|
|
Právní úprava rodiny a vztahů mezi rodiči a dětmi (s pohledy do minulosti i budoucnosti)
Valentová, Hana ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce podává ucelený pohled na současnou právní úpravu rodiny a vztahů mezi rodiči a dětmi, včetně pohledů do minulosti i budoucnosti. Stálá aktuálnost této problematiky byla i důvodem volby tématu mé diplomové práce. Úvodní 2 kapitoly pojednávají o rodině v historickém kontextu, o vývoji právní úpravy vztahů mezi rodiči a dětmi až do současnosti. Rodina se v průběhu historie vyvíjela, vyvíjelo se a měnilo se i postavení jednotlivých jejích členů, což mělo svůj odraz v právních normách (moc otcovská, moc rodičovská, rodičovská práva a povinnosti, rodičovská zodpovědnost). Současné pojetí rodiny je obsahem kapitoly 3, kapitola 4 pak podává obecné charakteristiky rodinného práva a rodinněprávních vztahů včetně vymezení základních pojmů, s nimiž je v rámci dalšího výkladu pracováno. Klíčová kapitola 5 pojednává o institutu rodičovské zodpovědnosti, který byl do našeho právního řádu vnesen tzv. velkou novelou zákona o rodině (zák. č. 91/1998 Sb.). Při výkonu práv a povinností plynoucích z rodičovské zodpovědnosti jsou rodiče povinni chránit zájmy nezletilého dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled. Dítě je ve vztahu rodič-dítě rovnoprávným subjektem a nositelem odpovídajících práv. Při jakékoliv činnosti týkající se dítěte je předním hlediskem blaho (nejlepší zájem) dítěte. V...
|
|
|
Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí v teorii a praxi
Vacková, Tereza ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí v teorii a praxi Resumé Moje diplomová práce pojednává o vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí v teorii a praxi a má 10 kapitol. V dnešní době je bohužel téma výživného velice aktuální. Naše společnost se stále proměňuje a s ní i její vztahy v rodině. Fungujících rodin stále ubývá a tak potřební členové rodiny se musí domoci svých práv. Každý z nás je rodič nebo dítě a tak se tato téma týká všech z nás. V první části této práce se snažím definovat základní pojmy tématu mé práce, jako je pojem vyživovací povinnost, definuji rozdíly mezi druhy vyživovací povinnosti, vymezuji subjekty vyživovací povinnosti a zabývám se českou a mezinárodní právní úpravou. Nelze opomenout samostatnou kapitolu, která se zabývá novinkou v podobě budoucí právní úpravy v rámci nového občanského zákoníku. Hlavní kapitoly se samozřejmě zaměřují na vyživovací povinnost rodičů k dětem a vyživovací povinnost dětí k rodičům. Rozebírám zde základní pojmy a definuji je. Za zmínku zde stojí výklad nově vytvořených doporučujících tabulek z dílny Ministerstva spravedlnosti pro výpočet výživného, jejich uplatňování v praxi českých soudů a nejnovější praktické judikáty. Následující kapitola se zabývá problematikou "zálohování výživného". Neméně důležitá je i kapitola věnovaná procesní...
|
|
|
Pěstounská péče v soukromém a veřejném právu
Sauerová, Štěpánka ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje institutu pěstounské péče. Pěstounská péče je v současné době velmi aktuálním tématem oblasti rodinného práva. Po letech teoretických úvah, diskuzí a příprav došlo v této oblasti k řadě významných změn, které byly do právní úpravy promítnuty novým občanským zákoníkem a novelou č. 401/2012 Sb., zákona o sociálně- právní ochraně dětí. Cílem těchto změn je snaha profesionalizovat pěstounskou péči, vytvořit z pěstounské péče alternativu k ústavní péči, zefektivnit její fungování, snížit rizika neúspěchu v praxi a zvýšit zájem veřejnosti o tuto formu náhradní péče. V popředí všech úvah stojí především nejlepší zájem a blaho dítěte. Důraz je kladen na právo dítěte vyrůstat v rodinném prostředí a na poskytování pomoci rodině ohroženého dítěte. Diplomová práce je členěna do sedmnácti kapitol. První kapitola uvádí do problematiky náhradní péče a věnuje se jednotlivým jejím formám. Druhá kapitola představuje historický exkurz do jednotlivých fází vývoje pěstounské péče. Třetí kapitola je věnována vnitrostátním a mezinárodním pramenům právní úpravy pěstounské péče. Těžiště práce tvoří kapitoly čtyři až čtrnáct, které obsahují právní úpravu pěstounské péče de lege lata z hlediska práva soukromého i veřejného. Patnáctá kapitola obsahuje stručný výklad právní úpravy pěstounské péče ve Velké...
|
|
|
Osvojení z hlediska mezinárodních úmluv a českého práva (kritická srovnávací studie)
Hrubešová, Nikola ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou osvojení dítěte, a to jak z hlediska mezinárodních úmluv, tak i českého práva. Pozornost je zaměřena na srovnání příslušných ustanovení v občanském zákoníku s pravidly obsaženými v mezinárodních úmluvách a je hodnocen způsob, jakým Česká republika do svého právního řádu požadavky kladené mezinárodními úmluvami promítla. Práce obsahuje úvod, dále je členěna do šesti kapitol a zakončena závěrem. První kapitola je věnována pojmu osvojení a tomu, jak je v platné právní úpravě chápán. Zároveň jsou vyjmenovány i jednotlivé mezinárodní úmluvy, které se zabývají úpravou osvojení a stanovují základní požadavky na národní úpravy jednotlivých smluvních států. Ve druhé kapitole jsou vymezeny druhy osvojení včetně stručné charakteristiky a popsání hlavních znaků, ve kterých se jednotlivé druhy odlišují. Pro jistou kontroverznost je podrobněji rozebrána otázka zrušitelného a nezrušitelného osvojení. Třetí kapitola uvádí základní předpoklady, jejichž splnění je nutné pro realizaci osvojení. Jedná se zejména o takové předpoklady, které musí splňovat osoba osvojitele, resp. osvojitelů, ale některé jsou též na straně osvojence či spočívají v pravomoci orgánu, který o osvojení rozhoduje. V následující čtvrté kapitole je veškerá pozornost směřována k souhlasům,...
|
|
|
Porovnání manželských majetkových režimů v českém a francouzském právu
Mackuliaková, Michaela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo srovnání majetkových poměrů manželů v českém a francouzském právním řádu. Práce se zabývá různými aspekty "režimu společného jmění manželů" podle českého Občanského zákoníku, "zákonného režimu" podle francouzského Code civil a "zákonného režimu" podle nového českého Občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014. Cílem práce bylo dále dokázat, zda existují obdobné výchozí pozice, ze kterých zákonodárci obou zemí při koncipování majetkových manželských režimů vycházely. V případě, že v některém právním řádu pozitivní právní norma neexistuje, práce zkoumá, zda praxe nebo judikatura dovodila závěry obdobné nebo zcela odlišné v obou zemích. Sekundárním cílem je srovnání stávající a nové české právní úpravy a zhodnocení posunu v přístupu k institutu společného jmění manželů. V manželském majetkovém právu se tradičně střetávají dva zájmy, individuální zájem každého manžela a zájem společný manželskému svazku. Je důležité sladit tyto dva zájmy do té míry, aby jim byla poskytnuta dostatečná ochrana, ale aby to na druhé straně neznamenalo omezení způsobující averzi k institutu manželství jako takovému. Práce se skládá ze čtyř kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty společného a výlučného majetku ve Francii a v České republice. Úvodní kapitola definuje základní pojmy...
|
|
|
Vyživovací povinnost
Dlouhá, Markéta ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Vyživovací povinnost Resumé Rigorózní práce se věnuje tématu vyživovací povinnost, přičemž se zabývá všemi druhy vyživovací povinnosti. Vyživovací povinnost je jedním z institutů rodinného práva, který zahrnuje řadu vzájemných práv a povinností a týká se každého z nás, ať už jako povinného či jako oprávněného. Rigorózní práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy vyživovací povinnosti obsažené v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, s právní úpravou zakotvenou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. První kapitola rigorózní práce jednak osvětluje základní pojmy této problematiky, jako výživné a vyživovací povinnost, jednak se zabývá funkcí vyživovací povinnosti. Další kapitola rigorózní práce pojednává o právní úpravě vyživovací povinnosti v historickém kontextu a zaměřuje se na právní úpravu v občanském zákoníku 2012 a důvody jeho přijetí. Dále rigorózní práce shrnuje jednotlivé druhy vyživovací povinnosti a věnuje se vzájemným vztahům mezi nimi. Rigorózní práce rovněž blíže osvětluje základní podmínku trvání vyživovací povinnosti a jednotlivá kritéria pro stanovení rozsahu vyživovací povinnosti, která jsou společná pro všechny druhy vyživovací povinnosti. V sedmé až dvanácté kapitole rigorózní práce jsou podrobně rozvedeny jednotlivé druhy...
|
|
|
Právní postavení rodičů dítěte při jeho osvojení
Oliveriusová, Monika ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Záměrem práce je analýza účinné právní úpravy postavení rodičů dítěte při jeho osvojení a osvojení samotné s ohledem na aktuální otázky a úpravu v novém občanském zákoníku. Využívány jsou především metody analytická a kompara- tivní. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola pojednává o vymezení základních pojmů, s kterými je dále pracováno. Zařazuje též institut osvojení do širšího rámce náhradní rodinné péče. Druhá kapitola se zabývá právní úpravou osvojení. Je členěna do šesti podkapitol, se stěžejní třetí podkapitolou zabývající se podmínkami osvojení. Třetí a nejrozsáhlejší kapitola je podstatou práce. Je věnována analýze současné právní úpravy právního postavení rodičů dítěte při jeho osvojení. Pozornost je věnována i nové formulaci nezájmu rodiče ve vazbě na nový občanský zákoník. Součástí této kapitoly je i odborníky a veřejností čas- to diskutovaná problematika utajených porodů. Vzhledem k tradici tohoto institutu ve Francii, je učiněn vhled do francouzské právní úpravy. Čtvrtá kapito- la je věnována procesnímu postavení rodičů dítěte a to jak v řízení o osvojení, tak v řízení incidenčním. Podstatou kapitoly páté je úprava v novém občanském zá- koníku, který nabude účinnosti k 1. 1. 2014. Tato kapitola pojednává v první podkapitole o obecných otázkách s akcentací na rodinné právo a...
|
|
|
Porovnání právní úpravy vztahů rodičů a dětí v ČR a Italské republice
Limburský, Jakub ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout přehled základních odlišností mezi právními úpravami vztahů rodičů a dětí v České republice a v Italské republice. Toto téma bylo zvoleno z důvodu rozdílného historického vývoje a společenských poměrů v obou zemích, jejichž výsledkem je odlišné pojetí rodičovství a od něj se odvozujících vztahů. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, které odrážejí zejména vznik a oblast uplatnění vztahů rodičů a dětí, příp. prostředky ochrany dítěte, pokud mu není péče řádně zajištěna v rodinném prostředí. Těmito částmi jsou: a) rodičovství, b) obsah vztahů rodičů a dětí, c) náhradní rodičovství a náhradní výchova. Každá část obsahuje, pro lepší srovnání, dvě kapitoly. V první je vždy stručněji naznačena česká právní úprava a druhá kapitola je věnována hlubšímu vysvětlení úpravy italské. Základní rozdílnosti obou právních řádů jsou výslovně označeny. Podkapitoly se věnují jednotlivým institutům z oblasti rodinného práva týkajícím se vztahů rodičů a dětí, příp. vztahů je nahrazujících. V případě italských norem nebylo někdy možné se vyhnout procesní úpravě v dané oblasti a to z důvodu její provázanosti s hmotněprávními předpisy. Zároveň jsou zmíněny i nejdůležitější mezinárodní předpisy, z nichž obě úpravy vycházejí. Pro poskytnutí celkového obrazu o způsobu výkladu a...
|
|
|
Výživné mezi rodiči a dětmi
Dlouhá, Markéta ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Výživné mezi rodiči a dětmi Resumé Má diplomová práce se zabývá tématem výživného mezi rodiči a dětmi. Toto téma se týká téměř každého z nás, ať už jako povinného nebo oprávněného. Podle mého názoru je téma výživného mezi rodiči a dětmi velmi zajímavé a stále aktuální a zaslouží si pozornost celé společnosti. První kapitola mé práce osvětluje základní pojmy této problematiky, jako výživné, jeho druhy a funkce. Tato kapitola také stručně popisuje historický vývoj právní úpravy výživného a vymezuje subjekty vyživovací povinnosti. Největší pozornost je v mé práci věnována vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti, protože právní úprava tohoto druhu vyživovací povinnosti je nejdůležitější a společensky nejvýznamnější. Má práce se zabývá především kritérii pro stanovení výše výživného, dobou trvání a způsobem plnění výživného. Závažný problém představují soudní rozhodnutí o výši výživného, která jsou občas v obdobných případech značně odlišná. Proto ministerstvo spravedlnosti v loňském roce vytvořilo doporučující tabulku pro stanovení výše výživného, která má sjednotit rozhodovací praxi soudů. Další kapitola je věnována vyživovací povinnosti k rodičům. Právní úprava této oblasti je bohužel málo proracovaná a také související judikatura je nedostačující. Má práce zmiňuje také důležitá společná pravidla pro...
|
|
|
Právní úpravy rozvodu a výživného mezi rozvedenými manžely v ČR a ve vybraných evropských státech
Mozgová, Kamila
Rozvod manželství jako jeden ze způsobů zániku manželství je upraven ve všech právních řádech Evropy, když je definován jako zrušení platného manželství za života manželů, vyslovené kompetentním státním orgánem, na základě důvodů stanovených zákonem a v rámci předepsaného procesněprávního postupu, s účinky ex nunc. Jedním ze znaků současné evropské společnosti je tzv. "krize rodiny". Projevem této krize je stále se zvyšující počet nesezdaných párů a především stálý nárůst počtu rozvodů. Rozvod, jako sociální situace se stal na začátku třetího tisíciletí pro drtivou většinu společnosti běžnou a přijatelnou záležitostí a je považován za dostupný, rázný a účinný způsob řešení neshod a problémů v manželství. Existující evropská legislativa pak v tomto ohledu vede také k tomu, že jen velmi malé procento rozvodů dnes končí smírem partnerů. Není však jistě žádoucí společenský význam institutu manželství přeceňovat. Z hlediska obecného mínění nelze právní úpravu rozvodu manželství ztížit natolik, aby nutila manžele zůstávat ve svazku nefunkčním a de facto neexistujícím. Obecně se předpokládá, že skončením manželství zaniknou jak osobní, tak i majetkové vztahy mezi manžely a že každý z manželů se bude schopen nadále sám o sebe postarat. Pokud se však rozvedený manžel ocitnul v takové životní situaci, jež mu...
|
host ::
RSS.