|
|
Charakteristika dětí a dospívajících v ambulantní adiktologické léčbě
Svobodová, Barbora ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Franzová, Martina (oponent)
VÝCHODISKA - U dětí a mladistvých, které navštěvují Ambulanci dětské a dorostové adiktologie, nebylo doposud popsáno prostředí, z něhož pocházejí. Práce se zabývá popisem různých aspektů života těchto klientů. CÍLE - Cílem bakalářské práce byl popis prostředí, ze kterého pochází děti a mladiství, docházející do ADDA. Konkrétně výzkum sledoval rozvodovost, úplnost rodin a konflikty vyskytující se v rodinách. Dalším sledovaným aspektem prostředí byla přítomnost uživatele návykových látek ve společné domácnosti s pacientem. Na závěr výzkum shrnuje společné aspekty z domácnosti dětských a mladistvých uživatelů navštěvujících ambulanci. METODY - Výzkumnou metodou byla popisná statistika, zaměřená na popis pacientů ADDA. Informace byly získány ze strukturovaných anamnestických listů (SAL), který vyplňují rodiče při vstupu potomka do zařízení, následně byly přehledně rozděleny podle četnosti do tabulek a grafů. VÝSLEDKY - 47 dětí (ze 112 odpovědí) žije v úplné rodině, 24 dětí žije v domácnosti, která je doplněná o partnera a zbývajících 41 dětí pochází z neúplné rodiny, ve které jeden z rodičů chybí. Pouze 7 respondentů uvedlo soužití pacienta s člověkem, který má problém s alkoholem, 6 uvedlo člověka, který bere drogy a 10 přítomnost jedince, který bral drogy v minulosti. 97 % dětí pochází z České...
|
|
|
Domov a rodina
Kantor, Táňa ; Suchánek, Radek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení nové koncepce dětského domova, která hledá vztah mezi rodinným prostředím, specifickými potřebami dětí či také nutnými požadavky na architekturu, které jsou důležité při vnímání prostoru, ve kterém se děti nacházejí.
|
|
|
Rodina v představách o vlastní budoucnosti u dospívajících z dětských domovů
Henyšová, Žaneta ; Myšková, Lucie (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Úvahy dospívajícího jedince nad vlastní budoucností se mohou podílet na jeho budoucím směřování. Představa vlastní rodiny zaujímá významnou pozici v těchto úvahách a do jisté míry tak determinuje jejich podobu. Jedinci z dětského domova mají zpravidla narušené původní rodinné vazby a je předpokládáno, že by tím mohly být jejich představy o vlastní rodině negativně poznamenány. Diplomová práce je opřena o kvalitativní metodologický přístup, v jehož rámci je zkoumáno pojetí rodiny v představách o vlastní budoucnosti u dospívajících žijících v dětských domovech a v rodinném prostředí. K tomuto cíli byl navrhnut polostrukturovaný rozhovor a projektivní grafické metody, které byly zadány šesti dospívajícím (ve věku 16 - 19 let) z dětských domovů a šesti dospívajícím z rodinného prostředí (tj. kontrolní skupina). Kvalitativní analýza získaných dat potvrdila, že se představy o plánované vlastní rodině u dospívajících z dětského domova liší oproti představám dospívajících z rodinného prostředí. U dospívajících z dětských domovů chybí emoční aspekt rodiny a rodina je jimi vnímána především jako instituce sloužící k ochraně jejích členů. Dále do jejich představ o rodině, zejména o manželských a rodičovských rolích, výrazněji vstupuje genderový rozměr, než jak je tomu u dospívajících z kontrolní skupiny....
|
|
| |
|
|
Rodinné prostředí dítěte mladšího školního věku
TOČÍKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou rodinného prostředí dítěte mladšího školního věku. Cílem předkládané diplomové práce je zprostředkovat vhled na život dítěte mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje v jednotlivých kapitolách na témata vztahující se k problematice rodiny, výchovy a volného času, přičemž důraz je kladen na problémové, klinické a odlišné rodiny. V praktickém zpracování je uveden vhled do tří rodin s dítětem mladšího školního věku prostřednictvím metod kvalitativního výzkum (zejména kazuistiky a dotazování). V praktické části hledám odpovědi na otázky týkající se hodnot rodin, trávení volného času, výchovných metod a životního stylu.
|
|
|
Sociální aspekty hormonální antikoncepce v životě žen v reprodukčním věku
Grünbergová, Lenka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociální aspekty ženské orální hormonální antikoncepce v životech dvou generací žen, tj. dcer a jejich matek. V teoretické části osvětluje zásadní koncepty, které při zkoumání antikoncepce obecně není možné z genderového hlediska opomenout. Upozorňuje dále na důležité historické mezníky, které s tzv. antikoncepční pilulkou souvisí. Prostor je věnován také analýze vývoje antikoncepčního chování české populace od 50. let 20. století. Empirická část zahrnuje kromě popisu metodologie také analýzu polostrukturovaných rozhovorů s deseti ženami - matkami, které se narodily v 60. letech 20. století a jejich dcerami narozenými kolem přelomu 80. a 90. let. Cílem analýzy provedených rozhovorů je zjistit, jak konkrétně se v životě oslovených žen projevuje obecně přijímaná teze o antikoncepci jakožto emancipačním mechanismu, který pomáhá ženám mít moc nad vlastním tělem a rozhodovat o vlastní reprodukci. Ptám se, z jakého důvodu, kdy a za jakých podmínek se mé komunikační partnerky rozhodly užívat antikoncepční pilulky a jakou roli v tomto rozhodnutí hrály vnější okolnosti. Dále také, jakým způsobem se užívání antikoncepčních pilulek projevilo v jejich vztahu k vlastnímu tělu a sebevědomí a jak ovlivnilo jejich partnerské vztahy a sexuální život obecně. To vše zkoumám s ohledem na...
|
|
|
Valéry Giscard d'Estaing a Velká Británie
Černovská, Eliška ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Valéry Giscard d'Estaing a Velká Británie" se zabývá francouzsko- britskými bilaterálními vztahy v letech 1974-1981, kdy VGE stál v čele Francouzské republiky a kdy mezinárodní spolupráce mezi Paříží a Londýnem byla posunuta na jinou úroveň díky vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství v roce 1973. V tomto období se bilaterální spolupráce států oproti předcházejícím dekádám zlepšila, což je ilustrováno například zavedením každoročních bilaterálních summitů v roce 1976. Práce se v tomto kontextu zaměřuje na osobu VGE a odpovídá na otázku, zda Giscardovo rodinné prostředí a tradice byly kladně naladěny k anglosaskému světu či nikoliv a zda mohly mít vliv na jeho názory a postoj ke Spojenému království. Z tohoto důvodu studie k výzkumu používá biografickou metodologii. V první části bakalářská práce analyzuje francouzsko-britské vztahy v letech 1958-1981 s důrazem na osobní preference francouzských prezidentů. Druhá kapitola se věnuje Giscardovu rodinnému prostředí a analyzuje vliv rodiny na jeho přístup k Británii. Třetí část se zabývá vztahy VGE s britskými představiteli a zkoumá, zda i tato osobní rovina umocnila pozitivní přístup VGE a následně ovlivnila francouzskou zahraniční politiku směrem ke Spojenému království. Bakalářská práce došla k závěru, že...
|
|
| |
|
|
Mentální reprezentace rodiče u dětí umístěných v ústavní výchově
Myšková, Lucie
MENTÁLNÍ REPREZENTACE RODIČE U DĚTÍ UMÍSTĚNÝCHV ÚSTAVNÍ VÝCHOVĚ Abstrakt disertační práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie Školitelka: PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Autorka: Mgr. Lucie Myšková Většina dětí v ústavní výchově má své rodiny, se kterými je v kontaktu, ale z různých důvodů tyto děti v rodinném prostředí vyrůstat nemohou. Z odborných prací víme, že se jedná zpravidla o rodiny, kde je atmosféra chladu, nezájem o děti, násilí. Praxe ale ukazuje, že děti v dětských domovech se o svých rodičích vyjadřují většinou s pozitivní konotací a i v literatuře nacházíme poznatky o tom, že děti, které s rodiči nežijí, si je idealizují. Do studie byly proto záměrně vybrány děti ve vývojovém období staršího školního věku, což je charakterizováno mimo jiné kritickým pohledem na dospělé. Práce vychází z výše uvedených ambivalencí a je zaměřena na mentální reprezentaci rodičů u dětí staršího školního věku umístěných v ústavní výchově.Téma je sledováno použitím několika metod (dotazník, kresba, rozhovor, určování polarit) a kvantitativně- kvalitativním zpracováním získaných dat, která jsou porovnávána s daty od skupiny dětí vyrůstajících v rodinném prostředí. Bylo shledáno, že představy rodiče u dětí staršího školního věku žijících v ústavní výchově se liší od představ stejně...
|
|
| |
host ::
RSS.