|
| |
|
|
Problematika pacienta s lupenkou a jeho začlenění se do společnosti
Vaňková, Lucie ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou pacientů, kteří jsou postiženi lupénkou. V první polovině teoretické části se zaměřuji na popis anatomie a fyziologie kůže. Druhá polovina teoretické části objasňuje, co vlastně psoriáza obnáší, jaká je její historie, jak se projevuje, jaká je možnost diagnostiky, s jakými typy lupénky se můžeme setkat v praxi, jaké jsou možnosti léčby a proč je důležitá edukace nemocného, rodiny i společnosti. V několika kapitolách popisuji, jaký má dopad na psychický i fyzický stav pacienta. V neposlední řadě připojuji kapitolu o začleňování se psoriatiků do společnosti. Empirická část se zaměřuje na život a příběhy lidí, kteří si svévolně tuto nemoc nevybrali, ale provází je velkou částí jejich života. Použita byla sonda kvalitativního šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaznamenávány a následně analyzovány pomocí metody zakotvené teorie. Hlavním cílem je zjistit, v jakých sociálních oblastech mají lidé s psoriázou nejčastěji problémy. Rozhovory jsou vedeny s vybranými pacienty, jejich rodinami, přáteli a širokou veřejností. Empirická část popisuje a analyzuje zkušenosti a problémy nemocných, ke kterým došlo v souvislosti s tímto onemocněním. Zaměřuje se na rodinný, partnerský, pracovní a společenský život. Šetření prokázalo, že společnost sama...
|
|
|
Význam amplifikace genu HSD17B1 u karcinomu prsu
MAŠOVÁ, Michaela
Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Přesto, že incidence neustále narůstá, snižuje se mortalita tohoto onemocnění. Nicméně, stále existují případy, u nichž konvenční léčba selhává. Jedním z terapeuticky důležitých rysů je hormon-dependentní závislost karcinomů prsu a status receptoru růstového faktoru HER-2 (Her-2/neu, c-erbB-2). U karcinomů se zvýšenou expresí estrogenového či progesteronového receptoru (ER, resp. PR) lze léčbu zacílit na jejich blokádu, či v případě HER2 nadměrné exprese funkci zablokovat použitím monoklonální protilátky trastuzumab, popř. lapatinib. Přestože díky agresivitě HER2 pozitivních nádorových buněk patřil tento podtyp onemocnění do skupiny pacientek s nejhorší prognózou, díky cílené (biologické) léčbě patří v současné době tyto pacientky do skupiny nejlépe léčitelných ca. mammy. Nicméně, u některých hormonálně-dependentních nádorů dochází k selhání léčby. Jedním z důvodů by mohl být produkt genu HSD17B1, který zasahuje do metabolismu těchto hormonů. Gen je navíc lokalizován na chromozomu 17 (podobně jako gen HER2) a tudíž lze předpokládat jeho aberaci. Vzhledem k tomu, že sonda pro gen HSD17B1 není komerčně dostupná, připravili jsme tuto sondu pomocí transfekovaných E. coli bakteriálních klonů a její specifitu jsme ověřili na chromozomálních preparátech a pacientských vzorcích. V předkládané práci jsme provedli FISH u 50 vzorků pacientek s karcinomem prsu s cílem alespoň předběžně zjistit, v jaké míře je u nich zmnožen gen HSD17B1 a zvážit jeho zařazení do rutinního vyšetřování ca. mammy. Dále jsme se pokusili ověřit, zda počet kopií genu HSD17B1 není závislý na statusu genu HER2, či zda nekoreluje např. s věkem pacientky při diagnóze apod. Zdá se, že počet kopií genu HSD17B1 je v některých případech u ca. prsu navýšen, i když se jeho navýšení je spíše důsledkem polyzomie chromozomu 17. V další fázi bude studie rozšířena o další pacienty a dokončen sběr klinických dat a jejich analýza ve vztahu k HSD17B1. Jedná se o pilotní projekt, jehož cílem je ověřit význam genu HSD17B1 a případně nabídnout připravenou sondu ke komercionalizaci.
|
|
|
Specifika práce sestry v centrech biologické léčby
MENCLOVÁ, Šárka
Specifika práce sestry v centrech biologické léčby? Bakalářská práce byla napsána formou teoretickou s cílem zmapovat problematiku biologické léčby. Metodou rešerše a analýzy z dostupných současných zdrojů týkajících se daného tématu byla práce zpracována. Biologická léčba představuje nový typ léčebného postupu, který usiluje o vytvoření takové sloučeniny, která má za cíl cíleně tlumit nebo posílit imunitní systém a tím co nejpřesněji ovlivnit chorobný proces probíhající v nemocném či poškozeném organismu. Z důvodu velké ekonomické náročnosti bylo nutno soustředit léčbu biologickými preparáty do center. V centru pracuje kvalitní tým pracovníků, který dokáže nejefektivněji posoudit pro kterého pacienta je léčba vhodná a bezpečná. K přehlednosti pacientů, efektivitě léčbě či k dlouhodobému sledování bezpečnosti léčiv slouží registry. Důležitost je kladena také na vybavení a prostředí center. Kapitola specifika práce sester je zaměřena na odborné znalosti a zručnost sestry při aplikaci biologické léčby. Hlavním úkolem sestry je poskytování komplexní, individualizované, holistické ošetřovatelské péče, jejímž základem je kvalitní verbální a neverbální komunikace i edukační činnost. Následující střední část je věnována jednotlivým oborům, které mají s biologickou léčbou největší zkušenosti. Obor gastroenterologie, kde léčba idiopatických střevních zánětů Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy je léčena pomocí látek blokujících TNF-?. Látky jsou aplikovány v podobě infuzí, nebo cestou subkutánní. Sestry tudíž musí být informovány o léčebném postupu, podstatě léčby a o nežádoucích účincích spojených s terapií. V revmatologickém centru s léčbou revmatoidní artritidy, ankylozující spondylitidy známé jako bechtěrevova nemoc, psoriatické artritidy a juvenilní idiopatické artritidy jsou dosahovány mimořádné výsledky s biologickou léčbou. Zmínka je i o registru ATTRA, který je jedním z hlavních nástrojů pro sledování pacientů od začátku léčby. V centru onkologie je práce sester zaměřena na monitorování nežádoucích účinků spojených s terapií. Nežádoucí účinky spojené s biologickou léčbou jsou specifičtější než u léčby cytostatické. Záleží tedy na tom, aby sestra měla dobré pozorovací schopnosti a aby věděla, na jaké příznaky se během terapie zaměřit a umět na ně včas reagovat. Posledním centrem, které je v práci zanalyzováno, je centrum dermatologie, kde mají zkušenosti s léčbou chronické nemoci zvané psoriasis vulgarit. Poskytnuté údaje z interpretace daných dat nám ukázaly, že přestože se jedná o léčbu vysoce nákladnou, tak se její účelná aplikace ekonomicky vyplácí už v té formě, že včasné nasazení léčby umožňuje zvýšení kvality života pacientů bez možné invalidity. Jedná se o léčbu, která sice pacienty zcela neuzdraví, ale jejím hlavním cílem je zpomalit prognózu onemocnění a pacienty osvobodit od bolestí spojených s nemocí.
|
|
|
Obtížně léčitelné astma u dospělých z pohledu sestry
LAHODOVÁ, Danka
Shrnutí Kvalita života, omezení v běžných denních činnostech, je u nemocných s obtížně léčitelným astmatem provázeno každodenními obtížemi, omezením fyzických aktivit nebo častými hospitalizacemi. Proto je potřeba věnovat zvláštní péči a individuální přístup zdravotnického personálu k nemocným s obtížně léčitelným astmatem. Cíl 1: Zjistit omezení v běžných denních činnostech u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Respondenti uvedli, že jsou omezení ve všech běžných denních činnostech včetně sportovních aktivit. Cíl 2: Zjistit podíl sestry na péči o pacienty s obtížně léčitelným astmatem. Cíl byl splněn, sestra se podílí na péči o pacienty s obtížně léčitelným astmatem již od vstupu pacienta do ambulance. Navazuje s pacientem první kontakt, asistuje lékaři, odebírá materiál na vyšetření, provádí některá vyšetření nebo při nich asistuje, podílí se na ošetřovatelské péči. Cíl 3: Zjistit úlohu sestry při poskytování biologické léčby u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Základem je navázání vztahu sestra ? pacient, edukace nemocného sestrou, také reedukace a ošetřovatelská péče. K těmto cílům jsme si položili tři výzkumné otázky. První otázka zněla, v jakých oblastech běžných denních činností je omezen pacient s obtížně léčitelným astmatem. Jak jsme šetřením zjistili v průběhu rozhovorů, dotazovaní udávali, že nejtěžší bylo pro ně období, kdy museli své zaměstnání opustit z důvodu nemoci. Dále jak z rozhovorů vyplynulo, respondenti uvedli, že domácí práce zvládají svým tempem a vždy záleží na jejich aktuálním zdravotním stavu. Snaží se také udržovat svou kondici aspoň rekreačním sportem. Otázka 2. Jakým způsobem zapojuje sestra do péče o pacienta s obtížně léčitelným astmatem jeho rodinné příslušníky, jsme se z rozhovorů dozvěděli, že se rodina do péče zapojuje až při takových dechových potížích a dušnosti, kdy je nemocný není schopen sám zvládnout. Rodina se podílí na zabezpečení potřeb jistoty a bezpečí pacienta. Sestra rodině pacienta poskytuje informace jak záchvatům dušnosti předcházet, jak se zachovat při astmatickém záchvatu, kde můžou informace vyhledat. Pacienti s obtížně léčitelným astmatem a jejich rodiny musí být vybaveni vhodnými informacemi. Z našeho výzkumu ale vyplynulo, že rodina se návštěv v ambulanci pro léčbu obtížně léčitelného astmatu objevuje zřídka, jen v případě zhoršení stavu. Jak dotazovaní uvedli, navštěvují ambulanci sami bez doprovodu. Otázka 3. Jaká je úloha sestry při podávání biologické léčby pacientovi s obtížně léčitelným astmatem jsme se dozvěděli ze šetření, že její činnost začíná edukací pacienta, aby dodržoval léčebný režim, posoudí individuální potřeby pacienta. Učí ho změně chování v souvislosti s nemocí, učí nemocného odpovědnosti za své zdraví, rozvíjí schopnost vypořádat se s omezeními, které sebou nemoc přináší. Dále je zde role nositelky ošetřovatelské péče, aplikuje biologickou léčbu. Důležité je získat důvěru a spolupráci.
|
host ::
RSS.