|
|
Sovětská geopolitika a geostrategie v éře N. S. Chruščova a L. I. Brežněva
Drábek, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Sovětská geopolitika a geostrategie v éře N. S. Chruščova a L. I. Brežněva" pojednává o vývoji a konceptu geopolitických zájmů SSSR za vlády Chruščova a Brežněva. Představuje prvopočátky sovětské geopolitiky a cíle, kterých se snažila dosáhnout, zejména pod vedením J. V. Stalina. Hodnotí, do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit a zda cíle nenaplněné zůstaly v agendě nového sovětského vůdce, či nikoliv. Práce se zaobírá nejvýznamnějšími událostmi mezi léty 1953 - 1982 a hodnotí jejich význam pro sovětskou říši.
|
|
|
Vliv ekonomické bezpečnosti na zahraniční investice ve vybranných zemích
Machkovs'ka, Ol'ga
Diplomová práce se zabývá vlivem ekonomické bezpečnosti na zahraniční investi-ce ve vybraných zemích. V práci je zkoumaná problematika ekonomické bezpeč-nosti a jsou zkoumané motivy investorů a faktory, které ovlivňují investory při rozhodování o vstupu na trh jiné země a stanoven teoretický vliv ekonomické bez-pečnosti na objem zahraničních investic. Následně je tento vztah zkoumán u vy-braných zemích: České republiky, Ruska a Čínské lidové republiky. Za tímto účelem jsou provedeny kvalitativní a regresní analýzy a na základě posouzení vlivu zformulované doporučení k zajištění ekonomické bezpečnosti a přílivu zahraničních investic.
|
|
|
The Dragon's Pearls: Decoding the Chinese Strategy for the Indian Ocean
Porter, Andrew ; Karásková, Ivana (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
In the Indian Ocean Region, China's economic and strategic interests are converging as many of its investments lie along the vital ocean routes needed to literally and figuratively fuel its growing economy. The rollout of Xi Jinping's Belt and Road Initiative, against the backdrop of, and in line with this convergence, has raised concerns about the military-strategic utility of various infrastructure projects. The increased economic connectivity that drives the Belt and Road has inherent strategic consequences, but the degree to which geostrategic factors drive investments divides analysts. Some believe that certain ports have been purposefully selected as future bases for China's navy. To address the difficulty of comprehending China's foreign policy decisions, this thesis draws on a neoclassical realist interpretation of international relations, and uses geographical location, collective memory, strategic culture, and domestic politics to develop a better understanding of Chinese policymakers' perceptions of their international security environment. This study develops methodology to evaluate the strategic value of a site in context to different basing strategies. The work sheds light on how China views its future position in the world by deciphering intentions behind Chines investments in ports...
|
|
|
Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy Donalda J. Trumpa
Broda, David ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá obchodní politikou administrativy Donalda J. Trumpa vůči Čínské lidové republice. Trump od nástupu do funkce usiluje o protekcionistickou revizi obchodní politiky vůči Číně, a sice z toho důvodu, že dle jeho názoru Čína ekonomicky prosperuje díky nekalým obchodním praktikám a děje se tak na úkor USA. Od počátku roku 2018 do doby psaní této práce (podzim 2019) byla ze strany USA uvalena vysoká cla na nespočet čínských produktů a ČLR Spojeným státům oplácí. Obchodní vztahy obou států se tak markantně zhoršují. Práce se snaží nalézt příčiny toho, proč je v porovnání s předchozími dvěma prezidentskými administrativami Trumpova obchodní politika vůči ČLR agresivnější. Hlavní výzkumnou otázkou práce je to, proč obchodní vztahy USA a ČLR od nástupu Trumpovy administrativy zaznamenávají zhoršující se tendence. Dle hlavní hypotézy práce ČLR díky rapidnímu ekonomickému růstu ohrožuje hegemonickou pozici USA, které se prostřednictvím protekcionistické obchodní politiky pokouší růst Číny zpomalit a hrozbu tak oslabit. Práce hypotézu potvrzuje na základě teorie relativního zisku, hegemonické stability a komparativní výhody a prokazuje ji na příkladech ekonomiky, bezpečnosti, institucionálního vlivu a legitimity. 2 Název práce: Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy...
|
|
|
Analýza čínské protipovstalecké strategie v Sin-ťiangu mezi lety 2008 a 2018
Englund, Adam ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o čínské protipovstalecké strategii v Sin-ťiangu s důrazem na aktuální stav a vývoj. Studovaný fenomén je nahlížen optikou konceptu "tří pilířů" protipovstaleckého teoretika Davida Kilcullena. Práce stručně charakterizuje fenomén povstalectví a protipovstaleckého boje, zvláštní pozornost je věnována protipovstaleckému boji vedeném autokratickými režimy. Práce rovněž nabízí ucelený souhrn geografických podmínek Sin-ťiangu a jeho historického a demografického vývoje. Skrze aplikaci uvedeného modelu práce identifikuje základní rysy čínské protipovstalecké strategie.
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Analýza chování vybraných států v Jihočínském moři
Jetelinová, Denisa ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Jihočínské moře je již po několik desetiletí předmětem sporu mezi s ním sousedícími státy, a to Čínskou lidovou republikou (Čínou), Vietnamem, Filipínami, Indonésií, Brunejí a Malajsií. Vzhledem k tomu, že je toto moře geopoliticky i geostrategicky velmi významné, Čína se pokouší prohlásit se za historického svrchovaného vládce. Její aktivity však narážejí na nároky ostatních států, především pak Vietnamu a Filipín, které mají též zájem na získání kontroly nad ostrovy v Jihočínském moři. Spor tak neustále přetrvává a nepřetržité aktivity všech dotčených zemí vytvořily nekonečnou spirálu událostí, v nichž je dlouhodobě obtížné rozlišovat mezi akcí a reakcí jednotlivých aktérů sporu. Má diplomová práce se proto soustředí na analýzu jednání tří zvolených zemí, Číny, Vietnamu a Filipín, a to z pohledu strukturálního realismu, který je rozštěpen na dva protichůdné proudy, defenzivní a ofenzivní. Jejich rozdílné náhledy na svět mi v mé analýze napomáhají k objasnění, zda je chování zvolených aktérů defenzivní, či naopak ofenzivní. Pro analýzu bylo zvoleno období od roku 2011 do roku 2018, přičemž především v prvních čtyřech letech došlo k několika větším incidentům. Ty jednoznačně prokázaly v chování Číny znaky ofenzivního realismu, zatímco reakce Vietnamu a Filipín bylo možné považovat za defenzivní.
|
|
|
Americko-čínské vztahy během administrativy Geralda Forda
Kofroňová, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou během administrativy Gerdalda Forda a uvedení důvodů, proč se Fordovi během jeho prezidentského období nepodařilo s Čínskou lidovou republikou navázat diplomatické styky. Práce se skládá ze tří částí. V první kapitole je pro uvedení čtenáře do kontextu uvedena krátká historie americko-čínských vztahů, která se zaměřuje zejména na období, kdy byl prezidentem Spojených států amerických Fordův předchůdce Richard Nixon. V další kapitole je obsažena analýza vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou během administrativy Geralda Forda. Nakonec jsou v práci popsány kroky administrativy Jimmyho Cartera, které vyvrcholily úplnou normalizací americko-čínských vztahů a vytvořením oficiálním diplomatických styků mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou. Práce dochází k závěru, že navázání oficiálních vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou nebylo v období prezidentství Geralda Ford možné z několika důvodů. Hlavní příčinou byla otázka Čínské republiky sídlící na ostrově Tchaj-wan, jejíž vládu uznávaly Spojené státy za jedinou legitimní vládu Číny. Dalším důvodem bylo zpomalení procesu normalizace zejména kvůli neústupnosti Čínské lidové republiky v...
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
|
Ekonomické a sociální dopady hanizace Xinjiangu
Joachimsthalerová, Alena ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Cílem této práce je identifikovat ekonomické a sociální oblasti, které jsou nejvíce ovlivněny migrací majoritního hanského etnika do ujgurského Xinjiangu a zjistit, jaký dopad na ně migrace má. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje Xinjiangu obecně a dokládá význam této autonomní oblasti pro Čínskou lidovou republiku. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj a důvody hanské migrace do Xinjiangu s důrazem na migraci po roce 1949. Poslední kapitola zkoumá důsledky této migrace ve třech kategoriích - sociální, sociálně-ekonomické a ekonomické. Hlavními tématy jsou náboženství, sociální nepokoje, vzdělávání, urbanizace, dopady na HDP, přijmová nerovnost a trh práce.
|
host ::
RSS.