|
|
Income Inequality and Happiness: A Meta-Analysis
Kamenická, Lucie ; Havránková, Zuzana (vedoucí práce) ; Chytilová, Julie (oponent)
Vztah mezi ekonomickou nerovností a štěstím je ústředním bodem řady sociál- ních politik. Pokud vysoká ekonomická nerovnost škodí lidem, pak podpora přerozdělování příjmů od bohatých k chudým může učinit společnost šťast- nější. Ukazujeme však, že v akademické literatuře tento populární konsenzus ohledně směru vztahu spíše chybí. Na základě 868 pozorování shromážděných z 53 studií, kontrolováním 62 aspektů designu studie a používáním nejmod- ernějších meta-analytických technik, identifkujeme několik důležitých faktorů efektu ekonomické nerovnosti na štěstí. Pokud nemají všechny studie stejnou váhu, je v literatuře přítomna publikační selektivita upřednostňující odhady proti populárnímu konsensu. Zatímco geografcké rozdíly dominují mezi sys- tematickými vlivy velikosti vztahu, vztah je také silně ovlivněn různými daty a metodami, které autoři v primárních studiích používají. Dále záleží, jestli při odhadování efektu autoři kontrolují různé individuální charakteristiky, jako například důvěru lidí ve společnost nebo jejich zdraví.
|
|
|
Three Essays on Financial Development
Mareš, Jan ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Belke, Ansgar (oponent) ; Čihák, Martin (oponent) ; Geršl, Adam (oponent)
Dizertační práce je souborem tří empirických článků o dopadech rozvoje finančních trhů. První článek zkoumá vliv charakteristik finančního zprostředkování na dlouhodobý ekonomický růst. S využitím metody Bayesiánského průměrování identifikuje efektivitu finančního zprostředkování jako klíčový prorůstový faktor. Druhý a třetí článek se zabývají činiteli ovlivňujícími rozdělení příjmů a bohatství. Mezi ekonomickými, politickými, institucionálními a geografickými faktory ukazují na důležitou roli finančního rozvoje při formování obou nerovností.
|
|
|
Cíl udržitelného rozvoje č. 1: Konec chudoby
Komorová, Anežka ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Fanta, Nicolas (oponent)
Tématu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se v dnešní době dostává stále více pozornosti. Předkládaná bakalářská práce se zabývá studiem prvního cíle - vymýcení chudoby ve všech jejích formách všude na světě. Existuje množství publikací, které se snaží odhalit možné determinanty chudoby za účelem vytvoření účinné strategie pro boj s ní. Většina jich je však zaměřena na konkrétní státy či regiony díky lepší dostupnosti dat. Tato práce naopak zkoumá proměnné a jejich vliv na extrémní chudobu ve světě, příp. v různých regionech, to vše s využitím ekonometrické analýzy panelových dat. V této studii bylo použito sedm nezávislých proměnných: HDP na obyvatele, Gini index pro příjmovou nerovnost, populační růst a čtyři úrovně dosaženého vzdělání - bez formálního vzdělání, primární, sekundární a terciální. Primárním zdrojem dat se stala "World Bank", ze které byla obdržena pozorování pro 125 států v časovém období od roku 2000 do roku 2017. Z výsledků studie vyplývá, že proměnné HDP na obyvatele, příjmová nerovnost, terciální vzdělání a absence dokončeného formálního vzdělání významně ovlivňují extrémní chudobu. Výsledky rovněž naznačují nepravděpodobnost splnění nulového cíle do roku 2030. První cíl SDGs se tedy ukázal jako příliš ambiciózní. Pro jeho splnění je nezbytné, aby došlo k ještě většímu zvýšení...
|
|
|
Kriminalita v ČR
Doležalová, Barbora ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Palanská, Tereza (oponent)
Tato práce analyzuje faktory, ovlivňující kriminalitu v České republice. Kriminalita je součástí naší společnosti již od nepaměti a její důsledky neovlivňují jen oběti, ale také celkovou ekonomiku. Hlavním přínosem této práce je ekonometrická analýza nejnovějších panelových dat z období 2010-2017 na úrovni okresů České republiky, pomocí níž jsme identifikovali faktory a jejich vliv na kriminalitu. Pro přesnější výsledky se v této práci analyzovaly faktory, ovlivňující i jednotlivé trestné činy - loupež, vloupání, znásilnění a vraždu. Analýzou jsme zjistili, že nezaměstnanost má významný vliv na kriminalitu, ale vztah těchto proměnných je negativní. Tento výsledek může být způsoben tím, že se zvýšenou zaměstnaností si lidé více hlídají své věci a pro zločince je těžší páchat trestnou činnost. Pozitivní a významný vztah byl pak zjištěn mezi nezaměstnaností a loupeží. Dále bylo zjištěno, že procentuální zastoupení cizinců v populaci má vliv na loupež a znásilnění, a proto by bylo dobré se soustředit na začlenění cizinců do naší společnosti. Taktéž bylo zjištěno, že nerovnost příjmů má významný pozitivní vztah na znásilnění a pravděpodobnost objasnění kriminality odrazuje zločince od páchání kriminality.
|
|
|
What is the effect of income inequality on economic growth?
Ardeleanu, Dorian ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Astapovich, Stanislav (oponent)
Vliv příjmové nerovnosti na ekonomický růst je důležitá otázka, na kterou ale existující články neposkytují uspokojivou odpověd'. Tato práce používá ke studiu daného tématu údaje o 93 zemích světa z let 1995-2015. Model je odhadován pomocí fixních efektů s Newey-West standardními chybami a pomocí GMM. Hlavním zjištěním je, že vyšší příjmová nerovnost má nega- tivní vliv na růst reálného HDP na obyvatele. Kromě toho, je tento dopad významnější mezi chudšími zeměmi ve srovnání s vyspělými. V práci bylo také zjištěno, že vliv příjmové nerovnosti na ekonomický růst záleží na pol- itické doktríně vládnoucí strany. Ten je záporný a statisticky významný jenom ve státech, kde vládnou centristické strany. 1
|
|
|
Příčiny významných příjmových nerovností ve Venezuele a možnosti řešení
Bubák, Štěpán ; Sejkora, Jiří (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit příčiny významných příjmových nerovností ve Venezuele dané historickým a ekonomickým vývojem a navrhnout možnosti řešení tohoto problému. Bakalářská práce je strukturována do třech hlavních kapitol. První kapitola definuje pojmy, se kterými se pracuje v následujících kapitolách a které jsou pro pochopení problematiky stěžejní. Zároveň popisuje různé ekonomické přístupy k měření příjmové nerovnosti a seznamuje obecně s příčinami. Druhá kapitola se s využitím historicko-logické metody a analýzy zabývá zhodnocením příčin vysokých příjmových nerovností ve Venezuele. Třetí kapitola přichází s několika návrhy řešení problému příjmových nerovností.
|
|
|
Vliv daní a dávek na míru nerovnosti příjmů v České republice
Hospodka, Jakub ; Pavel, Jan (vedoucí práce) ; Vaskovskyi, Anton (oponent)
Cílem následující Bakalářské práce je analyzovat dopady daňového systému a dávek státní sociální podpory na míru příjmové nerovnosti v České republice v letech 2004 až 2014. Prostor je věnován i zakotvení obou těchto systému a vysvětlením té části jejich fungování, která je relevantní pro zmíněné téma. Ke kvantifikovaní příjmové nerovnosti je využito Giniho koeficientu, Indexu Robina Hooda a poměrového ukazatele S80/S20. Analýza je tvořena vytvořením čtyř kategorií příjmů na základě šetření EU SILC a následnou aplikací zmíněných ukazatelů.
|
|
|
Vývoj vybraných sociálních indikátorů zemí bývalého východního bloku po vstupu do EU
Polk, Robin ; Zeman, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku zemí bývalého východního bloku z hlediska vybraných ukazatelů sociální statistiky a srovnání jejich vývoje po vstupu do EU. Konkrétně se tato práce soustředí na ty státy, které vstoupily do Evropské unie 1. května 2004. Sledované indikátory se týkají zejména oblasti výše příjmů, příjmové nerovnosti, nezaměstnanosti a ohrožení chudobou. V práci je popsána metodika těchto ukazatelů, zdroje dat a postupy, pomocí kterých se sleduje sociální situace v zemích Evropské unie. Dále je pak porovnán vývoj a srovnání jeho trendu mezi jednotlivými zeměmi, ale i ve srovnání s trendem před vstupem do EU. Ve zkratce je zde popsána i sociální politika Evropské unie, její vývoj od počátku evropské integrace a také současná strategie v této oblasti.
|
|
|
Vliv fiskální politiky na příjmovou nerovnost ve vybraných zemích Latinské Ameriky
Urbanová, Anna ; Maialeh, Robin (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Navzdory klesajícímu trendu posledních let, Latinská Amerika zůstává nejvíce nerovným světovým regionem. Negativní socioekonomické dopady vysoké příjmové nerovnosti byly rozebrány a potvrzeny mnoha studiemi. Rozdíl mezi mírou příjmové nerovnosti v Latinské Americe a více rovnostářskými zeměmi se výrazně zmenší, bereme-li v úvahu příjem po zahrnutí daní a transferů. Z toho vyplývá, že kořeny přetrvávající vysoké míry příjmové nerovnosti můžeme hledat v neefektivní fiskální politice vlád. Tato práce se zabývá předpokládaným vlivem prováděných fiskálních politik na výši příjmové nerovnosti ve čtyřech latinskoamerických zemích: Mexiku, Brazílii, Chile a Kolumbii. Teoretická část poskytuje teoretické základy příjmové nerovnosti a fiskální politiky. Praktická část zahrnuje analýzu vývoje příjmové nerovnosti, veřejných výdajů a daňových příjmu státu pro tyto země během let 1992 až 2012. Následný regresní model potvrzuje statisticky signifikantní negativní vliv veřejných výdajů na zdravotní systém na příjmovou nerovnost pro Mexiko, Brazílii a Chile. Veřejné výdaje na školství se v případe Brazílie taktéž jeví jako efektivní nástroj pro snižování nerovného rozdělení příjmů. Naopak, v případě Chile se zdá, že výdaje na vzdělání příjmovou nerovnost zvyšují. Hlavním závěrem vyplývajícím z této práce je fakt, že fiskální politika zaměřená na zvyšování výdajů na vzdělání a zdraví může sloužit jako nástroj ke snižování příjmové nerovnosti, je ovšem nezbytné, aby bylo financování efektivně zaměřeno.
|
|
|
Fiscal consolidations and their effects on income inequality. An empirical analysis of the distributional effects of austerity, using a novel approach to identify consolidation compositions
Scheibe, Conrad ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Douarin, Elodie (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dopady fiskální konsolidace na příjmové nerovnosti. Ačkoliv fiskální konsolidace se staly populárním tématem ekonomického výzkumu, jejich vliv na příjmovou nerovnost, která sama získala v poslední době širokou popularitu, jsou poměrně neprozkoumané. Proto tato práce ekonometricky hodnotí vývoj Giniho koeficientu během a po úsporném opatření. Práce aplikuje regresní analýzu s metodou panel dat na vzorku 17 zemí s vysokými příjmy v období 1978 - 2009. Je zjištěno, že konsolidace (záměrného zlepšení primárního salda rozpočtu) výrazně zvyšuje příjmovou nerovnost v dotyčné zemi. Konkrétně se ukázalo, že zlepšení o primárního rozpočtového salda o jedno procento HDP je spojeno se zvýšením příjmové nerovnosti na trhu o 0,6% v roce následujícím. Tato práce navíc zkoumá diskreční účinek různých konsolidačních kompozic. Zavádí proto nový přístup rozlišující mezi konsolidacemi, které jsou buď výhradně prováděné prostřednictvím škrtů ve výdajích, prostřednictvím zvýšení daní nebo kombinací obojího. Přitom bylo zjištěno, že zejména čistě daňové konsolidace mají tendenci mít přívětivý vliv na rovnost a také jsou poměrně malé, zatímco pro konsolidace zamřené na čisté škrty a smíšené platí opak. Tato zjištění poukazují na výraznější kompromis mezi různými cíli konsolidace, než je v...
|
host ::
RSS.