|
|
Odlišnosti ve stravování u fitness cvičenců a lidí, kteří se fitness cvičení nevěnují
HRNČÍŘOVÁ, Iveta
Fitness centra jsou v současné době často navštěvovaná a nabývají na oblibě. S pravidelným pohybem je potřeba řešit také otázku stravy, přičemž bychom mohli předpokládat, že ti, kteří se fitness věnují budou mít dobré znalosti výživy, budou klást důraz na stravu apod. Velmi často je diskutován příjem bílkovin. Ve své bakalářské práci jsem se snažila zmapovat, jaké jsou rozdíly mezi lidmi, kteří navštěvují aktivně fitness centra a kteří nikoli. Cílem bylo zjistit odlišnosti ve stravování u těchto dvou skupin, frekvence jídel a výběr potravin. Zajímalo mě, zda v dnešní době, kdy se hodně lidí věnuje fitness také dbají na kvalitu jídel a volbu potravin. Zda se jejich běžná strava odlišuje od stravy běžné populace, která do fitness center nechodí či zda dbají více i na celkové složení jednotlivých jídel. Pro naplnění cílů jsem zvolila kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat byl uskutečněný dotazníkem vlastní tvorby, který obsahoval 48 otázek. Celkem bylo vyhodnoceno 236 dotazníků a analyzováno 10 zápisů týdenních jídelníčků pomocí programu Nutriservis. Výzkumný soubor tvořili dospělé osoby ve věku 20-35 let. Fitness cvičenci dle výsledků více dbají na dostatečný příjem bílkovin a častěji suplementují protein. V jejich jídelníčcích se také méně objevují potraviny, které jsou méně plnohodnotné. Na dostačený příjem ovoce a zeleniny více dbají fitness cvičenci než lidé, kteří fitness centra nenavštěvují. Vyšší příjem sacharidů byl zpozorován u lidí, kteří se fitness cvičení nevěnují. Fitness cvičenci dbají více na složení jejich jídel a stravují se v průměru víckrát za den. Pravidelnost ve stravování se u obou skupin výrazně neliší. .
|
|
|
Specifika výživy v silových sportech
HIBLBAUEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá specifickými nutričními potřebami jedinců věnujících se silovému sportu. Zkoumá důležitost makroživin, mikroživin, ale také vhodné zvolení suplementace pro zvýšení výkonu a podporu regenerace. V teoretické části práce je objasněna energetická rovnováha, doporučený poměr energetických substrátů a hydratace. Dále se ve své práci zabývám úlohou doplňků stravy běžně využívaných silovými sportovci. Je zde zhodnocena jejich účinnost i bezpečnost a má tak vést sportovce k informovanému rozhodnutí při jejich využívání. Cílem práce je analýza stravy a celkového životního stylu jedinců, kteří se věnují silovému sportu. Výzkumná část byla realizována kvalitativní metodou. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů s 11 informanty. První část byla zaměřena především na stravovací návyky sportovců a pestrost jejich stravy. Jsou zde hodnoceny také znalosti ve výživě a validita zdrojů těchto informací. Ve druhé části jsem se zabývala analýzou jídelníčků poskytnutých sportovci. Z výsledků práce je patrné, že sportovci mají základní přehled ve výživě. Téměř všichni informanti mají vhodné zastoupení makroživin v jídelníčku. Dbají na dostatečný příjem především bílkovin. Celkový energetický příjem byl však často nedostatečný. Zatímco pravidelnost stravy byla téměř u všech informantů vyhovující, jídelníčky části informantů nebyly příliš pestré. Téměř všichni informanti zmínili zařazování proteinového prášku do jídelníčku. Závěry práce zdůrazňují význam individualizovaných výživových plánů přizpůsobených konkrétnímu jedinci a jeho tréninkovým cílům.
|
|
|
Tvorba biofilmu u probiotických kultur a možnosti jeho využití ve farmacii
Ryšávka, Petr ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Vorlová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na vývoj adhezivní formy probiotik ve formě biofilmu na kombinovaných nosičích s prebiotickou složkou, druhá část práce byla věnována vlivu potravin na množení a přežívání vybraných typů probiotických bakterií. Dále byl sledován vliv individualizované probiotické suplementace na změny střevního mikrobiomu člověka. V první části práce byly vybrány a otestovány vhodné adherentní probiotické kmeny pro tvorbu biofilmu. Podařilo se zavést metody a otestovat různé varianty nosičů pro kultivaci a navázání bakterií. In vitro experimenty ověřily stabilitu biofilmu a jeho odolnost vůči nízkému pH, žluči a antibiotikům ve srovnání s planktonní formou. Rovněž byl sledován antimikrobiální efekt probiotických kmenů ve formě biofilmu. Kultivace multidruhového biofilmu na kombinovaném nosiči byla optimalizována a zároveň byla potvrzena stabilita biofilmu a finální životnost probiotických bakterií. Ve druhé části práce byl hodnocen vliv různých potravin a nápojů na životaschopnost probiotických bakterií důrazem na simulaci průchodu gastrointestinálním traktem. Byly testovány jak modelové roztoky (různé koncentrace alkoholu, cukru, soli, bílkovin a různé pH) tak různé druhy skutečných potravin a nápojů. Vliv potravin a nápojů byl testován na monokulturách Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium breve a na probiotických kapslích obsahujících smíšenou kulturu probiotických mikroorganismů. Přežití probiotik v různých potravinových matricích v simulovaném prostředí gastrointestinálního traktu bylo kvantitativně odlišné. Podařilo se definovat potraviny vhodné pro podporu množení probiotických bakterií. Poslední část práce byla zaměřena na cílenou úpravu střevního mikrobiomu individualizovanými probiotiky, kterábyla připravena na základě molekulárně biologické analýzy střevního mikrobiomu zaměřené na detekci procentuálního zastoupení laktobacilů, bifidobakterií a kmenů Firmicutes a Bacteroidetes. Personifikovaná probiotická suplementace potvrdila pozitivní efekt tohoto přístupu na změny mikrobiomu zejména na zvýšení obsahu laktobacilů, bifidobakterií a celkové diverzity mikrobiomu.
|
|
|
Biodostupnost vitamínu C z různých zdrojů
Gabrhelová, Lucie
Vitamín C se řadí k hydrofilním vitamínům a v lidském těle plní několik funkcí. Je nutné ho přijímat ve formě potravy, jelikož člověk v průběhu evoluce ztratil schopnost jeho tvorby. Z potravin jsou nejvýznamnějším zdrojem ovoce a zelenina. Jedná se o poměrně nestabilní vitamín a při zpracování potravin tak může docházet k jeho ztrátám. Proto existují šetrnější způsoby úpravy, kterými je možné dané ztráty omezit. Za účelem zvýšení stability a tím i biodostupnosti se využívají také další metody, nejčastěji různé typy enkapsulace. Kromě potravin je možné vitamín C získávat i z doplňků stravy. Ty se na trhu vyskytují v několika formách, které se neliší pouze cenou či vzhledem, ale především biodostupností samotného vitamínu C. Nejefektivnější formou je lipozomální vitamín C, který je v této podobě schopen zajistit vysokou biodostupnost vitamínu C.
|
|
|
Horizontální přenos genů rezistence mezi bakteriemi
Valach, Radek
Přenos antibiotické rezistence u bakterií je v posledních letech často řešeným problémem. Jejím postupným rozšiřováním vznikají super-rezistentní bakteriální kmeny, které jsou odolné vůči široké škále konvenčně používaných léčiv. Oxid zinečnatý, používaný v chovu prasat jako suplement krmiva, nahrazuje v posledních letech antibiotika, která se podávala kvůli prevenci gastrointestinálních onemocnění zvířat a na podporu růstu. Tyto substituenty mohou podněcovat zvýšený přenos genetických elementů nesoucích geny antibiotické rezistence. Tato práce je zaměřena na možný vliv oxidu zinečnatého a jeho nanočástic (ZnO a ZnONPs) na bakterie Enterococcus faecalis. Cílem práce bylo zjistit, zda působení ZnO a ZnONPs zvýší přenos plazmidu s genem rezistence mezi bakteriemi procesem konjugace.
|
|
|
Hladiny vitamínu D ve vztahu k respiračním onemocněním dětí do 19 let
KRAUS, Petr
Úvod: Vitamin D a jeho pozitivní účinky na lidský organismus jsou velmi často diskutovány a zkoumány mnoha studiemi, a to jak zahraničními, tak i tuzemskými a jsou tak podrobně sledovány jeho sérové hladiny ve vztahu k onemocněním. Vitamin D má pozitivní účinky na imunitní systém, ovlivňuje střevní transport vápníku, je důležitý pro správný mentální a fyzický vývoj a růst dítěte, a to již v období těhotenství, a pomáhá předcházet onemocněním plic. Cíl: Zhodnotit vztah hladin vitaminu D v krvi ke vztahu k respiračním onemocněním u dětí. Metodika: Sérové hladiny vitaminu D a jejich vztah k respiračním onemocněním jsme sledovali také ve vztahu k pohlaví a ročnímu období (léto a zima). Soubor: U 127 respondentů ve věku od 2 měsíců do 18 let, včetně zdravých i nemocných, byla odebrána krev na hladiny D vitaminu. Sběr a zpracování dat u zdravých dětí je odsouhlaseno rodiči (příloha č. 1). Odběr vzorku krve byl proveden v průběhu dvou let v jednom zdravotnickém zařízení v Jihočeském kraji. Výsledky byly hodnoceny ve vztahu ve dvou hraničních skupinách, to je 50 a druhé 75 nmol/l. Dále bylo zpracováno 10 jídelníčků těchto dětí a vyhodnocený obsah vitamínu D. Výsledné hodnoty hladin vitaminu D zahrnovaly také prostudované jídelníčky. Výsledek: Výsledky neprokázaly předpokládaný vztah hladin D vitaminu k onemocnění respiračního traktu dětí, a to u obou hraničních skupin, to je 50 a 75 nmol/l. Ovlivnění respiračního traktu se potvrdily částečně. Diskuze: Diskuzí se autor pokouší vysvětlit proč nedošlo k jednoznačnému potvrzení hypotézy.
|
|
|
Preventivní opatření ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy - porovnání strategií Egypta a Afghánistánu
Coufalová, Andrea
Coufalová, A., Preventivní opatření ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy – porovnání strategií Egypta a Afghánistánu. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2022. Diplomová práce je založena na porovnání strategií ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy dvou rozvojových zemí, u nichž je výskyt anémie značným problémem. Nutriční anémie představuje v současnosti velký problém potravinové bezpečnosti, který je způsoben primárně příjmem stravy nedostačující k pokrytí denní potřeby vitamínů a minerálních látek. Konkrétněji se jednalo o Egypt a Afghánistán, přičemž každá země ke snižování výskytu nutriční anémie přistupuje odlišným způsobem. Srovnání strategií obou vybraných zemí vycházelo z výsledků dat dostupných na oficiálních stránkách jak jednotlivých zemí, tak mezinárodních institucí. Také byla porovnána ekonomická úroveň k možnosti komparace strategií a zdůvodnění příčinných. Bylo zjištěno, že strategie ke snižování prevalence anémie v Egyptě byla úspěšnější než strategie implementovaná v Afghánistánu. Důvodem těchto výsledků byla odlišná socio-ekonomická úroveň obou zemí, politická situace a další zkoumané faktory, které mají na výživu nedozírný dopad. Fortifikaci základní potraviny, která je vhodným nástrojem ke snížení nutriční anémie u nižších vrstev obyvatelstva a byla úspěšná v Egyptě, nelze zavést v rozvojových zemích, ve kterých nefunguje silná role státního aparátu k prosazení dlouhodobých strategických cílů.
|
|
|
Příjem D vitaminu u dětí staršího školního věku
SALZEROVÁ, Eliška
Nejnovější vědecké poznatky hovoří o dalekosáhlém významu vitaminu D v oblasti našeho zdraví. Je známo, že vitamin D významně ovlivňuje metabolismus vápníku, avšak nově vychází na povrch i důkazy o jeho pozitivních účincích nejen na imunitní systém. Dále ovlivňuje i správný růst a vývoj dítěte, činnost nervového systému a tvorbu a růst nervových buněk. Až 60 % evropské dětské populace trpí nedostatkem vitaminu D. Důvodem tohoto nedostatku může být nízký příjem potravin s obsahem vitaminu D a nedostatečný pobyt na slunci. Pro bakalářskou práci jsem si zvolila čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti staršího školního věku perorálně. Druhým cílem je zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí staršího školního věku. Třetím cílem je zjistit, jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti staršího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem je zjistit, kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti staršího školního věku ze stravy. Jako způsob dosažení výsledků byla zvolena metoda kvantitativně-kvalitativní. Výzkumný soubor tvořilo 20 dětí staršího školního věku z Písku a okolí. Pro výzkumné šetření jsem použila dotazníky a sedmidenní jídelníčky. Pomocí dotazníků jsem zjišťovala počet produktů s obsahem vitaminu D, který respondent za týden běžně zkonzumoval a údaj, zda dotyčný suplementoval. Potraviny uvedené v jídelníčcích byly vloženy do programu Nutriservis, který vypočítával obsah vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin za den a celkem za týden. Následně jsem pomocí týdenního příjmu vitaminu D počítala, kolik procent z perorální doporučené týdenní dávky respondenti přijímají. Pokud respondent suplementoval, přičetla jsem k této dávce hodnotu suplementace a opět počítala procentuální zastoupení přijatého vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Na základě výsledků z dotazníků jsem dospěla ke zjištění, že z produktů, které obsahují vitamin D děti staršího školního věku, preferují mléko či mléčné výrobky a vejce. Dalším často konzumovaným produktem byly rostlinné oleje. Ryby se v jídelníčcích objevovaly 1-2× týdně. Játra téměř polovina respondentů vůbec nekonzumovala. Z výsledků dosažených pomocí jídelníčků vyšlo najevo, že suplementace je klíčová pro naplnění perorální doporučené týdenní dávky, neboť bez současně probíhající každodenní suplementace by žádný respondent nenaplnil perorální doporučenou týdenní dávku. U suplementujících respondentů byla suplementace úspěšná ze 75 %. Perorální doporučenou týdenní dávku naplnilo šest z osmi suplementujících respondentů. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Příjem D vitaminu u dětí mladšího školního věku
PAVLÍČKOVÁ, Adéla
Vitamin D je nedílnou složkou našeho jídelníčku. Je velmi důležitý pro správný růst a vývoj dítěte, nepodílí se jen na růstu a vývoji kostí, ovlivňuje i činnost nervového systému, tvorbu a růst nervových buněk a imunitní systém. V současné době trpí nedostatkem tohoto vitaminu více než 60 % dětí v Evropě. Nedostatečná konzumace zdrojů vitaminu D z živočišných produktů může být příčinou nedostatku u této skupiny osob. Až 90 % vitaminu D přijímá člověk ze slunečního záření, proto příčinou nedostatku u dnešních dětí může být i méně častý pobyt venku. Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila 4 cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku perorálně. Jako druhý cíl jsem si stanovila zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí mladšího školního věku. Třetím cílem bylo zjistit jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti mladšího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem bylo zjistit kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku ze stravy. V praktické části se zabývám interpretací výsledků výzkumu pomocí textu a tabulek. Výzkumným souborem je 20 respondentů ve věku od 6 do 12 let. Sběr dat byl prováděn ve městě Písek a jeho okolí. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativně-kvantitativní. Pro sběr dat byl použit dotazník a jídelníček. Pomocí dotazníku byl zjišťován počet produktů s obsahem vitaminu D, které zkonzumoval jednotlivý respondent za týden. V dotazníku byla také položena otázka, zda respondenti vitamin D suplementují. Pomocí jídelníčku bylo zjišťováno množství přijatého vitaminu D u jednotlivých respondentů ze stravy za týden. Sesbíraná data z jídelníčku byla následně vložena do programu Nutriservis, který vypočítal hodnoty vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin. Z výsledných hodnot z programu jsem vypočítala celkový týdenní příjem vitaminu D a procentuální část z perorální doporučené týdenní dávky vitaminu D. V případě, že respondent suplementoval, jsem k týdenní dávce vitaminu D přijatého ze stravy přičetla hodnotu současné suplementace za týden a z této hodnoty jsem opět určovala procentuální zastoupení vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Z výsledných údajů, vycházejících z dotazníku, který se zabýval množstvím přijatých produktů s obsahem vitaminu D, vyplývá, že mezi nejoblíbenější produkty s obsahem vitaminu D patří mléko a mléčné výrobky. Méně časté, ale také významné zastoupení ve stravě respondentů měly žloutky a rostlinné oleje. Naopak játra zahrnují týdně do své stravy pouze 3 respondenti z 20 tázaných. Na základě vyhodnocení dat a získaných informací o vitaminu D lze říct, že suplementace má v tomto věkovém období velký význam. Tento údaj je podložen výslednými hodnotami, kdy bylo zjištěno, že žádný ze zkoumaných respondentů nesplnil bez současné suplementace požadovanou perorální týdenní dávku vitaminu D. Respondentů, kteří současně suplementují tento vitamin, bylo 8 z 20 tázaných. U těchto respondentů byla naplněna perorální doporučená týdenní dávka u 7 respondentů z 8 suplementujících. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Systematický přehled doporučeného množství proteinů v elitním sportu a jeho reflexe ve veganském druhu stravování.
Vondrysová, Kristýna ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Coufalová, Klára (oponent)
Název práce: Systematický přehled doporučeného množství proteinů v elitním sportu a jeho reflexe ve veganském druhu stravování Cíle práce: Cílem této práce bude zjistit, zda existují veganští elitní sportovci, kteří se zúčastnili národních, mezinárodních soutěží ve sportech jako je vzpírání, strongman, silový trojboj a umístili se do třetího místa. Komparovat jednotlivé doporučení pro objem bílkovin ve stravě na základě veganské stravy, a v tomto smyslu komparovat doporučení pro využití veganské stravy v elitním sportu. Metoda: Tato práce je zpracována formou přehledové studie. Rešerše pro analýzu byla selektována pomocí klíčových slov: vegan elite athletes, vegan nutrition, elite sports nutrition, protein nutrition, silové sporty. Celkem 1077 studí obsahovalo jedno nebo více klíčových slov naší práce a tvořili základ pro užší selekci. Bylo vybráno celkem 12 vyhovujících studií pro vzájemnou komparaci. Základní metodou je metaanalýza. Výsledky: Průměrné doporučené hodnoty k příjmu bílkovin dosahují 1,8±0,3g/kg tělesné hmotnosti. Celkem 66 % z 12 analyzovaných studií souhlasilo s tvrzením, že veganská nutrice nabízí možnosti pro plnohodnotné zastoupení složky bílkovin ve stravě a vytváří tedy potřebné předpoklady pro dosažení vysokého sportovního výkonu. Je ale nutné opatrné komplexní navržení...
|
host ::
RSS.