|
|
Stabilizace barvy a zrání červených vín
Nesvatbová, Tereza
Bakalářská práce na téma Stabilizace barvy a zrání červených vín se zabývá výrobou červeného vína a látkami, které jsou v něm obsažené (anthokyany a taniny). Práce pojednává o chemickém složení hroznů, technologii výroby červených vín, stabilizaci barvy a faktorů, které ji ovlivňují. Práce se věnuje i samotnému zrání červených vín.
|
|
|
Využitie enologických tanínov a chipsov pri výrobe vína
Stašová, Veronika
Táto diplomová práca sa zaoberá použitím tanínov a chipsov pri výrobe červených vín. Teoretická časť sa zaoberá rozdelením a charakteristikou polyfenolických látok. Boli popísané rozličné druhy tanínov a chipsov, ich získavanie, využitie a predovšetkým ich vplyv na výsledný charakter vína. V experimentálnej časti bol založený pokus, kde do dvoch rôznych vín (Frankovka a Merlot, zmes MI) boli pridané rôzne koncentrácie tanínov a chipsov. Pre každé víno bolo vytvorených päť variant s tanínmi,päť s chipsami a kontrolná varianta. Na záver boli vína ohodnotené senzoricky využitím sto bodového systému. Sledovaná bola tie štruktúra, mohutnosť a aromatický profil. V neposlednom rade boli vína skúmané aj analyticky, kde sa dôraz kládol na zistenie obsahu polyfenolov, flavanolov, antiradikálovej aktivity, redukčnej sily a množstvom antokyanov. Výsledky boli spracované za použitia odpovedajúceho štatistického vyhodnotenia.
|
|
|
Využití enologických taninů při výrobě vína
Mikulica, Petr
Diplomová práce se zabývala využitím enologických taninů při výrobě vína, konktrétně se výzkum zaměřil na červené víno odrůdy Rulandské modré. V teoretické části se píše o složení fenolických látek, o rozdělení a o původu taninů, které se ve víně vyskytují. Praktická část se věnuje výzkumu využití deseti komerčně dostupných taninů. U těchto jednotlivých vzorků se po čtyřech měsících provedlo senzorické hodnocení, které bylo doplněno o rozbor aromatického a strukturního profilu daného vzorku vína. Další součástí práce byla spektrofotometrická analýza, která obsahovala a vyhodnotila tyto analýzy: celkový obsah fenolů, antiradikálovou aktivitu, celkovou redukční sílu, celkové katechiny a celkové anthokyanidy.
|
|
|
Biochemické změny při stárnutí červeného vína
Vacková, Tereza ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity, které se dělí do několika skupin podle chemické struktury. Důležitými složkami vína, které jsou zodpovědné za jeho barvu, chuť a další senzorické vlastnosti, jsou barevné pigmenty - anthokyany a taniny (třísloviny). Koncentrace anthokyanů ve víně je ovlivněna odrůdou, zpracováním hroznů a klimatickými podmínkami. Ke studiu změny barvy a tím i souvisejícího chemického složení, byly použity tři nekomerční vzorky červeného vína, Svatovavřinecké, ročník 2010 a 2012, a domácí víno bez přidaného SO2. Ke stanovení barevných změn byly použity převážně kolorimetrické (metoda CieLab) a zjednodušené spektrofotometrické metody (barevná hustota a odstín). Množství anthokyanů bylo sledováno analytickou metodou RP-HPLC. Koncentrace fenolických látek byla stanovena upravenými enologickými metodami. Během stárnutí vína došlo k barevným změnám, které byly způsobeny polymerizačními reakcemi, které probíhají mezi anthokyany a fenolickými sloučeninami. To vedlo ke vzniku stabilních barevných pigmentů, které se projevily vyšším absorpčním maximem a tedy i tmavším zabarvením. Klíčová slova: anthokyany, barva, červené víno, fenolické sloučeniny, malvidin-3-glukosid, polymerizační reakce, pigmenty.
|
|
| |
|
|
Biochemistry of polyphenols effects in the treatment of vascular disease
Kondrashov, Alexey ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pecháňová, Olga (oponent) ; Matouš-Malbohan, Ivan (oponent)
Souhrn Tato disertační práce se zabývá analýzou učinků polyfenolických látek ve vztahu k oxidativnímu stresu a kardiovaskulárním onemocněním. Práce obsahuje řadu výsledků studia účinků přírodních biologicky aktivních látek červených vín a brambor, a jejich aplikace na modelech spontánní hypertenzních a normotezních experimentálních zvířat. Metody a přístroje použité v experimentech nám umožnily formulovat několik nových výroků o univerzálním charakteru vztahů mezi antioxidační kapacitou a obsahem polyfenolických látek bez ohledu na zdroj potravin. Strava je zdrojem minerálních látek, které rovněž přispívají k celkové antioxidační kapacitě, a proto také mohou mít vliv na endogenní antioxidační enzymatický systém tím, že poskytuje základní kofaktory. Experimentálně bylo zjištěno, že koncentrace hořčíku ve víně a extraktu červeného vína známého pro jeho léčebné účinky jsou srovnatelné s minerálními vodami doporučenými pro léčbu a prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Kromě toho v řadě naších experimentů byly potvrzeny synergické vztahy mezi vybranými minerály. Klíčová otázka biologické dostupnosti polyfenolů na podporu myšlenky prospěšnosti stravy bohaté na ovoce a zeleninu v prevenci cévních onemocnění byla ověřena na modelech laboratorních zvířat. Polyfenolické sloučeniny byly detekovány v...
|
|
|
Stanovení anthokyanových barviv ve vybraných druzích ovoce
Forejtarová, Darina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo zavedení metody stanovení anthokyanových barviv kapalinovou chromatografií. Anthokyanová barviva byla stanovována v různých odrůdách bezu černého (Sambucus nigra L.) a ve vybraných vzorcích červeného vína. V úvodu teoretické části je popsán bez černý, jeho odrůdy a chemické složení. Jsou zde zmíněny možnosti zpracování bezu černého a jeho využití v lékařství. Další část teorie je zaměřena na chemické látky ve víně, charakteristiku anthokyanů, jejich využití v potravinářství a jsou zde zmíněny i způsoby stanovení anthokyanových barviv s důrazem na HPLC. Hlavním cílem experimentální části bylo porovnat jednotlivé odrůdy bezu černého a vybrané vzorky červeného vína z hlediska obsahu anthokyanových barviv. U vzorků červeného vína byl sledován nejen vliv odrůdy, ale i vliv roku výroby na obsah anthokyanových barviv. Separace anthokyanových barviv byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí v diodovém poli (HPLC/DAD). Nejvyšší obsah anthokyanových barviv v plodech bezu černého byl stanoven u odrůdy Haschberg. V případě červeného vína byla nejbohatším zdrojem anthokyanů odrůda André 2009 – Rakvice. Jednoznačně byl prokázán vyšší obsah anthokyanů u mladších vín než u vín starších ročníků.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
|
|
|
Role kyslíku při výrobě červených vín
Stašová, Veronika
Bakalářská práce se zabývá významem kyslíku ve výrobě červených vín. První kapitola je zaměřena na význam kyslíku, jeho fyzikálně chemických vlastností a její význam v oblasti vinařství. Druhá kapitola popisuje elementární sloučeniny pocházející z hroznů. Třetí kapitola se zaměřuje na možný výskyt různých typů oxidaci a jejich vliv na konečné organoleptické vlastnosti vína.Následující část bakalářské práce popisuje moderní technologické postupy používané při výrobě vína. Závěrečná část je zaměřena na pozitivní a negativní účinky kyslíku na víno v průběhu procesu stárnutí na různé typy nádob a klasifikace dřevěných sudech.
|
|
|
Flavonoidy a antioxidační aktivita červených vín
Vachová, Simona
Literární část diplomové práce přinesla vhled do problematiky volných radikálů a jejich vlivu na zdraví organizmu. Zabývala se specifickými schopnostmi a rolí antioxidantů v systému ochrany před negativními dopady působení radikálů. Věnovala pozornost flavonoidům, jakožto významným polyfenolickým látkám v červených vínech, které významnou měrou ovlivňují antioxidační aktivitu a tím i zdravotní prospěšnost vín. Praktická část ukázala prostřednictvím spektrofotometrických metod DPPH a FRAP srovnání antiradikálové aktivity a redukční síly ve vybraných vzorcích červených vín vyrobených různou technologií macerace. Z výsledků vyplynul přímý vztah způsobu macerace k naměřeným hodnotám antioxidačního potenciálu červených vín. Diskuse a závěrečná část naznačily nové otázky a možný směr dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.