|
|
Poradenská práce s osobami v krizi
KŘÍŽOVÁ, Renáta
Bakalářská práce se zabývá jedinci v náročných životních situacích ohrožených sociálním vyloučením. Zjišťuje, s jakými potížemi klienti přicházeli do konkrétní neziskové organizace, jaké postupy a metody přímé práce s nimi byly voleny a jak se dařilo problémy překonávat a řešit.
|
|
|
Způsoby zpracování a zvládání zátěžových situací u jedinců s onemocněním diabetes mellitus I. typu
LÁVIČKOVÁ, Iveta
Tato bakalářské práce se věnuje především popisu copingových strategií v zátěžových situacích u jedinců s onemocněním diabetes mellitus I. typu (DM1), kteří onemocněli během adolescentního věku. Teoretická část je zaměřena na dosavadní poznatky o diabetu mellitus I. typu, o copingu jako takovém, v neposlední řadě popisuje copingové strategie u jedinců s DM1. Pomocí kvalitativního výzkumu se praktická část věnuje zachycení zdrojů stresu a copingovým strategiím u jedinců s DM1 v adolescentním věku i v dospělosti. Součástí výzkumného souboru je pět jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění diabetes mellitus I. typu během adolescence. Výsledky výzkumu ukázaly, že tito jedinci vnímají stres zcela odlišně a volí různých copingových strategií při zvládání zátěže. Adolescentní jedinci mají tendenci spíše volit maladaptivní copingové strategie. Na druhou stranu dospělý jedinci volí více adaptivní strategie. Stres má u těchto jedinců vliv na jejich průběh léčby.
|
|
|
Psychická zátěž ve škole a její zvládání ve vztahu k self-efficacy u studentů SŠ
KAPROVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá tématem psychické zátěže ve škole a jejím zvládáním ve vztahu k self-efficacy u studentů středních škol. Je členěna do dvou hlavních částí - teoretické a empirické. Teoretická část práce představuje sledovanou problematiku psychické zátěže a stresu skrze základní pojmy, koncepce a teorie v psychologii. Zaměřuje se především na kontext školního prostředí, tzn. klasifikaci stresových podnětů, zdroje a modifikátory školní zátěže, projevy a důsledky stresových událostí. Postihuje zvládání stresu, resp. copingové strategie a důraz klade zejména na osobnostní determinanty vnímání a zvládání psychické zátěže. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se charakteristice adolescenta ve vztahu ke zvládání psychické zátěže. Empirická část se zabývá výzkumem psychické zátěže ve středoškolském prostředí, s cílem prokázat existenci vztahu mezi hodnocením psychické zátěže studenty středních škol, preferovanými copingovými strategiemi a self-efficacy (obecnou vlastní efektivitou). Dílčím cílem je prozkoumat vztah předkládaných proměnných s ostatními demografickými determinantami (věk, pohlaví, studovaný obor). Naším záměrem je zmapovat výskyt školních stresorů u výzkumného souboru středoškolských studentů z hlediska posouzení míry jejich výskytu a intenzity emocionálního hodnocení a zjistit, zda mezi těmito dvěma aspekty (mírou častosti výskytu a mírou intenzity stresu) existuje souvislost. Výzkum je uskutečněn prostřednictvím kvantitativní výzkumné strategie. Dotazníková baterie zahrnuje tři dotazníky: Strategie zvládání stresu (SVF 78), Dotazník stresových situací (DSS 47), Dotazník obecné vlastní efektivity (DOVE). Výzkumný soubor tvoří 212 studentů střední odborné školy. V našem výzkumném nálezu byl potvrzen signifikantní pozitivní vztah mezi mírou výskytu školních stresorů a mírou intenzity pociťované psychické zátěže. Výsledky prokázaly statisticky významné vztahy mezi intenzitou stresu, self-efficacy a preferovanými copingovými strategiemi. V empirické části jsou uvedeny veškeré výsledky našeho výzkumu včetně jejich diskuze i limitace.
|
|
| |
|
|
Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti
Škardová, Kateřina ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti" se zabývá problematikou psychosociálních aspektů onkologického onemocnění a jejich zvládání u dospělých pacientů. Teoretická část je věnována jednotlivým fázím onemocnění a jejich důsledkům na život pacienta. Zabývá se také základními etickými problémy, které jsou s tímto onemocněním spojovány. Teoreticko-praktická část uvádí základní formy a metody podpůrné onkologické péče a předkládá návrh jejich členění. Praktická část je vypracována formou rozhovorů. První rozhovor byl proveden s nemocniční kaplankou, následují rozhovory s onkologickými pacientkami. Hlavním cílem práce je upozornit na problematiku psychosociálních aspektů onemocnění, jejichž řešení by mělo být nedílnou součástí komplexní onkologické péče.
|
|
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
|
| |
|
|
Coping s náhlým omezením hybnosti a jeho důsledky - strategie vyrovnání mladých lidí s poraněním míchy a s roztroušenou sklerózou
Ottová, Monika ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
NÁZEV: Coping s náhlým omezením hybnosti a jeho důsledky - strategie vyrovnání mladých lidí s poraněním míchy a s roztroušenou sklerózou ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na proces přizpůsobení se omezení hybnosti, způsobeném poraněním míchy či atakou roztroušené sklerózy, u mladých lidí. Omezení motorických schopností u nich nelimituje pouze mobilitu, ale také jejich sociální interakce, zájmy, plány a především jejich samostatnost. V době emancipace od původní rodiny se tak stávají znovu závislými na svých blízkých. Teoretická část práce informuje o poraněních míchy a roztroušené skleróze z biologického i psychosociálního hlediska, o copingu obecně i ve vztahu k těmto dvěma skupinám. Dále se zabývá charakteristikami vývojových období adolescence a mladé dospělosti, dopady změny zdravotního stavu na sebepojetí v sociálním kontextu. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech s šesti mladými lidmi (3 s poraněním míchy, 3 s roztroušenou sklerózou). Důležitá zjištění z nich jsou prezentována formou kazuistik. Na základě analýzy těchto rozhovorů jsou demonstrovány problematické oblasti, na něž má omezení hybnosti vliv, a způsoby copingu, jaké mladí lidé využívají při vyrovnání se s těmito změnami. KLÍČOVÁ SLOVA: Poranění míchy, roztroušená skleróza, coping, sebepojetí, adolescence, mladá dospělost
|
|
|
Prožívání profesních začátků psychologa ve školství
Kovandová, Eva ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje prožívání profesních začátků psychologů ve školství. Cílem studie je nalézt a popsat podstatné aspekty ovlivňující vstup začínajících psychologů do školství. Do označení "psycholog ve školství" jsou pro potřeby této práce zahrnuti školní psychologové, psychologové z pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Teoretická část práce je rozdělena na pět kapitol. Zabýváme se v nich vývojovým obdobím mladé dospělosti podle Eriksona, obecnou a profesní adaptací, copingem, formami profesionální podpory (supervize, intervize, mentoring) a rolemi psychologa ve vybraných typech zařízení. V empirické části byla využita kvalitativní metodologie. Při sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory s 11 respondenty z řad začínajících psychologů pracujících ve vybraných typech školských poradenských zařízení. Rozhovory byly analyzovány metodou IPA. Výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s odbornou literaturou. V závěru jsou shrnuty klíčové body, které mohou usnadnit vstup začínajících psychologů ve školství do zaměstnání. Klíčová slova: psycholog ve školství, profesní začátky, adaptace, coping
|
|
| |
host ::
RSS.