|
|
Využití vodních toků a ploch v urbanizovaném území venkovského prostoru
Šímová, Jana ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Voda je nedílnou součástí našeho života a vodní toky a plochy byly a stále jsou neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru našich měst a obcí. V každém sídle najdeme veřejný prostor a na mnoha z nich se setkáme s vodou. Voda se ve veřejných prostorech objevuje v různé formě. Ať už se jedná o drobné prvky, jako jsou například fontány, kašny, pítka, nebo o větší vodní toky a plochy. Voda má ve veřejném prostoru svoji nezastupitelnou roli. Je všeobecně známo, že její přítomnost má velký vliv na pohodu člověka. I přesto, že je voda v interiéru lidských sídel důležitá, v průběhu historie z veřejných prostorů, kvůli urbanistickému a technickému vývoji sídel, na mnoha místech zmizela. Vývoj lidských sídel a veřejných prostranství probíhá od jejich založení neustále. V posledních letech se výrazně mění pohled na význam veřejných prostranství a hodně sídel si uvědomuje jejich důležitost. Veřejný prostor je jakýmsi obývacím pokojem města, tedy reprezentativním místem. Proto v posledních letech často probíhají rekonstrukce veřejného prostoru s využitím vodních prvků. Fenomén vodních ploch je ovlivňujícím faktorem udržitelného rozvoje a kvality života. Veřejný prostor není důležitým funkčním prvkem jen ve velkých městech. Svůj velký význam má i pro menší obce. A právě na ty se ve své práci zaměřuji. Veřejný prostor obcí i vodní prvky v jeho okolí jsou často v nevyhovujícím stavu, zanedbané nebo zaniklé. Voda, ať již ve formě vodních toků nebo vodních ploch, má v sobě velký potenciál, se kterým je možné v urbanizovaných územích pracovat. Cílem práce je nalézt novou funkci pro vodní toky a plochy, aby se začlenily do veřejného prostoru a veřejný prostor se díky nim stal opět reprezentativní a funkční součástí obce.
|
|
|
Vinařství Válka Nosislav
Radchenko, Mark ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce) ; Kalousek, Miloš (vedoucí práce)
Na základě moji studie výtvořené v druhém ročníku bakalářského studia na stavbení fakultě, je zpracovaná nasledující bakalářská záverečná práce, která dale pokračuje do stupně Dokumentace pro stavení povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Temou práce je Rodinné vinařství Válka v obci Nosislav. Zadáním bakalářské práce je rodinné vinařství Válka. Základní ideou mého návrhu bylo vytvořit moderní komplex pro výrobu vína a penzion pro lídi, kteří se rozhodli návštívit vinařství pro degustaci. Mnou byly navřené objekty pro výrobu, prodej a bydlení. Rodinné vinařství obsahuje dům vinaře, prodejnu burčáku, velký sklad (lahvovnu), expediční sklad, tankovou halu, lisovnu, několik kolen pro skladování přístrojů a parkování traktorů, dům č.153, ve kterém je rozmístěna administrativa, šatna brigadniků a byt babičky. Na odděleném pozemku přes ulici Masarykova je umístěn penzion. K výrobní části patří sklady, tanková hala a lisovna. Její konstrukce se skláda z ocelových prvků: sloupů, trámů a vaznkíků. Fasády výrobních staveb jsou ze dřevěného obkladu a falcového plechu černé barvy. Stavby májí sedlovou a pultové střechy. Ostatní stavby májí zděný systém. Fasáda domu č.153 je vyplněná z bílé omítky. Objekt restaurace se nachází na jihozápadní straně pozemku, má pravoúhlý půdorys a dva nadzemních podlaží. 1.NP je částečně zapuštěn do terenu, na 2.NP stěna severovýchodní strany se skládá ze skleněné fasády se vstupem do areálu penzionu z důvodu osvětlení prostoru. Na vrcholu pozemku řada ze třech bytových staveb tvoří penzion. Každý dům převyšuje k němu přilehlý na půl metru. Tímto způsobem vyznačují neprostý charakter pozemku. Objekty májí pravoúhlý půdorys, nad vstupy jsou vytvořené vystupující přístřešky. Střechy všech objektů jsou sedlové a jsou řešene z falcového plechu černé barvy, včetně jedné fasády ze třech objektů. Ostatní fasády jsou tvořené dřevěným obkladem.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Hajšmanová, Adéla ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce Vybité-nabité – nová energie pro celnici se zabývá návrhem areálu komunitního a kulturního centra reflektující specifika pohraničního venkovského regionu s přidruženou funkcí ubytování. Těžištěm práce je konverze dnes nevyužívané historické budovy celnice v blízkosti hraničního přechodu Hevlín-Laa an der Thaya na atraktivní místo sloužící především místním obyvatelům jako zázemí pro jejich aktivity a zároveň přinášející do regionu nový rozměr kulturního vyžití. Návrh dispozičních a provozních změn přizpůsobuje budovu nové funkci a zároveň vyzdvihuje některé kvality jejího současného stavu. Areál je doplněn novostavbou s funkcí ubytování určeného především vodákům a cyklistům cestujícím po mezinárodních cyklostezkách, které protínají řešenou lokalitu. K tomuto účelu slouží i nově navrhovaný sad-kemp obklopující budovy.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Milíčeves – sídlo v krajině
Jindrák, Matěj ; Šipulová, Janica (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje venkovu a vesnici jako sídle v krajině. Pracuje s venkovem jako s celkem, který je přímo propojen s krajinou a jeho rozvoj vytváří na základě interakce s místní komunitou a na základě zásad, které vycházejí z místní zkušenosti. Podle těchto principů návrh zpracovává obec Slatiny-Milíčeves, a navrhuje úpravu třech pro obec významných míst: komplex bývalých farních budov, náves ve Slatinách a novou výstavbu v Milíčevsi.
|
|
|
Ambivalence identity: kulturní tradice jako téma v současném českém a slovenském umění
Maixner, Miroslav ; Klodová, Lenka (oponent) ; Janečková,, Zuzana (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén nové přítomnosti odkazů k tradiční lidové kultuře v současném českém a slovenském umění. Důraz je přitom kladen na období od roku 2000 po současnost. Jádro práce tvoří kapitoly věnované umělkyním a umělcům, kteří v tomto období výrazněji tematizovali různé aspekty tradiční lidové kultury, a to buď coby dílčí prvek konkrétních projektů, nebo v podobě kontinuálního zájmu o danou oblast. Podstatou této části je ukázat šíři a heterogenitu zkoumaných projevů napříč mediálním spektrem. Hlavním záměrem celé práce je pak analýza a zasazení zkoumaných jevů do relevantního kontextu v rámci teorie a historie umění. Důvodem je jejich odlišná povaha od tematicky podobných projevů v 19. a 20. století. Při srovnání s aktuálními tendencemi v zahraničí se navíc ukazuje řada spojitostí, jako jsou vazby na environmentální problematiku, kritiku stavu společnosti a především na nové otázky spojené s osobní i kolektivní identifikací. Analýzu těchto fenoménů proto stavím na hybridním interdisciplinárním základě s využitím teoretických přístupů k identitě v sociálních a humanitních vědách. Činím tak jednak v úvodních teoretických kapitolách, hlavní těžiště ale spočívá v závěrečné analytické syntéze. Ta do značné míry staví též na datech získaných z rozhovorů s umělci, jejichž přepisy najde čtenář v příloze. V závěru je přiložena dokumentace kurátorských projektů a výstav realizovaných coby praktická část dizertačního projektu.
|
|
|
Vinařství Válka Nosislav
Radchenko, Mark ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Na základě moji studie výtvořené v druhém ročníku bakalářského studia na stavbení fakultě, je zpracovaná nasledující bakalářská záverečná práce, která dale pokračuje do stupně Dokumentace pro stavení povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Temou práce je Rodinné vinařství Válka v obci Nosislav. Zadáním bakalářské práce je rodinné vinařství Válka. Základní ideou mého návrhu bylo vytvořit moderní komplex pro výrobu vína a penzion. Rodinné vinařství obsahuje dům vinaře, prodejnu burčáku, lahvovnu, expediční sklad, tankovou halu, lisovnu, kůlny pro skladování zařízení a parkování traktorů, dům, ve kterém je rozmístěna administrativa, šatna brigadniků a byt. K výrobní části patří sklady, tanková hala a lisovna. Její konstrukce se skláda z ocelových prvků. Fasády objektů jsou ze dřevěného obkladu a falcového plechu antracitové barvy. Stavby májí sedlovou a pultové střechy. Ostatní stavby májí zděný systém. Objekt restaurace se nachází na jihozápadní straně pozemku, a má dva nadzemních podlaží. 1.NP je částečně zapuštěn do terenu, na 2.NP severovýchodní část stěny tvoří skleněná fasada se vstupem do areálu penzionu z důvodu osvětlení prostoru. Na vrcholu pozemku je umístěn penzion. Objekt má dva nadzemních podlaží a plní funkci ubytovaní. Budova má ze strany hlavního vchodu charakteristický vzhled rodinného domu. Zevnitř území se fasáda penzionu stává zajímavější a modernější pomocí rozšíření přízemí a přidáním velkých terasových dveří. Moje volba řešení fasád a střech padla na dřevo díky tomu, že je to úžasný materiál, který skvěle vypadá v kombinaci snad úplně se vším, co existuje, a lze i po letech cítit zázračnou sílu stromů.
|
|
|
Obec
Luksch, Vojtěch ; Tischler, Marek (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
V bakalářské práci se věnuji námětům z mého okolí. Protože žiji na vesnici, zabývám se obyčejnými věcmi, které jsou s ní typicky spojené jako krajina, hospodské motivy, zákoutí obce, atp. V těchto běžných tématech hledám určitou lyriku a snažím se vyjádřit pocit a vztah k dané tématice. Klid a příjemné zpomalení života na venkově zde mísím s mými pocity samoty a smutku. Tyto pocity se tu snažím přenést na diváka.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
VINAŘSTVÍ MARCINČÁK NOVOSEDLY
Milošová, Vendula ; Hudeček, Vladimír (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie předmětu Ateliérové tvorby AG032 a konstrukční studie předmětu Komplexního projektu AG036. Zadání obsahovalo několik požadavků od investora. Předmětem této bakalářské práce je návrh novostavby vinařství ve vesnici Novosedly. Řešené pozemky s parcelními čísly 5844/2, 5764/29, 5764/55 a 5764/3, na kterých je umístěn stavební záměr a nachází se v katastrálním území obce Novosedly. Hlavní přístup na pozemek je z hlavní silnice 414 a dále po asfaltové cestě, která slouží i jako cyklotrasa. Stavba je na pozemku situována v blízkosti hranice pozemku, tedy jeho severozápadní straně. Už ze samotné situace vyplívá základní koncept projektu, kterým je snaha vybudovat novou dominantu obce, současně respektovat okolí vinic. Jedním z kladených cílů je spojit výrobu, degustaci a ubytování v jeden komplexní celek. Na konečnou podobu návrhu měl značný vliv pohled dálkových výhledů z řešeného území do okolí (na Pálavu) a druhým neméně důležitým, vytvořením místa odpočinku a setkávání lidí, kteří jdou cíleně za ochutnávkou vín, či za nezištným výhledem po okolí. Navrhovaná budova je dvoupodlažní, částečně zapuštěná v terénu, kdy jsem využila velký výškový skok v terénu. V prvním nadzemním podlaží se nachází výroba vín a skladovací prostory pro následný export anebo uchování vína. V druhém nadzemním podlaží se rozprostírají prostory pro návštěvníky, a to degustace a ubytování. Charakteristickým rysem pro stavbu je sedlová střecha, která se vznáší na Staré hoře, díky značnému prosklení a odlehčením pomocí sloupů. Významným bodem návrhu je vytvoření uzavřeného, ale zároveň otevřeného prostoru (dvorů).
|
host ::
RSS.