|
|
Dítě s ADHD očima rodičů
MUNDUCHOVÁ, Pavla
Cílem mé diplomové práce je zmapovat život rodičů dítěte se syndromem ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou). Předkládaná práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá syndromem ADHD, jeho definicí, charakteristikou, příčinami vzniku, diagnostikou, dále jsou zmiňovány související potíže, které se k syndromu ADHD přidružují a jeho výskyt v populaci. Dále se v kapitole Dítě s ADHD zaměřuji na specifika jeho vývoje, je popsán význam a funkce rodiny pro dítě. Důležitou podkapitolou je výchova dítěte s ADHD a vhodné přístupy rodičů. Zabývám se i rodiči dítěte s ADHD a možnými problémy, se kterými se mohou potýkat. Poslední kapitolou je Dítě s ADHD ve škole, kde je popsán význam učitele pro dítě s ADHD, jaké má vztahy rodina a škola a možnosti pomoci a podpory pro rodiče a děti se syndromem ADHD. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, tedy rozhovor. Obsahem praktické části je analyzovat a zpracovat rozhovory s rodiči dětí s ADHD. Rozhovory byly uskutečněny se 4 respondentkami, u jednoho byl přítomen i manžel respondentky. Věk dětí respondentek se pohyboval od 6 do 12 let, 3 chlapci a 1 dívka. Přímou transkripcí byly rozhovory doslovně přepsány do písemné formy a následně byly rozhovory v písemné podobě zpracovány technikou otevřeného kódování s následným vyložením karet. Respondentky popsaly podobné charakteristické znaky svých dětí s ADHD jako je hyperaktivita, nepozornost, impulzivnost a vzteklost. Také se shodly na tom, že ADHD jejich dítěte negativně ovlivnilo jejich vztah s partnerem.
|
|
| |
|
|
Integrace dětí s ADHD do vzdělávacího procesu
Orišová, Jitka ; Cintlová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje především možnostem vzdělávání dětí s AD(H)D v českém školském systému. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je věnována základním informacím o AD(H)D. Obsahuje, kromě jiného, údaje o výskytu, příčinách, možnostech léčby či způsobech stanovení diagnózy. Praktická část je sestavena na základě osobních zkušeností s dětmi trpícími touto poruchou. Jejím hlavním úkolem je na základě sestavených kazuistik a pozorování, zmapovat chování dětí ve školním prostředí a možnosti jejich vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Srovnání dimenze introverze versus extraverze v Eysenckově testu s disociální poruchou osobnosti
Balková, Barbora ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cílem práce bylo ověření Eysenckovy hypotézy, podle níž jsou psychopati extravertnější než běžná populace. Autorka dospěla k závěru, že Eysenck psychopatii pojímal jako koncept podobný disociální poruše osobnosti. Z těchto důvodů považovala za přijatelné hypotézu otestovat na osobách s touto diagnózou. Pro testování hypotézy zvolila test Eysenck personality questionnaire (EPQ-R) a dotazník 4Elements, jenž jí umožnil testovat hypotézu s ohledem na odlišné aspekty dimenze extraverze. Výzkum potvrdil, že osoby s diagnózou disociální poruchy osobnosti dosahují na škále extraverze měřené EPQ-R vyšších hodnot než jsou průměrné hodnoty extraverze u běžné populace. Byla nalezena také signifikantní pozitivní korelace mezi škálou extraverze EPQ-R a faktorem oheň měřeným testem 4Elements; avšak nikoliv mezi extraverzí a faktorem vzduch. Na základě těchto výsledků autorka předpokládá, že osoby s disociální poruchou osobnosti jsou extravertnější než běžná populace, ale především na základě vyššího skórování v položkách sledujících impulzivitu, energičnost a dominanci.
|
|
|
Nehodovost mladých řidičů
Hillebrant, Michael ; Bradáč, Albert (oponent) ; Schmeidler, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá nehodovostí mladých řidičů v České republice. V úvodní části se práce zabývá teorií, ve které popisuje mladé řidiče z hlediska jejich psychologických vlastností. Zkoumá také jednotlivé konkrétní nehody z pohledu expertního inženýrství. Dále rozebírá statistiku nehodovosti na území České republiky za posledních devět let. V závěrečné části práce doporučuje opatření pro praxi.
|
|
|
Rodina a dítě se syndromem hyperaktivity s poruchou pozornosti
KOKEŠOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce s názvem Rodina a dítě se syndromem hyperaktivity s poruchou pozornosti (dále jen dítě s ADHD - Attention Deficit Hyperactivity Disorders) se zabývá problémy rodin, které vychovávají, pečují a starají se o dítě s ADHD. Cílem práce je zmapovat život rodiny s dítětem se syndrom ADHD. Dále popsat, jak rodina vnímá chování okolí k ní samé, jak dítě se syndromem ADHD zasahuje do života jeho sourozenců a sociálního fungování celé rodiny. V diplomové práci byla stanovena jedna otázka, a to "Jaký je život rodiny s dítětem s ADHD". Teoretická část práce popisuje syndrom ADHD, jak je možné ovlivnit projevy ADHD a jaké jsou současné léčebné přístupy u dětí i dospělých. Dále se teoretická část zabývá možností vzdělávání dětí s ADHD, rodinnými vztahy a možnými společensky nebezpečnými jevy u dětí i u dospělých ovlivněných syndromem ADHD. Pro empirickou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, technikou polostrukturovaného rozhovoru o 26 otázkách, s matkami 7 dětí, které trpí syndromem ADHD. Otázky se týkaly sociálního fungování rodiny a rodinného života. Z výsledků vyplynulo, že rodinný život, kde je dítě s ADHD, je tímto syndromem velmi ovlivněn. Děti se syndromem potřebují větší péči než ostatní děti v rodině, což způsobuje neklid a nevyrovnaný vztah mezi sourozenci. Děti se syndromem nedosahují výsledků, které by odpovídaly jejich inteligenci, zaostávají za svými možnostmi. U starších dětí byly zjištěny i společensky nebezpečné jevy, jako je závislost na tabákových výrobcích či užíváním drog. I pohled okolí na rodinu je často negativní. Práce může být přínosem pro rodiče dětí se syndromem ADHD, kteří mají možnost porovnat své pocity s pocity a zkušenostmi ostatních rodičů mající takto postižené dítě.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u dětí s ADHD
TOPINKOVÁ, Alena
Má bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje grafomotoriky u dětí se syndromem ADHD. Teoretická část vymezuje charakteristiku syndromu ADHD a správné zásady práce s dětmi s ADHD. Dále se zabývá samotným rozvojem grafomotoriky. Praktická část obsahuje můj vlastní program na rozvoj grafomotoriky, jehož součástí jsou vlastní grafomotorické listy. Program byl odzkoušen v praxi a byl doplněn o vlastní reflexi.
|
|
|
Díte se syndromem ADHD v mateřské škole
Palavská, Kristýna ; Počtová, Lenka (vedoucí práce) ; Stolařová, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Dítě se syndromem ADHD v mateřské škole" se zaměřuje na zmapování problematiky výchovy a vzdělávání dětí se syndromem ADHD v prostředí mateřské školy, které má přispět k prohloubení poznatků o syndromu ADHD, k pochopení jejich životní situace a dále k popisu možností systematické práce s těmito dětmi v mateřské škole, což by mělo za následek zmírnění projevů syndromu ADHD.
|
|
|
Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou na 1. stupni základní školy
Otipková, Zuzana ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název práce: Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyper- aktivitou (ADHD). Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit úroveň jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků s diagnózou ADHD na školách pro tyto žáky určených a porovnat ji s úrovní jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků bez této diagnózy na běžné základní škole. Dílčím cílem práce bylo zjistit úroveň hrubé motoriky dolních končetin a lateralitu párových orgánů (ruka - noha) u výše zmíněných skupin žáků. Metody: Pro zjištění úrovně jemné a hrubé motoriky horních končetin, hrubé motoriky dolních končetin, laterality horních a dolních končetin u žáků s a bez poruchy ADHD ve věku 9 - 11 let byly použity tyto druhy testů: "Spirála", "Tečkovací test", "Korálky" (úroveň jemné motoriky horních končetin); "Krabička", "Malý talířový tapping", "Velký talířový tapping" (úroveň hrubé motoriky horních končetin); "Tapping dolní končetinou" (úroveň hrubé motoriky dolních končetin); "Vyťukávání rytmu" (lateralita dolních končetin); "Zvoneček" a "Sirky" (lateralita horních končetin). Výsledky: Úroveň jemné motoriky dominantní ruky byla u žáků s diagnózou ADHD nižší než u žáků bez této poruchy (0,38 ≤ d ≤ 0,79). S výjimkou testu "Spirála" porucha ADHD negativně ovlivňovala jemnou motoriku dominantní ruky více (0,74 ≤ d ≤ 0,79) než...
|
host ::
RSS.