|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Musil, Roman (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství evropského pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené raffaelovské klasické vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci snaží dále analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
"Táhneme káru kapitalismu dál a dál": Etnografie tovární výroby
Virtová, Tereza ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce prezentuje hlavní výsledky pětiměsíčního etnografického výzkumu v jedné globální továrně v Česku. Diplomová práce se věnuje třem tématům. Vzhledem k řadě etických dilemat, které výzkum od začátku doprovázely, je prvním samostatným tématem práce etika v antropologii, v rámci které jsou zkoumány nástroje institucionalizace profesionální etiky a tzv. "etika v praxi". Jako strategie vyrovnávání se s etickými dilematy ve výzkumu se v práci usiluje o reflexivní přístup, který Guillemin a Gillam (2004) navrhují praktikovat nejen jako způsob důsledné metodologie výzkumu, ale také jako formu "morálně správné výzkumné práce". Druhým tématem je výrobní linka. Linka dává smysl, tedy produkuje, jen když se lidé a stroje propojí. Práce se proto v symetrické analýze zaměřuje na dynamiku aktérství posouvající hranice mezi lidmi a stroji a charakteristiky, kteří na sebe jedni od druhých berou. Poslední oblast se zabývá továrnou jakožto aktérem na trhu práce. Skrze analýzu ekonomických a organizačních faktorů i osudů a interpretací dělníků a vysvětlení krajských úředníků se závěrečná část snaží porozumět vnímání továrny jako stabilního a poměrně solidního zaměstnavatele. Klíčová slova: globální továrna, etika, automatizace, antropomorfizace, manuální práce, pracovní trh, symetrická analýza.
|
|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
Ilustrace v české knize pro děti. Obraz zvířete
Nachlingerová, Jana ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Nachlingerová, J.: Ilustrace v české knize pro děti. Obraz zvířete /Diplomová práce/ Praha 2010 Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, počet stran 65 Hlavním tématem této diplomové práce jsou ilustrace v české knize pro děti se zaměřením na obraz zvířete v ilustracích, ale i v literárních textech. Práce nachází různé způsoby zobrazení zvířat v rámci obecných ilustrátorských přístupů, zastavuje se u vybraných zásadních představitelů české ilustrace. Pohlíží na současnou produkci knih pro děti v jejích pozitivních i negativních aspektech, sleduje jak snahy v péči o krásnou knihu, tak i nehodnotnou produkci spojenou s nezodpovědností vůči dětskému čtenáři. Na pozadí pozoruhodných knih o zvířatech mapuje současné ilustrátory usilující o výtvarně náročnou ilustraci. Klíčová slova: ilustrace, zvíře, role zvířete v dětské knize, antropomorfizace, ilustrátorský přístup, zásadní představitelé české ilustrace, kniha, současná produkce knih pro děti, krásná kniha, kýč, nakladatelství, současní ilustrátoři
|
host ::
RSS.