|
|
Discursive construction of a new identity of the regenerated urban space: the case of waterfront in Bratislava
Juhász, Matej ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Šuška, Pavel (oponent)
Nábřeží v post-socialistických městech se pod vlivem post-socialistických transformací stali územími konfliktů, které jsou plné kontradikčných tlaků založených na rozdílných aktérech a jejich pohledech. Diplomová práce se zabývá plány a projekty regenerace nábřeží v Bratislavě a to zejména z pohledu diskurzívnych praktik a reprezentací investorů, developerů, městské správy a občanů. Práce zároveň zkoumá roli zainteresovaných aktérů při formování nových identit regenerovaných míst prostřednictvím rozdílných reprezentací. Zaměřuje se na proces, kterým dochází k tvorbě nových identit v plánech a projektech obnovy nábřeží. Práce využívá interpretační analýzu segmentů textu. Zkoumá tak proces diskurzivní konstrukce místa prostřednictvím rozmanitých diskurzívnych praktik a nabízí náhled do zákulisních vztahů aktérů. Klíčová slova: diskurs, reprezentace, identita, Bratislava, nábřeží, regenerace
|
|
|
Michel Foucault: pojem ekonomie v díle Slova a věci
Mareš, Richard ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce interpretuje vývoj Foucaultova myšlení a v rámci konkrétního díla Slova a věci podrobuje kritické reflexi pojem ekonomie a definuje strukturu a dynamiku, na nichž je pojem vystavěn. V práci postupuji od abstraktní problematiky Foucaultova myšlení ke konkrétním teoriím vztahujícím se k tématu. První část práce je zaměřena na změny a stěžejní zlomy napříč autorovým myšlením a dílem jako takovým a tvoří základ pro komparaci díla Slova a věci s širším pohledem na Foucaultovo myšlení. Následně navazuji východisky ekonomické teorie v díle Slova a věci. Definuji termíny, jako jsou teorie peněz, teorie hodnoty, analýza bohatství a další, které mají přímou vazbu na ekonomickou problematiku. Zaměřuji se na autory ekonomických teorií, kteří ovlivňovali Foucaultovo myšlení nebo se i přímo dotýkají samotného výkladu, mezi něž se řadí např. Adam Smith, David Ricardo či Karl Marx. V závěrečné části práce komparuji Foucaultovy myšlenky a závěry s filosofií Louise Althussera v díle Číst kapitál, které vychází z teorií Karla Marxe. Zaměřuji se především na výklad moderní epistémé, která je ve Slovech a věcech přímo spjata s pojmem ekonomie. Představuji společné a rozdílné rysy Althusserova a Foucaultova myšlení a předkládám vlastní interpretaci pojmu moderní ekonomie, která z této komparace vyplývá.
|
|
|
Pojem "diskurz" ve Foucaultově díle
Vácha, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Pojem 'diskurs' ve Foucaultově díle" je vypracování základních otázek spojených s Foucaultovou teorií diskursu. Táže se, zda projekt není sebe- vyvracející a jaké jsou hlavní cíle projektu. Analýza textu R.Rortyho "Foucault and epistemology" uvádí tázání po vztahu mezi klasickou epistemologickou tradicí a Foucaultovou archeologií. Pro vypracování této otázky práce analyzuje Foucaultův text nazvaný "Řád diskurzu", a především Foucaultovu Archeologii vědění. Závěrem je, že Foucaultova teorie ve svých základech umožňuje užívat pojmu "diskurs" v natolik širokém smyslu, že Foucault může pojmu využít pro založení úzkého propojení epistemologie a politické filosofie.
|
|
| |
|
|
Vývoj odborného a veřejněpolitického diskursu ve vybraných dokumentech protidrogové politiky ČR
Chmelová, Eliška ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
Práce se zabývá vývojem určitých částí diskursu mezi tvůrci veřejněpolitických a odborných dokumentů protidrogové politiky mezi lety 1993 a 2010. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Jaký panuje diskurs mezi tvůrci těchto dokumentů? V práci se snažím zjistit, jestli se tento diskurs v průběhu let měnil a jak. Analyzuji vybrané dokumenty, které jsou klíčové pro tvorbu protidrogové politiky. Ta od svých počátků do současnosti prodělala určitý vývoj. Práce zkoumá, jak se vyvíjelo pojmenování problému, pojmenování samotných uživatelů a přístupy k navrhovanému řešení. Obsahová analýza, která je zaměřená na skryté významy v použitém jazyce, odkrývá postoje a pohledy tvůrců na drogovou problematiku. Práce popisuje vývoj protidrogové politiky v České republice v daném období a v tomto kontextu pojmenovává hodnotové směřování klíčových dokumentů protidrogové politiky. Jako teoretický rámec jsem pro svou práci zvolila teorii diskursu, která předpokládá, že způsob, jakým se autoři textů vyjadřují o drogové problematice, má vliv na situaci samotných uživatelů.
|
|
|
Domácí porody v kontextu českého zdravotnictví
Cuřínová, Veronika Mariana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá rámováním domácích porodů v České republice, konkrétně je zaměřena na interpretaci domácích porodů v masových a alternativních médiích. Cílem práce bylo zjistit, jaký diskurs ve veřejné debatě o domácích porodech dominuje, s jakým přístupem k porodu se střetává a jestli se tato interpretace shoduje se "skutečnou" praxí domácích porodů. Diskursy jsem rozkryla pomocí diskursivní analýzy a k prozkoumání průběhu, rizik a zkušeností rodiček z domácího porodu (pro srovnání i nemocničního porodu) jsem využila metodu hloubkového rozhovoru. Dalším cílem bylo provést reflexi jednání aktérů v médiích. Teoretickými východisky práce jsou teorie framingu čili rámování veřejně-politického problému a koncept lidských práv. Analyzovaný materiál představují články z českých médií v období 2014-17 a výpovědi dotázaných rodiček.
|
|
|
Multilateralismus v diskurzu: USA, EU a Japonsko
Kolmaš, Michal ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Beneš, Vít (oponent)
Cílem disertační práce "Multilateralismus v diskursu: USA, EU a Japonsko" je poukázat na rozdílná vnímání základních politických konceptů v různých intelektuálních tradicích. Vychází z předpokladu, že kulturní, intelektuální a jazykový kontext je nedílnou součástí naší percepce reality a termínů, jimiž tuto realitu popisujeme. Pro interpretaci těchto kulturních rozdílů si práce vybrala tři aktéry s rozdílnou historickou, kulturní a jazykovou tradicí a v jejich diskursech vyhledala interpretace základního konceptu mezinárodních vztahů - multilateralismu. Percepci multilateralismu v diskursech spojila s vlastní teoretickou typologií výběru multilateralismu nad jinou formou spolupráce, která definovala tři ideální typy multilateralismu - instrumentální, morální a sociální. Tuto typologii potom poměřila s interpretací multilateralismu v dvou případových studiích - válce s terorismem a ratifikaci Kjótského Protokolu a zjistila, že jakkoliv existuje jedna stálá definice konceptu multilateralismu, jednotlivé preference států na jeho význam, hodnotu a motivaci se významně různí. Spojené státy preferují instrumentální logiku multilateralismu, Evropská unie morální a Japonsko osciluje na hraně instrumentální a sociální v závislosti na sféře politiky. Práce tím poukázala jak na nutnost přihlížení ke kontextu tvorby...
|
|
|
Strukturalismus a pojem diskursu u Paula Ricoeura
Skoumal, Petr ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na strukturalismus a pojem diskursu v díle francouzského filosofa Paula Ricoeura. Cílem práce je ukázat Ricoeurovu snahu o propojení strukturalismu a hermeneutiky a následně vyložit, jakým způsobem toto propojení funguje jako obecné paradigma humanitních věd. Výchozím bodem je Ricoeurova revize Saussurova strukturálního přístupu, rozlišujícího jazykový systém (langue) a mluvu (parole), a následné zakotvení pojmu diskursu. Dále výklad postupuje k úzce související problematice textu. Ricoeur totiž nepoužívá termín diskurs pouze pro mluvený jazyk, ale také pro psané jazykové útvary (texty), čímž implementuje pojem diskursu do hermeneutického přístupu. Jeho propojení se strukturalismem je pak možné provést prostřednictvím kruhové dialektiky vysvětlování a rozumění, v níž se strukturalismus ukáže jako nezbytný prostředek hermeneutického poznání. Ricoeurovo hermeneutické myšlení je dále charakterizováno tzv. pohybem od textu k jednání, mezi nimiž, respektive mezi způsoby jejich interpretace Ricoeur nachází jisté paralely. Tím se dostává od hermeneutiky textu k hermeneutice jednání. Své závěry potom předkládá jako obecné paradigma humanitních věd. Přisuzuje jim tak hermeneutickou povahu. Hluboké hermeneutické porozumění je však podle Ricoeura nedosažitelné bez...
|
|
|
Za vším hledej Rusy: Kritické zkoumání diskurzu "ruských dezinformačních kampaní" v České republice
Čech, Adam ; Rychnovská, Dagmar (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
k diplomové práci ‚ZA VŠÍM HLEDEJ RUSY: Kritické zkoumání diskursu "ruských dezinformačních kampaní" v České republice'. Autor: Bc. Adam Čech Vedoucí práce: Dagmar Rychnovská, M.A., LL.M., Ph.D. Studijní program: Mezinárodní vztahy Rok obhajoby: 2019 Studie se zabývá nastolením diskursu ohrožení ruskými dezinformačními kampaněmi, který v letech 2014-2018 vznikal a působil v České republice. Práce za použití metody "malé diskursivní analýzy" zkoumá původ a vlivy na podobu představ o povahu údajné ruské hrozby v mediálním prostoru. Následně diskurs podrobuje kritice, a zabývá se tím, zda chápání ruské hybridní hrozby, zejména na poli dezinformací, je legitimní a založené na faktech a správné interpretaci, či zda nedochází ke klamům, vytváření mýtů, logických zkratek, misinformací (a případně dezinformací) ze strany tvůrců a aktivních účastníků diskursu. Zároveň předkládá doporučení k "narovnání" diskursu o tomto důležitém tématu. Následně se práce zaměřuje na analýzu průběhu samotného nastolování tématu z pohledu sekuritizační teorie. Identifikuje hlavní sekuritizační aktéry, formulaci hrozby, referenční objekty, sekuritizační tahy, a vyhodnocuje, zda se jedná o sekuritizaci dle kritérií podle kodaňské školy. Pro nezbytný kontext vzniku diskursu je zároveň jedna z kapitol věnována historickému vývoji...
|
|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
host ::
RSS.