné zjištění bylo potvrzené v případě analyzovaných prvků C, N a S. Na základě hodnocených parametrů se území ekotonu projevuje odlišným charakterem půdního prostředí. Charakter a míra projevu jsou však velmi úzce spojeny s prostředím a vlastnostmi jednotlivých stanovišť.
|
|
|
Role of microbes in the decomposition in headwater streams.
Kociánová, Petra ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Rozklad organické hmoty v horních tocích je klíčovým procesem v ekologii toků a důležitou součástí globálního cyklu uhlíku. Rychlost rozkladu závisí na abiotických a biotických faktorech, zahrnujících teplotu, průtok, chemii živin, a strukturu a aktivitu společenstev makro- bezobratlých a mikrobů. Mikrobiální rozkladači hrají v potocích zvláště důležitou roli při rozkladu chemickou degradací sloučenin a přenosem živin a energie k vyšším trofickým úrovním. Tyto procesy jsou zvláště náchylné ke změnám v důsledku současného a budoucího oteplování, které ovlivní jak komunity rozkladačů, tak související rychlosti rozkladu. Tato práce poskytuje přehled hlavních faktorů, které řídí rychlost rozkladu v tocích, včetně biotických faktorů, jako je mikrobiální aktivita, abiotických faktorů, jako je teplota vody a dostupnost živin, a jak se tyto faktory mohou v budoucnosti změnit v důsledku teplejšího klimatu. Konkrétně předpovídám, že mikrobiální příspěvek k rozkladu v horních tocích by se mohl v důsledku zvýšených teplot vody, změnách v okolní vegetace, zvýšené dostupnosti živin a posunech v hydrologickém režimu v důsledku globálního oteplování zvýšit. .
|
|
|
Metoda polaritní-sekvenční extrakce pro studium a izolaci organické hmoty biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce kompletně charakterizuje organickou hmotu biouhlu z fyzikálněchemického hlediska. Teoretická část je zaměřena hlavně na použití biouhlu v technologickém průmyslu, látky v něm obsažené, extrakci a instrumentální techniky, které se využívají k jeho studiu. K extrakci organické hmoty byl použit Soxhletův přístroj a metoda sekvenční frakcionace sérií šesti organických rozpouštědel, které byly seřazeny na základě jejich vzrůstající polarity. Experimentální část diskutuje analýzu získaných vzorků pomocí termických metod, jako jsou termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Využity byly také optické metody; v našem případě spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR-ATR), ultrafialová-viditelná (UV-VIS) a fluorescenční spektrometrie. Díky skenovací elektronové mikroskopii (SEM) byly získány snímky povrchu biouhlu. Souvislá charakterizace zahrnující výsledky obsahu biogenních prvků, jednotlivých funkčních skupin a hodnoty zavedených indexů vystihující povahu látek, nám umožnila definovat organické složky biouhlu a přispěla k zavedení lepší metodiky týkající se zkoumané problematiky.
|
|
|
Analýza produkčních schopností sóji luštinaté ve vybraném zemědělském podniku
ŠINDELÁŘ, Jan
Tato práce prezentuje výsledky jednoletého polního pokusu založeného v oblasti Českých Budějovic. Cílem bylo analyzovat produkční schopnosti vybraných odrůd sóji luštinaté. Na farmě v Haklových Dvorech (v nájmu ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s.) byl v roce 2019 založen polní pokus se třemi odrůdami sóji, který měl zhodnotit reálnou produkční schopnost sóji luštinaté (Glycine max (L.) Merrill) v podmínkách místního podniku. Zvoleny byly odrůdy Abelina, Lissabon a Merlin. Pozorovány byly kromě výnosu ještě samotné výnosové prvky jako počet rostlin na metr čtvereční, počet lusků na rostlinu, počet semen v lusku a hmotnost tisíce semen. Dále celková délka rostlin, počet primárních větví, výška nasazení prvního lusku, obsah tuků a dusíkatých látek v semeni a množství organické hmoty po sklizni semen. U všech testovaných odrůd byl dosažen výnos přes 2 tuny z hektaru, odrůda Merlin vyprodukovala dokonce 2,7 tuny semen na hektar. Dá se říci, že všechny testované odrůdy překonaly svým výnosem hranici rentability, obecně udávanou na 2 tuny výnosu na hektar a lze je všechny považovat za přijatelné pro pěstování v podmínkách okolí Českobudějovicka. Mimo to bylo do půdy dodáno značné množství organické hmoty z posklizňových zbytků, v případě odrůdy Abelina to činilo vysoko přes 7 tun hmoty na hektar.
|
|
|
Komparace stupně degradace půdní organické hmoty v podmínkách intenzivního a extenzivního způsobu hospodaření
CAPLOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá porovnáním stupně degradace půdní organické hmoty u dvou zemědělsky hospodařících subjektů - malorolníka a družstva. V práci jsou rozděleny složky půdní organické hmoty na dvě části - primární půdní organická hmota, která má labilní a stabilní frakce z hlediska hydrolýzy, oxidace a biodegradability. Může být buď rozložená, nebo nerozložená, může mít sorpční vlastnosti, ale nikdy nemá významné vlastnosti iontovýměnné, protože nemá skupiny s disociovatelným vodíkem. Humus, na rozdíl od primární půdní organické hmoty, je tak stabilní, že z hlediska délky lidského věku je prakticky nerozložitelný. Má vždy významnou iontovýměnnou schopnost, kromě vlastností sorpčních. Toto rozdělení lépe vysvětluje hodnocení kvality a kvantity humusu a primární organické hmoty v půdě. Analýza půdní organické hmoty je provedena podle čs. patentu 304265, který je založen na modifikaci jediné analytické metody - oxidimetrického stanovení uhlíku.
|
|
|
Vliv technologie pěstování kukuřice seté na množství organického uhlíku v půdě a kvalitu půdní organické hmoty
KADLEČEK, Ondřej
Cílem této diplomové práce s názvem ,,Vliv technologie pěstování kukuřice seté na množství organického uhlíku v půdě a kvalitu půdní organické hmoty" bylo srovnání množství a kvality nezhumifikované půdní organické hmoty při dvou různých pěstebních technologiích kukuřice seté. Práce zahrnovala nejen literární rešerši, ale i vlastní polní pokus, tedy pravidelný odběr půdních vzorků, jejich zpracování a následnou analýzu. Teoretická část byla zaměřena na pěstování kukuřice seté v podmínkách ČR, popis, rozdělení a význam půdní organické hmoty, metody stanovení její kvality a množství. Praktická část se zabývala založením polního pokusu kukuřice seté, odběrem půdních vzorků, jejich zpracováním a analýzou. Získané hodnoty byly použity pro určení množství a kvality primární půdní organické hmoty, která byla vyjádřena rychlostní konstantou k její oxidace. Získaná data byla statisticky vyhodnocena v programu STATISTICA 12. Byly zjištěny vlivy termínů odběrů, metody regulace plevelů i varianty hnojení na různé půdní charakteristiky.
|
|
|
Změny ve vstupu organické hmoty do půdy během pedogeneze jako hybatel akumulace uhlíku
Lačná, Karolína ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota je nedílnou součástí půdy představující rezervoár živin pro rostliny a půdní organismy, a to především při akumulaci biogenního prvku uhlíku (C). Hromadění a stabilizace půdní organické hmoty závisí na několika procesech. Vstupním zdrojem pro vytvoření POH je rostlinná organická hmota tvořena především opadem a nadzemní částí rostlinné bylinné biomasy. Akumulace POH a následná sekvestrace uhlíku je ovlivněna především chemickým složením a množstvím OH vstupujícím do půdy. V této práci bylo porovnáno množství vstupní OH vstupujícího do půdy na plochách se starším přirozeně vzniklým typem půd a na půdách uměle vytvořených člověkem (výsypkové plochy). V rámci výzkumu byly porovnávány jiné typy lesního porostu zastoupenými smrčinovým porostem a olšinovým porostem. Z naměřených dat jednotlivých ovlivňujících faktorů bylo zjištěno, že složení a množství OH je významně ovlivněno druhovým složením lesa. U olšinových porostů bylo pozorováno více rostlinného OH na obou typech půd s nižším poměrem C:N, což vystihuje lépe rozkladatelnou OH. Výsledky naznačují zvýšenou koncentraci ergosterolu na plochách s jehličnatým zastoupením stromů a zároveň prokazují větší množství kořenové biomasy. Naproti tomu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi plochami na mladých a starých půdách....
|
|
|
Biotické interakce v půdě a jejich význam pro tok organické hmoty v půdě
Radochová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Práce přináší stručný přehled hlavních skupin půdních organismů. Detailně si pak všímá jejich potravních a nepotravních interakcí, které se podílejí na dekompozici organické hmoty. Dále popisuje jeden z velmi důležitých procesů - a to potravní a nepotravní intrakce organismů, charakteristiku bakteriálního a houbového kanálu, organismů, které mění své okolí a jakými mechanismy působí na půdotvorné a humusotvorné procesy. Tato práce také obsahuje experimentální část, která se zabývá interakcí opadu a druhu mikroskopické půdní houby na potravní preferenci a potravní vhodnost jednotlivých druhů hub pro chvostoskoky druhu Folsomia candida. Ukázalo se, že je pro ně důležitá volba substrátu a že je zde rozdíl mezi preferencí a vhodností substrátu zdlouhodobého hlediska (dub nebyl vybírán dospělci, ale byl na něm pozorován největší nárůst jedinců).
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
host ::
RSS.