|
|
Studium polymorfismů luteinizačního hormonu a jeho receptoru ve vztahu k rozvoji ovariálního hyperstimulačního syndromu
Chrudimská, Jana ; Macek, Milan (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS) je iatrogenní komplikací asistované reprodukce (ART), která může ohrozit život pacientky. Je způsobený zvýšenou citlivostí ovariálních receptorů na exogenní gonadotropiny při kontrolované ovariální hyperstimulaci (COH), která je nezbytná pro uvolnění více než jednoho oocytu. Léčba tohoto syndromu je symptomatická, proto je důraz kladen hlavně na prevenci. Cílem současné reprodukční genetiky je najít rizikové markery, pomocí nichž by bylo možné odhadnout citlivost hormonálního receptoru pro luteinizační hormon (LH-R) a receptoru pro folikuly stimulující hormon (FSH-R) ještě před započetím léčby. Individualizací COH by se snížilo riziko nejen OHSS, ale i riziko ukončení COH z důvodu příliš slabé odezvy ovárií. Prozatím jsou ve vztahu k zvýšenému riziku rozvoje OHSS a jeho závažnosti studovány pouze genotypy FSH-R. Cílem dalších studií bude zjistit možný vliv genotypu LH-R a luteinizačního hormonu (LH) na výslednou ovariální odpověď při COH a dalších typech hormonální léčby. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o možné spojitosti polymorfismů LH a LH-R s OHSS v návaznosti na výsledky získané o FSH-R.
|
|
|
Asistovaná reprodukce u psů
Kopecká, Iveta ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Pes patří mezi člověkem největší a nejdéle domestikované šelmy a zaujímá v jeho životě nepostradatelné místo. Pro zachování živočišného druhu je nezbytnou podmínkou jeho schopnost rozmnožovat se. Ke zvýšení úspěšnosti rozmnožování přispívají v posledních desetiletích i metody asistované reprodukce. Mezi nejrozšířenější metody asistované reprodukce u psů patří umělá inseminace. Ta může být prováděna několika způsoby v závislosti na místě deponace semene v pohlavním traktu feny (intravaginální, transcervikální intrauterinní, intratubulární inseminace). Uskutečněna může být za použití nativního, chlazeného či mraženého semene. Způsob provedení inseminace ovlivňuje úspěšnost samotného zabřezávání. Obecně lze říci, že nejúspěšnější bývá provedení intratubulární inseminace čerstvým spermatem. Další metodou je reprodukce za pomoci in vitro oplození oocytu a následného embryotransferu. Úspěšnost této metody je závislá na mnoha faktorech, mezi které patří například způsob odběru pohlavních buněk, způsob jejich uchovávání, složení kultivačních médií, mechanismy regulující jaderné zrání oocytů a jiné. Je zřejmé, že je potřeba dalších výzkumů, které povedou k pochopení molekulárních mechanismů, které řídí zrání oocytů a embryonální vývoj u psů. Poměrně novou metodou reprodukčních biotechnologií je přenos jádra somatické buňky do oocytu zbaveného vlastní genetické informace, tzv. klonování. Tato technologie prozatím nedosahuje významnějších úspěchů. Metody asistované reprodukce u psů ztěžuje celkově fyziologie reprodukčního systému, ale také obtížnější způsob získávání oocytů či embryí a posléze nalezení vhodné příjemkyně. Klíčovým se zdá být nalezení vhodnějšího řešení pro dlouhodobé skladování gamet. Dosažení úspěšného zmrazení spermií a kryokonzervace oocytů by vedlo k většímu využití reprodukčních technologií. Studie zabývající se asistovanou reprodukcí psů přispívají mimo jiné k celkovému pochopení reprodukčních mechanismů. Získané znalosti mohou umožnit zachování cenných psích genotypů in vitro.
|
|
|
Biochemické parametry zony pellucidy prasečích oocytů během folikulogeneze
Vildová, Denisa
Polyspermické oplození je jedním z hlavních problémů při in vitro fertilizaci prasečích oocytů. Zona pellucida je extracelulární matrix, která obklopuje rostoucí savčí oocyty a je zodpovědná za polyspermický blok po oplození. Prasečí zona pellucida je tvořena třemi glykoproteiny označovanými jako ZP2, ZP3 a ZP4. Tato práce se zabývá modifikacemi ZP3 proteinu u oocytů s různou vývojovou kompetencí. Nebyl zjištěn žádný statistický průkazný rozdíl v expresi ZP3 proteinu u oocytů s nižší vývojovou kompetencí (velikost folikulů S), ve srovnání s oocyty s vyšší vývojovou kompetencí (velikost folikulů M). Byl však zjištěn statisticky průkazný rozdíl v acidifikaci ZP3 proteinu nezralých oocytů pocházejících z folikulů o velikosti S, ve srovnání s oocyty pocházejícími z folikulů o velikosti M. Navíc byl pomocí metody Western blot detekován band v oblasti > 50 kDa, který by mohl mít zásadní roli během fertilizace oocytů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy s asistovanou reprodukcí
HEDBÁVNÁ, Kateřina
Těhotenství po asistované reprodukci je v mnoha případech spojeno se zásahy do osobního i rodinného života, s omezením aktivit budoucí matky někdy s nutností hospitalizace. Neplodnost značně ovlivňuje život postižené dvojice může se podílet i na negativních vztazích k rodině a přátelům. To vše působí nepříznivě na psychický stav ženy a též narušuje základní potřeby ženy. Pár by měl vyhledat pomoc pokud žena neotěhotní po jednom roce nechráněného pohlavního styku. Gravidita po in vitro fertilizaci může probíhat zcela bez komplikací, jako těhotenství vzniklé bez asistované reprodukce, ale zároveň má svá rizika a specifika. Rizikové pro matku a plod může být vícečetné těhotenství. Po in vitro fertilizaci je dvakrát vyšší riziko časného potratu. Počet párů, které žádají o umělé oplodnění neustále roste jen v roce 2006 {--} 2007 vzrostl jejich počet o 13 % (24). Úspěšnost léčby neplodnosti se zvyšuje, asistovaná reprodukce je každoročně účinnější. Zdokonalují používané metody, přístroje i laboratorní vybavení a roste účinnost hormonálních přípravků. Léčba metodami asistované reprodukce s sebou nese značnou psychickou zátěž. Proto je často vhodná podpora profesionálního psychologa. Cíl bakalářské práce byl splněn a rovněž hypotéza, která byla stanovená na počátku výzkumu, byla potvrzená výsledky výzkumu, kdy těhotné ženy byly spokojeny s ošetřovatelskou péčí na oddělení rizikového těhotenství v obou nemocnicích. Ženy byly také spokojeny s přístupem i péčí porodních asistentek i lékařů se zachováním intimity, soukromí v obou nemocnicích. Výsledky a teoretická část bakalářské práce budou sloužit jako zdroj informací pro budoucí porodní asistentky a neplodné páry, které mají problém s otěhotněním a chtějí podstoupit některou z metod asistované reprodukce. Bakalářská práce může také sloužit, jako informační brožura pro informovanost veřejnosti a studentů.Podklad pro vyrobení letáků do gynekologické ordinace nebo přednášek.
|
|
|
Psychosociální problematika infertility verbalizovaná pacienty ambulance pro léčbu neplodnosti.
DVOŘÁKOVÁ, Alena
Neplodnost (infertilita) je definována jako neschopnost otěhotnět po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Existuje mnoho příčin neplodnosti, obě pohlaví jsou zastoupena stejně. Neplodnost je dnes pokládána za stresující životní okolnost, která vyvolává sérii psychosociálních reakcí. Ovlivňuje životní pohodu člověka a jeho schopnost normálně komunikovat a jednat. V atmosféře běžného společenského očekávání, že manželskému páru se mají rodit děti, je rodičovství chápáno dokonce jako jakási morální povinnost. Pokud není toto očekávání naplněno, pár se začne odlišovat a pociťovat stigmatizující efekt. Nejčastěji užívanou metodou léčby neplodnosti je in vitro fertilizace (IVF). Metoda spočívá v hormonální stimulaci vaječníků pacientky k vývoji a dozrání většího počtu vajíček. Vajíčka se po dosažení optimálního stupně vývoje získávají z vaječníků transvaginální punkcí a aspirací. Získaná vajíčka se oplodní spermiemi partnera. Po několikadenní kultivaci jsou embrya přenesena do dělohy ženy. Zvolená výzkumná strategie byla kvalitativní. Metodami získání dat byl neřízený rozhovor a pozorování. Sledovaný soubor tvořilo deset párů navštěvujících ambulanci pro léčbu neplodnosti. Tato práce si kladla za cíl zmapovat psychosociální problematiku infertilních párů. Otázky rozhovoru byly zaměřené na partnerské vztahy. Studie zdůrazňuje, že neplodnost je nemoc páru a že pokud se muž aktivně zapojuje do léčby, je to pro posílení vztahu velmi přínosné. Další okruh otázek byl zaměřen na komunikaci pacientů s rodinou a přáteli. Autorka sledovala i obtížnost zkombinování léčby se zaměstnáním. Hlavní důraz výzkumu byl zaměřen na zvládání léčby, na to, co pacientům léčbu usnadňuje a jak jim pracovníci center asistované reprodukce mohou pomoci léčbu lépe zvládat. Studie upozorňuje na nutnost tolerance a empatie personálu vůči pacientům. Dále poukazuje na možnosti optimálnější organizace v centrech a na užití vhodné terminologie. Práce může být využita hlavně pracovníky center asistované reprodukce.
|
|
|
Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti
ZAVADILOVÁ, Zuzana
Lidská neplodnost je podle Světové zdravotnické organizace považována za nemoc. Je definována jako stav, kdy při pravidelném pohlavním styku nedojde v průběhu jednoho roku k otěhotnění. Cílem práce je popsat, jak lidé prožívají po fyzické i psychické stránce situaci diagnostiky a léčby infertility. Dalším cílem práce je, aby tato diplomová práce sloužila jako studijní materiál pro zdravotnické a sociální pracovníky z oblasti reprodukční medicíny a zároveň jako informační materiál pro osoby mající problém s otěhotněním a donošením zdravého dítěte. Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Ve své práci jsem použila metodu CAMI {--} rozhovor pomocí počítače s využitím internetu. Soubor tvoří účastníci diskusního fóra na internetových stránkách www.neplodnost.cz . Soubor jsem kontaktovala dvěma způsoby. První způsob byl, že jsem si založila diskusi na téma Diplomová práce a zde jsem požádala účastníky aby mi pomohli s diplomovou prací na téma Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti. Nastínila jsem co bych ráda od účastníku zjistila a že bych byla moc ráda za jejich ochotu. Druhý způsob byl, že jsem přímo na těchto internetových stránkách oslovila náhodně vybranou osobu a zeptala se jí zda je ochotna mi pomoci s výzkumem do diplomové práce.
|
host ::
RSS.