|
|
Anti-inflammatory and immunomodulatory activities of Ixodes ricinus salivary proteins
CHLASTÁKOVÁ, Adéla
Ticks are highly specialized obligate ectoparasites whose life cycle is fully dependent on obtaining a blood meal from a host. To prevent blood clotting and counteract the host's immune and wound healing responses, ticks secrete saliva, containing hundreds to thousands of proteins and non-proteins, into the feeding cavity. This thesis focuses on deciphering the function of three serpins (inhibitors of serine proteases) expressed in the salivary glands of the European tick Ixodes ricinus. Iripin-1, Iripin-3, and Iripin-8 were produced in the Escherichia coli expression system, and their effects on the immune response were evaluated using various in vitro assays and a mouse model of acute inflammation. Furthermore, the thesis involves one review article that summarizes the role of serpins in tick physiology and tick-host interaction.
|
|
|
Interaction of tick-borne encephalitis virus with host and vector cells
TYKALOVÁ, Hana
The proposed thesis deals with the various aspects of tick-borne encephalitis virus infection in the host and the vector on the cellular level. It uncovers transcriptomic and proteomic responses in infected cells in the human neurons and astrocytes, and vector cells. It identifies the subgenomic flaviviral RNA as an important pathogenesis effector that can interfere with the vector RNAi pathway, and at the same time denotes the components of this pathway. It also describes the phenomenon of impairment of host protein and rRNA synthesis upon TBEV infection. Moreover, it uncovers the importance of quasispecies in the adaptation to vector and host cells.
|
|
|
Úloha humorálních (plasmových) faktorů při infekcích plžů schistosomami
Košťáková, Monika ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Motolice třídy Digenea, jako Schistosoma mansoni, využívají měkkýše, téměř vždy plže, ve svém životním cyklu jako mezihostitele. Obranný systém plžů je složen z imunitních buněk zvaných hemocyty, které jsou hlavními efektory a spolupracují s rozpustnými komponentami. Tyto rozpustné (humorální) faktory mohou ovlivnit přímo larvální stádium parazita i aktivitu hemocytů a také se účastnit při rozpoznávaní parazita. Za hlavní složku humorální imunity jsou považovány lektiny, které mají primární roli v "non-self recognition". Lektinovou aktivitu vykazují také proteiny příbuzné brinogenům objevené u Biomphalaria glabrata. Jejich unikátní struktura zahrnuje brinogenovou a imunoglobulinům-podobnou doménu. Důležitou úlohu v obraně by mohly mít i molekuly podobné cytokinům. V hemolymfě plže je přítomno mnoho různých molekul, jejichž hladiny se mění v průběhu infekce. Odpověď na parazitaci je tudíž velmi komplexní a čeká na další objasnění.
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
|
|
Immune response against skin-penetrating helminths with a focus on schistosomes
Revalová, Alena ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Prekonanie kožnej bariéry stavovcov a uniknutie imunitnej odpovedi je zlomovým okamžikom v životnom cykle mnohých helmintov. Táto bakalárska práca zhŕňa aktuálne poznatky o priebehu kožnej imunitnej odpovedi ku schistosomám, ktoré využívajú tento spôsob invázie hostiteľa. Infekcia rýchlo aktivuje mechanizmy vrodenej ako aj adaptívnej imunitnej odpovedi u myší ako aj u ľudí. Napriek odlišnostiam medzi ich imunitným systémom, u oboch dochádza pri infekcii k uplatňovaniu komplementových proteínov, granulocytov a najmä CD4+ T- lymfocytom, ktoré sa zdajú kľúčové pre potláčanie infekcie. Vo viacerých oblastiach imunitnej odpovedi, akými sú zdroje cytokínov IL-10, IL-4 či v expresii koreceptorov stále panuje neistota a sú potrebné ďalšie experimenty. Získanie komplexného obrazu o imunitnej odpovedi pri kožnej infekcii vrátane stanovenia konkrétneho vplyvu imunomodulačného pôsobenia helminta by výrazne zrýchlilo vývoj vakcín. Kľúčové slová: imunitná odpoveď, koža, lymfatické uzliny, helminti, schistosomy
|
|
| |
|
|
Molekulární genetika celiakie
Němečková, Iva ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent)
Celiakie je orgánově specifické autoimunitní onemocnění, které vzniká jako důsledek přecitlivělosti na obilný lepek u geneticky vnímavých jedinců. Genetickou predispozicí jsou geny HLA-DQ2 a HLA-DQ8, které jsou nutné, avšak ne dostačující pro vznik celiakie; podílejí se cca na 40% dědičnosti. Postupně jsou vytipovávány další geny, které by se mohli podílet na patogenezi celiakie. Mezi tyto tzv. kandidátní geny, které jsou vyhledávány na základě známých poznatků molekulárních mechanismů vrozené a adaptivní imunitní odpovědi, patří např. geny MIC, TNF, CTLA-4, CD28, ICOS, MYO9B, MMP, PTPN22 a TLR. Imunitní odpověď vyvolána proniknutím peptidů lepku do lamina propria vede ke slizničnímu poškození. Různé peptidy lepku jsou do patologie celiakie zapojeny různým způsobem, některé peptidy spouštějí adaptivní imunitní odpověď, jiné např. peptid p31-43 spouští vrozenou imunitní odpověď.
|
|
|
Funkce telomer a volné DNA u zdravých jedinců a u vybraných patologických stavů
Zinková, Alžběta ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Vodička, Radek (oponent) ; Drábek, Jiří (oponent)
Od objevu volné DNA (cfDNA) uplynulo více než 70 let, ale k největšímu zájmu o toto téma a k poznání dochází bezesporu v posledních třiceti letech. Využití nachází především v onkologii a prenatální diagnostice. Zatímco v těchto oborech je rutinně diagnosticky využívána, jen málo se ví o jejích fyziologických funkcích v organismu. Náš výzkum se proto zaměřuje na pochopení této úlohy a v experimentech pracuje zejména se vzorky získanými od zdravých jedinců. První studie byla zaměřena na rozdíly mezi plazmou a sérem zdravých jedinců. Položili jsme si otázku, zda se u nich liší koncentrace cfDNA a zastoupení telomerických sekvencí a zjistili jsme, že sérum obsahuje signifikantně více cfDNA než plazma, na druhou stranu je plazma relativně bohatší na telomerické sekvence. Při stimulačních experimentech s THP1 buňkami vykazovaly vzorky kultivované se sérem ošetřeným DNázou (bez přítomnosti cfDNA) vyšší expresi mRNA TNF-α (Tumor necrosis factor α), než vzorky kultivované s neošetřeným sérem a stejný trend byl pozorován i při stimulaci se vzorky plazmy. Studie zahrnující vzorky plazmy od deseti pacientů s celiakií a deseti zdravých kontrol ukázala při stimulaci THP1 buněk signifikantní rozdíly exprese mRNA TNF-α u DNázou ošetřených vs. neošetřených vzorků, kdy u ošetřených vzorků plazmy byla jejich...
|
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
| |
host ::
RSS.