Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ježíšovo poselství a život - pedagogická příprava výuky dle bavorského Lehrnplanu do hodin náboženství německého gymnázia
Mlátilíková, Eva ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Fajfr, Marek (oponent)
V diplomové práci nazývající se "Ježíšovo poselství a život - pedagogická příprava výuky dle bavorského Lehrnplanu do hodin náboženství německého gymnázia" jsem se věnovala exegesi vybraných témat z oblasti novozákonní teologie. Při práci s Novým zákonem jsem se opírala o aktuální přístup zkoumání zvaný "Kulturwissenschaft", který vymyslela prof. dr. Sandra Huebenthalová z University Passau. Tuto metodu jsem volila právě proto že jsem měla možnost absolvovat kurz u S. Heubenthalvé, který se uvedené metodě věnoval. K jednotlivým tématům jsem vypracovala vlastní pedagogickou přípravu do hodin náboženství. Přemýšlela jsem, jak bych jednotlivá témata vyučovala. Volila jsem vždy takové výukovém metody, se kterými mám osobní zkušenost a které jsem si mohla v praxi již vyzkoušet.
Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha
Staňková, Eva ; Tvrdek, Petr (vedoucí práce) ; Špačková, Alena (oponent)
Anotace: Málková, Eva. Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2012. Diplomová práce. Cílem této diplomové práce je představení duchovní hudby Johanna Sebastiana Bacha a její teologické zvěsti. Vyhledáním a zhodnocením hudebně-teologických prvků v Bachově díle přibližuje práce Bachovo teologické, filosofické a mystické smýšlení. Předporozuměním a komplexním vnímáním Bachovy duchovní hudby lze hlouběji nahlédnout smysl a cíl umělcovy tvorby. V první (teoretické) části se zabývám myšlenkovými proudy, jež mohly Bachovu duchovní tvorbu ovlivnit. Následně vymezuji díla, která lze považovat za duchovní hudbu. V druhé (praktické) části vyhledávám hudebně-teologické prvky, jež Bacha při jeho tvorbě oslovovaly. Zkoumáním Bachova uměleckého stylu se snažím nalézt propojení hudebního a teologického obsahu a zároveň se snažím upozornit na závažnost teologické zvěsti Bachova duchovního díla.
Křížové cesty v Čechách po roce 1945
Polívková, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bibliografická citace Křížové cesty v Čechách po roce 1945 [rukopis] : bakalářská práce / Markéta Polívková ; vedoucí práce: Jan Royt. - Praha, 2001. - 81 s. Anotace Předmětem práce bylo zmapování novodobých křížových cest vytvořených po roce 1945, a to na území Čech. První teoretická část je zaměřena na vývoj a historii křížových cest. Součástí této kapitoly jsou typy křížových cest a jejich možné podoby. Obsahuje také přehled některých původních českých kalvárií a křížových cest. Další kapitola je věnována ikonografii zobrazování jednotlivých zastavení, na niž navazuje přehled nových českých křížových cest. Nejobsáhlejší část tvoří rozbory vybraných novodobých malířských a sochařských cyklů. Na závěr je uveden význam křížových cest v rámci současného křesťanského umění. Klíčová slova křížová cesta, Ježíš Kristus, Nový zákon, pašije, ikonografie, sakrální umění
Pokání a vykoupení v románu Zločin a trest na pozadí biblických textů
Kuthan, Robert ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Anotace: Tato práce představuje pokus o náboženskou interpretaci Dostojevského románu Zločin a trest. V této práci se pokoušíme interpretovat tento román z hlediska témat vykoupení a pokání. Naším cílem není zaměřit se na jednotlivé části románového textu. Snažíme se o celkovou interpretaci románu Zločin a trest z pohledu tématu vykoupení. Pomocí Bachtinovy metody "groteskního realismu" sledujeme autorovo karnevalové zpracování náboženských témat v románu Zločin a trest. Sledujeme zpracování tématu vzkříšení a nacházíme toto téma v rozmanitých formách románové symboliky života a smrti. Vycházíme z předpokladu, že evangelijní příběh Lazarova vzkříšení v J 11 je v rámci románu ústředním tématem vzhledem ke smyslu románu. Tato práce se zaměřuje na literární zpracování tohoto novozákonního textu v rámci románu Zločin a trest.
Ježíšova modlitba na kříži v Matoušově a Markově evangeliu
Vlk, Jaromír ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce je věnována rozboru Ježíšovy modlitby na kříži, jak ji zaznamenávají evangelisté Marek a Matouš. Po úvodní kapitole se věnuji tématu modlitby, a to jak v podání Starého tak i Nového zákona. "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" Toto je klíčový text celé této práce. Abychom pochopili jeho smysl, je třeba jej vnímat v širším kontextu. Tomu je věnována celá 3. kapitola mé práce, v níž najdeme i vnitřní strukturu tzv. pašijového příběhu uvedeného u Marka a Matouše. Po synoptickém srovnání obou textů následuje exegetická část. Zde se podrobně věnuji nejdříve výkladu Ž 22, 2 (Ježíšova modlitba na kříži je vlastně sitací začátku tohoto žalmu). Poté se verš po verši věnuji pašiovému příběhu, jak jej zaznamenávají evangelisté Marek a Matouš. Práce je završena rozborem tématu, které vyplývá z daného textu a má dopad do života dnešního člověka - opuštěnost. Klíčová slova evangeliaum, žalm 22, utrpení, pašije
Srovnávací analýza interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha
Kyjovská, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je srovnání vybraných interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Analýze předchází pojednání o Bachově životě a díle. Třetí kapitola pokračuje krátkým rozborem libreta, obsazení a dobových provedení Janových pašijí. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory vybraných nahrávek Bachových Janových pašijí - Karl Richter (1970), Nikolaus Harnoncourt (1985), Masaaki Suzuki (2000) a Raphaël Pichon (2013). Cílem je poukázat na základní vývojové trendy interpretace Bachovské hudby v posledních padesáti let. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ježíšova modlitba na kříži v Matoušově a Markově evangeliu
Vlk, Jaromír ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce je věnována rozboru Ježíšovy modlitby na kříži, jak ji zaznamenávají evangelisté Marek a Matouš. Po úvodní kapitole se věnuji tématu modlitby, a to jak v podání Starého tak i Nového zákona. "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" Toto je klíčový text celé této práce. Abychom pochopili jeho smysl, je třeba jej vnímat v širším kontextu. Tomu je věnována celá 3. kapitola mé práce, v níž najdeme i vnitřní strukturu tzv. pašijového příběhu uvedeného u Marka a Matouše. Po synoptickém srovnání obou textů následuje exegetická část. Zde se podrobně věnuji nejdříve výkladu Ž 22, 2 (Ježíšova modlitba na kříži je vlastně sitací začátku tohoto žalmu). Poté se verš po verši věnuji pašiovému příběhu, jak jej zaznamenávají evangelisté Marek a Matouš. Práce je završena rozborem tématu, které vyplývá z daného textu a má dopad do života dnešního člověka - opuštěnost. Klíčová slova evangeliaum, žalm 22, utrpení, pašije
Srovnávací analýza interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha
Kyjovská, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je srovnání vybraných interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Analýze předchází pojednání o Bachově životě a díle. Třetí kapitola pokračuje krátkým rozborem libreta, obsazení a dobových provedení Janových pašijí. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory vybraných nahrávek Bachových Janových pašijí - Karl Richter (1970), Nikolaus Harnoncourt (1985), Masaaki Suzuki (2000) a Raphaël Pichon (2013). Cílem je poukázat na základní vývojové trendy interpretace Bachovské hudby v posledních padesáti let. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Rekonstrukce ukřižování Ježíše z Nazareta na pozadí archeologie a antické literatury
Toman, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce pojednává v devíti kapitolách o fenoménu křižování. Z důvodu dvojího přístupu je rozdělena na dvě větší části - obecnou a konkrétní. Obecná část nejprve představuje poslední vědecké stati věnované tomuto fenoménu (1), dále seznamuje s jediným archeologickým dokladem křižování (2), zkoumá významová rozpětí pojmů se vztahem ke křižování (3) a nakonec definuje trest křižování (4). Konkrétní část se zabývá událostmi případu Ježíše z Nazareta, jež následovaly po vynesení rozsudku. Pozornost je nejprve věnována trestu bičování (5) a následně rozboru prvků posměšné královské hry (6). Dále se soustředí na přechodovou scénu, zejména na hledání topografie křížové cesty (7). Kapitoly z Golgoty věnují pozornost nejprve psychickému násilí, vnímání trestu křižování, podobě Ježíšova kříže (8) a následně fyzickému násilí a hledání příčiny Ježíšovy smrti z lékařského hlediska (9). Klíčová slova Ježíš, ukřižování, kříž, trest smrti, pašije, archeologie, antika
Pokání a vykoupení v románu Zločin a trest na pozadí biblických textů
Kuthan, Robert ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Anotace: Tato práce představuje pokus o náboženskou interpretaci Dostojevského románu Zločin a trest. V této práci se pokoušíme interpretovat tento román z hlediska témat vykoupení a pokání. Naším cílem není zaměřit se na jednotlivé části románového textu. Snažíme se o celkovou interpretaci románu Zločin a trest z pohledu tématu vykoupení. Pomocí Bachtinovy metody "groteskního realismu" sledujeme autorovo karnevalové zpracování náboženských témat v románu Zločin a trest. Sledujeme zpracování tématu vzkříšení a nacházíme toto téma v rozmanitých formách románové symboliky života a smrti. Vycházíme z předpokladu, že evangelijní příběh Lazarova vzkříšení v J 11 je v rámci románu ústředním tématem vzhledem ke smyslu románu. Tato práce se zaměřuje na literární zpracování tohoto novozákonního textu v rámci románu Zločin a trest.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.