|
|
Venkov v oficiální próze 70. a 80. let
Soukupová, Veronika ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Venkovská tematika v literatuře nabyla v době normalizace opět na oblibě. Mnohé prózy zachycovaly odchod hrdiny z města na venkov a jeho nový začátek v neznámém prostředí. Diplomová práce se právě na takováto díla ze sedmdesátých a osmdesátých let zaměřuje. Čtyři podoby oficiálně vydávané venkovské prózy s rysy úniku (Jan Otčenášek, Bohumil Říha, Jiří Medek, Jan Kostrhun) porovnává s příklady prózy samizdatové či exilové (Mojmír Klánský, Milan Kundera) a na základě intertextové a tematicko-kompoziční analýzy hledá rysy utvářející podobu této "únikové" literatury. Využívá přitom poetiku prostoru a koncept venkova jako idyly.
|
|
| |
|
|
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
|
|
|
Média jako zprostředkovatel národního sebevědomí: analýza vítězství československých hokejistů na mistrovství světa 1947
Mareš, Michael ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Média jako zprostředkovatel národního sebevědomí: analýza vítězství československých hokejistů na mistrovství světa 1947" se věnuje reflekci významné sportovní události v médiích a předpokládaným dopadům na publikum. Cílem této diplomové práce je popsat vztah mezi mediálními obsahy a národním sebevědomím a posoudit, jak média referovala o úspěchu československých hokejistů na mistrovství světa 1947. Na základě odborné literatury a předložených teoretických konceptů jsem stanovil hypotézu, že média se po 2. světové válce aktivně podílela na formování národního sebevědomí a posilování národní identity. Druhou hypotézu jsem zformuloval okolo konceptu eskapické funkce médií a tvrzení, že mediální obsahy referující o mistrovství světa vedly k aktivní odezvě u čtenářů. K tomuto účelu jsem srovnávací studii podrobil tři vybrané deníkové tituly: Lidovou demokracii, Rudé Právo a deník Práce. Předtím, než jsem začal tyto tituly analyzovat, zasadil jsem dobu konání mistrovství světa do historického kontextu s politickými i mediálními souvislostmi. Samotná analýza obsahů z vybraného období probíhala na základě bohatého teoretického rámce, v němž jsem popsal způsoby, jakými média působí na publikum, i důvody, proč publikum média užívá. Na závěr této diplomové práce předkládám konkrétní poznatky...
|
|
| |
|
|
ANALÝZA SOUČASNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PODLE GILLESE LIPOVETSKÉHO A MICHELA MAFFESOLIHO: KOMPARACE A KONFRONTACE VYBRANÝCH TÉMAT, PROBLÉMŮ A KONTROVERZÍ
VOLEK, Jan
Práce analyzuje a srovnává přístupy dvou autorů zabývajících se jevy v soudobé společnosti. Soustřeďuje se převážně na témata životního stylu a hodnot. Klade si otázky týkající se socializace a individualizace společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jde o seznámení se základními termíny (postmoderna, životní styl, hodnoty) a jejich vymezení. Druhá část práce je věnována koncepci Gillese Lipovetského. Třetí část se zaměřuje na koncepci Michela Maffesoliho. Ve čtvrté části jde pak o komparaci těchto dvou myšlenkových konceptů, kdy se práce soustředí především na vysledování argumentačních střetů a třecích ploch. Na základě této komparace vyvstávají otázky a myšlenky, které jsou v závěrečné části práce prezentovány.
|
host ::
RSS.