|
|
Kriminalita v ČR
Doležalová, Barbora ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Palanská, Tereza (oponent)
Tato práce analyzuje faktory, ovlivňující kriminalitu v České republice. Kriminalita je součástí naší společnosti již od nepaměti a její důsledky neovlivňují jen oběti, ale také celkovou ekonomiku. Hlavním přínosem této práce je ekonometrická analýza nejnovějších panelových dat z období 2010-2017 na úrovni okresů České republiky, pomocí níž jsme identifikovali faktory a jejich vliv na kriminalitu. Pro přesnější výsledky se v této práci analyzovaly faktory, ovlivňující i jednotlivé trestné činy - loupež, vloupání, znásilnění a vraždu. Analýzou jsme zjistili, že nezaměstnanost má významný vliv na kriminalitu, ale vztah těchto proměnných je negativní. Tento výsledek může být způsoben tím, že se zvýšenou zaměstnaností si lidé více hlídají své věci a pro zločince je těžší páchat trestnou činnost. Pozitivní a významný vztah byl pak zjištěn mezi nezaměstnaností a loupeží. Dále bylo zjištěno, že procentuální zastoupení cizinců v populaci má vliv na loupež a znásilnění, a proto by bylo dobré se soustředit na začlenění cizinců do naší společnosti. Taktéž bylo zjištěno, že nerovnost příjmů má významný pozitivní vztah na znásilnění a pravděpodobnost objasnění kriminality odrazuje zločince od páchání kriminality.
|
|
|
The change of normative perception and thinking about the Nuclear Sharing within NATO
Kořínek, David ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
Primárním cílem této práce je analyzovat vývoj normativního vnímání a uvažování o jaderných zbraních a jejich sdílení v rámci NATO. V samotném centru zájmu této práce leží koncept sdílení jaderných zbraní Severoatlantické aliance, který však nemůže být zkoumán bez obdobné analýzy zaměřené na vnímání a uvažování o jaderných zbraních samotných. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola vysvětluje historickou pozici jaderných zbraní v rámci struktur NATO a minulost konceptu jejich sdílení ve vztahu ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Taktéž představuje základní teoretickou debatu a definici konceptu. Kapitola dvě pak vysvětluje metodologický rámec práce, popisuje set analyzovaných dokument a pravidla pro jejich kódování. Pro účely této práce jsem se rozhodl použít software pro obsahovou analýzu NVivo 12. Poté následuje kapitola tři, která vizualizuje a vysvětluje výsledky obsahové analýzy zpracované na základě schématu popsaného v kapitole dvě.
|
|
| |
|
|
Proč státy vyrábí jaderné zbraně? Aplikace Saganova teoretického konceptu na případ Státu Izrael
Čermáková, Kamila ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Rigorózní práce se podrobně zabývá historickým vývojem jaderného programu Státu Izrael od roku 1948 do současnosti a zkoumá motivy, které vedly k rozhodnutí jaderné zbraně získat či jejich arzenál rozvíjet. Nalezené motivy jsou srovnány s teorií Scotta Sagana, který navrhl tři modely ke klasifikaci motivů pro zisk jaderných zbraní. Bezpečnostní model vychází z vlivu jaderných zbraní na posílení bezpečnosti státu, vnitropolitický model vidí jaderné zbraně jako nástroj pro politické zisky a normativní model zdůrazňuje jejich symbolickou hodnotu. V práci vycházím z teze, že mohou být nalezeny i jiné motivy, než které odpovídají modelům Scotta Sagana, či motivy ze dvou nebo více modelů, což by pro platnost Saganovy teorie představovalo výzvu, na jejímž základě by bylo možné navrhnout podněty pro další výzkum. Pro identifikaci nezávislých proměnných, neboli motivů pro izraelský jaderný program, je použita metoda rozbor procesu (process tracing), v jejímž rámci definuji kritické momenty vývoje programu, ze kterých motivy pro zisk jaderných zbraní vychází. V práci se zabývám i izraelskou politikou strategické neurčitosti spočívající v naprosté mlčenlivosti oficiálních zdrojů ohledně jaderného programu, která umožnila zmírnit negativní následky nuklearizace Blízkého východu.
|
|
|
Proč státy vyrábí jaderné zbraně? Aplikace Saganova teoretického konceptu na případ Státu Izrael
Čermáková, Kamila ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se podrobně zabývá historickým vývojem jaderného programu Státu Izrael od roku 1948 do současnosti a zkoumá motivy, které vedly k rozhodnutí jaderné zbraně získat či jejich arzenál rozvíjet. Nalezené motivy jsou srovnány s teorií Scotta Sagana, který navrhl tři modely ke klasifikaci motivů pro zisk jaderných zbraní. Bezpečnostní model vychází z vlivu jaderných zbraní na posílení bezpečnosti státu, vnitropolitický model vidí jaderné zbraně jako nástroj pro politické zisky a normativní model zdůrazňuje jejich symbolickou hodnotu. V práci vycházím z teze, že mohou být nalezeny i jiné motivy, než které odpovídají modelům Scotta Sagana, či motivy ze dvou nebo více modelů, což by pro platnost Saganovy teorie představovalo výzvu, na jejímž základě by bylo možné navrhnout podněty pro další výzkum. Pro identifikaci nezávislých proměnných, neboli motivů pro izraelský jaderný program, je použita metoda rozbor procesu (process tracing), v jejímž rámci definuji kritické momenty vývoje programu, ze kterých motivy pro zisk jaderných zbraní vychází. V práci se zabývám i izraelskou politikou strategické neurčitosti spočívající v naprosté mlčenlivosti oficiálních zdrojů ohledně jaderného programu, která umožnila zmírnit negativní následky nuklearizace Blízkého východu.
|
|
| |
|
|
Rakety a radary jako bezpečnostní dilema: případ třetího pilíře americké protiraketové obrany ve střední Evropě
Kantor, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce)
Rigorózní práce se zabývá někdejším plánem Bushovy administrativy na vybudování tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany v Polsku a v ČR. Na tomto tématu je demonstrována hodnota několika stěžejních konceptů (neo)realistické teorie mezinárodních vztahů. Konkrétně jsou analyzovány typy a fungování bezpečnostních dilemat vyvolaných Bushovým plánem ve vztazích USA-Rusko, USA-Írán a USA-ČR/Polsko. Rigorózní práce dále ilustruje význam souvisejících modalit odstrašení a ukazuje, které státy a jak vyvažovaly USA. Pozornost je věnována i otázce, zda za plánem třetího pilíře stála defenzivně realistická snaha o bezpečnost nebo spíše ofenzivně realistické úsilí o moc a zisk na úkor druhých.
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století: komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor rigorózní práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Rigorózní práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
|
|
Futenma - výzva pro americko-japonskou alianci
Kraus, Lukáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kolmaš, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat krizi dvou významných spojenců, Japonska a USA, vzniklou v souvislosti s jednáním o přemístění kontroverzní americké letecké základny námořní pěchoty, Futenma, která se nachází na japonském ostrově Okinawa, v období vlády premiéra Hatojamy. Práce nejprve rekonstruuje historický kontext vzniku americko-japonské aliance a roli, kterou v ní základny sehrály. Je zmíněn význam mírového hnutí, které je dodnes hlasitým aktérem dění na Okinawě. Poté se práce zabývá charakterem základen, zejména letecké základny Futenma. Další klíčovou částí práce tvoří popis procesů, které měly za cíl snížit zátěž obyvatel Okinawy z přítomnosti základen na japonském území. Hlavním symbolem těchto jednání se stala právě základna Futenma. Na základě konceptu hladin analýzy poskytuje práce ve své hlavní části rozbor jednání tří hlavních aktérů krize z let 2009 a 2010 - premiéra Hatojamy a jeho kabinetu, který vzešel z voleb s programem změny vlády (seiken kótai) a revize původního plánu na přesun Futenmy do oblasti Henoko, Obamovy administrativy, jež trvala na dodržení plánu Henoko a obyvatel Okinawy, jichž se otázka základen týká nejbezprostředněji. Na základě analýzy procesů, jež vedly ke krizi v alianci USA a Japonska, práce dochází k závěru, že rozhodujícím činitelem, který na krizi měl...
|
|
|
Role atomové bomby v zahraniční politice Spojených států amerických v době korejské války
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Atomová bomba velmi výrazně ovlivnila mezinárodněpolitickou situaci po konci druhé světové války. Stala se nejen účinnou vojenskou zbraní, ale jak doufali američtí státníci, mohla Spojeným státům rovněž přinést politické a diplomatické výhody. Atomovou zbraň chtěli využít k vymáhání ústupků na Sovětském svazu a také jako prostředek k odstrašení nepřítele. Tato práce se soustředí na posouzení skutečné role atomové bomby v prvním "horkém" konfliktu studené války - v korejské válce. Podle amerických vojenských stratégů měla bomba sehrát ve válečných plánech důležitou roli, ovšem v případě omezené války, jakou se korejský konflikt nakonec stal, jejich koncepty nebyly použitelné a jaderná zbraň v něm nenašla z nejrůznějších důvodů bojové uplatnění. Atomové bomby bylo tak v korejské válce použito nikoliv jako vojenské zbraně, ale jako politického prostředku. Například prezident Eisenhower a jeho ministr zahraničí John F. Dulles pevně věřili, že právě díky jejich atomovým hrozbám došlo v Koreji v roce 1953 k uzavření příměří. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kroků amerických politiků a teoretických studií zkoumajících odstrašující účinek jaderných zbraní lze ale dojít k závěru, že hrozba atomovými zbraněmi nesehrála z hlediska ukončení korejské války tak důležitou roli, jakou jí někteří američtí státníci připisují.
|
host ::
RSS.