|
|
Vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle příčin v zemích V4 od počátku tisíciletí
Trejbal, Filip ; Altová, Anna (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle příčin v zemích V4 od počátku tisíciletí Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat a zhodnotit vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle vybraných skupin příčin smrti v zemích Visegrádské čtyřky v období 2000-2018. Důraz je kladen především na zachycení dlouhodobých, případně počínajících úmrtnostních trendů a komparaci jednotlivých zemí, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Pro analýzu vývoje celkové úmrtnosti je v práci využita naděje dožití při narození a v přesném věku 65 let. Vývoj úmrtnosti podle příčin je pak zhodnocen pomocí standardizovaných měr úmrtnosti a příspěvků věkových skupin a skupin příčin smrti ke změně naděje dožití při narození. Výsledky analýzy ukázaly zlepšující se úmrtnostní poměry v rámci V4, což je doloženo růstem naděje dožití při narození i ve věku 65 let ve všech zemích během téměř celého období. Tento pozitivní vývoj byl primárně zapříčiněn poklesem intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, a to převážně ve starším věku (65+). Dále bylo zjištěno, že v novém tisíciletí v zemích V4 započal trend růstu intenzity úmrtnosti na některé příčiny smrti, jako jsou duševní poruchy či nemoci nervové soustavy. Ve vybraných zemích také docházelo k diverzifikaci příčin úmrtí - rostl počet příčin, které mají nezanedbatelný podíl ve...
|
|
|
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská, Kateřina
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice Abstrakt Předkládaná práce studuje vliv extraterestrických jevů v celé šíři jejich možného působení na lidskou populaci. Zabývá se jak dopadem změn klimatu indukovaných kolísáním sluneční aktivity na populaci, tak i vlivem koncentrace kosmogenních radionuklidů na lidské zdraví. V úvodu se práce věnuje popisu projevů sluneční aktivity na Zemi, shrnuje dosažené výsledky výzkumu a popisuje použité postupy zpracování dat i jejich zdroje. Primárně se tato práce zaměřuje na souvislost úmrtnosti na vybrané příčiny smrti z tříd příčin smrti VI. nemoci nervové soustavy a IX. nemoci oběhového systému podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) v České republice a změn v úrovni sluneční aktivity a jejími výjimečnými výkyvy. Hlavním cílem je zjistit možnou asociaci denních počtů zemřelých podle jednotlivých příčin smrti v členění podle pohlaví a věkových skupin v České republice na globálních i geograficky specifických denních hodnotách slunečních, ionosférických a geomagnetických parametrů metodami statistické analýzy mnohorozměrných dat v letech 1994-2013. Na základě výpočtů metodou obecných lineárních regresních modelů jsou zkonstruovány charakteristiky vystihující dopad sluneční aktivity na lidské zdraví ve sledovaném...
|
|
|
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti: jejich specifika a trendy vývoje
Stýblová, Julie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Maláková, Kateřina (oponent)
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě: jejich specifika a trendy vývoje Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry ve státech s nejnižší úrovní úmrtnosti mezi lety 1990 a 2013 za každé pohlaví odděleně. Pro zhodnocení vývojových trendů celkové úmrtnosti byl použit ukazatel naděje dožití při narození, dále pravděpodobnost úmrtí, která umožnila vyjádřit změny úmrtnosti podle věku, pomocí jednorozměrné dekompozice byly určeny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození. Pro detailnější pohled byla hodnocena úmrtnost na vybrané skupiny příčin smrti, která byla analyzována pomocí standardizované míry úmrtnosti. Dvourozměrná dekompozice umožnila kvantifikovat příspěvek věkových skupin a hlavních tříd příčin smrti a tím zhodnotit, jak se která věková skupina a skupina příčin smrti podílela na změně naděje dožití při narození. U všech států dochází ke snižování celkové úrovně úmrtnosti a není pozorováno žádné přerušení tohoto trendu. Výsledky ukazují, že se k sobě jednotlivé státy přibližují a nevykazují příliš velké rozdíly. Všechny vybrané státy se vyznačují poklesem úmrtnosti hlavně ve starších věkových skupinách. U států také dochází ke změně pořadí nejvýznamnějších příčin smrti, kdy skupinu příčin smrti na nemoci oběhové soustavy začínají postupně...
|
|
|
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská, Kateřina
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice Abstrakt Předkládaná práce studuje vliv extraterestrických jevů v celé šíři jejich možného působení na lidskou populaci. Zabývá se jak dopadem změn klimatu indukovaných kolísáním sluneční aktivity na populaci, tak i vlivem koncentrace kosmogenních radionuklidů na lidské zdraví. V úvodu se práce věnuje popisu projevů sluneční aktivity na Zemi, shrnuje dosažené výsledky výzkumu a popisuje použité postupy zpracování dat i jejich zdroje. Primárně se tato práce zaměřuje na souvislost úmrtnosti na vybrané příčiny smrti z tříd příčin smrti VI. nemoci nervové soustavy a IX. nemoci oběhového systému podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) v České republice a změn v úrovni sluneční aktivity a jejími výjimečnými výkyvy. Hlavním cílem je zjistit možnou asociaci denních počtů zemřelých podle jednotlivých příčin smrti v členění podle pohlaví a věkových skupin v České republice na globálních i geograficky specifických denních hodnotách slunečních, ionosférických a geomagnetických parametrů metodami statistické analýzy mnohorozměrných dat v letech 1994-2013. Na základě výpočtů metodou obecných lineárních regresních modelů jsou zkonstruovány charakteristiky vystihující dopad sluneční aktivity na lidské zdraví ve sledovaném...
|
|
|
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti: jejich specifika a trendy vývoje
Stýblová, Julie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě: jejich specifika a trendy vývoje Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry ve státech s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě mezi lety 1990 a 2013 za každé pohlaví odděleně. Pro zhodnocení vývojových trendů byly použity ukazatele naděje dožití při narození, dále pravděpodobnost úmrtí, která posloužila pro zhodnocení úmrtnosti podle věku, a pomocí jednorozměrné dekompozice byly určeny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození. Pro detailnější pohled byla hodnocena úmrtnost na vybrané skupiny příčin smrti, která byla analyzována pomocí standardizované míry úmrtnosti a pohled doplnila dvourozměrná dekompozice, díky které byly určeny příspěvky věkových skupin a hlavních tříd příčin smrti, které umožňují zhodnotit, jak se která věková skupina a třída příčin smrti podílela na změně naděje dožití při narození. U všech států dochází ke zvyšování naděje dožití při narození a nejsou pozorovány žádné náznaky zpomalení. Výsledky ukazují, že se k sobě jednotlivé státy přibližují a nevykazují příliš velké rozdíly. Vybrané státy mají podobné trendy, kdy se snižuje úmrtnost ve starších věkových skupinách a dochází ke změně pořadí nejvýznamnějších příčin smrti. Klíčová slova: Úmrtnost, věk a pohlaví, příčiny smrti, naděje...
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích
Straka, Jakub ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Rybová, Kristýna (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo zanalyzovat vývojové trendy úmrtnostních poměrů produktivního obyvatelstva ve věku 20-64 dokončených let ve 31 vyspělých zemích světa v období 1995-2010 a nalézt a popsat případné podobnosti a rozdílnosti mezi nimi. K tomu byl použit ukazatel intervalové naděje dožití, který souhrnně popisuje intenzitu úmrtnosti v produktivním věku. Pomocí jednorozměrné a dvojrozměrné dekompozice pak byly zjištěny příspěvky jednotlivých věkových skupin a vybraných devíti hlavních skupin příčin úmrtí MKN k rozdílu hodnot intervalové naděje dožití mezi roky 1995 a 2010 v detailněji zkoumaných pěti zemích. Prostřednictvím analýzy vývoje tohoto ukazatele bylo zjištěno, že docházelo k prodlužování průměrné délky života obyvatelstva v produktivním věku ve všech vybraných zemích pro obě pohlaví a rozdíly v intenzitě úmrtnosti se mezi zeměmi snížily. Na tento trend v úrovni úmrtnosti v produktivním věku mezi vyspělými zeměmi hrála pravděpodobně hlavní roli redukce intenzity úmrtnosti obyvatelstva středního věku, především na vnější příčiny ve věkovém intervalu 20-54 let v zemích s nižší hodnotou intervalové naděje dožití. Avšak pro ověření této hypotézy by bylo zapotřebí zanalyzovat i další vyspělé státy s...
|
|
|
Podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti skandinávských zemí
Štiplová, Veronika ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti skandinávských zemí Abstrakt Cílem této bakalářské práce je nalézt podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti od roku 1990 do roku 2014 ve čtyřech skandinávských zemích (v Dánsku, Finsku, Norsku a Švédsku). Úroveň úmrtnosti je nejprve porovnávána celkově a následovně za šest vybraných tříd příčin smrti (nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy, vnější příčiny nemocnosti a smrti, poruchy duševní a poruchy chování, a nakonec nemoci nervové soustavy). Ve sledovaném období se ve všech analyzovaných státech u obou pohlaví zvýšila naděje dožití při narození a je po celých 25 let vyšší pro ženy než pro muže, i když byl nárůst u mužů vyšší než u žen. Nejvíce ke zvýšení naděje dožití při narození přispělo zejména snížení intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Na počátku 90. let představovala třída nemocí oběhové soustavy v analyzovaných zemích příčinu smrti pro přibližně polovinu všech zemřelých u obou pohlaví. Novotvary pak představovaly příčinu smrti pro dalších 20 % zemřelých, v Dánsku dokonce 25 %. Podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy se ve sledovaném období snížil na třetinu všech zemřelých, naopak novotvary tak začaly tvořit čtvrtinu zemřelých a v Dánsku třetinu zemřelých. Intenzita úmrtnosti na nemoci...
|
|
|
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent) ; Laštovička, Jan (oponent)
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice Abstrakt Předkládaná práce studuje vliv extraterestrických jevů v celé šíři jejich možného působení na lidskou populaci. Zabývá se jak dopadem změn klimatu indukovaných kolísáním sluneční aktivity na populaci, tak i vlivem koncentrace kosmogenních radionuklidů na lidské zdraví. V úvodu se práce věnuje popisu projevů sluneční aktivity na Zemi, shrnuje dosažené výsledky výzkumu a popisuje použité postupy zpracování dat i jejich zdroje. Primárně se tato práce zaměřuje na souvislost úmrtnosti na vybrané příčiny smrti z tříd příčin smrti VI. nemoci nervové soustavy a IX. nemoci oběhového systému podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) v České republice a změn v úrovni sluneční aktivity a jejími výjimečnými výkyvy. Hlavním cílem je zjistit možnou asociaci denních počtů zemřelých podle jednotlivých příčin smrti v členění podle pohlaví a věkových skupin v České republice na globálních i geograficky specifických denních hodnotách slunečních, ionosférických a geomagnetických parametrů metodami statistické analýzy mnohorozměrných dat v letech 1994-2013. Na základě výpočtů metodou obecných lineárních regresních modelů jsou zkonstruovány charakteristiky vystihující dopad sluneční aktivity na lidské zdraví ve sledovaném...
|
|
|
Regional differentiation of cause-specific mortality in selected countries of Central Europe
Domonkos, Zsolt ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cieľom tejto práce je analyzovať diferenciáciu úrovne úmrtnosti na medzinárodnej a regionálnej úrovni NUTS 2 vo vybraných krajinách strednej Európy (Česko, Slovensko, Maďarsko, Nemecko, Rakúsko, Švajčiarsko). Na úrovni štátov je skúmaný vývoj celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti po roku 1990 až do súčasnosti. Na regionálnej úrovni sú hodnotené regionálne rozdiely celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti v období 2008-2010. V práci sú použité demografické ukazovatele (štandardizovaná miera úmrtnosti, stredná dĺžka života, ukazovateľ disperzie úmrtnosti, disparita dĺžky života) a nástroje štatistickej analýzy (Poissonova regresia, zhluková analýza). Z analýzy vyplýva, že v stredoeurópskych krajinách došlo k poklesu úmrtnosti, avšak významné rozdiely v intenzite úmrtnosti je stále možné pozorovať na medzinárodnej i regionálnej úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.