|
|
Prožít
Strohnerová, Tereza ; Stibitz, Bibiana (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Prostor pro zrození nového života, který poskytuje ženě a její rodině kontinuální péči v intimním a bezpečném prostředí. Takový by mohl být první porodní dům v českém prostředí. V zahraničí léty a studiemi prověřený koncept péče, který má žena možnost zvolit jako jednu z variant místa k porodu. V diplomové práci pomocí modelové situace vzniká porodní dům na venkově. V klidném a rodinném prostředí v návaznosti na Krnovskou porodnici.
|
|
|
Těhotenství, porod a období šestinedělí z pohledu mužů
POCHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce pojednává o tématu nahlížení mužů na těhotenství, porod a období šestinedělí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizováno období těhotenství, kde jsou popsány změny v organismu ženy, ke kterým v tomto období dochází, a diagnostika těhotenství. Jsou zde vypsána a charakterizována vyšetření, která jsou prováděna v prenatální poradně. Je rozebrána péče porodní asistentky a úloha muže během těhotenství. Poté se práce zaměřuje na jednotlivé doby porodní a péči porodní asistentky o rodící ženu a doprovázejícího muže během porodu. Rovněž je zde popsán průběh šestinedělí a k čemu v tomto období u ženy dochází. Jako poslední je zde zmíněn a objasněn pojem bonding. Pro praktickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byl stanoven jeden cíl, a to zjistit, jak muži vnímají období těhotenství, porodu a šestinedělí u své partnerky. Na základě zvoleného cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka je zaměřena na to, jak muži vnímají období těhotenství u své partnerky. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jak muži vnímají období porodu u své partnerky. A poslední výzkumná otázka se zabývá tématem, jak muži vnímají u své partnerky období šestinedělí. Pro sběr dat v praktické části bakalářské práce byl využit polostrukturovaný rozhovor. Kdy výzkumný soubor byl tvořen 10 muži, kteří mají zkušenost s těhotenstvím partnerky a zúčastnili se porodu. Tito muži byli informováni o zachování anonymity. Z tohoto důvodu jsou zde označováni jako M1 až M10. Souhlas s provedením rozhovoru a zpracováním získaných dat muži vyjádřili slovně. Dále nesouhlasili s vytvořením audionahrávky během rozhovoru. Z tohoto důvodu byla získaná data doslovně zapisována do počítače a následně byla analyzována pomocí metody kódování a barvení textu. Mužům byly položeny čtyři základní a předem připravené otázky. V případě potřeby byly položeny doplňující otázky pro upřesnění informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí u informantů nebo v kavárně. Po zpracování a vyhodnocení získaných dat byly vytvořeny celkem 3 kategorie a 17 podkategorií. V podkategoriích jsou podrobně popsány výsledky a informace získané z výzkumného šetření. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že se muži během partnerčina těhotenství cítili dobře. Nejčastější změny, které u své partnerky během tohoto období zaznamenali, byly změny nálady, únava, zvýšená konzumace potravin, také ale nevolnost nebo zvýšení tělesné hmotnosti. Muži během období těhotenství své partnerky nepřišli do kontaktu s porodní asistentkou, jelikož svou partnerku nedoprovázeli do prenatální poradny, ani společně nenavštěvovali předporodní kurz. Tudíž informace o období těhotenství, porodu a období šestinedělí čerpali nejčastěji z internetu. Překvapujícím výsledkem bylo, že ne každý muž hodnotí kladně přístup a péči porodní asistentky k rodičce a k němu samotnému během porodu. Dále muži vnímali období šestinedělí jako bezproblémové. Výsledky této bakalářské práce mohou být použity pro zlepšení informovanosti mužů, například na předporodních kurzech.
|
|
|
Porodní poranění a jejich dopad na ženy
KROTKÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje tématu porodní poranění a jejich dopad na ženy. Práce zahrnuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány typy porodního poranění, příčiny jejich vzniku a preventivní metody. Pozornost je dále věnována diagnostice a ošetření porodního poranění a péči porodní asistentky o porodní poranění v období šestinedělí . V závěru teoretické části jsou shrnuty nejčastější dopady na ženy v souvislosti s porodním poraněním. Pro praktickou část bakalářské práce byly stanoveny tři cíle a čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se ženy v souvislosti s rupturami perinea III. a IV. stupně potýkají nejčastěji. K danému cíli byly určeny dvě hypotézy. H1: Ženy s rupturou perinea III. a IV. stupně se potýkají s problémy v sexuálním životě. H2: U více než 75% žen s rupturou perinea III. a IV. stupně se vyskytuje nechtěný únik plynů. Druhým cílem bakalářské práce bylo zmapovat roli porodní asistentky v péči o porodní poranění. Zde byla stanovena právě jedna hypotéza, a to H3: Role porodní asistentky v péči o porodní poranění spočívá v edukaci žen v této oblasti. Účelem posledního, třetího cíle bylo zjistit informovanost žen v péči o jejich porodní poranění. K tomuto cíli byla zvolena také jedna hypotéza. H4: Informace týkající se péče o porodní poranění získávají ženy spíše od porodních asistentek než od lékařů. Cílů bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí vlastních online dotazníků. Dotazník obsahoval 18 otázek. Šest otázek bylo uzavřených, jedenáct otázek polouzavřených, u nichž bylo možné označit více odpovědí, včetně možnosti "jiné" a jedna otázka otevřená. Všechny dotazníky byly statisticky zpracovány v programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor tvořilo 620 žen, které rodily v období od března 2019 do ledna 2024 a u nichž došlo při porodu k ruptuře perinea III. a IV. stupně nebo byla provedena epiziotomie. Z celkového počtu 620 respondentek mělo porodní poranění dopad na 446 respondentek a u 174 respondentek se žádné problémy v souvislosti s porodním poraněním nevyskytly. Z výzkumného šetření vyplynulo, že má porodní poranění (epiziotomie a ruptura perinea III. a IV. stupně) dopad na více než 70% respondentek. Dále bylo zjištěno, že téměř 35% respondentek nebylo během hospitalizace edukováno v problematice péče o porodní poranění. Z celkového počtu čtyř hypotéz se potvrdily hypotézy H1, H3 a H4. Hypotéza H2 se nepotvrdila.
|
|
|
Vítej na světě!
Synková, Veronika ; Kmošek, Vojtěch (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Porod jako přirozená součást života, kde má mít rodící žena hlavní slovo a možnost volby. Měla by se cítit svobodně a přijatá – aby byla schopna fyziologicky porodit (bez zbytečných vnějších zásahů). Fyziologický porod jako to nejlepší pro ženu, miminko i jejich vzájemný vztah. Až 80 % žen nepotřebuje k porodu lékaře, ale pouze „vhodné prostředí“. Ve své diplomové práci navrhuji "porodní dům". V zahraniční je tento koncept známý, u nás se jedná o nový druh péče. Pro tento účel využívám dvou stávajících domů, které jsou v majetku města Blanska a stojí hned vedle nemocnice.
|
|
|
Porovnání obtížnosti porodů u různých plemen skotu ve vybraném chovu
Kozlová, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komplikovaných porodů v závislosti na plemenné příslušnosti a užitkového typu. V této práci jsou shrnuta tři základní plemena odlišného užitkového typu, která jsou chována v ČR. Dále se práce zabývá popisem estrálního cyklu, inseminačními metodami, obdobím březosti a následným porodem. Při porodu je především kladen důraz na jeho průběh. Proto se práce zabývá také vnitřními a vnějšími faktory. Tyto faktory nejsou vždy ovlivnitelné, ale některé z nich mohou být ovlivněny chovatelem nebo přímo šlechtěním. Pro porod je důležité také včasné odhalení uhynulého plodu. Na průběh samotného porodu má poměrně velký vliv to, zda je porod asistovaný a jestli je případná asistence prováděna vhodným způsobem. Podle toho, v jaké míře byla vyžadována asistence se také celkový průběh porodu hodnotí. V této práci byl zhodnocován průběh porodů v chovu Českého strakatého skotu a chovu plemene Charolais. Obě tyto plemena byla chována v podniku ZEAS Lysice a.s., který se nachází v jihomoravském kraji. Výsledky průběhu porodů byly srovnávány podle plemenné příslušnosti, roku telení a zda se jednalo o prvotelky nebo starší krávy. Analýza dat prokázala u plemene Charolais výrazně vysoký výskyt žádoucího průběhu porodů, a to až v 99,28 %. Český strakatý skot vykazoval vyšší výskyt nežádoucích porodů, který tvořil 1,72 %. Dále bylo prokázáno, že u starších krav dochází k lepším průběhům porodů než u jalovic. Při analýze roku telení nebyl prokázán jeho vliv na průběh porodu.
|
|
|
Management chovu ovcí plemene suffolk v malochovu
Buchtová, Nikola
Cílem bakalářské práce je popis managementu chovu ovcí plemene Suffolk v malochovu. Práce popisuje veškeré náležitosti, které jsou s chovem ovcí na vlastní farmě spojené. Zahrnuje především problematiku reprodukce, ale také výživy. Práce zahrnuje praktické výsledky reprodukčních ukazatelů, které byly zjišťovány na vybrané farmě ve městě Šumperk od roku 2016 do roku 2022. Výsledky se týkají zhodnocení reprodukčních ukazatelů sledovaného chovu u bahnic, kde byla zaznamenána v jednotlivých letech rozdílná úspěšnost v zabřezávání plemenic. Pozornost je dále věnována zhodnocení reprodukčních ukazatelů sledovaného chovu u beranů, kde byla zjištěna stagnující situace v úspěšnosti zabřezávání od roku 2016 až do roku 2020. Poté byla zaznamenána mírná sestupná tendence. Následně byly zhodnoceny reprodukční ukazatele chovu, kde byly porovnávány počty narozených, odchovaných jehňat a počty ztrát. Výsledky se v jednotlivých letech liší.
|
|
|
Působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem po porodu na subjektivní vnímání jejich vztahu
Kolumpková, Michaela ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Tato práce sleduje působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu na emoční naladění matky ve vztahu k dítěti. Teoretická část se zabývá problematikou situace porodu, dalším vývojem po porodu s důrazem na samotný raný kontakt a cestami navázání vztahu mezi matkou a dítětem. Závěr teoretické části se týká kvality vztahu mezi matkou a dítětem a interakcí mezi nimi. Empirická část zjišťuje, zda raný kontakt bezprostředně po porodu, případně celkový kontakt mezi matkou a dítětem v porodnici a další faktory na straně matky nebo dítěte, působí na emoční naladění matky na její dítě. Výzkum byl postaven na výpovědích matek, které se vyjadřovaly o svém dítěti. Předpokládalo se, že naladění matky souvisí s volbou adjektiv popisující dítě nebo celou situaci. Výzkum však neprokázal významné působení výskytu raného kontaktu na další emoční naladění matky na dítě. Na základě výsledků výzkumu lze tedy vyvodit závěr, že bezprostřední raný kontakt po porodu nemá významný vliv na kvalitu vztahu mezi matkou a dítětem a i bez raného kontaktu je možné být pozitivně naladěn na dítě. Tento výzkum tedy podporuje fakt, že nelze jasně dokázat, že je to právě raný kontakt, který napomáhá vzniku vazby mezi matkou.
|
|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence
MARELOVÁ, Alžběta
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence. Rozdělena je do teoretické a praktické části. Jedním z cílů mé práce je popsat terapeutické přístupy, které je možné využít k léčbě poporodní stresové inkontinence. Dále se v teoretické části zaměřuji na popis posturálních změn způsobených těhotenstvím a obdobím během porodu. Posledním cílem je popsat efekt zvolené terapie na posturu ženy a vliv na kvalitu jejího života. V teoretické části jsou uvedeny informace k současnému stavu dané problematiky, dále je zde popsána anatomie a fyziologie daných ústrojí. Následuje kapitola, která se věnuje stresové inkontinenci, konkrétně její klasifikaci, epidemiologii, vzniku, diagnostice a léčbě. Další kapitola řeší změny na těle ženy v období těhotenství a v neposlední řadě se zde nachází kapitola o problematice pánevního dna a možnostech fyzioterapeutických postupů k ovlivnění (nejen) svalů pánevního dna. V praktické části je popsána metodika práce, obsah vyšetření a výsledky jsou zaznamenány v podobě kazuistik. Celkem jde o kazuistiky 2 probandek, které byly různou dobu po porodu a trpěly různou mírou stresové inkontinence po porodu. Po dobu 10 týdnů probandky cvičily dané cviky a jejich popis lze nalézt v jedné z kapitol. Zároveň je možné jejich ukázku vidět na fotografiích v brožuře, která je součástí příloh. Práce může být inspirací pro fyzioterapeuty, kteří pracují s oblastí pánevního dna či konkrétně s ženami po porodu. Dále může posloužit komukoliv, kdo řeší problém v oblasti pánevního dna. Brožura může být prvním krokem v jeho řešení, neboť obsahuje edukativní informace i základní cviky na svaly v dané oblasti.
|
host ::
RSS.