|
|
Behaviorální determinanty zdraví u všeobecných sester
PROVAZNÍKOVÁ, Kateřina
Tématem této práce jsou behaviorální determinanty zdraví u všeobecných sester. Zdraví je jedním z významných atributů lidského života. Do značné míry je odrazem interakce člověka s prostředím, které ho obklopuje, v němž žije a pracuje. Zdravotní stav je ovlivňovaný celou řadou okolností a mnohé mají specifický charakter. Kromě individuálních vlivů se uplatňují také vlivy společenské a sociální. Práce je součástí života každé všeobecné sestry. Na základě charakteristiky tohoto povolání lze říci, že je to jeden z nejdůležitějších determinantů mající vliv na jejich každodenní život. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv mají behaviorální determinanty zdraví a samotné zaměstnání na zdravotní stav všeobecných sester. Dále zjistit souvislost vztahů na pracovišti a jejich působení na zdraví. Data byla získávaná prostřednictvím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Následně byla provedena analýza získaných dat jednotlivými druhy kódování, s následnou identifikací centrální kategorie a vyložení příběhu. Na základě získaných výsledků byl vytvořen standard pro akreditační komisi, jehož srozumitelnost a efektivnost byla ověřena v rámci focus group. Velikost výzkumného vzorku informantů kvalitativního výzkumu byla daná kritériem teoretické saturace. Výzkumný soubor tvořilo 18 informantů, kteří byli získávaní metodou sněhové koule. Na základě analýzy sesbíraných dat lze říci, že hlavním faktorem působícím na zdraví sester se manifestoval stres, nedodržování zákoníku práce a působení socioekonomického faktoru. Závěrem je vytvořený standard pro akreditační komisi v ambulantní sekci jako postup k řešení personální krize v domácí péči.
|
|
|
Poradenská práce s osobami v krizi
KŘÍŽOVÁ, Renáta
Bakalářská práce se zabývá jedinci v náročných životních situacích ohrožených sociálním vyloučením. Zjišťuje, s jakými potížemi klienti přicházeli do konkrétní neziskové organizace, jaké postupy a metody přímé práce s nimi byly voleny a jak se dařilo problémy překonávat a řešit.
|
|
|
Způsoby zpracování a zvládání zátěžových situací u jedinců s onemocněním diabetes mellitus I. typu
LÁVIČKOVÁ, Iveta
Tato bakalářské práce se věnuje především popisu copingových strategií v zátěžových situacích u jedinců s onemocněním diabetes mellitus I. typu (DM1), kteří onemocněli během adolescentního věku. Teoretická část je zaměřena na dosavadní poznatky o diabetu mellitus I. typu, o copingu jako takovém, v neposlední řadě popisuje copingové strategie u jedinců s DM1. Pomocí kvalitativního výzkumu se praktická část věnuje zachycení zdrojů stresu a copingovým strategiím u jedinců s DM1 v adolescentním věku i v dospělosti. Součástí výzkumného souboru je pět jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění diabetes mellitus I. typu během adolescence. Výsledky výzkumu ukázaly, že tito jedinci vnímají stres zcela odlišně a volí různých copingových strategií při zvládání zátěže. Adolescentní jedinci mají tendenci spíše volit maladaptivní copingové strategie. Na druhou stranu dospělý jedinci volí více adaptivní strategie. Stres má u těchto jedinců vliv na jejich průběh léčby.
|
|
|
Psychická zátěž ve škole a její zvládání ve vztahu k self-efficacy u studentů SŠ
KAPROVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá tématem psychické zátěže ve škole a jejím zvládáním ve vztahu k self-efficacy u studentů středních škol. Je členěna do dvou hlavních částí - teoretické a empirické. Teoretická část práce představuje sledovanou problematiku psychické zátěže a stresu skrze základní pojmy, koncepce a teorie v psychologii. Zaměřuje se především na kontext školního prostředí, tzn. klasifikaci stresových podnětů, zdroje a modifikátory školní zátěže, projevy a důsledky stresových událostí. Postihuje zvládání stresu, resp. copingové strategie a důraz klade zejména na osobnostní determinanty vnímání a zvládání psychické zátěže. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se charakteristice adolescenta ve vztahu ke zvládání psychické zátěže. Empirická část se zabývá výzkumem psychické zátěže ve středoškolském prostředí, s cílem prokázat existenci vztahu mezi hodnocením psychické zátěže studenty středních škol, preferovanými copingovými strategiemi a self-efficacy (obecnou vlastní efektivitou). Dílčím cílem je prozkoumat vztah předkládaných proměnných s ostatními demografickými determinantami (věk, pohlaví, studovaný obor). Naším záměrem je zmapovat výskyt školních stresorů u výzkumného souboru středoškolských studentů z hlediska posouzení míry jejich výskytu a intenzity emocionálního hodnocení a zjistit, zda mezi těmito dvěma aspekty (mírou častosti výskytu a mírou intenzity stresu) existuje souvislost. Výzkum je uskutečněn prostřednictvím kvantitativní výzkumné strategie. Dotazníková baterie zahrnuje tři dotazníky: Strategie zvládání stresu (SVF 78), Dotazník stresových situací (DSS 47), Dotazník obecné vlastní efektivity (DOVE). Výzkumný soubor tvoří 212 studentů střední odborné školy. V našem výzkumném nálezu byl potvrzen signifikantní pozitivní vztah mezi mírou výskytu školních stresorů a mírou intenzity pociťované psychické zátěže. Výsledky prokázaly statisticky významné vztahy mezi intenzitou stresu, self-efficacy a preferovanými copingovými strategiemi. V empirické části jsou uvedeny veškeré výsledky našeho výzkumu včetně jejich diskuze i limitace.
|
|
| |
|
|
Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti
Škardová, Kateřina ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti" se zabývá problematikou psychosociálních aspektů onkologického onemocnění a jejich zvládání u dospělých pacientů. Teoretická část je věnována jednotlivým fázím onemocnění a jejich důsledkům na život pacienta. Zabývá se také základními etickými problémy, které jsou s tímto onemocněním spojovány. Teoreticko-praktická část uvádí základní formy a metody podpůrné onkologické péče a předkládá návrh jejich členění. Praktická část je vypracována formou rozhovorů. První rozhovor byl proveden s nemocniční kaplankou, následují rozhovory s onkologickými pacientkami. Hlavním cílem práce je upozornit na problematiku psychosociálních aspektů onemocnění, jejichž řešení by mělo být nedílnou součástí komplexní onkologické péče.
|
|
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
|
| |
|
|
Coping s náhlým omezením hybnosti a jeho důsledky - strategie vyrovnání mladých lidí s poraněním míchy a s roztroušenou sklerózou
Ottová, Monika ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
NÁZEV: Coping s náhlým omezením hybnosti a jeho důsledky - strategie vyrovnání mladých lidí s poraněním míchy a s roztroušenou sklerózou ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na proces přizpůsobení se omezení hybnosti, způsobeném poraněním míchy či atakou roztroušené sklerózy, u mladých lidí. Omezení motorických schopností u nich nelimituje pouze mobilitu, ale také jejich sociální interakce, zájmy, plány a především jejich samostatnost. V době emancipace od původní rodiny se tak stávají znovu závislými na svých blízkých. Teoretická část práce informuje o poraněních míchy a roztroušené skleróze z biologického i psychosociálního hlediska, o copingu obecně i ve vztahu k těmto dvěma skupinám. Dále se zabývá charakteristikami vývojových období adolescence a mladé dospělosti, dopady změny zdravotního stavu na sebepojetí v sociálním kontextu. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech s šesti mladými lidmi (3 s poraněním míchy, 3 s roztroušenou sklerózou). Důležitá zjištění z nich jsou prezentována formou kazuistik. Na základě analýzy těchto rozhovorů jsou demonstrovány problematické oblasti, na něž má omezení hybnosti vliv, a způsoby copingu, jaké mladí lidé využívají při vyrovnání se s těmito změnami. KLÍČOVÁ SLOVA: Poranění míchy, roztroušená skleróza, coping, sebepojetí, adolescence, mladá dospělost
|
|
|
Prožívání profesních začátků psychologa ve školství
Kovandová, Eva ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje prožívání profesních začátků psychologů ve školství. Cílem studie je nalézt a popsat podstatné aspekty ovlivňující vstup začínajících psychologů do školství. Do označení "psycholog ve školství" jsou pro potřeby této práce zahrnuti školní psychologové, psychologové z pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Teoretická část práce je rozdělena na pět kapitol. Zabýváme se v nich vývojovým obdobím mladé dospělosti podle Eriksona, obecnou a profesní adaptací, copingem, formami profesionální podpory (supervize, intervize, mentoring) a rolemi psychologa ve vybraných typech zařízení. V empirické části byla využita kvalitativní metodologie. Při sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory s 11 respondenty z řad začínajících psychologů pracujících ve vybraných typech školských poradenských zařízení. Rozhovory byly analyzovány metodou IPA. Výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s odbornou literaturou. V závěru jsou shrnuty klíčové body, které mohou usnadnit vstup začínajících psychologů ve školství do zaměstnání. Klíčová slova: psycholog ve školství, profesní začátky, adaptace, coping
|
host ::
RSS.