|
|
Možnosti ochrany ex situ vzácných a ohrožených druhů rostlin
Vítová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci jsou přiblíženy možnosti, význam a možné problémy ex situ ochrany pro budoucí zachování biodiverzity rostlin na Zemi. V úvodní části práce jsou přiblíženy jednotlivé procesy a programy ex situ ochrany. Zároveň jsou poskytnuty informace o mezinárodní spolupráci v oblasti semenných bank a botanických zahrad, které svou činností a vzájemnou spoluprací vytváří záchranné programy pro zajištění co nejvíce vzorků rostlinného materiálu pro případné budoucí použití. V práci jsou zmiňovány i mezinárodní databáze rostlin, jež širší veřejnosti poskytují přesné a podrobné informace o uchovávaném materiálu vzácných a ohrožených druhů rostlin. Dále jsou v práci zmapovány v současné době známé problémy ex situ ochrany s jejich dopady na sběrový a uskladněný materiál. Klíčová slova Ochrana ex situ, ohrožené rostliny, Ministerstvo životního prostředí, databáze, dormance semen, inbreeding, outbreední deprese, kultivace, semenné banky, botanické zahrady, tkáňové kultury, in vitro, genetický drift, mutace, hybridizace, ochrana volně žijících živočichů, ohrožené druhy
|
|
|
Historický vývoj a vegetační změny nivy dolního úseku řeky Labe
ROTTENBORN, Jan
Práce je rozdělena na dvě hlavní části teoretickou a výzkumnou. V teoretické části rozebírá východiska pro studovanou problematiku. Především definuje říční nivu a širší prostor řeky a předkládá vývoj poznání procesů, kterou označujeme jako vývoj a dynamiku vegetace. Od teorií rostlinné sukcese po vegetační sukcesi s ohledem na výrazně disturbované prostředí. A také ukazuje, jak se jednostranný pohled na vliv řeky na vegetaci s poznáním měnil až po biogemorfní přístup, kdy všechny popisované složky jsou ve vzájemném vztahu. Dnes už nikoho nepřekvapí, že vegetace ovlivňuje i geomorfní procesy erozi, transport i sedimentaci, ale i tento pohled na problematiku prošel svým vývojem. V další části práce představuje sledované území a charakterizuje přírodní poměry, jako jsou geomorfologie, geologie, hydrologie a vybrané ekologické charakteristiky (potenciální vegetace, klima, fytocelonologie a fytogeografie). Také shrnuje veškerá dostupná botanická data území a seznamuje s historií a současností botanického výzkumu. V poslední teoretické části práce předkládá známé změny, ke kterým v říční nivě v poslední době (řádově století) došlo. Především se jedná o změny v režimu řeky projevující se změněnou oscilaci vodní hladiny, úpravy říčního koryta a nivy jako takové, znečištění a eutrofizace řeky, změnu druhové garnitury (vstup neofytů a rostlinné invaze) a změnu managementu nivy. Část výzkumná je členěna na čtyři oddíly, které odpovídají publikovaným nebo v brzké době publikovaným článkům. První shromažďuje veškerá dostupná data o historickém druhovém složení, porovnává je současným stavem a snaží se je dát do souvislosti se změnami, ke kterým v nivě došlo a dochází. Druhá (z mého pohledu klíčová) vychází z dlouhodobého sběru dat na trvalých monitorovacích plochách. Obrovské množství nashromážděných snímků (více než 700) obsahuje velké množství informací o aktuálním složení vegetace a umožňuje tak porovnávat meziroční změny, dávat je do souvislosti se změnami sledovaných abiotickými faktorů a odhalovat zákonitosti procesů, ke kterým na štěrkopískových dnech dochází. Třetí část se zabývá druhem Corrigiola litoralis drobnokvětem pobřežním, který, jak bylo již řečeno v úvodu, je druhem kriticky ohroženým a zároveň velmi charakteristickým pro zkoumaná společenstva. Tato část se pokouší pokud možno v co nejucelenější formě představit druh, jeho biologii, změny jeho populace a identifikovat možná ohrožení, ale také příležitosti. Čtvrtá, závěrečná část, se snaží ukázat jiné možnosti zkoumaní vegetačních změn. Využívá prostředků geografických informačních systémů. Představuje ukázky toho, jak se za relativně krátkou dobu říční tok v "málo regulované" části změnil a jak na to reaguje vegetace. Využívá jak historické mapové podklady, tak novodobé letecké měřičské snímky upravené na ortofota.
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Rozšíření, ekologie a ochrana kriticky ohroženého modráska hořcového (Phengaris alcon f. alcon) na území ČR
Kupková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Stav populací mnoha druhů hmyzu je v ČR naprosto kritický, jiné druhy už vyhynuly. Mezi druhy balancující na hranici přežití patří i myrmekofilní modrásek hořcový (Phengaris alcon), především jeho ekologická forma (P. alcon f. alcon) vázaná svým vývojem na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe). Obecným cílem mé práce bylo zhodnotit současné rozšíření modráska hořcového (P. alcon f. alcon) na našem území, odhadnout velikost zbylých populací a vytvořit praktický akční plán pro záchranu druhu na území ČR. Analýza nálezových databází ukázala, že druh u nás teoreticky přežívá na 11 lokalitách. Terénní průzkum v r. 2016 ovšem odhalil, že na dalších pěti lokalitách druh v nedávné minulosti vyhynul. Zbylých 6 lokalit je soustředěno do JZ Čech na celkem 20 ha. Na 2 lokalitách je populace navíc blízko vymření. Příčinou lokálních extinkcí bylo vymizení živné rostliny. Hlavním faktorem ovlivňujícím velikost populace modráska na posledních lokalitách se ukázala být početnost živné rostliny a vitalita jedinců hořce (počet lodyh, výška). Součástí mojí práce byl i pokus o repatriaci modráska na lokalitu se vzmáhající se populací živné rostliny. Samotnému přenosu předcházely pečlivé přípravy spočívající ve stanovení početnosti hořce na obou lokalitách, odhadu velikosti populace modráska v donorské populaci i...
|
|
| |
|
|
Zpráva o stavu populací mníka jednovousého v nádržích Karhov, Lučina, Nýrsko a rybnících Zhejral a Obecník v roce 2016
Blabolil, Petr ; Jůza, Tomáš ; Matěna, Josef ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Říha, Milan ; Vejřík, Lukáš
Cílem studie bylo provedení sledování populace mníka jednovousého ve čtyřech nádržích a rybníce do nichž byli dříve vysazeni. Sledování bylo uskutečněno během jarního období roku 2016 a v případě nádrže Nýrsko i v období zimním a letním. K detekci mníka jednovousého byly využity především šetrné metody (pasti dvou typů, vizuální průzkum potápěči, elektrolov, hydroakustický průzkum), metoda simulující rybářský tlak (šňůry) a doplňkově vlečná síť. Úkolem studie bylo vytvoření a ověření monitorovacího schématu a v případě úlovku mníka i popsat stav jeho populace.
|
|
|
Analýza životaschopnosti ohrožených druhů zvířat v České republice
Šťastná, Andrea ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Bašta, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou životaschopnosti vybraných ohrožených druhů zvířat v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, kterým předchází definice analýzy životaschopnosti populace a obecný popis ochrany druhů. První část obsahuje stochastický model, který simuluje možné scénáře vývoje velikosti populace rysa ostrovida na území České republiky. Pro tvorbu tohoto modelu byl využit software Vortex. Druhá část je zaměřena na analýzu časových řad populací koroptve polní a ledňáčka říčního, kde byla data získána z České společnosti ornitologické. Tato analýza se snaží identifikovat vlivy, které mohou ovlivňovat životaschopnost obou druhů.
|
|
|
Diverzita a taxonomie rodu Steccherinum v České republice
Geigerová, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Borovička, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá výskytem a taxonomií rodu Steccherinum na území České republiky. Zástupci rodu Steccherinum jsou kornatcovité houby z čeledi Meruliaceae vyznačující se ostnitým hymenoforem, malými sporami a inkrustovanými pseudocystidami. Na základě revize herbářových položek a studia vlastních sběrů bylo na území České republiky potvrzeno alespoň 9 druhů tohoto rodu. V rámci této práce byla provedena analýza úseků ITS a LSU nrDNA, která posloužila k vytvoření fylogenetických stromů ukazujících příbuzenské vztahy rodu Steccherinum i rodů blízce příbuzných. U druhu S. ochraceum s. l. byly měřeny vybrané znaky (počet ostnů, jejich délka, velikost spor a velikost pseudocystid) a následně pozorována jejich morfologická variabilita u jednotlivých plodnic a v závislosti na podmínkách prostředí (substrátu a nadmořské výšce). Morfologie některých jedinců byla následně srovnána i s molekulárními daty. V rámci S. ochraceum s. l. byly definovány dva clady, přičemž rozdíly mezi nimi je pravděpodobně možné přičíst vnitrodruhové variabilitě. Na základě fylogenetické analýzy se nepodařilo separovat druh S. rhois jako samostatný. Z výsledků nevyplývá závislost morfologie plodnic na podmínkách prostředí. Součástí práce jsou mapy výskytu jednotlivých druhů rodu Steccherinum na území České republiky.
|
|
|
Human preference to animal species and its impact on species conservation
Marešová, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá lidskými estetickými preferencemi živočišných druhů, a to i z pohledu antropologického a ochrany přírody. Přestože v poslední době vznikly práce dokládající fakt, že lidé mnohem ochotněji podporují ochranu druhů, které se jim líbí, byly estetické preference živočišných druhů dosud velmi málo studovány. Chyběly především kvantitativní analýzy na jemnější taxonomické škále. Tak vznikla myšlenka otestovat lidské preference hadů (později také napříč hlavními skupinami obratlovců) a pokusit se změřenou preferencí vysvětlit ochranářské úsilí reprezentované chovy celosvětové sítě zoologických zahrad. Ukázalo se, že faktory spojené s atraktivitou zvířete, tedy změřená preference a velikost těla, určují velikost populace druhu v zoologických zahradách, a to u savců, ptáků i plazů. Naopak zařazení do seznamu IUCN nemá na chovanost daného druhu vliv. Abychom zjistili, zda se naměřené hodnoty vztahují pouze na testovanou populaci českých studentů, či je možno o nich skutečně uvažovat jako o obecně platných lidských preferencích, provedli jsme stejný test s hroznýšovitými hady v osmi kulturách na pěti kontinentech. Z mezikulturních studií zvířecí estetiky zatím vyplynuly především mezikulturní rozdíly, například se ukázalo, že terminologie, která je v dané kultuře věnovaná...
|
|
| |
host ::
RSS.