|
|
Využití interaktivní tabule v ergoterapii u pacientů po poškození mozku Podtitul: Zaměřeno na trénink kognitivních funkcí
Holubová, Kateřina ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kateřina Holubová Vedoucí práce: Bc. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití interaktivní tabule v ergoterapii u pacientů po poškození mozku Podnázev bakalářské práce: Zaměřeno na trénink kognitivních funkcí Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá interaktivní tabulí a jejím využitím v ergoterapii. Cílem práce je zjistit, zda jsou tyto tabule využitelné v ergoterapii u pacientů po poškození mozku v rámci tréninku kognitivních funkcí. V teoretické části jsou nastíněny kognitivní funkce, dopady jejich poškození na život člověka a následně jejich rehabilitace. Dále se tato část věnuje popisu interaktivní tabule, jejích komponent a doplňků. Pro realizaci praktické části byla využita interaktivní tabule, kterou na oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny vlastní Ústřední vojenská nemocnice Praha. S touto tabulí pracovali dva pacienti po poškození mozku s kognitivním deficitem. Výstupem jsou dvě kazuistiky, jež dokumentují vyšetření a průběh terapií na interaktivní tabuli. Z pozorování v průběhu terapií a výpovědí pacientů byly pak zpracovány výhody a nevýhody využívání této tabule v rehabilitaci kognitivních funkcí. V závěru této části jsou zmíněny návrhy na odstranění nevýhod. Klíčová slova: interaktivní tabule, kognitivní...
|
|
|
Mírná kognitivní porucha u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě: profil a rehabilitace
Jaremová, Vladěna ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem práce bylo popsat profil a rehabilitaci mírné kognitivní poruchy (MCI) u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). Teoretická část se věnuje iCMP, konceptu MCI, neuropsychologickým nástrojům měření a kognitivní rehabilitaci. V rámci empirického výzkumu byly provedeny dvě studie. V první bylo vyšetřeno 64 pacientů v rozmezí 3-6 měsíců po prodělání první iCMP a 30 zdravých jedinců bez neurologického onemocnění. Bylo zjištěno, že u pacientů po iCMP jsou všechny kognitivní domény narušeny v podobné míře. Narušení se přitom pohybovala přibližně v rozmezí od 1,5 až 2 směrodatných odchylek pod průměrem kontrolní skupiny - jednalo se tedy o narušení poměrně závažná. Výsledky ukázaly, že pravostranné poškození od levostranného odlišuje především nepoměr mezi doménami zrakově-prostorových a jazykových schopností. Klíčovým výstupem výzkumného projektu bylo zjištění, které testy jsou pro vyšetření pacientů s MCI po iCMP nejužitečnější. V druhé studii bylo vyšetřeno 68 pacientů za účelem výzkumu účinku kognitivní rehabilitace. Výsledky ukázaly, že experimentální skupina nedosáhla signifikantně většího zlepšení kognitivních funkcí než skupina kontrolní. Je zapotřebí, aby byly k dispozici citlivé kvalitní nástroje měření, které nejen odhalí i mírné kognitivní změny u pacientů po iCMP, ale také...
|
|
|
Pozornost a její aspekty u osob po traumatickém poranění mozku
Kasalická, Michaela ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce se v teoretické části zabývá teoretickými koncepty kognitivních funkcí a pozornosti. Další část pojednává o traumatických poraněních mozku, jejich dělení a hodnocení závažnosti. Následuje charakteristika deficitů různých aspektů pozornosti, které mohou nastat v důsledku traumatického poranění mozku, a problémů v běžném životě, které z nich mohou plynout. Hlavní část práce pojednává o neuropsychologickém vyšetření pozornosti a následné rehabilitaci, zejména o kognitivní rehabilitaci pozornosti a strategiích určených ke kompenzaci deficitů pozornosti. Praktická část spočívá v návrhu výzkumu účinnosti fyzické aktivity jako podpory kognitivní rehabilitace pozornosti prostřednictvím počítačového kognitivně-rehabilitačního programu Neurop-2. Je postavena na nedávných poznatcích o přítomnosti a charakteristikách neurogeneze u dospělých osob. Klíčová slova: traumatické poranění mozku, poruchy pozornosti, neuropsychologické vyšetření pozornosti, kognitivní rehabilitace, fyzická aktivita
|
|
|
Návrh softwaru využitelného v ergoterapii Návrh, realizace a zhodnocení počítačového programu pro trénink nakupování pro osoby s kognitivními deficity
Rohlenová, Eva ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Eva Rohlenová Vedoucí práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Oponent práce: Název bakalářské práce: Návrh softwaru využitelného v ergoterapii Podnázev bakalářské práce: Návrh, realizace a zhodnocení počítačového programu pro trénink nakupování pro osoby s kognitivními deficity Abstrakt bakalářské práce: Hlavním cílem této práce bylo navrhnout software využitelný v ergoterapii v kognitivní rehabilitaci. Navrhla jsem počítačový program zaměřený na trénink nakupování, jehož výhodami je bezplatnost, možnost spuštění na běžném počítači a také dostupnost na internetu. Tento program, nazvaný Trénink nakupování, byl následně v beta verzi zrealizován a poté otestován pěti pacienty po prodělané cévní mozkové příhodě a ohodnocen pomocí dotazníku. Výsledky ukazují, že všichni pacienti hodnotí program velmi kladně a věří v jeho prospěšnost pro rehabilitaci. Teoretická část práce popisuje kognitivní trénink a činnost nakupování z pohledu ergoterapeuta. Dále jsou v ní představeny čtyři existující tréninkové programy zabývající se nakupováním. Také obsahuje detailní informace o navrženém programu. Praktickou část tvoří popis testování programu, vyhodnocení odpovědí dotazníků a návrhy na zlepšení programu do budoucna. Klíčová slova: kognitivní rehabilitace, kognitivní trénink, iADL, nakupování,...
|
|
|
Poruchy paměťových funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Zajícová, Markéta ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce se v teoretické části zabývá rozdělením paměti dle časového hlediska, dle typu informací, které jsou ukládány, a také z pohledu procesů. Další kapitolu tvoří poruchy paměti, amnézie anterográdní a retrográdní. Následující část zahrnuje traumatická poranění mozku, jejich dělení, mechanismus vzniku a měření komatózních stavů, ze kterého vyplývá primární dělení poranění mozku - na lehké, střední a těžké. Stěžejním bodem práce je kognitivní rehabilitace, které by mělo předcházet neuropsychologické vyšetření, v případě paměti se jedná o specifické testy (AVLT, ROCFT, BVMT-R). Prezentovány jsou výzkumy týkající se kognitivní rehabilitace, poté jsou zařazeny informace o počítačově asistované rehabilitaci a knižních publikacích, které se zabývají daným tématem. Práce stručně informuje o možnostech farmakoterapie, v podobě kognitiv, psychostimulancií a nootropik. V závěru jsou shrnuty psychologické dopady na rodinu a postiženého. Praktická část je postavena na návrhu výzkumu kognitivní rehabilitace paměti, opírá se o novější poznatky publikované v impaktovaných časopisech a zastřešuje několik přístupů, které jsou propojeny s neuroplasticitou popř. s kognitivním tréninkem. Klíčová slova: traumatické poranění mozku, poruchy paměťových funkcí, neuropsychologické testy paměti, kognitivní rehabilitace
|
|
|
PRÁCE S KLIENTY S DEMENCÍ VE SPECIALIZOVANÉM ODDĚLENÍ DOMOVA PRO SENIORY KOBYLISY
LELÁKOVÁ, Dagmar
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na účinnost metod práce personálu při integraci aktivizačních programů a rozvoji individuálních dispozic a schopností klientů s demencí na oddělení specializované péče o osoby s demencí, které je součástí Domova pro seniory Kobylisy. V teoretické části vysvětluji pojem demence, popisuji druhy demence, její projevy, stádia a způsoby léčby. Dále popisuji zásady komunikace s osobami s tímto onemocněním, hodnocení kognitivních a funkčních schopností postižené osoby, potřeby pečovatelů, aktivity a terapeutické metody používané v institucionální péči. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Techniky použité k shromažďování dat bylo zúčastněné a nezúčastněné pozorování, rozhovory a kasuistiky. Jako pomocná metoda byla využita sekundární analýza dat. Kriteriem určení výběrového souboru byla demence a ukončené adaptační období. Celkem bylo pro výzkum vybráno 20 respondentů ve věku 63-97 let trpících demencí různého druhu a stupně. Z výběrového souboru 20 respondentů bylo 6 vybráno pro zpracování kasuistik. Hlavním cílem práce bylo zjištění, zda metody práce s klienty s demencí používané na specializovaném oddělení jsou pro tuto skupinu lidí přínosné. Cílem č. 2 bylo zjištění, zda použité metody vedou k co nejdelšímu uchování soběstačnosti klientů s demencí. Cílem č. 3 bylo získání rodinných příslušníků pro maximální spolupráci s personálem. Dle mého názoru byl hlavní cíl a cíl č. 3 zcela splněn. Splnění cíle č. 2 je relativní a u každého klienta individuální, protože soběstačnost respondentů se přibývajícím věkem a postupem nemoci pomalu snižuje. Osoby postižené demencí nejsou schopny se sami o sebe postarat, špatně se vyjadřují, žijí jakoby ve svém světě, mají však své potřeby, prožitky a radosti. Těmto potřebám může vyjít vstříc pečující rodina. Její síly jsou však omezené a často se stává, že rodina je zcela vyčerpána a péči již nezvládá. Tehdy nastává nutnost poskytnutí péče institucionální, která musí být zajištěna odborně proškoleným personálem, který klientům s demencí zajistí laskavé a bezpečné prostředí.
|
|
|
EFEKT KOGNITIVNÍ REHABILITACE U SENIORŮ SE ZŘETELEM NA KVALITU ŽIVOTA
HANČLOVÁ, Svatava
Kognitivní rehabilitace je intervencí snažící se o obnovení nebo kompenzaci kognitivních deficitů s cílem zlepšit klientovu každodenní výkonnost. Součástí kognitivní rehabilitace je kognitivní trénink znamenající opakovaný nácvik a snahu zlepšit kognitivní činnosti. Trénování paměti je kombinací kognitivního tréninku a relaxujících psychomotorických cvičení. Plní i společenskou funkci, neboť při něm dochází ke vzájemnému setkávání a interakcím. Hlavní snahou je naučit seniory techniky a strategie vedoucí ke zlepšení zapamatování, tak aby je byli schopni využívat v každodenním životě. Cílem práce práce bylo zjistit efekt kognitivní rehabilitace a subjektivní význam trénování paměti pro obyvatele Domova pro seniory Máj v Českých Budějovicích. Zvolenou metodou při zpracování bakalářské práce je experiment. Pretestem byla zjištěna úroveň kognitivních schopností seniorů na počátku experimentu. Sledovány byly výsledky testů MMSE, krátkodobé paměti, kvality života a každodenních kognitivních potíží. Posttestem byla ověřena úroveň kognitivních schopností na konci experimentálního působení a bylo provedeno porovnání výsledků testů s kontrolní skupinou. Výzkum potvrdil, že kognitivní rehabilitace přispívá ke zvýšení kvality života, ke zlepšení krátkodobé paměti a zmírnění každodenních kognitivních potíží.
|
host ::
RSS.